6 C 322/2017

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro 65 182,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 58 816,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 19,70 % ročně z částky 132 515,13 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 365,59 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 72 176,98 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u [název soudu] po žalovaném domáhala zaplacení částky 182 790,44 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytl žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, přičemž žalovaný měl poskytnutou částku splácet formou anuitních splátek v celkovém počtu 96, přičemž anuitní splátka se skládala z platby jistiny, úroku a pojištění měsíčně ve výši 3 252,98 Kč. Žalovaný svou povinnost neplnil a řádně a včas poskytnutý úvěr nesplácel. [příjmení] využila svého práva a od předmětné smlouvy o úvěru dopisem ze dne [datum] odstoupila, čímž se stal celý úvěr splatný. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne [datum], nárok uplatněný žalobou neuznal. Žalovaný rozporoval zbývající výši jistiny, na kterou měl uhradit více, než kolik žalobkyně uvedla, dále namítl, že smluvní pokuta nebyla sjednána platně a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný dále tvrdil, že hradil nějaké splátky na tzv. technický účet žalobkyně, nemá již přístup do svého internetového bankovnictví a není tedy schopen si opatřit výpisy z účtu a navrhl k unesení břemene tvrzení provést důkaz výpisem všech bankovních účtů žalovaného (na jeho jméno) a tzv. technických účtů vedených u žalobkyně. V průběhu dalšího řízení žalovaný namítal, že žalobkyně dosud dostatečně neprokázala svoji aktivní legitimaci. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby i z toho důvodu, že soud u jednání bezvýsledně poskytl žalobkyni poučení dle § 118 a o.s.ř., neboť žalobkyně, která byla poučena vzhledem k celku, neuvedla ničeho.

3. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 73 698,70 Kč (výrok I.), žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 109 091,74 Kč se smluvním úrokem ve výši 19,70 Kč p.a. z částky 132 515,13 Kč od [datum] do zaplacení byla soudem zamítnuta (výrok II.) a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 22 308,48 Kč (výrok III. rozsudku). Zdejší soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobkyně neposoudil schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, když neshromáždil dostatečné informace pro rozhodnutí o tom, zda je žalovaný schopen úvěr splácet tak, jak poskytovateli úvěru ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně tedy nesplnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a poskytl úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit. Smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky dne [datum] tedy posoudil podle § 9 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatná (§ 39 obč. zák.) s tím, že se jedná o absolutní neplatnost právního úkonu. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, posoudil zdejší soud s ohledem na absolutní neplatnost Smlouvy o úvěru jako plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 451 odst. 2 občanského zákoníku, které jsou si smluvní strany povinny podle § 457 téhož zákona vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně žalovanému na základě absolutně neplatné Smlouvy o úvěru poskytl částku 150 000 Kč, je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Soud dále dospěl k závěru, že tento svůj závazek již žalovaný částečně splnil, neboť bylo prokázáno, že právnímu předchůdci žalobkyně zaplatil částku 76 301,30 Kč. Proto soud žalobě vyhověl co do částky 73 698,70 Kč, která představuje zůstatek jistiny dluhu ke dni vyhlášení rozsudku (150 000 - 76 301,30 = 73 698,70). Další nároky uplatněné žalobcem (poplatky, smluvní úrok a smluvní pokuta) však soud posoudil jako nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatné smlouvy. Proto ve zbývající části soud žalobu zamítl.

