6 C 83/2024

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Zatloukalem v právní věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno zastoupená advokátkou Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou uplatněnou u soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím (úrokem z prodlení) s poukazem na skutečnost, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , tyto byly žalovanému dne , datum, zaslány na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek , částka, . Jistina zápůjčky i poplatek byly splatné dne , datum, , žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Ke dni podání žaloby žalovaný na svůj dluh uhradil , částka, , touto částkou byla umořena smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky a ponížen poplatek. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně tedy splnila povinnost podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, prověřila úvěruschopnost žalovaného a dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši , částka, (čl. 2.3 smlouvy), písemné výzvy byly odeslány ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Celková výše dluhu žalovaného ke dni podání žaloby činí , částka, : jistina + poplatek ve výši , částka, ; smluvní pokuta podle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ve výši 0,1 % denně z dlužné částky , částka, (jistina) od , datum, (den následující po splatnosti zápůjčky) do , datum, (vyhotovení žaloby) ve výši , částka, , přičemž tato částka byla umořena částečnou úhradou žalovaného.

2. Na výzvu soudu doplnila žalobkyně podáním ze dne , datum, svá tvrzení ve vztahu k otázce posouzení schopnosti žalovaného splatit poskytnutou zápůjčku. Uvedla, že příjmy byly zjištěny dotazem na žalovaného, kdy tento uvedl, že je zaměstnancem na plný úvazek, jeho čistý měsíční příjem u zaměstnavatele , právnická osoba, , kde pracuje jako specialista výroby, činí částku , částka, , přičemž je zde zaměstnán více než 5 let na základě smlouvy na dobu neurčitou. Ověření příjmů bylo provedeno na základě výplatních pásek žalovaného, kdy bylo zjištěna čistá mzda v měsíci září roku 2022 ve výši , částka, a v měsíci říjnu roku 2022 ve výši , částka, (průměrný měsíční příjem žalovaného tedy činil , částka, ). Zjištění výdajů bylo provedeno dotazem na žalovaného, který uvedl, že jeho měsíční výdaje činí , částka, , žije ve společné domácnosti s partnerem, má jedno nezletilé dítě a bydlí „ve vlastním“. Žalovaným tvrzené výdaje , částka, byly vyšší než částka nezabavitelného minima (ke dni podání žádosti o zápůjčku tato činila , částka, ), proto žalobkyně vycházela z částky uvedené žalovaným. Následně ověřila úvěruschopnost žalovaného rovněž nahlédnutím do centrální evidence exekucí a do insolvenčního rejstříku, kde neměl žádný záznam. Příjmy žalovaného činily , částka, , výdaje , částka, , rozdíl tak činí , částka, . Na základě výše uvedeného byla žalovanému poskytnuta zápůjčka , částka, s poplatkem za poskytnutí , částka, , neboť z posouzení úvěruschopnosti nevyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného zápůjčku splatit.

3. Žalovaný se přes výzvu soudu (viz usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jež mu bylo doručeno dne , datum, ) ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

4. Z nařízeného jednání se žalobkyně podáním ze dne , datum, omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k tomuto jednání včas doručeno dne , datum, . Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

5. Z provedených listinných důkazů učinil soud především tato skutková zjištění.

6. Žalobkyně (jako zapůjčitel) a žalovaný (jako vydlužitel) uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které měla být žalovanému poskytnuta (na bankovní účet č. , č. účtu, ) zápůjčka ve výši , částka, , žalovaný se zavázal tuto částku, spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, , vrátit žalobkyni nejpozději do , datum, . Celková částka, kterou se žalovaný zavázal v uvedené lhůtě vrátit, tak činila , částka, , roční procentní sazba nákladů (RPSN) tudíž činila 2 969 %. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky společnosti , Jméno zainteresované společnosti 0/0, (účinné dnem , datum, ) a sazebník, podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že se s těmito seznámil. Bod 2.3. smlouvy obsahuje mimo jiné jednak ujednání, že pro případ prodlení s plněním závazků podle této smlouvy, se žalovaný zavazuje uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení a jednak ujednání, že výše nákladů, které je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném v případě písemné upomínky (výzvy k úhradě), činí za každou z nich , částka, (viz smlouva o zápůjčce ze dne , datum, a všeobecné obchodní podmínky). , adresa, 000 Kč byla žalobkyní dne , datum, vyplacena na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, označený ve smlouvě o zápůjčce, pod variabilním symbolem , var. symbol, , který je rodným číslem žalovaného (viz výpis z běžného účtu u , Anonymizováno, , hodnota, a sdělení téže banky o účtu žalovaného ze dne , datum, ). Z výplatních lístků žalovaného se podává, že tento byl v měsících září a říjen roku 2022 zaměstnán u společnosti , právnická osoba, (nástup , datum, ), jeho čistá měsíční mzda v tomto období činila , částka, a , částka, . Žalovaný byl prostřednictvím rodného čísla lustrován v exekučním rejstříku (dne , datum, ) a insolvenčním rejstříku (dne , datum, ) s negativním výsledkem. V průběhu měsíců ledna a února roku 2023 byl žalovaný opakovaně žalobkyní vyzván k zaplacení svého dluhu v rozdílných částkách (viz upomínky ze dne , Anonymizováno, a , datum, + opakované výzvy k úhradě ze dne , Anonymizováno, a , datum, ) a dopisem ze dne , datum, (výzva k úhradě před podáním žaloby) vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce, a to do tří dnů, zásilka byla odeslána doporučeně téhož dne (viz podací lístek , právnická osoba, .).

