6 C 38/2020
č. j. 6 C 38/2020-134
V PLATNOSTIOkresní soud v Blansku zamítl žalobu na výživné pro nerozvedenou manželku za období před podáním žaloby, protože podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku lze výživné přiznat pouze od zahájení řízení. Soud prokázal, že manželé v rozhodném období nežili společně a žalovaný neplnil výživné, což znamená rozdíl v jejich hmotné úrovni. Přiměřenou částku výživného určil na základě příjmů a výdajů obou stran podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku. Rozsudek vyhověl žalobkyni částečně, stanovil výživné v nižší výši než požadovaná, a to pro období od podání žaloby.
Plný text
Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro výživné na nerozvedenou manželku
I. Zamítá se žaloba na stanovení povinnosti žalovanému přispívat na výživu žalobkyně částkou částka měsíčně za dobu od datum do datum, dále na stanovení povinnosti žalovanému přispívat na výživu žalobkyně částkou částka za období od datum do datum, na stanovení povinnosti žalovanému přispívat na výživu žalobkyně částkou částka měsíčně za období od datum do datum.
II. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně od datum do datum částkou částka měsíčně, od datum do datum částkou částka měsíčně, dále od datum do datum částkou částka měsíčně.
III. Nedoplatek na výživném za dobu od datum do datum ve výši částka je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení v částce částka k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení do tří dnů od právní moci rozsudku.
V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Blansku soudní poplatek ze žaloby ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému platit žalobkyni jako své manželce výživné ve výši částka měsíčně počínaje dnem datum do právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Žalobkyně uvedla, že dne datum před anonymizována tři slova územní celek, obec uzavřeli účastníci manželství. Z manželství se narodily dvě děti, již zletilý syny jméno příjmení, datum narození a nezl. jméno příjmení, datum narození. Naposledy sdíleli rodinnou domácnost v obec, adresa, okres okres. Jedná se o rodinný dům ve společném jmění manželů účastníků. Manželství účastníků je nejméně od roku rok nespokojené. Žalobkyně tento stav přičítá žalovanému, když tento nejméně od té doby vede paralelní vztah, jemuž postupně dává přednost před manželstvím. Tato situace vedla k pochopitelnému nesouladu mezi manželi. Byl to žalovaný, kdo konflikty vyvolával a po posledním konfliktu, při němž žalobkyni fyzicky v afektu napadl, definitivně opustil rodinnou domácnost, což se stalo dne datum. Oba účastníci mají příjem ze závislé činnosti. Žalobkyně je zaměstnána u právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, anonymizováno číslo na pozici specialista plánování. Dosahuje průměrného měsíčního příjmu kolem částka měsíčně. Žalovaný je zaměstnán u právnická osoba, IČO, se sídlem adresa. Měl by dosahovat čistého průměrného měsíčního příjmu kolem částka měsíčně. Po stránce výdajové pak žalobkyně hradí náklady na vedení do nedávna společné rodinné domácnosti včetně tzv. inkasa. Žalovaný hradí splátku úvěru u právnická osoba, IČO, ve výši částka. Účastníci mají navíc vyživovací povinnost k nezletilé dceři jméno příjmení, datum narození. Tato aktuálně žije u matky a otec dosud hradí dobrovolně měsíčně na její výživu částku částka k rukám matky. Na základě shora uvedeného tak žalobkyně s ohledem na znění ustanovení § 697 odst. 1 občanského zákoníku dovozuje, že by k zajištění v zásadě stejné hmotné a kulturní úrovně účastníků, měl žalovaný žalobkyni hradit ve smyslu § 921 občanského zákoníku měsíčně částku částka, když současně žalobkyně zohledňuje fakt, že o nezletilé děti se stará výlučně ona sama, bez zásadního přispění žalovaného, což jistě do značné míry omezuje její výdělkové schopnosti.
2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že to byla žalobkyně, která svým agresivním chováním manželství rozvrátila, udržovala již od léta rok známost s jméno příjmení, který se do jejich domu v SJM nastěhoval. Žalobkyně mu znemožnila užívat dům, vyměnila klíče, ačkoliv platí celý úvěr na dům. Jeho měsíční příjem činí částka čistého, ženě, u které přebývá, platí částka za stravu a bydlení, hradí úvěr za nemovitosti v obec ve výši částka, výživné na dceru jméno v částce částka. Přiznání výživného žalobkyni by tedy bylo v rozporu s dobrými mravy.
