6 C 82/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Šparlinkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z porušení zákona o pozemních komunikacích. Dne [datum] na adrese [ulice a číslo] v [obec] byl na vozidlo [registrační značka], které bylo zaparkováno v místě, kde to není dovoleno a jehož provozovatelem byl žalovaný, namontován prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Cena za přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla činila částku [částka]. Žalovaný byl [datum] vyzván k úhradě dlužné částky, avšak doposud na svůj dluh neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po zhodnocení předložených důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Cena za přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla je stanovena usnesením [anonymizováno] [územní celek] [číslo] ze dne [datum] maximální paušální cenu za přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla ve výši [částka]. Podle výpisu z centrální evidence vozidel byl žalovaný provozovatelem vozidla [registrační značka] ke dni [datum]. Dne [datum] zaparkoval žalovaný vozidlo [anonymizováno] [číslo] na adrese [ulice a číslo] v [obec] v místě, kde to není dovoleno, a proto byl na pokyn strážníka Městské policie [obec] na vozidlo přiložen technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, který byl téhož dne odstraněn.

5. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky při odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla dne [datum], avšak doposud na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. <b>6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:</b> 7. Žalobce je podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území.

8. Podle § 17a odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii ve znění pozdějších předpisů je strážník oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, a) které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla, b) které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích, c) které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo d) je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství a jeho řidič není na místě přítomen. Podle § 17a odst. 5 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii ve znění pozdějších předpisů se přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala.

9. Žalovaný dne [datum] zaparkoval automobil na [ulice a číslo] v [obec] způsobem, jakým je parkování vozidla zakázáno, a tím se dopustil přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) v tehdy účinném znění. Na základě tohoto přestupku bylo rozhodnutím strážníka Městské policie oprávněně nařízeno a provedeno přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, proto vznikla žalovanému jako provozovateli vozidla podle § 17a odst. 5 zákona o obecní policii povinnost zaplatit náklady na přiložení a odstranění technického prostředku. Vzhledem k tomu, že žalobcem požadovaná částka nepřesahuje maximální paušální cenu stanovenou cenovým orgánem a žalovaný tuto částku nezaplatil, ačkoli byl k tomu vyzván již při odstranění technického prostředku, soud žalovanému uložil povinnost zaplatit cenu za přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla ve výši [částka] rozsudkem.

10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením vzniklo žalobci dále právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z., ode dne následujícího po dni, kdy měla být částka uhrazena.

11. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka].