703 C 19/2020

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit [částka] se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za neoprávněný odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese: [adresa žalované].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Kontrolou provedenou dne [datum] byl v odběrném místě [anonymizována tři slova], [obec] zjištěn odběr elektřiny bez řádné smlouvy. Stav elektroměru při demontáži dne [datum] byl VT [číslo] kWh.

5. Fakturou [číslo] vystavenou [datum] byl vyčíslen neoprávněný odběr elektrické energie a žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky [částka] ve lhůtě do [datum].

6. Žalovaná doposud zaplatila pouze částku [částka].

7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

8. Podle ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů - energetický zákon ve znění pozdějších předpisů je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

9. Podle ustanovení § 51 odst. 2 energetického zákona je neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakázán. Podle ustanovení § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu; škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. V dané věci soud dospěl k závěru, že žalovaná odebírala elektřinu v období od [datum] do [datum] bez uzavření smlouvy, čímž vznikl neoprávněný odběr elektřiny, který žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou na částku [částka]. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru odběratel povinen uhradit skutečně vzniklou škodu – v daném případě ve výši ceny odebrané elektřiny a nákladů na zjištění neoprávněného odběru. Na základě vyúčtování výše těchto nákladů vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni škodu v celkové výši [částka], a to ve lhůtě uvedené ve faktuře, která představuje výzvu k zaplacení (§ 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Žalovaná zaplatila pouze [částka].

12. Soud pokazuje i na ustanovení § 2054 odst. 2 o. z. (v návaznosti na ust. § 2053 o. z.), které spojuje s částečným plněním závazku uznání zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i„ zbytek závazku“. S účinkem uznání závazku (§ 2053 o. z.) je pak spojen přenos důkazního břemene o existenci uznaného závazku i o jeho výši na dlužníka.

13. Žalovaná částečně plnila, proto soud zvažoval, jestli toto částečné plnění lze mít za uznání celého dluhu – vzhledem k tomu, že žalovaná zaplatila na úhradu vyfakturované pohledávky částku [částka] a nebylo prokázáno, že by vůči žalobkyni uplatnila nějaké námitky ohledně výše nebo trvání dluhu, má soud za to, že lze z částečného plnění usuzovat na uznání celého závazku. Jedním z účinků uznání závazku je také vznik vyvratitelné právní domněnky trvání závazku – má se za to, že tento závazek trvá v době uznání v uznané výši a tuto skutečnost již není třeba dokazovat. Tuto domněnku je možné vyvrátit dokazováním, důkazní břemeno v tomto směru však spočívá na žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná provedení žádných důkazů nenavrhla, vyšel soud z domněnky existence závazku, přičemž následně nebyl prokázán jeho zánik.

14. Protože žalovaná zaplatila pouze [částka] a [částka] ve lhůtě splatnosti nezaplatila, ocitla se dnem následujícím po splatnosti faktury v prodlení s placením (§§ 1968, 1970 obč. zák.) a je od prvního dne prodlení povinna platit úroky z prodlení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

15. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.

16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do příslušenství této částky.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka].