703 C 30/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: název žalovaného o zaplacení 200 000 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 200 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 200 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 63 897,03 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Dne [datum] byla soudu doručena žaloba o zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že se jedná o smluvní pokutu vyplývající z čl. IX bod 10 smlouvy o dílo [číslo] [anonymizováno] [rok], která byla uzavřena mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem dne [datum]. Předmětem díla byla kompletní dodávka,,Základů a zvláštního zakládání, úpravy podloží a základ, spáry, stěny a příčky, izolace proti vodě", jakožto subdodávky pro přístavbu mateřské a základní školy. Uvedené dílo bylo subdodávkou přístavby mateřské základní školy, kdy tato stavba jako celek byla dílem sjednaným mezi [právnická osoba] a.s., jakožto objednatelem a žalobkyní jako zhotovitelem. Žalobkyně tak byla dodavatelem [právnická osoba] a žalovaný jejím subdodavatelem. Předmětem díla sjednaným mezi žalobkyní a žalovanou bylo vyhotovení několika segmentů základů dané přístavby, kdy v rámci jednotlivých segmentů šlo vždy o vyhotovení výztuže základových desek ocelí, vybetonování daného segmentu spolu se zřízením a odstraněním bednění. Termínem žalované pro dokončení předmětu díla (kompletní dodávky základů a zvláštního zakládání atd.) byl den [datum], termínem pro dokončení celé přístavby byl den [datum]. Žalovaná však svoje povinnosti stanovené smlouvou porušila, předmět díla nevyhotovila řádně a včas – nedokončila ani první z řady segmentů základů. Žalovaná nejpozději dne [datum] přestala na předmětu díla pracovat, proto musel být předmět díla dokončen prostřednictvím jiných subjektů až v dubnu 2019. Z tohoto důvodu žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum] k úhradě smluvní pokuty za období od [datum] do [datum] ve výši 850 000 Kč. V žalobě z této pohledávky uplatnila pouze část ve výši 200 000 Kč.

2. K námitkám žalované pak doplnila, že nedošlo k žádnému právnímu jednání, které by bylo možno považovat za odstoupení od smlouvy. Pokud žalovaná tvrdí, že odstoupila e-mailem ze dne [datum], tento e-mail nebyl žalobkyni doručen a toto odstoupení nebylo učiněno oprávněnou osobou, protože smlouva o dílo ve svém čl. II. 2. určuje osobu oprávněnou v právních i stavebních věcech, a tou je za žalovanou pan [jméno] [příjmení]. Odstoupení je však učiněno jakousi paní [příjmení], nejedná se tedy o osobu, která by vůbec byla oprávněná to odstoupení učinit. Za druhé se jedná o prostý e-mail bez elektronického podpisu, takže není dodržena písemná forma. Třetím důvodem je obsah toho odstoupení, neboť důvody pro odstoupení jsou uvedeny značně neurčitě a důvod neuhrazení faktur neodpovídá realitě, jak vyplývá z rozsudku [anonymizována tři slova] [část Prahy] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací]. Žalovaná po žalobkyni skutečně v minulosti požadovala finanční plnění, o tomto tvrzeném nároku žalované však Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl tak, že jej zamítl. Navíc tento e-mail ani žalobkyni nebyl doručen. Pokud jde o uplatněnou námitku promlčení, předmětná smlouva stanovila pro dokončení díla definitivní termín [datum] a nárok na smluvní pokutu začal vznikat až nesplněním tohoto termínu, tedy ode dne [datum]. Promlčecí lhůta tří let pro nárok za smluvní pokutu za první den tak uběhne teprve dne [datum]. Dále i kdyby ve smlouvě nebyly zakotveny výše uvedené podmínky, nemůže se žalovaná při nesplnění svých povinností dovolávat toho, že třetí osoba vykonala to, co měla po právu vykonat žalovaná. A i kdyby oba dva výše uvedené důvody nenastaly, tak třetím důvodem neopodstatněnosti této námitky strany žalované je to, že v dubnu 2019 dílo kompletně dokončeno nebylo - dokončen byl maximálně první segment díla (základů), přičemž ale bylo sjednáno vyhotovení množství takovýchto segmentů základů. Žalobkyně nárok na smluvní pokutu uplatněnou žalobou sama moderovala na úroveň, která je oprávněná z pohledu z pohledu žalobkyně, pro žalovanou citelná, ale zároveň nelikvidační.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že dne [datum] žalovaná odstoupila od uzavřené smlouvy o dílo pro nehrazení faktur. Žalovaná odvedla dohodnuté práce, odvedenou práci žalobkyni vyfakturovala a vyzvala ji k uhrazení dlužných částek. I přes opakované urgence žalobkyně své závazky neuhradila, proto žalovaná odstoupila od smlouvy o dílo, čímž byla tato smlouva zrušena ex tunc. Dále žalovaná namítla promlčení nároku - vzhledem k tomu, že dílo bylo dokončeno dle informací uvedených v žalobním návrhu žalobkyně v dubnu roku 2019, byl dle názoru žalované nárok žalobkyně na uhrazení smluvní pokuty promlčen nejpozději v dubnu roku 2022. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala návrh na vydání platebního rozkazu dne [datum], má žalovaná zato, že výše uvedený nárok žalobkyně byl nejpozději v průběhu měsíce dubna 2022 promlčen.