7. Z rozhodovací činnosti je přitom soudu známo (viz rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (jako věřitel) a žalovaný (jako dlužník), uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut (na účet č. , č. účtu, ) spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši , částka, , žalovaný se zavázal tuto částku spolu se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 57,3 % ročně a měsíční úhradou za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši , částka, (tedy celkovou částku , částka, ), uhradit ve 48 měsíčních splátkách , částka, , splatných k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen (počínaje , datum, ). Stejná společnost přitom krátce předtím, na základě smlouvy ze dne , datum, , poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který byl žalovaným hrazen v měsíčních splátkách , částka, , tento úvěr nebyl žalovaným doplacen a je předmětem soudního řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, .

8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 uvedeného zákona (ve znění účinném do , datum, ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec první). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec druhý). Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

10. Neplatnost smlouvy o peněžité zápůjčce (ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitelským úvěrem též peněžitá zápůjčka) pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu § 87 odst. 1 věta druhá shora uvedeného zákona je neplatností absolutní, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). Jedná se přitom o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soud je povinen se jí zabývat z úřední povinnosti (tedy i bez výslovné námitky), je-li z právního jednání patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, na právní jednání se hledí, jako by nikdy nebylo učiněno a jeho účastníkům z něho nevznikají žádná práva ani povinnosti.

11. Z uvedeného důvodu se soud nejdříve z úřední povinnosti zabýval otázkou, zda při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru (zápůjčce) byla žalobkyní, jako poskytovatelem úvěru, dostatečným způsobem prověřena úvěruschopnost žalovaného, jako spotřebitele.

12. Ohledně splnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně při zkoumání schopnosti žalovaného splácet zápůjčku vycházela především z informací poskytnutých jí samotným žalovaným, což fakticky bylo pouze to, že jde o zaměstnance s průměrným měsíční mzdou cca , částka, , který žije s partnerem, má jednu vyživovací povinnost k nezletilému dítěti a bydlí „ve vlastním“. Mimo lustrace ve veřejně dostupných databázích (s negativním výsledkem) se přitom žalobkyně spokojila jen s předložením dvou výplatních lístků, ze kterých se nepodává nic jiného, než výplata mzdy ze strany zaměstnavatele v měsících září a říjen roku 2022. Nijak dokladovány ani ověřovány zjevně nebyly další skutečnosti, zejména tak podstatné, jako výdaje, kupříkladu ani výdaje na bydlení. Ze strany žalobkyně nebylo po žalovaném vyžadováno doložení jakýchkoli jiných podkladů, na jejichž základě by bylo možné objektivně posoudit jeho schopnost zápůjčku splácet, pročež ani teoreticky nemohla zjistit, že pouhé tři (resp. sedm) měsíce předtím, byly žalovanému poskytnuty jinou nebankovní společností nemalé úvěry , částka, (resp. , částka, ).

13. Soud považuje za potřebné zdůraznit, že povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), je sice při posuzování úvěruschopnosti podstatná a významná, ale až v rámci jejich porovnání se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. V posuzované věci si žalobkyně na základě naprosto kusých informací rozhodně nemohla učinit reálnou představu o konkrétní životní a majetkové (finanční) situaci žadatele o úvěr, když především zcela rezignovala na zjištění výdajové stránky na straně žalovaného (schopnost splácet úvěr je též otázkou životního stylu žadatele o úvěr a je ovlivněna výší jeho reálných výdajů). Pokud má být zachován smysl a účel zákonné úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí, na základě spolehlivých a dostatečných informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a na straně druhé pak dosavadní dluhové zatížení klienta a dále základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat (takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod.). Tomuto požadavku žalobkyně v daném případě nedostála. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho výdaje. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr.

14. Proto (nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného) považuje soud zde posuzovanou smlouvu o zápůjčce podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. za neplatnou, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 580 a § 588 o. z.). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního jednání, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soud se jí musí zabývat z úřední povinnosti, přičemž absolutní neplatnost znamená neplatnost od samého počátku.

15. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytla plnění ve výši , částka, , je nutné to posuzovat jako plnění přijaté bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo bezdůvodným obohacením nabyto (§ 3000 o. z.), tedy povinnost uvedenou částku žalobkyni vrátit podle § 2993 věta první o. z. Žalovaný tuto svoji povinnost splnil pouze co do výše , částka, , tato částka byla zohledněna a soud mu proto uložil I. výrokem rozsudku povinnost uhradit žalobkyni jen zůstávající částku , částka, . Vzhledem k posouzení smlouvy o zápůjčce jako neplatné, nemohla tato žalovaným uhrazená částka být započtena na sjednaný poplatek za poskytnutí zápůjčky či smluvní pokuty.

16. Splatnost pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, pohledávka se tak stala splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.), která je adresovaným právním jednáním, které se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl adresát možnost se s ním seznámit. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení „do tří dnů“ ve výzvě k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , přičemž tato výzva k plnění se reálně mohla dostat do jeho dispoziční sféry dne následujícího (, datum, ). Ode dne , datum, tak žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení (§ 1968 věta první o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). K plnění byl žalovaný zavázán v obecné lhůtě splatnosti (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

17. V zůstávající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (II. výrok rozsudku), neboť z absolutně neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti; nárok žalobkyně na úhradu smluvních poplatků či smluvních pokut, které měly být předmětnou smlouvou o zápůjčce sjednány, je neoprávněný, pročež v tomto rozsahu se žalovaný nemohl dostat ani do prodlení s jejich zaplacením, stejně jako v případě příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení za dobu předcházející shora uvedenému počátku prodlení žalovaného.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení převážně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.