3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Účastníci byli manželé od datum. Jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum. Z manželství se narodily dvě děti, dnes již zletilý syn jméno, datum narození a dnes také již zletilá dcera jméno, datum narození. Práva a povinnosti k tehdy ještě nezletilé dceři jméno pro dobu do rozvodu i po rozvodu manželství byla upravena rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. spisová značka – anonymizováno, kterým byla schválena dohoda, na základě které byla nezl. jméno svěřena pro dobu do rozvodu i po rozvodu manželství do výchovy žalobkyně, žalovaný se zavázal přispívat na její výživu částkou částka měsíčně od datum. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že soud při schvalování této dohody vycházel ze skutkového stavu tak, že účastníci mají vyživovací povinnost pouze k nezletilé jméno, jejich společný zletilý syn jméno příjmení, datum narození, je již soběstačný. Rodinná domácnost byla zrušena koncem anonymizováno rok, kdy se žalovaný ze společného bydliště odstěhoval. Žalobkyně žije v rodinném domě, který mají rodiče ve společném jmění manželů, náklady na bydlení činí částka měsíčně, splátka hypotéky činí částka měsíčně, tuto dosud hradí žalovaný. Žalobkyně je zaměstnaná u společnosti právnická osoba s průměrným čistým měsíčním příjmem v roce rok ve výši částka a v roce rok ve výši částka, jiný příjem nemá, nepobírá žádné sociální dávky. Účastníci dále ve společném jmění manželů vlastní byt v obec, který obývá jejich společný syn jméno příjmení. Žalovaný žije se svojí přítelkyní jméno příjmení, narozenou datum, v bytě ve vlastnictví přítelkyně žalovaného, společně hospodaří, žalovaný jí přispívá na domácnost měsíčně částka. Žalovaný je zaměstnaný u právnická osoba s. r. o. s průměrným čistým měsíčním příjmem v roce 2019 ve výši částka včetně roční odměny částka hrubého, odměny jsou žalovanému vypláceny zaměstnavatelem každoročně přibližně ve výši hrubé mzdy. Žalovaný pobírá odměnu předsedy anonymizováno ulice a číslo, obec, ve výši částka ročně. Žalovaný od listopadu rok hradí výživné na nezletilou ve výši částka měsíčně. Žalovaný dále hradí měsíčně částka nezletilé na stavební spoření. Ze zprávy zaměstnavatele žalobkyně právnická osoba v tomto řízení soud zjistil, že čistý měsíční příjem žalobkyně činil v únoru rok částku částka, v březnu částka, v dubnu částka, v květnu částka, v červnu částka, v červenci částka a v srpnu částka, celkem za toto rozhodné období částka. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného u právnická osoba s. r. o. vyplývá, že čistý měsíční příjem žalovaného za únor rok činil částka, za březen částka, za duben částka, za květen částka, za červen částka, za červenec částka a za srpen částka, celkem tedy činí jeho příjmy za rozhodné období částku částka. Žalovaný v průběhu rozhodného období pro přiznání výživného opakovaně prováděl kontroly nemovitosti, která je v SJM účastníků, za přítomnosti svědků, a to dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum. Z každé této návštěvy pořizoval žalovaný poměrně rozsáhlou fotodokumentaci věcí, které se v domě a jeho okolí nacházely. O provádění těchto kontrol nemovitosti žalovaným vypovídali i slyšení svědci příjmení jméno příjmení a Ing. jméno příjmení, kdy popsali i průběh těchto kontrol. Svědkyně jméno příjmení, dcera účastníků vypověděla, že po odchodu žalovaného z domu, se musely s žalobkyní naučit žít ve dvou, výživné od žalovaného chodí žalobkyni na účet, žalobkyně jí dává kapesné ve výši částka na věci navíc, jinak od ní dostává všechno, co potřebuje, žalobkyně nakupuje, vaří. Návštěvy žalovaného v domě za přítomnosti jiných pánů považuje za narušování svého soukromí. Dodala, že jméno příjmení je dlouholetý kamarád žalobkyně a žalovaného, který jim po odchodu žalovaného z domu pomáhal s tím, co bylo potřeba udělat, občas u nich i přespal, když tam pracoval. Popsala také nějaké nové věci, které žalobkyně koupila, nový krbový vysavač, protože žalovaný ten původní odnesl, bazén, zahradní nábytek, robotický vysavač, kontaktní gril, mixér Tescoma, kameru v pokoji, která hlídá psa, oplocení, protože žalovaný to původní oplocení zničil. Dále mají ohřev na střeše zahradního domku, jídelní stůl, kdo tyto věci nakupoval, nevěděla. Svědek jméno příjmení, syn účastníků vypověděl, že vztah žalobkyně a žalovaného vnímá jako„ vztah na nože“. Žalovaný jezdíval do domu, kde bydlí žalobkyně s jeho sestrou, žalobkyně mu často volávala, že si žalovaný zase něco odvezl. Pan anonymizováno pomáhal s pracemi okolo domu, neboť žalovaný se snažil žalobkyni život v domě znepříjemnit