703 C 21/2020

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 572 449 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky [částka] s úrokem ve výši 3,5% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] až do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 572 449,21 Kč od [datum] až do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení. Společnost (žalobkyně) vznikla v roce 2010 a jejím původním záměrem bylo nakupovat pohledávky, které následně bude vymáhat, a tak generovat zisk. K nákupu pohledávek v počátcích společnosti bylo zapotřebí finančních prostředků a zřejmě z tohoto důvodu žalovaný zapůjčil společnosti určitou částku, o čemž však neexistuje písemná smlouva, zřejmě vše probíhalo na ústní bázi. V letech 2012 [číslo] došlo ke změně účetní společnosti a ke dni [datum] společnost evidovala dluh vůči žalovanému ve výši [částka]. Tento dluh byl postupně žalovanému splácen, a to dvěma způsoby - buďto se finanční prostředky odesílaly přímo na účet žalovaného anebo některé pohledávky nebyly vyplaceny na účet žalobkyně, ale byly vyplaceny dlužníky přímo na účet žalovaného a následně tyto prostředky byly započítány vůči dluhu žalobkyně u žalovaného. Tento způsob úhrad však vedl ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, které ke konci roku 2014 dosáhlo částky [částka] ke dni [datum]. Tento přeplatek byl žalovaným splácen částečným plněním, kdy [datum] bylo plněno [částka] a [datum] bylo plněno [částka]. Nebyla tedy splacena část dluhu ve výši [částka], kterou je žalovaný povinen vrátit. Žalobkyně má za to, že žalovaný je povinen z dlužné částky platit úroky v obvyklé výši, kdy za adekvátní požaduje úrok 3,5% p. a. Žalovaný byl vyzván dne [datum] k vrácení uvedené částky a obvyklých úroků. Výzva mu byla doručena dne [datum] a k plnění mu byla určena lhůta 15 dnů. Žalovaný ničeho neuhradil. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že žalující společnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne [datum], přičemž dne [datum] vstoupila do likvidace na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Likvidátorkou je JUDr. [jméno] [příjmení], což bylo do obchodního rejstříku zapsáno dne [datum].

5. Z generální plné moci ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako předseda představenstva žalobkyně udělil žalovanému plnou moc k ničím neomezenému jednání za žalující společnost a ke všem úkonům v celém rozsahu oprávnění předsedy představenstva této společnosti.

6. Z čestného prohlášení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] prohlásil, že při vzniku žalující společnosti udělil generální a procesní plnou moc akcionářům společnosti (žalovanému a [anonymizováno] [příjmení]), přičemž tito akcionáři vykonávali všechny úkony jménem společnosti.

7. Z výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] vyplývá, že žalovaný převedl žalobkyni v několika případech peněžní prostředky v různých částkách, přičemž některé platby byly označeny jako„ půjčka“. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

11. Ze zápisu z jednání valné hromady žalující společnosti ze dne [datum] a z přepisu zvukového záznamu o konání této valné hromady bylo zjištěno, že valná hromada byla usnášeníschopná a společník [anonymizováno] [příjmení] se v průběhu jednání vyjádřil, že do kompletního účetnictví nahlédl, přičemž mu je předložila daňová kancelář, nikoli předseda představenstva. Dále z těchto listin nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti. [Anonymizovaný odstavec.]

13. Podle Příjmového pokladního dokladu bez čísla ze dne [datum] žalobkyně přijala od žalovaného dne [datum] částku [částka]. Platba je označena„ částečná vratka půjčky“ a na příjmovém pokladním dokladu není žádný podpis.

14. Podle potvrzení o převzetí věci ze dne [datum] bylo účetnictví žalující společnosti Policií ČR předáno Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum].

15. Z dalších provedených důkazů (přihláška pohledávky do likvidace, faktury, dohoda o postoupení pohledávek, pokladní doklady bez čísla), nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti relevantní pro právní posouzení věci.

16. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši [částka] nejpozději do 15 dnů od odeslání výzvy. Tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum], jak vyplývá z výpisu sledování zásilek.