4. Žalovaná doplnila, že od smlouvy odstoupila prostřednictvím e-mailu, zaslaného na e-mailovou adresu [email]. Žalovaná předpokládá, že e-mail byl žalobkyni doručen ještě téhož dne, tedy [datum]. Důvodem pro odstoupení žalované od smlouvy bylo opakované neproplácení faktur, chybné a zmatečné vedení stavby a nedodržování bezpečnosti práce. Společnost [anonymizováno] s.r.o. byla subdodavatelem žalobkyně na stavbě [anonymizována čtyři slova]. Na základě výše uvedených skutečností a komunikace mezi žalovanou a žalobkyní se žalobkyně se žalovanou dohodla, že převezme závazky [právnická osoba] s.r.o., přičemž se zavázala tyto závazky uhradit obratem a uzavřela se žalovanou smlouvu o dílo. Tyto závazky ovšem žalobkyní uhrazeny nebyly. Žalovaná na základě objednávek od [právnická osoba] s.r.o. pro tuto společnost provedla práci bagrem a dopravu. Na základě toho vyúčtovala žalovaná [právnická osoba] s.r.o. fakturu č. 2018, fakturu č. 2018, fakturu č. 2018, fakturu č. 2018 a fakturu č. 2018 Tyto faktury byly pouze částečně uhrazeny, žalovaná za [právnická osoba] s.r.o. evidovala dluh ve výši 189 365 Kč. Dalším podstatným porušením smlouvy o dílo žalobkyní došlo nedodržováním bezpečnosti práce na staveništi. Žalobkyně měla zajistit bezpečnost na staveništi zabedněním svahů, což neučinila, čímž došlo k ohrožení zdraví a životů pracovníků žalované. K odstoupení od smlouvy o dílo však vedla žalovanou rovněž následující podstatná skutečnost, a to nerealistická výše ceny díla dle rozpočtu ve výši [částka]. Žalovaná si zajistila přepočítání tohoto rozpočtu dvěma nezávislými rozpočtáři a bylo zjištěno, že dohodnutá cena díla byla cca o [částka] nižší, než byla cena obvyklá, dohodnutá cena tedy byla značně podhodnocená. Žalovaná tedy měla oprávněnou obavu, že jí cena obvyklá nebude uhrazena. Na základě výše uvedených skutečností odstoupila žalovaná od smlouvy o dílo pro její podstatné porušení. Žalovaná na základě tohoto odstoupení, kterým se závazek zrušil od počátku, přestala pokračovat v provádění díla na stavbě [anonymizována čtyři slova].

