6 C 48/2024

Plný text

Okresní soud v adresa rozhodl samosoudcem tituly před jménem jméno FO v právní věci zástavní věřitelky: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , adresa zastoupená advokátem tituly před jménem jméno FO sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti zástavním dlužníkům: 1) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 2) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o nařízení soudního prodeje zástavy Nařizuje se soudní prodej zástavy, a to pozemků p. č. , adresa, , za účelem uspokojení pohledávky zástavní věřitelky za zástavním dlužníkem 2/ , jméno FO, , ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne , datum, , č. , tel. číslo, , ve výši , částka, spolu se smluvním úrokem ve výši 6,69 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení.

1. Zástavní věřitelka se žalobou ze dne , datum, domáhala nařízení soudního prodeje zástavy, a to nemovitých věcí označených ve výrokové části tohoto rozhodnutí. V žalobě uvedla, že s , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , Adresa zainteresované osoby 1/0, (dále také i jen „obligační dlužník“) uzavřela smlouvu o stavebním spoření ze dne , datum, , č. , hodnota, a následně smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne , datum, , č. , tel. číslo, , jejímž předmětem bylo poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření do výše , částka, . Meziúvěr byl veden na meziúvěrovém učtu obligačního dlužníka č. , hodnota, . Nedílnou součástí smlouvy o úvěru jsou všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření (dále jen „VOP“) a obecné uvěrové podmínky , právnická osoba, spořitelny, a.s. (dále jen „OUP“). Obligační dlužník vyčerpal meziúvěr ve výši , částka, formou čerpání finančních prostředků z meziúvěrového učtu. K zajištění pohledávek zástavní věřitelky z úvěrové smlouvy bylo smlouvou o zřízení zástavního práva k věcem nemovitým ze dne , datum, (správně ze dne , datum, ), č. , tel. číslo, /1, zřízeno zástavní právo, jehož předmětem jsou pozemky p. č. , hodnota, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, . Vlastníky těchto nemovitých věcí (zástavy) jsou , Jméno zainteresované osoby 1/0, (obligační dlužník) a , jméno FO, (zástavní dlužník), každý z nich k id. ½. Obligační dlužník byl na základě smlouvy o úvěru povinen hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách, počínaje prvním dnem čerpání meziúvěru, na meziúvěrový učet (článek II. písmeno A. bod 5 smlouvy o úvěru), úroková sazba byla sjednána ve výši 4,1 % ročně (článek II. písmeno A. bod 4 smlouvy o úvěru), od , datum, byla úroková sazba 3,9 % ročně, od , datum, byla úroková sazba 3,2 % ročně, od , datum, byla úroková sazba 3,89 % ročně. a s platností od , datum, byla úroková sazba 6,69 % ročně. Obligační dlužník byl dále povinen od prvního dne měsíce následujícího od uzavření smlouvy o úvěru provádět pravidelně měsíční vklady (článek II. písmeno A. bod 1 smlouvy o úvěru) na vkladový učet , Anonymizováno, ve výši , částka, . Zástavní věřitelka byla oprávněna od smlouvy o úvěru odstoupit, nebo ji vypovědět, a požadovat okamžité splacení celého poskytnutého meziúvěru/úvěru včetně příslušenství, jestliže je dlužník v prodlení se zaplacením více než dvou splátek úvěru nebo úroků z meziúvěru nebo jedné takové splátky po dobu delší než tři měsíce, totéž platí i v případě, že dlužník neprovádí sjednané měsíční vklady (část IV. písmeno J. bod první písm. a/ OUP). Obligační dlužník úroky z meziúvěru nesplácel a nečinil pravidelně vklady na vkladový učet stavebního spoření, proto zástavní věřitelka dopisem ze dne , datum, , který byl doručen obligačnímu i zástavnímu dlužníku, odstoupila od smlouvy o úvěru ke dni , datum, a požadovala úhradu dlužné částky, přičemž splatnost pohledávky byla při odstoupení stanovena na , datum, . Obligační ani zástavní dlužník pohledávku neuhradili a jsou od , datum, v prodlení. Pohledávka k datu , datum, činila , částka, , neboť zástavní věřitelka provedla zúčtovaní finančních prostředků z vkladového účtu obligačního dlužníka číslo , hodnota, ve výši , částka, proti své pohledávce na meziúvěrovém účtu číslo , hodnota, (článek III. bod první úvěrové smlouvy a článek XXIV. bod první VOP). Od data odstoupení (, datum, ) až do zaplacení je zástavní věřitelkou uplatňován smluvní úrok ve výši 6,69 % ročně a dále zákonný úrok z prodlení.

