703 C 26/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobce: název žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 20 033 Kč s přísl. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 033 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 782 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 251 Kč od [datum] do zaplacení a na náhradu nákladů řízení částku 6 422,80 Kč k rukám právního zástupce žalobce, přičemž uvedenou povinnost je žalovaná povinna splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 20 033 Kč s příslušenstvím a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazeného nedoplatku za služby spojené s užíváním a se správou bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec], [ulice] ul. za období od [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [rok]. Žalovaná neplatila pravidelné zálohy ve stanovené výši, ale několikrát za rok (asi 4x nebo 5x) zaslala větší platbu. Žalobce zúčtovacím listem ze dne [datum] vyúčtoval zálohy a náklady za období [datum] do [datum]. Z tohoto vyúčtování vznikl žalované nedoplatek ve výši 2 782 Kč se splatností do čtyř měsíců ode dne doručení tohoto vyúčtování. Zúčtovací list byl doručen vhozením do schránky dne [datum] místopředsedkyní žalobce. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani po zaslané upomínce a dluží tak žalobci z vyúčtování záloh a nákladů za rok [rok] částku 2 782 Kč. Zúčtovacím listem ze dne [datum] vyúčtoval zálohy a náklady za období [datum] do [datum]. Z tohoto vyúčtování vznikl žalované nedoplatek ve výši 17 251 Kč se splatností do čtyř měsíců ode dne doručení tohoto vyúčtování. Zúčtovací list byl žalované doručen [datum] poštou. Dlužnou částku z vyúčtování však nezaplatila ani po zaslané upomínce a dluží tak žalobci z vyúčtování záloh a nákladů za rok [rok] částku 17 251 Kč. Žalovaná tedy celkově žalobci dluží z vyúčtování záloh a nákladů na služby a topení za období roku [rok] a [rok] částku 20 033 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že vyúčtování za rok [rok] jí nebylo doručeno, přičemž požádala o opakované doručení, na což žalobce nereagoval. Dále žalovaná namítla, že ve vyúčtování za rok [rok] je počítáno s nesprávným počtem osob v bytě – [anonymizováno 8 slov]. V neposlední řadě jsou ve zúčtovacím listu za rok [rok] uvedeny zálohy v celkové výši 14 219 Kč, ačkoli v uvedeném období byly odeslány zálohy v celkové výši 37 645 Kč. Žalovaná se odvolala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Odo 1112 /2003, podle kterého platbu je nutné prvotně započítat na platbu splatnou v měsíci, ve kterém je hrazena. Žalobce i správce domu však toto rozhodnutí nerespektovali a platby rozdělili podle svého uvážení na údajný dluh za jiné období. Pokud by soud nároku přesto vyhověl, požádal žalovaná o povolení splátek po 2 000 Kč měsíčně s ohledem na výši jejího důchodu.

3. K jednání dne [datum] se žalovaná se bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně a včas předvolána (předvolání jí bylo doručeno náhradním způsobem - vhozením do schránky ve smyslu § 50 odst. 1 o. s. ř. - dne [datum]). Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Podle výpisu z katastru nemovitosti je žalované vlastnicí jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec].

5. Ze Zúčtovacího listu záloh a nákladů za rok [rok] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná zaplatila zálohy na správu celkem 2 076 Kč, přičemž náklady připadající na její byt činily 2 095,60 Kč. Žalovaná dále zaplatila zálohy na služby (výtah, osvětlení, voda, SV pračka) celkem ve výši 5 064 Kč, přičemž náklady činily 6 894,60 Kč. Dále žalovaná zaplatila zálohy na teplo celkem 23 184 Kč, přičemž náklady činily 24 116,29 Kč. Celkový nedoplatek za rok [rok] tedy činí 2 782 Kč, k jehož úhradě byla žalovaná vyzvána do 4 měsíců od doručení vyúčtování.

6. Z listiny označené jako Převzetí vyúčtování za rok [rok] vyplývá, že žalované bylo vyúčtování doručeno [datum] vhozením do poštovní schránky. V kolonce je podpis [příjmení].

7. Z upomínky [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že správce domu vyzval žalovanou k zaplacení nedoplatku ve výši 2 782 Kč. Z upomínky [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že správce domu a výbor žalobce vyzval žalovanou k zaplacení nedoplatku ve výši 2 782 Kč. Dále byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužných záloh za měsíce 9, [anonymizována tři slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] v celkové výši 14 785 Kč. Podle kopie vrácené poštovní zásilky si ji žalovaná nevyzvedla.

8. Ze Zúčtovacího listu záloh a nákladů za rok [rok] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná v tomto roce zaplatila zálohy na správu celkem 1 038 Kč, přičemž náklady připadající na její byt činily 2 395,50 Kč. Žalovaná dále zaplatila zálohy na služby (výtah, osvětlení, voda, SV pračka) celkem ve výši 2 532 Kč, přičemž náklady činily 6 977,60 Kč. Dále žalovaná zaplatila zálohy na teplo celkem 10 649 Kč, přičemž náklady činily 22 096,81 Kč. Celkový nedoplatek za rok [rok] tedy činí 17 251 Kč, k jehož úhradě byla žalovaná vyzvána do 4 měsíců od doručení vyúčtování.. U nákladů, které se rozúčtovávají podle počtu osob v bytě byly uvedeny 3 osoby.

9. Z kopie dodejky vyplývá, že zásilka adresovaná žalované byla žalované doručena dne [datum].

10. Z reklamace ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná měla námitky proti celkové výši započítaných záloh a dále uvedla, že ve zúčtovacím listu za rok [rok] je chybně uveden počet osob - [anonymizována dvě slova] oproti roku 2019 nedošlo ke změně počtu osob.

11. Z dopisu správce domu, Macocha stavební bytové družstvo, ze dne 24. 6. 202 bylo zjištěno, že správce potvrdil celkovou výši uhrazených plateb ve výši 37 645 Kč, přičemž uvedl, že se jednalo o nepravidelné platby, u kterých nebyla uvedena identifikace. Částka 37 645 Kč byla proto použita následovně: dluh za listopad a prosinec [rok] v částce 7 490 Kč, nezúčtovatelná částka do fondu oprav za rok [částka] a zúčtovatelná částka na služby a topení 14 219 Kč. Ohledně počtu osob správce uvedl, že vycházel z podkladů poskytnutých společenstvím vlastníků.

12. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]), která vykonává funkci místopředsedkyně výboru SVJ, soud zjistil, že vyúčtování se vlastníkům doručuje osobně. Žalovaná však už po několik let nikomu z výboru neotevírá, proto svědkyně vzala vyúčtování a osobně ho hodila žalované do schránky. Pokud jde o počet osob, které byt [číslo] užívaly, v roce [rok] v tomto bytě bydlela navíc [anonymizováno] [role v řízení]. [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov] [rok] [anonymizována tři slova] [rok] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Pokud jde o platby zaslané žalovanou, svědkyně jako členka výboru se zúčastňuje pravidelné kontroly výpisu z účtů a od žalované tam přicházejí nepravidelný platby - třeba jeden měsíc přijde nějaká částka, pak třeba 2 nebo 3 měsíce nic, pak třeba vyšší částka 3 000 nebo 3 500 nebo 4 000 Kč. Ale tu částku obvykle nelze ztotožnit třeba s těmi zálohami. Bývá tam napsané jenom jméno a není tam uvedeno, za co to je a za jaké období to je.

13. Svědkyně má vztah k žalobci - je členkou výboru společenství vlastníků. Samotný tento fakt však nemůže být důvodem pro zpochybnění její výpovědi, neboť vypovídala po poučení podle § 126 o. s. ř., přičemž byla poučena také o trestněprávních následcích případné nepravdivé výpovědi. Svědkyně při soudním jednání vypovídala spontánně, plynule, s jistotou a přesvědčivě, i když si vzhledem k odstupu času již nevzpomněla na některé podrobnosti. Svědkyně pohotově a přiléhavě odpovídala na položené otázky. Ve výpovědi svědkyně soud neshledal žádné rozpory a žádné důvody pro pochybnosti nevyplynuly ani z chování svědkyně při výslechu. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti soud hodnotil výpověď svědkyně jako plně věrohodnou.

14. Z výpisu dluhu žalované vyplývá, že žalovaná dluží za rok [částka] a za rok [rok] částku [částka].

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dne [datum] nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle § 1180 odst. 1 o. z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech; slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Podle § 1180 odst. 2 o. z. se příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti rozvrhnou na každou jednotku stejně. Podle § 1181 odst. 1 o. z. platí vlastník jednotky zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

16. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů za služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

17. Podle § 4 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu; výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

18. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. 7. 1981, sp. zn. Cpj 164, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z 9. 2. 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, nebo ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007 – ústavní stížnost podanou proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2495/09).

19. Tyto právní závěry je třeba aplikovat i v poměrech bytového spoluvlastnictví (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 356/2018, a ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018) a není důvod se od nich odchylovat ani při vyúčtování služeb provedeného podle zákona č. 67/2013 Sb. Soud proto v řízení o zaplacení nedoplatku zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným. Skutečností, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování. Ostatně ani zákon č. 67/2013 Sb. s podáním námitek žádné následky nespojuje, pouze stanoví povinnost poskytovateli služeb na ně nejpozději do 30 dnů od jejich doručení reagovat.

20. Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb, jež jsou spojeny s užíváním bytu nebo s ním souvisejí, nyní upravuje zákon č. 67/2013 Sb., který v § 2 písm. f) vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby (demonstrativně vyjmenované v § 3 odst. 1 zákona) v daném zúčtovacím období. V § 7 odst. 2 zákona jsou pak konkrétně uvedeny náležitosti vyúčtování, které musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Vyúčtování, které mu musí být doručeno (§ 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), příjemci služeb (vlastníku jednotky) určí výši přeplatku či nedoplatku na poskytnutých službách, jehož finanční vyrovnání se provede ve lhůtě vyplývající z § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že vyúčtování je účetní doklad, mělo by obsahovat i jeho obecné náležitosti, vyplývající z § 11 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, jež nejsou kryty shora uvedeným vymezením speciálním, zejména v něm musí být uvedeno, kdo a kdy jej vyhotovil (srov. 11 odst. 1 písm. d), f)).