4. Na základě odvolání žalobkyně rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] tak, že rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] se výroku č. II. co do částky 65 482,02 Kč se smluvním úrokem ve výši 19,70 % ročně z částky 132 515,13 Kč od [datum] do zaplacení a ve výroku č. III. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění usnesení je uvedeno, že závěr soudu prvního stupně, že žalobkyně v rozporu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr a z tohoto důvodu je úvěrová smlouva uzavřená [datum] absolutně neplatná, odvolací soud nesdílí. Dle názoru odvolacího soudu, v daném případě banka jako poskytovatel úvěru prověřila úvěruschopnost žalovaného jako dlužníka i prostřednictvím veškerých dostupných informací v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, k nimž má přístup. Odvolací soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto poskytovatel úvěru, měla k posouzení úvěruschopnosti žalovaného dostatek informací, které po zpracování vyhodnotila tak, že žalovaný je schopen úvěr poskytnutý ve výši 150 000 Kč i do budoucna splácet. S ohledem na názor odvolacího soudu o nezanedbání odborné péče právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k provedení nového řízení, v němž se tento soud bude zabývat částkou představující zůstatek úvěru, smluvní úroky a poplatky, které posoudil jako nedůvodné s ohledem na závěr o absolutní neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy.

5. Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byla žaloba zamítnuta ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 65 182,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 19,70 % ročně z částky 132 515,13 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 300 Kč (výrok II.) a na nákladech řízení bylo žalobkyni uloženo zaplatit žalovanému částku 28 129,50 Kč (výrok III. rozsudku). Soudem bylo toto rozhodnutí odůvodněno tak, že tvrzení žalobkyně obsažená v žalobním návrhu a doplnění žaloby ze dne [datum] jsou obecná a nedostatečná, není jasné, jakým způsobem žalobkyně dospěla k částce ve výši 65 482,02 Kč, které se po žalovaném domáhá, žalobkyně byla soudem I. stupně u nového jednání opětovně poučena ve smyslu ust. § 118a o.s.ř., aby doplnila svá skutková tvrzení a uvedla, z jakých položek a v jaké jejich konkrétní výši sestává částka 65 482,02 Kč, aby mohla být soudem posouzena její oprávněnost dle uzavřené úvěrové smlouvy. Žalobkyně ani po poučení soudu nedoplnila svá tvrzení, pouze odkázala na doplnění žaloby ze dne [datum], ze kterého však právní zástupce žalobkyně při ústním jednání před soudem nedokázal svá tvrzení doplnit. Žalobkyně netvrdila a ani neprokazovala, z jakého smluvního ustanovení má plynout způsob výpočtu úroků a způsob započtení jednotlivých plateb žalovaného na žalobkyní uváděnou dlužnou jistinu ve výši 132 515,13 Kč. Žalobkyně nedokázala specifikovat u jednání, v jaké výši je požadovaná částka 65 482,02 Kč tvořena kapitalizovanými smluvními úroky, v doplnění žaloby žalobkyně nejprve uvádí, že žalovaný po dobu smluvního vztahu s bankou uhradil na úrocích částku 55 027,96 Kč, na další straně doplnění žaloby však uvádí, že uhradil 23 656,89 Kč, tento rozpor žalobkyně ani po poučení soudu neodstranila. Pokud se týká zákonného úroku z prodlení ve výši 55,81 Kč, žalobkyně opět nedoplnila svá tvrzení a nadále není zřejmé, od kdy byl žalovaný v prodlení a s jakou konkrétní částkou. Pokud se týká dluhu na poplatcích v celkové výši 714 Kč, žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že je tvořen částkou 300 Kč – poplatkem za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč dle Sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platné od [datum], strana 3, Expres půjčka, Konsolidace půjček – splátkové úvěry sjednané do [datum], bod 8. Listinou ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek žalovaným prohlásil úvěr číslo [bankovní účet] na částku 150 000 Kč za splatný ke dni [datum]. V této části tedy žalobkyně své tvrzení prokázala Sazebníkem poplatků, který tvoří součást uzavřené smlouvy o úvěru, v této části soud tedy žalobě vyhověl (výrok II. rozsudku). Naproti tomu u částky 3x 138 Kč označené jako poplatek za pojištění ze dne [datum], [datum] a [datum] žalobce uvedl, že vyplývají ze Smlouvy o úvěru, článek II, Podmínky úvěru, bod 4.2 – úhrada pojištění. Úhrada pojištění ve výši 138 Kč dle čl. II bod 4.2 smlouvy o úvěru je součástí řádné měsíční splátky v celkové výši 3 252,98 Kč. Žalobkyně v této části opět netvrdila ani neprokázala, z jakého důvodu požaduje po žalovaném úhradu pojištění třikrát za uvedená data, což opět souvisí se skutečností, že není zřejmé, jaká částka byla kdy na co v průběhu splácení úvěru započítávána. Je nepochybné, že žalobní tvrzení k uplatněným nárokům žalobkyně v částce 65 182,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 19,70 % ročně z částky 132 515,13 Kč od [datum] do zaplacení jsou zcela nedostatečná, žalobkyní nebyla doplněna ani po poučení soudu. S ohledem na délku řízení (řízení bylo zahájeno již [datum]), nebyla žalobkyni poskytnuta další lhůta k doplnění tvrzení a žaloba byla zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku z důvodu nedostatečnosti skutkových žalobních tvrzení. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum] ve výroku II.