2. K žalobě se vyjádřila toliko zástavní dlužnice 1/, přičemž uvedla, že se opakované pokoušela jednat o řešení celé věci se zástavním dlužníkem 2/, k žádné dohodě ale nedošlo. Měla by zájem o odkoupení spoluvlastnického podílu zástavního dlužníka 2/ a převzetí nesplaceného úvěru.

3. Zástavní dlužník 2/ se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.

4. Z listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Zástavní dlužník 2/, který je též dlužníkem obligačním, uzavřel dne , datum, se zástavní věřitelkou smlouvu o poskytnuti meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , tel. číslo, , jejímž předmětem bylo poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření do výše , částka, . Tento meziúvěr zástavní dlužník 2/ v plné výši vyčerpal formou čerpání finančních prostředků z meziúvěrového učtu č. , hodnota, (viz žádosti zástavního dlužníka 2/ o čerpání finančních prostředků). Zástavní dlužník 2/ porušil smluvní ujednání, když nesplácel úroky z meziúvěru a nečinil pravidelně vklady na vkladový učet stavebního spoření, jak se ve smlouvě zavázal, proto zástavní věřitelka – po opakovaných výzvách k úhradě – dopisem ze dne , datum, , který byl doručen oběma zástavním dlužníkům dne , datum, , těmto oznámila, že odstoupila od smlouvy o úvěru ke dni , datum, a požadovala úhradu dlužné částky , částka, , když při stanovení její výše zohlednila výši finančních prostředků na vkladovém účtu zástavního dlužníka 2/ v částce , částka, – provedla zúčtovaní finančních prostředků na vkladovém účtu oproti své pohledávce na meziúvěrovém účtu. K zajištění řádného a včasného splnění dluhů až do jejich celkové výše , částka, ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , tel. číslo, (veškerých existujících, budoucích, podmíněných i nepodmíněných peněžitých dluhů vzniklých v období od uzavření uvedené smlouvy do , datum, ), uzavřené mezi zástavní věřitelkou (jako věřitelem) a zástavním dlužníkem 2/ (jako dlužníkem), byla dne , datum, uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k věcem nemovitým č. , tel. číslo, /1. Zástavní právo bylo sjednáno k pozemku p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, a pozemku p. č. , hodnota, , zapsaných pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, na , Anonymizováno, . Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že podílovými spoluvlastníky (každý k id. ½) pozemků p. č. , adresa, , jsou zástavní dlužníci, přičemž k těmto nemovitým věcem bylo zřízeno zástavní právo z titulu shora označené zástavní smlouvy, k zajištění pohledávek z výše zmíněné smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření.

5. Podle § 1312 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se zástavní právo zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje.

6. Podle § 1309 odst. 1 o. z. při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.

7. Podle § 1368 odst. 1 věta první o. z. se z výtěžku zpeněžení zástavy hradí pohledávka včetně příslušenství a nákladů, na jejichž náhradu má zástavní věřitel právo.

8. Podle § 358 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci (odstavec první). Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě (odstavec druhý). Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy (odstavec třetí).