5. Z jednání dne [datum] se žalovaná omluvila, přičemž svou omluvu nijak nezdůvodnila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

6. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Smlouvou o dílo [číslo] [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] se žalovaná zavázala k provedení,,Základů a zvláštního zakládání, úpravy podloží a základ, spáry, stěny a příčky, izolace proti vodě". Uvedené dílo bylo subdodávkou přístavby mateřské základní školy, přičemž tato stavba jako celek byla dílem sjednaným mezi [právnická osoba] a.s., jakožto objednatelem a žalobkyní jako zhotovitelem. Žalobkyně tak byla dodavatelem [právnická osoba] a žalovaná jejím subdodavatelem. Předmětem díla sjednaným mezi žalobkyní a žalovanou bylo vyhotovení několika segmentů základů dané přístavby, kdy v rámci jednotlivých segmentů šlo vždy o vyhotovení výztuže základových desek ocelí, vybetonování daného segmentu spolu se zřízením a odstraněním bednění. Termínem žalované pro dokončení předmětu díla (kompletní dodávky základů a zvláštního zakládání atd.) byl den [datum], termínem pro dokončení celé přístavby byl den [datum]. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala zaplatit cenu díla ve výši [částka]. V článku IX bod 10 odrážce první této smlouvy o dílo si strany sjednaly, že pokud bude zhotovitel v prodlení proti sjednanému termínu dokončení stavebních prací díla, je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč za každý o započatý den prodlení.

7. V soupisu stavebních prací, dodávek a služeb ze dne [datum] je uvedena celková cena [částka] a následuje položkový soupis prací a dodávek.

8. Z e-mailu ze dne [datum] od stavbyvedoucího generálního dodavatele stavby [anonymizována čtyři slova] . [anonymizováno] [jméno] [příjmení] adresovaného stavbyvedoucímu žalobkyně panu [příjmení] vyplývá, že Ing. [příjmení] upozornil na nesplnění dílčího termínu dle smlouvy o dílo – [anonymizována čtyři slova] do [datum].

9. Na fotografiích připojených k e-mailu ze dne [datum] je zachycen stav rozestavěné stavby.

10. Z vyúčtování smluvní pokuty datovaného dnem [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení smluvní pokuty dle smlouvy o dílo za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] ve lhůtě 5 dnů od doručení výzvy. Současně byla žalovaná vyzvána k řádnému předání díla. Z kontextu (obsahu listiny a data podací stvrzenky) se podává, že na vyúčtování bylo v důsledku administrativního pochybení uvedeno nesprávné datum – byly prohozeny číslice v datu a reálně bylo vyúčtování sepsáno [datum].

11. Z podací stvrzenky ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla odeslána doporučená zásilka na adresu žalované.

12. Z e-mailu odeslaného z adresy [email] dne [datum] na adresu [email] a [jméno] [příjmení] vyplývá, že [jméno] [příjmení], aniž by uvedla svou funkci) jménem žalované vyzvala žalobkyni o zaslání podepsané smlouvy na školku [anonymizováno]. Dále sdělila, že žalovaná odstupuje od podepsané smlouvy„ z důvodu neproplácení faktur, špatného vedení stavby a bezpečnosti práce.“ Zároveň požádala o okamžitou úhradu faktur vystavenou na [právnická osoba] a [anonymizováno].

13. Z faktur č. 2018, 2018, 2018, 2018, 2018 a 2018, které předložila žalovaná, vyplývá, že tyto faktury jsou vystaveny žalovanou a jako odběratel je uvedena [právnická osoba] s. r. o.

14. Z faktury č. 2018, ve které je jako odběratel označená žalobkyně a jako dodavatel žalovaná, vyplývá, že byla vystavena dne [datum] a vyúčtovaná částka 184 500 Kč byla splatná dne [datum].

15. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přičemž toto rozhodnutí nabylo právní moci [datum], bylo zjištěno, že tímto rozsudkem byla zamítnuta žaloba, kterou žalovaná požadovala, aby společnosti 3 [právnická osoba], [IČO] byla uložena povinnost zaplatit částku 184 500 Kč z titulu ceny díla vyúčtované fakturou č. 2018 při stavbě víceúčelové haly v [anonymizováno].

16. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že jediným jednatelem žalované společnosti byl od roku 2017 pan [jméno] [příjmení]. Žádná funkce pro paní [jméno] [příjmení] v obchodním rejstříku žalované není zapsána.

17. Soud neprovedl s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení další důkazy navrhované žalobkyní (výslech svědků [příjmení] (dříve [příjmení]), [anonymizována dvě slova] a [příjmení]), neboť tyto svědky navrhla žalobkyně a skutečnosti tvrzené žalobkyní byly dostatečně prokázány již provedenými důkazy.

18. Podle § 101 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

19. Žalovaná v řízení kromě vytištěného e-mailu nenavrhla žádné další důkazy k prokázání svého tvrzení, že zaslala žalobkyni dne [datum] e-mail obsahující odstoupení od smlouvy o dílo. Žalobkyně však popřela, že by jí tento e-mail byl doručen. Podle konstantní judikatury (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Cdon 1031/96) jestliže účastník popře pravost, resp. správnost soukromé listiny, pak platí, že účastníka, který tuto listinu předložil k důkazu, stíhá důkazní povinnost a břemeno důkazní; tento účastník tedy nese procesně nepříznivé následky toho, že se v řízení nepodaří prokázat pravost či správnost soukromé listiny. Žalovaná však žádný další důkaz k prokázání svého tvrzení nenavrhla. Dále žalovaná v řízení netvrdila dostatečné rozhodné skutečnosti ohledně tvrzeného odstoupení od smlouvy, neboť nekonkretizovala vytýkané„ špatné vedení stavby a bezpečnosti práce“. Pokud jde o druhý tvrzený důvod pro odstoupení„ neproplácení faktur“, ten také nebyl prokázán, neboť jako odběratel byla u předložených faktur označena společnost odlišná od žalobkyně a žalovaná přitom neuplatnila žádná tvrzení o postoupení těchto pohledávek (žalovaná pouze tvrdila, že žalobkyně převzala závazky [právnická osoba] s.r.o. avšak toto své tvrzení neprokázala). Nebylo tedy tvrzeno ani prokázáno, z jakého důvodu by měly tyto faktury být významné pro vztah mezi žalobkyní a žalovanou. Pouze faktura č. 2018 vyzývala k zaplacení žalobkyni, nicméně byla splatná teprve [datum] O povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní soud však žalovanou nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o.s.ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalovaná neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že doručila žalobkyni odstoupení od smlouvy a že nastaly skutečnosti, které by naplnily zákonné (ev. smluvní) důvody pro odstoupení.

20. Soud proto vycházel ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř. pouze z výše uvedeného prokázaného skutkového stavu.

21. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 609 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. (2) Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

22. Na otázku, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé, dává zákonodárce odpověď v § 619 odst. 2 o. z., podle kterého může být právo uplatněno poprvé (actio nata), pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

23. Naskýtá se otázka, kdy může být poprvé uplatněno právo, jehož splatnost může věřitel přivodit výzvou k plnění nebo jiným obdobným úkonem (tato situace nastává mimo jiné ve všech případech, v nichž není čas plnění stranami ujednán ani jinak stanoven; pak se totiž podle § 1958 odst. 2 aplikuje podpůrné pravidlo, dle kterého se právo stane splatným po uplynutí lhůty bez zbytečného odkladu počítané od dojití žádosti věřitele o plnění do sféry dlužníka). I zde by v principu bylo možné stanovit den actio nata ve vazbě na splatnost práva, je ovšem nasnadě, že by takový postup mohl mít problematické důsledky vzhledem ke skutečnosti, že určení splatnosti je zde plně v dispozici věřitele, který by tak teoreticky mohl odsouvat počátek promlčecí lhůty do nekonečna. Konstantní judikatura (k tomu srov. např. rozsudek NS ČSR z 30. 11. 1981, sp. zn. 3 Cz 99/81, R 28/1984, rozsudek NS z 27. 11. 2002, sp. zn. 33 Odo 665/2002, NS 26 Cdo 3296/2016, NS 28 Cdo 3798/2018, NS 33 Cdo 2635/2019, přičemž trvající platnost dřívější rozhodovací linie i po 1. 1. 2014 vyplývá i z rozsudku NS 33 Cdo 3037/2019) se přiklání k názoru, že„ nese možnost vyvolání splatnosti závazku s sebou současně i právo věřitele vymáhat splnění závazku… první objektivní možnost výkonu práva je dána okamžikem, kdy věřitel mohl nejdříve o splnění požádat“.

24. Promítnuto do poměrů nyní souzené věci to znamená, že nebyla-li splatnost dluhu (smluvní pokuty) dohodnuta, může objednatel již den následující po porušení povinnosti dokončit dílo ve sjednaném termínu požádat o zaplacení smluvní pokuty, a tím vyvolat její splatnost. Až uplynutím lhůty k plnění„ bez zbytečného odkladu“ se právo na zaplacení smluvní pokuty stává nárokem s účinky actio nata. Tento okamžik je pak dnem počátku běhu promlčecí doby podle § 619 odst. 1 o. z. Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který následuje po okamžiku, kdy věřitel mohl po právu poprvé požádat o plnění, a nikoli den, kdy nastala splatnost dluhu. Přijetí opačného názoru by znamenalo nepřípustné posunutí počátku běhu promlčecí doby (ve zřejmém rozporu s účelem institutu promlčení) prakticky na neomezenou dobu, proto je tento výklad neakceptovatelný.

25. V daném případě byl smlouvou o dílo sjednán termín pro dokončení celého díla na den [datum]. Vzhledem k nedokončení díla k tomuto datu pak mohla žalobkyně poprvé požádat o zaplacení smluvní pokuty dne následujícího, tedy [datum]. Teprve tímto dnem pak začala běžet tříletá promlčecí lhůta. Pokud žalobkyně žalobu podala dne [datum], stalo se tak ještě před uplynutím promlčecí lhůty. Proto se následně soud zabýval tím, zda je žaloba důvodná.

26. Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2610 odst. 1 o. z. vzniká právo na zaplacení ceny díla provedením díla; podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

27. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

28. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

29. V řízení bylo prokázáno, že smlouva o dílo podle § 2586 a násl. o. z. byla mezi účastníky řízení uzavřena a že smlouva obsahovala i sjednanou smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč denně pro případ situace, že by žalovaná nedokončila dílo ve sjednaném termínu. Žalovaná svou povinnost dokončit dílo do sjednané doby, tedy do [datum], nesplnila. V řízení přitom nebylo prokázáno, že by tato její povinnost zanikla jiným způsobem (např. tvrzeným odstoupením od smlouvy, u kterého však nebylo prokázáno ani jeho doručení žalobkyni, proto se soud ani nezabýval posouzením jeho důvodnosti).

30. Za této situace žalobkyně žalované oprávněně ve smyslu § 2048 o. z. vyúčtovala smluvní pokutu, jejíž výše odpovídá uzavřené smlouvě o dílo, resp. žalobkyně by mohla žádat smluvní pokutu vyšší, ale sama její rozsah moderovala.

31. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na zaplacení smluvní pokuty nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky přípisem ze dne [datum], a to do 5 dnů. Dle podacího archu byl přípis odeslán dne [datum]. Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vzal za prokázané, že zásilka byla žalované doručena dne [datum]. Tohoto dne se tedy žalovaná dozvěděla o své povinnosti uhradit dlužnou částku, přičemž lhůta 5 dní uplynula [datum]. Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení.

32. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení vyhověl žalobě v plném rozsahu, tedy ohledně žalované částky i ohledně požadovaného příslušenství (výrok I.).

33. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 63 897,03 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 200 000 Kč sestávající z částky 9 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 4 550 Kč za účast při přípravě jednání dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 9 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 9 100 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne [datum] včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 2 047,03 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 649,01 Kč za 61 ujetých km v částce 449,01 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 649,01 Kč za 61 ujetých km v částce 449,01 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 749,01 Kč za 61 ujetých km v částce 449,01 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t..