6. Na základě odvolání žalobkyně do výroků I. a III. rozsudku bylo rozhodnuto odvolacím Krajským soudem v Brně usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. [číslo jednací] tak, že rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne [datum rozhodnutí] č. [číslo jednací] se ve výrocích č. I a III zrušuje a věc se vrací v tomto rozsahu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soudu svoje rozhodnutí odůvodnil tak, že poučení, které soud prvního stupně poskytl žalobkyni podle § 118a o.s.ř. pouze ve vztahu k částce 65 482 Kč nemá odvolací soud za správné, proto zrušil podle § 219a o.s.ř. napadený rozsudek v rozsahu podaného odvolání s tím, že v novém řízení tento soud provede opětovně dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní, zejména pak výpisy z účtu žalovaného a platební historií předmětné úvěrové smlouvy a ve smyslu ustanovení § 132 a násl. o.s.ř. opětovně posoudí, zda se jedná o důkazy způsobilé k prokázání skutkových tvrzení žalobkyně k žalované částce. Výpisy z účtu i platební historii k úvěrové smlouvě lze považovat ve smyslu ustanovení § 125 o.s.ř. za důkazní prostředek, jímž lze zjistit stav věci. Tvrzenou výši pohledávky lze dokládat mimo jiné i výpisy z úvěrového účtu, neboť je nadbytečné opisovat výši úroku a úroku z prodlení z tohoto účtu, je-li výpis z účtu přehledný (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2795/2012). Navíc pokud soud prvního stupně v novém řízení dospěl k závěru o platném uzavření úvěrové smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, mohl z platební historie ke smlouvě [číslo] zjistit, jak žalovaný ke dni zesplatnění úvěru na tuto smlouvu plnil. Na okraj odvolací soud podotýká, že sám žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce uvedl před odvolacím soudem, že vyčíslení jistiny v částce 58 816,43 Kč odpovídá tvrzení žalobkyně v podání ze dne [datum]. <b>7. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> 8. Smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres ze dne [datum] [číslo] právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) bylo prokázáno, že poskytl žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet formou anuitních splátek v celkovém počtu 96, přičemž anuitní splátka se skládala z platby jistiny, úroku a pojištění měsíčně ve výši 3 252,98 Kč počínaje dnem [datum]. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 19,70 %. Podle článku 22 produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru budou klientovy závazky, nestanoví-li banka v konkrétním případě jinak, hrazeny v následujícím pořadí: 1) úrokové příslušenství úvěru, 2) splátky jistiny úvěru, 3) smluvní pokuty, úroky z prodlení ve výši uvedené v úrokovém lístku a další platby sankčního charakteru, 4) poplatky a náhrada bankou vynaložených nákladů. Žalovaný svou povinnost neplnil a řádně a včas poskytnutý úvěr nesplácel. Právní předchůdce žalobkyně využil svého práva a od předmětné smlouvy o úvěru dopisem ze dne [datum] odstoupil, čímž se stal celý úvěr splatný. Ke dni prohlášení úvěru za splatný dne [datum] evidoval právní předchůdce žalobkyně za žalovaným pohledávku v celkové výši 188 290,44 Kč, která byla tvořena neplacenou jistinou ve výši 134 266,98 Kč, smluvním úrokem ke dni prohlášení okamžité splatnosti ve výši 9 253,08 Kč, úroky z prodlení ke dni prohlášení splatnosti ve výši 170,66 Kč, dlužné měsíční poplatky za vedení úvěrového účtu a dlužné náklady upomínání ve výši 690 Kč, náklady upomínání 300 Kč a smluvní pokutu ve výši 43 609,72 Kč. Mezi účastníky bylo nesporné, že po tomto datu žalovaný uhradil ještě částku celkem 5 500 Kč, a to dne [datum] částku ve výši 3 500 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, žalovaný tak na splácení předmětného úvěru uhradil celkem částku 76 301,30 Kč, z čehož bylo na jistinu započteno 17 484,87 Kč, na úrok 55 027,96 Kč, na poplatky 3 174,06 Kč a na zákonný úrok z prodlení 614,41 Kč. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení dluhu na jistině ve výši 132 515,13 Kč, jedná se o částku poskytnutého úvěru 150 000 Kč poníženou o části splátek započtených na jistinu v celkové výši 17 484,87 Kč, jak vyplývá z platební historie a výpisů z úvěrového účtu. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení dluhu na smluvním úroku z dlužné jistiny ve výši 5 895,78 Kč, dluh na zákonném úroku ve výši 55,81 Kč, dluh na poplatcích ve výši 714 Kč. Původně požadovaný dluh na smluvní pokutě ve výši 43 609,72 Kč již žalobkyně po žalovaném nepožaduje. Původní věřitel žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl dne [datum] právní moci ve výroku č. I. co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 73 698,70 Kč, došlo ke snížení částky, která je předmětem tohoto řízení na částku 65 482,02 Kč. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl dne [datum] právní moci ve výroku č. II. co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 300 Kč, došlo ke snížení částky, která je předmětem tohoto řízení na částku 65 182,02 Kč se smluvním úrokem z prodlení.