17. Soud neprovedl s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení další důkazy navrhované účastníky, neboť vzhledem k níže uvedenému právnímu názoru soudu byly všechny rozhodující skutečnosti dostatečně objasněny již provedenými důkazy a provedení dalších důkazů by nemohlo nic změnit na výsledku řízení.

18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2991 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 3000 o. z. poctivý příjemce vydá, co nabyl, nanejvýš však v rozsahu, v jakém obohacení při uplatnění práva trvá.

19. Vzhledem k uplatněné námitce promlčení se soud nejprve zabýval posouzením, zda byl nárok uplatněn v promlčecí lhůtě.

20. Podle § 609 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. (2) Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

21. V zájmu právní jistoty je možnost domáhat se majetkových práv časově omezena - podléhají obecné tříleté promlčecí lhůtě, která počne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (§ 619 odst. 1 o. z.). Na otázku, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé, zákonodárce dává odpověď v § 619 odst. 2 o. z., podle kterého může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Přitom není požadována znalost právní kvalifikace, ale postačí toliko známost skutkových okolností, z nichž lze vznik práva dovodit. Rozhodujícími okolnostmi pro počátek běhu promlčecí lhůty (viz § 619 odst. 2) jsou skutečnosti, ze kterých vyplývá, že se na úkor žalobkyně někdo jiný bezdůvodně obohatil.

22. Žalobkyně je právnickou osobou, přičemž nový občanský zákoník již nevychází z toho, že by právnická osoba byla útvarem s vlastní vůlí. Naopak ji spíše považuje za fiktivní útvar, jemuž se cizí vůle přičítá. To plyne z § 151 odst. 1 o. z., podle něhož„ (z) ákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli.“ Právnická osoba je tedy jenom fiktivním bodem přičitatelnosti, a to přičitatelnosti podle striktních pravidel. Její vůle, intelekt a další vlastnosti jsou také pouze fiktivní – jsou to statická, právem stanovená fakta, která nelze dynamicky a kreativně dotvářet. S účinností od 1. 1. 2014 soukromé právo opustilo rozlišování mezi přímým jednáním právnické osoby (členy statutárního orgánu) a jejím zastoupením; členové statutárního orgánu právnické osoby jsou nadále považováni za její zástupce (srov. výslovné znění § 164 odst. 1 o. z.). Obecně platí, že člen statutárního orgánu je oprávněn zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech; svědčí mu tudíž ničím neomezené zástupčí oprávnění (§ 164 odst. 1 o. z.). Výjimky z tohoto pravidla upravuje zákon, popř. v souladu se zákonem zakladatelské právní jednání.

23. Vědomost právnické osoby o určité (právně významné) skutečnosti se odvíjí zejména od vědomosti členů jejího statutárního orgánu (srovnej nadále použitelnou dosavadní judikaturu: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2014, sp. zn. 22 Cdo 427/2013 (publikovaný v časopise Soudní rozhledy, 2014, č. 7 8, str. 270), či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. 22 Cdo 4057/2013 (uveřejněný pod č. C 14 263 v Souboru)). Z tohoto pravidla je ovšem třeba připustit výjimky v situaci, když by důsledné trvání na uvedeném názoru vedlo ke zjevným nespravedlnostem (22 Cdo 2426/2015). Proto Nejvyšší soud také judikoval (sp. zn. 29 Cdo 2308/2009; Rc 90/2010), že za okamžik, kdy se právnická osoba dozví o vzniku škody ve smyslu ustanovení § 398 obch. zák. je třeba zásadně považovat okamžik, kdy se o vzniku škody dozví nebo mohla dozvědět osoba, která je oprávněna škodu vzniklou právnické osobě uplatňovat. Podílel-li se na vzniku škody i tento společník (společníci) dozví se společnost o vzniku škody až tehdy, kdy se o něm dozvěděla nebo mohla dozvědět jiná osoba, oprávněná vůči jednateli náhradu škody uplatňovat (např. správce konkursní podstaty). V rozsudku ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 3688/2011 pak Nejvyšší soud dále vysvětlil, že podíleli-li se na vzniku škody způsobené právnické osobě všichni členové jejího statutárního orgánu, popř. další osoby oprávněné podat jménem právnické osoby žalobu o náhradu škody, běží subjektivní promlčecí doba až ode dne, kdy se dozvěděla nebo mohla dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě, osoba oprávněná podat (za právnickou osobu či jejím jménem) žalobu o náhradu škody proti členovi statutárního orgánu, která se na vzniku škody nepodílela. Tyto závěry konstantní judikatury se mutatis mutandis uplatní i na nyní projednávanou věc.

24. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že potřebné informace o skutkových okolnostech, ze kterých vyplývá vznik bezdůvodného obohacení na úkor žalobkyně, se žalobkyně (prostřednictvím svého statutárního orgánu) mohla dozvědět již v době účetní uzávěrky za rok [rok] [anonymizována tři slova] [datum] činil podle účetnictví tvrzený přeplatek [částka]. Pokud žalobkyně uváděla, že společnost nemohla po určitou uplatňovat právo na vydání bezdůvodného obohacení, neboť neměla statutární orgány, soud poukazuje na to, že společnost orgány měla až do měsíce října [rok], dále druhý společník měl jak generální plnou moc k jednání za společnost, tak reálný přístup k účetnictví, jak vyplynulo ze zápisu z valné hromady z [anonymizováno] [rok]. Poté byla jmenována likvidátorka společnosti a toto jmenování bylo zapsáno do obchodního rejstříku v [anonymizováno] [rok] - nejpozději od této doby lze mít za to, že počala běžet promlčecí doba, neboť k tomuto datu se mohla dozvědět o bezdůvodném obohacení a tom, kdo za něj odpovídá, osoba oprávněná podat za žalující společnost žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. Podle názoru soudu na tom nic nemění fakt, že účetnictví společnosti bylo uloženo na Policii ČR, neboť do něj bylo možné minimálně nahlédnout a potřebné skutečnosti tak zjistit; později (ještě před uplynutím promlčecí lhůty) pak bylo účetnictví vráceno.

25. Dále soud zkoumal, zda nedošlo k uznání dluhu, kterým by došlo k započetí nové, desetileté promlčecí lhůty (§ 639 o. z.). Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Soud se tedy zabýval tím, zda lze ze 2 uskutečněných plateb žalovaného usuzovat na uznání i zbytku dluhu. Po prozkoumání účetních dokladů, na základě kterých byly tyto 2 platby zaúčtovány na snížení tvrzeného přeplatku půjčky, soud dospěl k závěru, že z okolností nelze usuzovat, že by žalovaný uznal i zbytek dluhu. Jedna z plateb ze dne [datum] [anonymizována dvě slova] [částka] byla při převodu označena„ [anonymizováno] [číslo]“ a druhá platba ze dne [datum] ve výši [částka] je označena„ částečná vratka půjčky“. Z výše plateb ani z jejich označení nelze dovodit žádnou souvislost s vrácením přeplatku půjčky a na dokladech nejsou ani jiné identifikační znaky, které by umožňovaly usuzovat na uznání i zbytku dluhu. Proto soud dospěl k závěru, že nedošlo k uznání dluhu ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z.

26. Jak již bylo výše uvedeno, promlčecí lhůta počala běžet nejpozději v únoru [rok] - žaloba však byla podána teprve [datum], tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Vzhledem k tomu, že žalovaný po uplynutí promlčecí doby namítl promlčení, soud by nemohl žalobě vyhovět ani v případě, že by byla jinak prokázána její důvodnost (§ 609 o. z.). Proto se soud v souladu se zásadou procesní ekonomie již nezabýval dalším dokazováním a právním posouzením a žalobu v plném rozsahu zamítl z důvodu promlčení nároku.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, přičemž plně úspěšný žalovaný se vzdal práva na náhradu nákladů řízení, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.