a pan příjmení pomáhal věci zprovoznit. Dále popsal, že v době od února do srpna přibyl v domě krbový vysavač, protože žalovaný si ten starý odvezl a odvezl si i průmyslový vysavač. Přibyl bazén, základ pod bazén, který je tvořen železným plechem, vysypaným štěrkem, který dělal pan příjmení, v domě přibyl zahradní nábytek, robotický vysavač, mixér na smoothie, kontaktní gril, folie na bazén, černá hadice jako ohřev, oplocení tam bylo už za dob žalovaného, stůl jídelní, průmyslový vysavač, akumulátorové nářadí. Svědek jméno příjmení vypověděl, že žije v partnerském vztahu s žalobkyní asi od poloviny roku rok, s žalovaným jsou bývalí kamarádi, dříve jezdívali na dovolené jako rodiny. Již od roku rok jezdíval s žalobkyni a její dcerou na cyklovýlety, byli společně na oslavě šedesátin jeho švagra v červnu 2019, svatbě jeho kamaráda v Itálii ve dnech číslo 2019, společně byli na víkend i dne datum, kdy žalovaný od žalobkyně odešel. Dodal, že žalobkyni nijak finančně nepodporoval, dával jí jen osobní dárky a nakoupil věci do domácnosti, které se nacházejí v domě účastníků, jako třeba robotický vysavač, nádobí Tescoma, kamenný nábytek, bazén včetně základové desky. Rozhodnutím Města Blanska, komise pro projednávání přestupků územní celek sp. zn. anonymizováno číslo rok – anonymizováno ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil v úmyslu nepřímém dne datum v době kolem údaj o čase hod. ve vstupních dveřích rodinného domu adresa v obec tím, že fyzicky napadl žalobkyni tím způsobem, že ji jedenkrát udeřil rukou do pravé tváře, čímž naplnil skutkovou podstatu přestupku proti občanskému soužití úmyslným narušením občanského soužití tak, že se vůči jinému dopustil jiného hrubého jednání a byla mu udělena pokuta ve výši částka a povinnost uhradit náklady řízení spojené s projednáním přestupku ve výši částka.
4. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti důležité pro právní posouzení věci.
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
6. Podle ust. § 697 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“), manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.
7. Podle ust. § 921 o.z., výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.
8. Podle ust. § 922 o.z., výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.
9. Žalobkyně uplatnila nárok na výživné pro nerozvedenou manželku, řízení o takovém návrhu je řízením sporným a výživné lze v tomto případě přiznat pouze ode dne zahájení soudního řízení (§ 922 odst. 1 o.z. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (§ 913 odst. 1 o.z.).
10. Vyživovací povinnost mezi manžely je sice vzájemná, avšak nikoli podmíněná ve smyslu vázanosti na dřívější nebo budoucí plnění vyživovací povinnosti druhým manželem. Nepochybně mohou nastat situace, kdy ten, kdo by měl plnit svou zákonnou vyživovací povinnost, tak nečiní z důvodu, že oprávněný se vůči němu zachoval hrubě nevděčně, amorálně, ba přímo protiprávně (nevěra, nactiutrhání, pomluvy, svévolné opuštění rodinné domácnosti, verbální útoky a jiné hrubé chování, domácí násilí atp.). Ač to zákon v této souvislosti výslovně nezmiňuje, je nutno přihlížet k tomu, aby soudem určovaná vyživovací povinnost jednoho manžela byla v souladu s dobrými mravy, resp. aby se přiznání výživného v daném případě neocitlo v rozporu s dobrými mravy.
11. Soud při posouzení dané věci neshledal, že by přiznání výživné žalobkyni bylo v rozporu s dobrými mravy tak, jak namítal žalovaný. jméno vyživovací povinnost mezi manžely vzniká uzavřením manželství a trvá zásadně po celou dobu jeho existence. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně i žalovaný za trvání navázali mimomanželské vztahy, nelze ohlédnout od skutečnosti, že žalovaný se dne datum z rodinné domácnosti odstěhoval ke své přítelkyni. Pokud tedy i žalobkyně v rozhodném období pro přiznání výživného na manželku udržovala vztah s jméno příjmení, který jak bylo prokázáno, jí pomáhal s prací kolem domu a nakoupil do domácnosti a na zahradu domu, který je stále součástí nevypořádaného SJM účastníků věci (robotický vysavač, mixér, bazén …), nelze v této skutečnosti spatřovat zvýšení životní úrovně žalobkyně v takovém rozsahu, které by činilo přiznání výživného na manželku v rozporu s dobrými mravy. I když soud přihlédl k tomu, že tyto věci se nacházejí v domě, který je součástí nevypořádaného SJM účastníků, svědek a současný partner žalobkyně jméno příjmení vypověděl, že se jedná o věci v jeho vlastnictví a užívá je společně s žalobkyní a její dcerou, nezbavuje toto žalovaného plnit zákonnou vyživovací povinnost k manželce pro rozpor s dobrými mravy.
