Okresní soud v Blansku · Rozsudek

706 C 19/2018

č. j. 706 C 19/2018-207

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2020-12-01 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBK:2020:706.C.19.2018.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro částka s příslušenstvím I.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 8,85 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II.) Zamítá se žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků ve výši 11,15 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III.) Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného. 1.) Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši [částka] z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou žalobkyně poskytla žalovanému úvěr [částka], přičemž žalovaný měl poskytnutou částku včetně sjednané zápůjční úrokové sazby ve výši 66,71 % p.a. splatit 48 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka], tak že celková částka, kterou měl žalovaný podle uzavřené smlouvy o úvěru uhradit měla činit [částka]. Výše roční úrokové sazby nákladů (RPSN) na úvěr byla dohodnuta ve výši 66,71 %. 2.) Žalovaný se k žalobě vyjádřil a navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Namítl, že úvěrová smlouva mezi účastníky je absolutně neplatná, neboť žalobkyně nesplnila svoji zákonnou povinnost dle ustanovení §§ 15 odst. 2 písm. c), 75 a 84 – 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a neposoudila řádně s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet převzatý úvěr. Vedle toho žalovaný namítal nepřiměřenou výši efektivní úrokové sazby úvěru, která měla činit 102,84 % p.a., jedná se o sazbu nemravnou a tudíž způsobující absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. 3.) Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 14.3.2019 č.j. 706 C 19/2018 – 97 bylo rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] měsíčně splatných k rukám žalobkyně vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek. Žaloba byla zamítnuta v části, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, částky [částka], úroku ve výši 52,21 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka] a na nákladech řízení bylo žalobkyni uložena zaplatit žalovanému [částka]. [příjmení] soud shledal, že smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky dne [datum] je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, a to v důsledku porušení povinnosti žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Dále se tedy již nezabýval druhým namítaným důvodem neplatnosti úvěrové smlouvy a to výší úrokové sazby jednané v úvěrové smlouvě a jejím rozporem s dobrými mravy. [příjmení] soud rozhodl, že žalovaný je povinen podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Pokud tedy žalobkyně žalovanému na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla částku [částka], je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Soud proto tuto povinnost uložil žalovanému výrokem I. tohoto rozsudku (po snížení o již uhrazenou částku [částka]), a to včetně zákonných úroků z prodlení ode [datum], (první den následující po uplynutí lhůty stanovené k úhradě dluhu v předžalobní výzvě ze dne [datum] zaslané žalovanému doporučeně dne [datum]). Pokud se týká lhůty k plnění přiměřené možnostem žalovaného, má soud za to, že v možnostech žalovaného je splácet dlužnou částku v měsíčních splátkách po [částka] za podmínek uvedených ve výroku I. rozsudku. Další nároky uplatněné žalobcem (částku převyšující žalobcem poskytnutou jistinu úvěru ve výši [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, smluvní pokutu ve výši [částka] a úrok ve výši 52,21 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka]) však zdejší soud posoudil jako nedůvodné, neboť vycházejí z neplatné smlouvy. Proto ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.). 4.) Na základě odvolání žalobkyně proti výrokům č. II. a III. a odvolání žalovaného proti lhůtě k plnění ve výroku č. I. rozhodl Krajský soud v [obec] usnesením ze dne 12.12.2019 č.j. 28 Co 98/2019 – 149 tak, že ve výroku I. rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne 14. 3. 2019, č. j. 706 C 19/2018-97 ve znění opravného usnesení ze dne 17.9.2020 č.j. 28 Co 98/2019 - 187 v části výroku č. II. co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do úroku ve výši 20 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka] a ve výroku č. III rozsudek zrušil a věc se v tomto rozsahu vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Výrokem č. II. rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne 14. 3. 2019, č. j. 706 C 19/2018-97 ve výroku č. I. co do lhůty k plnění potvrdil. Z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že odvolacímu soudu se jeví, vzhledem ke všem doloženým dokladům, že žalobkyně postupovala s řádnou péčí a opatrností, kdy prověřila schopnost žalovaného řádně splácet úvěr, k uvedeným výdajům žalobkyně jako věřitel přičítala rezervu ve výši [částka]. S poukazem na závěry odvolacího soudu o nezanedbání odborné péče ze strany žalobkyně proto odvolacímu soudu nezbylo, než rozsudek soudu prvního stupně zrušit a vrátit k dalšímu řízení, v němž soud prvního stupně se bude v dalším řízení zabývat posouzením té části úvěrové smlouvy, v níž byl sjednán úrok ve výši 66,71 % a výší nyní v odvolání požadovaného úroku ve výši 20 %, z pohledu ust. § 1802 občanského zákoníku, kdy v předchozím řízení se namítanou výší úrokové sazby ze strany žalovaného v důsledku učiněného právního závěru nezabýval. Odvolací soud k problematice výše úroku dle § 1802 občanského zákoníku dává najevo, aniž by tím jakkoliv předjímal závěry soudu prvního stupně v této věci, že v jiné odvolací věci stejné žalobkyně dal najevo, že nevidí žádného důvodu, pro nějž by při posuzování obvyklého úroku dle cit. zákonného ustanovení nemohlo být vycházeno z aplikace časových řad [příjmení] jako součásti měnové a finanční statistiky [obec] národní banky, jejichž použití sama [ulice] národní banka doporučila. <b>5.) Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> 6.) Z návrhu na uzavření smlouvy ze dne [datum] se podává, že žalovaný („ klient“) požádal žalobkyni („ poskytovatel“) o poskytnutí úvěru ve výši [částka] s tím, že zápůjční úroková sazba činí 66,71 % p.a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. Úvěr měl být uhrazen ve 48 měsíčních splátkách po [částka]; celková částka k úhradě tak činí [částka] (část A) smlouvy). V čl. 2 odst. 2.2 smlouvy bylo dohodnuto, že sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Úroky běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstají pouze k původně nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má klient zaplatit, uvedené v části A) smlouvy. Dle čl. 6 odst. 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. [příjmení] jistinu úvěru jsou klienti povinni zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je oprávněn požadovat, aby mu klienti v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platili úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do úplného jejího zaplacení. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému schválení úvěru ve výši [částka] se zápůjční úrokovou sazbou 66,71 %. Celková částka, kterou je povinen zaplatit činí [částka] (48 měsíčních splátek po [částka] splatných vždy k 12. dni v měsíci). Součástí oznámení byl i splátkový kalendář, z něhož se podává, že první splátkou měla být uhrazena jistina ve výši [částka] a úroky ve výši [částka]. Dle karty klienta ke smlouvě [číslo] ([číslo]) byla uhrazena pouze jedna splátka ve výši [částka] a to dne [datum]. Z výpisu z databáze časových řad [příjmení] [jméno] vyplývá, že úroková sazba v květnu 2017 při poskytování úvěru domácnostem na spotřebu s fixací sazby na jeden rok do pěti let činila 8,85 % ročně. <b>7.) Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:</b> 8.) Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 9.) Podle ustanovení § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 10.) Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 11.) Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12.) Podle ustanovení § 1806 věty prvé o.z., úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. 13.) V projednávané věci není pochyb o tom, že žalovaný ve smluvním vztahu vystupoval jako spotřebitel, a proto je nutno tento posuzovat rovněž podle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedených důkazů vyplývá, že není dán důvod pro postup dle § 110 odst. 1 uvedeného zákona, neboť smlouva o spotřebitelském úvěru obsahovala informace o zápůjční úrokové sazbě, výši RPSN i celkové částce, kterou měl žalovaný zaplatit. Veškeré tyto informace žalovaný obdržel v písemné formě. 14.) [příjmení] soud vázán právním názorem odvolacího soudu o platnosti úvěrové smlouvy má však za to, že ujednání o zápůjční úrokové sazbě ve výši 66,71 % ročně je ujednáním absolutně neplatným, neboť se jedná o právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 o.z.). Soud se tedy zabýval výší úroků z hledisek uvedených v § 1802 věta druhá o.z. Soud zjistil na základě provedeného dokazování, že úroková sazba úvěrů, které poskytovaly banky v době uzavření smlouvy, tj. v květnu 2017, činila 8,85 % ročně. Z žalobcem požadovaných úroků ke dni zesplatnění ve výši [částka] (20 % ročně) je tak oprávněný nárok na úroky ve výši [částka]. Pokud tedy soud zohlednil, jaké částky byly započteny na jistinu, je oprávněný nárok žalobce ve výši [částka]. Taktéž je důvodný nárok žalobce na zaplacení pokračujících 8, 85 % úroků ročně z částky [částka] (dosud nevrácená jistina úvěru) od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], tedy se zohledněním jejich maximální možné výše sjednané v čl. 2 odst. 2.2. smlouvy. 15.) Účastníci si pak ve smlouvě výslovně sjednali, že do základu pro výpočet úroků z prodlení po zesplatnění se započítávají i smluvní úroky – tzn. cena peněz, resp. tyto úroky přirůstají k jistině. Takovéto ujednání zákon výslovně připouští (§ 1806 věta prvá o.z.). 16.) Soud tedy vyhověl žalobě co do částky [částka] (jistina [částka] + úroky přirostlé do zesplatnění ve výši [částka]) s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 8,85 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka]. 17.) Ve zbývající části, tedy stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků ve výši 11,15 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud žalobu vzhledem k výše uvedenému jako nedůvodnou zamítl. 18.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 11,18 % z jejich celkové výše [částka] (rozdíl úspěchu žalobce v řízení a úspěchu žalovaného, celková zažalovaná částka včetně kapitalizovaných úroků ke dni vyhlášení rozsudku je ve výši [částka], přiznaná částka opět včetně kapitalizovaných úroků ke dni vyhlášení rozsudku je ve výši [částka]). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za podání odporu dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za sepsání právního rozboru věci dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 56 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 5,9 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 x 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 56 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 5,9 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 x 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], celková výše nákladů za tuto část řízení ve výši [částka]. V odvolacím řízení náleží žalovanému odměna za odvolání pouze do lhůty k plnění podle § 11 odst. 2 a.t. ve výši [částka] a paušální náhrada ve výši [částka], dále v odvolacím řízení již pouze z tarifní hodnoty [částka] za vyjádření k odvolání žalobce v částce [částka] a paušální náhrada ve výši [částka], za další řízení před soudem prvního stupně za účast u jednání soudu dne [datum] ve výši [částka] a paušální náhrada ve výši [částka], náklady řízení celkem [částka].

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.