9. Na výzvu soudu, zda žalobkyně doplňuje svá dosavadní skutková tvrzení a zda činí návrhy na doplnění dokazování, která byla právní zástupkyni žalobkyně doručena dne [datum] žalobkyně nijak nereagovala. Právní zástupkyně žalobkyně byla u nově nařízené soudního jednání před soudem prvního stupně dne [datum] opětovně poučena dle pokynu odvolacího soudu podle § 118a o.s.ř. ve vztahu k celé zažalované částce, na toto poučení právní zástupkyně žalobkyně reagovala tak, že poučení rozuměla, žádné nové skutečnosti však netvrdí a žádné nové důkazy nenavrhuje. <b>10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:</b> 11. Dne [datum] nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle jeho ust. § 3028 odst. 1, 3 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. Proto soud věc posoudil podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obch. zák.) a zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.).

12. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku se částí třetí obchodního zákoníku řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 502 obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obch. z. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

13. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.

14. Smlouva o úvěru je současně smlouvou spotřebitelskou podle hlavy páté občanského zákoníku, jelikož naplňuje znaky spotřebitelské smlouvy uvedené v ustanovení § 52 občanského zákoníku, stejně jako smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou v režimu zvláštní právní úpravy zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Podle § 52 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel; dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti; spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle § 56 odst. 2 obč. zák. se ustanovení odstavce 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

16. Podle § 101 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

17. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za výsledek dokazování v tom smyslu, že nebudou-li prokázána jeho tvrzení, tj. nesplní-li důkazní povinnost, bude rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Založit rozhodnutí na závěru, že účastník přítomný při jednání neunesl břemeno tvrzení či důkazní břemeno, může soud jen tehdy, jestliže takovému účastníku předtím bezvýsledně poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 32 Cdo 2/2010).