9. Na prvním místě je třeba zmínit, pokud jde o okruh účastníků řízení, že účastníky řízení o soudním prodeji zástavy jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník (§ 355 z. ř. s.). Zástavním věřitelem se jako účastník řízení o soudním prodeji zástavy rozumí ten, kdo podal u soudu žalobu na nařízení prodeje zástavy a kdo v ní o sobě tvrdí, že má pohledávku, která je zajištěna zástavním právem váznoucím na zástavě, jejíž soudní prodej navrhuje. Zástavním dlužníkem je jako účastník řízení o soudním prodeji zástavy ten, kdo je vlastníkem k prodeji navržené zástavy. Je-li zástava ve spoluvlastnictví více osob, jsou účastníky řízení všichni spoluvlastníci. Zatímco vymezení zástavního věřitele jako účastníka řízení se zakládá čistě procesním způsobem, účastenství zástavního dlužníka odráží hmotné právo ve vymezení nositelů zástavního práva a směřuje k tomu, aby bylo doloženo, kdo je (skutečným) vlastníkem zástavy, a aby za účelem uspokojení zajištěné pohledávky byl použit výtěžek zpeněžení zástavy jen tehdy, byl-li nařízen a proveden soudní prodej zástavy vůči tomu, jehož vlastnictví zástavy bylo prokázáno nebo alespoň doloženo. Zjistí-li soud, že vlastníkem zástavy je ve skutečnosti někdo jiný, než kdo byl v žalobě označen jako zástavní dlužník, není to důvodem k zamítnutí žaloby nebo, došlo-li ke změně ve vlastnictví zástavy teprve po zahájení řízení, k procesnímu nástupnictví ve smyslu § 107a o. s. ř.; soud začne jednat jako s účastníkem řízení s tou (jinou) osobou, o níž bylo prokázáno nebo jinak doloženo, že je vlastníkem zástavy. O tom, zda se někdo jiný stal účastníkem řízení o soudním prodeji zástavy jako zástavní dlužník nebo že jím přestal být, soud nevydává zvláštní rozhodnutí; jeho závěr o osobě zástavního dlužníka jako účastníka řízení o soudním prodeji zástavy se projeví v tom, že soud s určitou osobou jedná jako s účastníkem řízení (zástavním dlužníkem) nebo že s ní přestane jednat, jakmile vyjde najevo, že bylo prokázáno nebo jinak doloženo vlastnictví k zástavě u jiné osoby (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1088/2017).

10. Vycházeje z popsaného principu proto soud jednal jako s účastníkem tohoto řízení, jako zástavním dlužníkem, také s , jméno FO, , přestože tento nebyl jako účastník řízení v žalobě zástavní věřitelkou označen, neboť výpisem z katastru nemovitostí bylo osvědčeno, že je podílovým spoluvlastníkem zastavených nemovitých věcí (zástavy).

11. V řízení o nařízení soudního prodeje zástavy, jako první fázi soudního prodeje zástavy, soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a osobu zástavního dlužníka. Jiné skutečnosti, jak vyplývá z § 358 odst. 1 z. ř. s., nejsou v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti nemusí být v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy prokázány (postaveny najisto), postačuje, jsou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin (jiných důkazů) alespoň jako pravděpodobné. K uplatnění jiných skutečností nebo ke zpochybnění jejich osvědčení nemůže dojít v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce). Až v této druhé fázi soudního prodeje zástavy může zástavní dlužník v rámci své obrany zpochybnit osvědčení zákonných skutečností, které byly podkladem pro rozhodnutí o nařízení soudního prodeje zástavy, případně zde může uplatnit i jiné skutečnosti (neuvedené v § 358 odst. 1 z. ř. s.), jimiž se lze proti prodeji zástavy relevantně bránit.

12. V posuzované věci zástavní věřitelka prokázala existenci zajištěné pohledávky (k vyhovění návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy se nevyžaduje, aby měl zástavní věřitel vůči dlužníkovi exekuční titul), zástavního práva k nemovitým věcem, jejichž prodej navrhla (zástavě), a kdo je zástavním dlužníkem, čímž byly splněny podmínky pro nařízení prodeje zástavy ve smyslu § 358 odst. 1 z. ř. s. Pro úplnost je třeba uvést, že z obsahu smlouvy o úvěru a smlouvy o zřízení zástavního práva (či jinak z obsahu spisu) není zřejmý jakýkoli důvod neplatnosti těchto smluv, k němuž by byl soud povinen v rámci první fáze řízení o soudním prodeji zástavy přihlédnout. Za tohoto stavu, kdy ani zástavní dlužnice 1/ ve svém vyjádření k žalobě neuvedla žádné relevantní námitky, které by zpochybňovaly naplnění zákonem vyžadovaných předpokladů pro vyhovění žalobě (zástavní dlužník 2/, jak bylo již uvedeno, se k žalobě nevyjádřil a v řízení byl zcela nečinný), soud žalobě zástavní věřitelky vyhověl, a to s přihlédnutím k rozhodnutí o částečném zastavení řízení (viz pravomocné usnesení , datum, , č. j. , spisová značka, ). Lze jen zopakovat, že případné námitky mohou být zástavnímu dlužníky uplatněny následně při výkonu rozhodnutí (exekuci) prodejem zástavy.

13. O nákladech tohoto řízení nebylo rozhodováno s ohledem na závěr obsažený v judikatuře Ústavního soudu (srov. například nález ze dne 19. 4. 2007, sp. zn. II. ÚS 114/06 či ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. III. ÚS 68/16), podle kterého je porušením práva na soudní ochranu a principu rovnosti účastníků řízení, je-li v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení (má být rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu).