6 C 312/2025

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 11,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 11 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku částka s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že mezi společností právnická osoba právnická osoba, IČO: IČO, se sídlem adresa (dále jen „právnická osoba“) a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o půjčce č. hodnota (dále jen „smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen „Podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši částka (dále jen „půjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a sjednaného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v týdenních hotovostních splátkách ve sjednané výši, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, ode dne datum byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnická osoba měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. právnická osoba měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena se všemi právy s ní spojenými žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum, o čemž byl žalovaný informován písemným oznámením. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: dlužné jistiny ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, zákonných úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky ve výši částka od datum do datum, zákonných úroků z prodlení ve výši 11 % ročně z částky ve výši částka od datum do datum, zákonných úroků z prodlení z částky ve výši částka od datum do zaplacení, ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky, výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne datum, přesto žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání dne datum se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele právnická osoba právnická osoba poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a závazek žalovaného splatit tento úvěr 52 týdenními hotovostními splátkami po částka, a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru ve výši částka. Celkem se tedy žalovaný zavázal uhradit částka. První splátka byla dle smlouvy splatná 7. dne ode dne uzavření smlouvy, tj. datum, splatnost poslední 52 splátky tudíž nastala dne datum. Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány.

5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (včetně jejích příloh) soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni (k identifikaci žalobkyně předložen výpis z obchodního rejstříku).

6. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši částka nejpozději do datum, výzva byla odeslána žalovanému dne datum (viz Podací lístek- DopisOnline).

7. Z ostatních provedených důkazů (prázdné kopie formuláře smlouvy o půjčce) nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro projednávanou věc.

8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 1879 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 o. z.

9. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle § 3028 odst. 1, 3 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. Proto soud posoudil věc posoudil podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.).

10. Podle § 52 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel; dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti; spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle § 56 odst. 2 obč. zák. se ustanovení odstavce 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

11. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 517 odst. 1, 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, jejichž výši stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem bylo v době počátku prodlení nařízení vlády č. 142/1994 Sb., podle jehož ust. § 1 (účinného od datum) odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.

13. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o půjčce podle § 657 obč. zák. Žalovanému byla poskytnuta půjčka ve shora uvedené výši, kterou měl vrátit do datum. Ujednaný poplatek za sjednání smlouvy je odměnou věřiteli za poskytnutí peněžních prostředků. Podle § 56 odst. 2 obč. zák. se ustanovení vymezení nepřiměřených podmínek ve spotřebitelských smlouvách nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. Vzhledem k tomu, že sjednaný poplatek lze interpretovat jako cenu půjčky, není podle § 56 odst. 2 obč. zák. v kompetenci soudu jeho výši přezkoumávat.

14. Jelikož žalovaný sjednanou částku nezaplatil a aktuálně dluží částka, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem.

15. Řádným nezaplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení, proto věřiteli v souladu s ust. § 517 obč. zák. vznikl také nárok na úroky z prodlení. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů. Za požadované období od datum do datum byl úrok z prodlení kapitalizován ve výši částka. Pro následující období až do zaplacení dlužné částky byl pak úrok z prodlení přiznán zákonnou procentní sazbou.

16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.