18. Podle § 118a odst. 1 o.s.ř., ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.

19. Podle § 118a odst. 3 o.s.ř., zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

20. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (jakožto podnikatelem) a žalovaným (jakožto spotřebitelem) byla platně uzavřena spotřebitelské smlouva o úvěru podle § 497 a následující obchodního zákoníku. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč, který měl vrátit v pravidelných 96 měsíčních anuitních splátkách složených z platby jistiny, úroku a úhrady pojištění, počínaje dnem [datum], roční úroková sazba byla dohodnuta ve výši 19,70 % p.a. a celková částka splatná žalovaným vypočtená k datu uzavření smlouvy činila 305 182 Kč. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný po dobu smluvního vztahu uhradil částku ve výši 76 301,30 Kč, svůj závazek tedy částečně splnil. Žalovaný sice v průběhu řízení tvrdil, že snad uhradil na tento úvěr nějaké další splátky, nebyl však schopen v řízení dostát své povinnosti tvrzení, o jaké částky, v jaké výši se mělo jednat a kdy je žalobci uhradil, v případě takto nejasných a neurčitých tvrzení žalovaného nelze přenášet důkazní břemeno na žalobce, soudem byl proto zamítnut návrh žalovaného na uložení povinnosti žalobci předložit výpisy z tzv. technických účtů.

21. Předmětem nového řízení před soudem I. stupně, které bylo ukončeno rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], tak zůstala pouze částka 65 482,02 Kč se smluvním úrokem ve výši 19,70 % ročně z částky 132 515,13 Kč od [datum] do zaplacení. [příjmení] 65 482,02 Kč, které se žalobkyně po žalovaném domáhá, vznikla odečtením smluvní pokuty ve výši 43 609,72 Kč z částky 109 091,74 Kč, zamítnuté ve zrušeném výroku II. rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], neboť žalobkyně nepodala odvolání do původně uplatněné smluvní pokuty ve výši 43 609,72 Kč. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byla žalovanému ve výroku II. rozsudku uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 300 Kč – poplatku za prohlášení úvěru za splatný, v tomto výroku nabyl rozsudek právní moci dne [datum]. Předmětem tohoto nového soudního řízení před soudem prvního stupně zůstala tedy již pouze částka 65 182,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 19,70 % ročně z částky 132 515,13 Kč od [datum] do zaplacení. Soudem byl dle pokynu odvolacího soudu zopakován dosavadní průběh řízení a opětovně provedeno dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a to výpisy z úvěrového účtu žalovaného a platební historií předmětné úvěrové smlouvy. Zdejší soud tedy vázán názorem odvolacího soudu o platnosti úvěrové smlouvy v novém řízení vycházeje ze všech provedených důkazů zabýval částkou 65 182,02 Kč představující zůstatek úvěru, smluvní úroky a poplatky. [příjmení] 65 182,02 Kč sestává z jistiny ve výši 58 816,43 Kč, která vznikla odečtením částky 73 698,70 Kč již pravomocně žalobkyni přiznané rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], od částky 132 515,13 Kč. [příjmení] 132 515,13 Kč je zbývající jistinou dluhu, kdy na jistinu poskytnutého úvěru ve výši 150 000 Kč žalovaný uhradil 17 484,87 Kč. Výše této částky vyplývá z tvrzení žalobkyně ze dne [datum] a je prokázána důkazy, kterými jsou výpisy z úvěrového účtu žalovaného a platební historií úvěrové smlouvy. Skutečnost, že vyčíslení jistiny ve výši 58 816,43 Kč odpovídá tvrzením žalobkyně obsaženým v podání ze dne [datum] potvrdil i sám žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce u jednání před odvolacím soudem dne [datum]. Jiná je situace ohledně tvrzení žalobkyně o dluhu na smluvním úroku ve výši 5 895,78 Kč, dluhu na zákonném úroku z prodlení ve výši 55,81 Kč a částky 414 Kč na poplatcích za pojištění. Z tvrzení žalobkyně nevyplývá, jakým způsobem dospěla k výpočtu dluhu na smluvním úroku, ani na zákonném úroku z prodlení, z provedených listinných důkazů i ze smlouvy o úvěru vyplývá, že žalovaný platil na úroky již od uzavření smlouvy ze dne [datum], žalobkyně ani po poučení soudu nijak neodstranila rozpory ve svých tvrzeních, že žalovaný uhradil na úrok 55 027,96 Kč a současně tvrdí, že uhradil 23 656,89 Kč a dluží tak 5 895,80 Kč, když uvádí, že na smluvní úrok hradil žalovaný až od [datum]. Stejně tak ani po poučení soudu žalobkyně nedoplnila svá tvrzení ohledně dluhu na zákonném úroku z prodlení ve výši 55,81 Kč, neboť zde zcela absentují tvrzení žalobkyně a z provedených důkazů žalobkyní předložených není zřejmé, z jaké aktuální dlužné částky úroky vychází. Pokud jde o částky 3x 138 Kč označené jako poplatek za pojištění ze dne [datum], [datum] a [datum] žalobkyně uvedla, že vyplývají ze Smlouvy o úvěru, článek II, Podmínky úvěru, bod 4.2 – úhrada pojištění. Úhrada pojištění ve výši 138 Kč dle čl. II bod 4.2 smlouvy o úvěru je součástí řádné měsíční splátky v celkové výši 3 252,98 Kč. Žalobkyně v této části opět netvrdila ani neprokázala, z jakého důvodu požaduje po žalovaném úhradu pojištění třikrát za uvedená data, což opět souvisí se skutečností, že není zřejmé, jaká částka byla kdy a na co v průběhu splácení úvěru započítávána, žalobkyně nedoplnila ani po poučení soudu. Soud tedy uzavírá, že žalobkyni se podařilo prokázat svá tvrzení ohledně dlužné jistiny poskytnutého úvěru ve výši 58 816,43 Kč a smluvního úroku ve výši 19,70 % z celkové dlužné jistiny ve výši 132 515,13 Kč od [datum] do zaplacení, v této části soud žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku). Pokud se týká zbývající částky 6 365,59 Kč, která je tvořena dluhem na smluvním úroku, dluhem na zákonném úroku z prodlení a poplatky za pojištění, v této části byla s ohledem na výše uvedené žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II. rozsudku).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 72 176,98 Kč, přičemž tato částka představuje 67,05 % z jejich celkové výše. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 117 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 176 838 Kč sestávající z částky 8 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 090 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 8 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 8 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 8 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 8 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 8 180 Kč za odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t., z částky 8 180 Kč za účast na jednání odvolacího soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], dále z tarifní hodnoty ve výši 59 530,41 Kč sestávají náklady z částky 3 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 3 500 Kč za odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t., z částky 3 500 Kč za účast na jednání odvolacího soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 3 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 16 579,50 Kč. Celkové náklady žalobkyně tedy činí 107 646,50 Kč, z toho 67,05 % na které má žalobkyně nárok podle poměru úspěchu a neúspěch ve věci činí 72 176,98 Kč (zažalována byla částka 182 790,44 Kč a kapitalizovaný úrok ke dni vyhlášení rozsudku činí 122 373,91 Kč, celkem 305 164,35 Kč, přiznána soudem byly částky 73 698,70 Kč, 58 816,43 Kč a kapitalizovaný úrok ke dni vyhlášení rozsudku činí 122 373,91 Kč, celkem 254 889,04 Kč). Soudem nebyla žalobkyni přiznána náhrada nákladů za vyjádření žalobkyně k výzvě soudu ze dne [datum], tato tvrzení měla žalobkyně učinit již součástí žalobního návrhu, nároku na náhradu nákladů na cestovné a náhrady za promeškaný čas se žalobkyně výslovně vzdala.