12. Soud zhodnotil zjištěný skutkový stav z hlediska zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně, jsou splněny podmínky pro stanovení výživného manželky podle shora citovaného ustanovení, neboť životní úroveň účastníků, ačkoli v rozhodném období nevedli společnou domácnost, není stejná. Soud však na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že za období od února rok do konce května rok má žalobkyně nárok na výživné v podstatně nižší částce než požadovala. V řízení bylo prokázáno, že účastníci byli manželé, v rozhodném období spolu nežili v rodinné domácnosti a žalovaný žalobkyni z titulu výživného manželky ničím nepřispíval. V daném případě žalobkyně požadovala výživné manželky za období od datum do právní moci rozsudku o rozvodu manželství, u jednání dne datum omezila svůj žalobní návrh na období od datum do datum, s uvedením, že manželství již bylo rozvedeno a rozsudek nabyl právní moci dne datum. Žalobu na stanovení výživného však podala u soudu až datum, soudem jí tedy nebylo možno přiznat výživné za období od datum do datum, za toto období byla tedy žaloba zamítnuta v celém rozsahu, tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Dále žalobkyně požadovala výživné ve výši částka měsíčně. Soud při porovnání příjmů, které mají oba účastníci pouze z pracovního poměru a žalovaný z odměny předsedy SVJ ve výši částka ročně, zjistil, že příjmy žalobkyně jsou nižší než u žalovaného. Pokud se týká výdajů obou manželů, soud zohlednil jako nutný výdaj náklady na bydlení obou účastníků, které jsou srovnatelné. Ovšem žalovaný splácí společný závazek spadající do SJM, a to hypoteční úvěr ve výši částka, což bylo mezi účastníky nesporné, sama žalobkyně to uvedla již v žalobním návrhu a vyplývá to i z rozsudku opatrovnického soudu. Splácením hypotečního úvěru v rozhodném období plnil žalovaný částečně svoji povinnost k uspokojování potřeb rodiny ve smyslu ustanovení § 691 odst. 2 o.z. Oba účastníci mají vyživovací povinnost k dceři jméno, žalovaný se zavázal platit výživné v částce částka měsíčně již od datum.
13. Soud tedy následně s přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem vycházel z toho, že mezi příjmy účastníků i po započtení odůvodněných výdajů obou z nich, je rozdíl, kdy je zřejmé, že v takovém případě nemůže být hmotná a kulturní úroveň účastníků zásadně stejná, neboť žalobkyně má na rozdíl od žalovaného nižší množství volných finančních prostředků k zajištění ostatních potřeb.
14. Za přiměřenou částku výživného soud po zhodnocení všech rozhodných skutečností podle § 913 odst. 1 o.z. považuje ode dne podání žaloby tj. od datum do datum částku částka měsíčně, vzhledem k příjmům žalobkyně v tomto měsíci ve výši částka, od datum do datum činí tedy nárok žalobkyně částku ve výši částka, ve zbývající části částka měsíčně byla tedy žaloba částečně zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Za období měsíců březen až květen rok považuje soud za odpovídající výživné částku částka měsíčně, vzhledem k podstatně nižším příjmů žalobkyně v rozmezí částka – částka, ve zbývající části částka byla žaloba opět jako nedůvodná zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Za období měsíců červen, červenec a srpen rok došlo k velmi podstatné změně v příjmech žalovaného, který v červnu rok obdržel částku částka, došlo tak ke skokovému nárůstu jeho hmotné úrovně a soud tedy za tyto měsíce považuje žalobkyní požadované výživné ve výši částka za přiměřené a za tyto měsíce žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku, přičemž za srpen činí výživné do právní moci rozsudku o rozvodu datum částku částka. Nedoplatek na výživném za období od datum do datum v částce částka bylo umožněno žalovanému uhradit k rukám žalobkyně v prodloužené lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), tak jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, úspěch žalobkyně činí 63,75 %, neúspěch žalobkyně 36,25 %, proto soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil a přiznal žalobkyni 27,49 % nároku na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem podle obsahu spisu, neboť právní zástupce žalobkyně náklady řízení řádně nevyúčtoval. Právnímu zástupci žalobkyně náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za sepis vyjádření žalobkyně dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, neboť se jednalo o jednání přesahující 2 hodiny a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka, celkem náklady činí částka, z toho 27,49 % činí částka.
16. V. výrok rozsudku o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek ze žaloby je odůvodněn ust. § 11 odst. 2 písm. c) a § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., přičemž výše poplatku byla stanovena v souladu s položkou 7 písm. b) Sazebníku soudních poplatků – příloha k výše uvedenému zákonu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.