21. Po právním posouzení výše popsaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná byla jako vlastník bytové jednotky povinna podílet se na správě domu a platit stanovené příspěvky a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Tuto svou povinnost řádně neplnila, když pravidelně neplatila předepsané úhrady za období roku [rok] [anonymizováno] [rok] - v roce [rok] nepravidelnými platbami uhradila celkovou částku 30 324 Kč a v roce [rok] pak žalovaná (opět nepravidelnými platbami) zaplatila 37 645 Kč, přičemž žalobce část těchto plateb ve výši 7 490 Kč započetl na úhradu splatných záloh na služby za měsíce [anonymizována tři slova] [rok].

22. Žalovaná poukázala na judikatorní závěry (zejm. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. Odo 1112 /2003) a namítala, že žalobce nesprávně započetl některé platby uskutečněné v roce 2020. Ale citované rozhodnutí bylo vydáno za účinnosti starého občanského zákoníku, zatímco posuzovaný právní vztah se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.). Podle § 1933 odst. 1 o. z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.

23. V daném případě na počátku roku 2020 žalovaná dlužila zálohy za listopad a prosinec 2019 a žalobce postupoval v souladu s cit. ust. § 1933 odst. 1 o. z., když plnění žalované započetl na úhradu nejdříve splatných závazků (záloh za 11 a 12/ 2019), neboť o žádnou z těchto plateb žalovaná nebyla upomenuta a míra jejich zajištění byla shodná.

24. Podle § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Teorie dojití požaduje, aby projev vůle došel do sféry dispozice adresáta, tj. dostal se tam, kde bude pro adresáta snadno dosažitelný (dopis ve schránce, popř. oznámení o uložení zásilky na poště zanechané ve schránce na/v domě atp.). Sférou dispozice lze nejspíš rozumět množinu všech bodů, které jsou (adresátem) potenciálně ovládnutelné, resp. ovládané. Zmíněná možnost, resp. dosažitelnost adresátovi dovoluje, aby se seznámil s obsahem projevené vůle, kdykoli bude chtít. A už není právně nezbytné, aby adresát své možnosti, resp. dosažitelnosti projevené vůle skutečně využil a s obsahem vůle se seznámil 25. Pokud jde o námitky vůči doručení vyúčtování za rok [rok], ty soud shledal nedůvodnými, neboť bylo prokázáno, že se vyúčtování dostalo do dispozice žalované, když bylo dne [datum] vhozeno do její poštovní schránky. Částka 2 782 Kč vyplývající z tohoto vyúčtování se tedy stala splatnou uplynutím 4 měsíců od doručení vyúčtování, tedy dne [datum].

26. Pokud jde o namítaný chybně uvedený počet osob obývajících předmětný byt, svědeckou výpovědí bylo prokázáno, že v tom bytě skutečně v roce [rok] žily [anonymizováno] osoby - sousedka ze stejného domu věrohodně vylíčila, že velmi často vídala i tu třetí osobu, která do bytu pravidelně docházela a za takové situace, že se dalo dovodit, že skutečně v bytě žije. Proto soud dospěl k závěru, že služby byly oprávněně vyúčtovány za [anonymizováno] osoby a ty zálohy, které se odvíjí od počtu osob v bytě, tedy byly vyúčtovány řádně.

27. Soud tedy dospěl k závěru, že obě vyúčtování obsahují všechny náležitosti vyžadované právními předpisy a obě byla žalované doručena, čímž vyvolala splatnost nedoplatku na službách. Žalovaná tedy žalobci dluží částku 2 782 Kč, která se stala splatnou ke dni [datum], a částku 17 251 Kč, která se stala splatnou dne [datum]. Žalovaná doposud neuhradila celkovou částku 20 033 Kč, přestože byla k plnění žalobcem opakovaně vyzývána. Soud jí proto tuto povinnost uložil rozsudkem.

28. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

29. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do příslušenství této částky, které bylo požadováno v souladu s výše citovanými předpisy.

30. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 422,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 002 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 033 Kč sestávající z částky 1 940 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 480 Kč ve výši 940,80 Kč.

31. S ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení a s ohledem na dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalované, rozhodl soud o povinnosti žalované splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 2 000 Kč. Důvodem pro toto rozhodnutí byla finanční situace žalované. Soud má za to, že takto vysoké splátky jsou zároveň v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobce, neboť ke splacení dojde v přiměřené době. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále (dle § 1931 občanského zákoníku), že nesplní-li žalovaná byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalované dostatečnou výstrahou, aby splátky plnila řádně a včas.