6 C 72/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [jméno].

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum]. Původním věřitelem byla [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne [rok] [číslo] úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne [rok] [číslo]. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka]. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná následně odsouhlasila znění Úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalované bylo přiděleno klientské číslo a jako variabilní symbol identifikující veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto rodné číslo žalované. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne [rok] [číslo]. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobkyně. Žalovaná nevrátila úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalované telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [rok] [číslo].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se rovněž omluvila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu listinu označenou jako„ Rámcová smlouva [číslo]“ bez uvedeného data ve formě elektronického dokumentu jehož součástí je listina označená [příjmení] Smlouvy [číslo] a datem registrace [datum]. V textu smlouvy je jako„ poskytovatel“ uvedena [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a jako„ klient“ je uvedena žalovaná, přičemž dokument neobsahuje žádný podpis. Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že by žalovaná svým podpisem projevila svou vůli být vázána předmětnou smlouvou.

5. Dne [datum] zaslala právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet] částku ve výši [částka], jak plyne z předloženého výpisu z účtu.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni.

7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši [částka] do tří dnů od doručení výzvy.

8. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

9. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. Neoznačila zejména žádné důkazy k prokázání svých tvrzení, že se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů na webové stránce [webová adresa], a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy; že následně odsouhlasila znění Úvěrové smlouvy; že žalované bylo přiděleno klientské číslo a jako variabilní symbol identifikující veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto rodné číslo žalované; že žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, že jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy a že žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala.

10. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

13. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

14. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

15. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

16. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Písemná smlouva, která nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

17. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaná smlouvu podepsala, tedy k ní připojila svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaná ke smlouvě připojila svůj podpis. Nebyly označeny ani důkazy svědčící o tom, že by smlouva byla uzavřena jiným způsobem. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

18. Žalobkyně nicméně prokázala, že poskytla žalované dne [datum] finanční prostředky ve výši [částka]. Vzhledem k absenci právního důvodu poskytnutí dané peněžité částky, dospěl soud k závěru, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení v rozsahu [částka]. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaná je proto povinna žalovanou částku žalobkyni vydat. Jelikož žalovaná dobrovolně tuto částku žalobkyni neuhradila, uložil jí soud tuto povinnost rozsudkem.

19. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, žaloba je důvodná také pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky z bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu. Dle podacího lístku žalobkyně přípis odeslala téhož dne [datum]. Ve smyslu § 573 o. z. se má za to, že výzva byla žalované doručena dne [datum], lhůta 3 dnů stanovená žalobkyní pro zaplacení pohledávky tedy uplynula dne [datum]. Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení (I. výrok rozsudku). Co do úroku z prodlení za dobu dřívější a co do úroku z prodlení ze zamítnuté části jistiny soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok II.).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení v převážné části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].