706 C 19/2018

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro částka s příslušenstvím I.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrok ve výši 8,85 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II.) Zamítá se žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky částka od datum do zaplacení a úroků ve výši 11,15 % z částky částka od datum do zaplacení. III.) Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného. 1.) Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši částka z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy smlouvu o úvěru číslo ze dne datum Touto smlouvou žalobkyně poskytla žalovanému úvěr částka, přičemž žalovaný měl poskytnutou částku včetně sjednané zápůjční úrokové sazby ve výši 66,71 % p.a. splatit 48 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši částka, tak že celková částka, kterou měl žalovaný podle uzavřené smlouvy o úvěru uhradit měla činit částka. Výše roční úrokové sazby nákladů (RPSN) na úvěr byla dohodnuta ve výši 66,71 %. 2.) Žalovaný se k žalobě vyjádřil a navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Namítl, že úvěrová smlouva mezi účastníky je absolutně neplatná, neboť žalobkyně nesplnila svoji zákonnou povinnost dle ustanovení §§ 15 odst. 2 písm. c), 75 a 84 – 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a neposoudila řádně s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet převzatý úvěr. Vedle toho žalovaný namítal nepřiměřenou výši efektivní úrokové sazby úvěru, která měla činit 102,84 % p.a., jedná se o sazbu nemravnou a tudíž způsobující absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. 3.) Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 14.3.2019 č.j. 706 C 19/2018 – 97 bylo rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka měsíčně splatných k rukám žalobkyně vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek. Žaloba byla zamítnuta v části, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka s úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05 %, částky částka, úroku ve výši 52,21 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka a na nákladech řízení bylo žalobkyni uložena zaplatit žalovanému částka. příjmení soud shledal, že smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky dne datum je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, a to v důsledku porušení povinnosti žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Dále se tedy již nezabýval druhým namítaným důvodem neplatnosti úvěrové smlouvy a to výší úrokové sazby jednané v úvěrové smlouvě a jejím rozporem s dobrými mravy. příjmení soud rozhodl, že žalovaný je povinen podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Pokud tedy žalobkyně žalovanému na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla částku částka, je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Soud proto tuto povinnost uložil žalovanému výrokem I. tohoto rozsudku (po snížení o již uhrazenou částku částka), a to včetně zákonných úroků z prodlení ode datum, (první den následující po uplynutí lhůty stanovené k úhradě dluhu v předžalobní výzvě ze dne datum zaslané žalovanému doporučeně dne datum). Pokud se týká lhůty k plnění přiměřené možnostem žalovaného, má soud za to, že v možnostech žalovaného je splácet dlužnou částku v měsíčních splátkách po částka za podmínek uvedených ve výroku I. rozsudku. Další nároky uplatněné žalobcem (částku převyšující žalobcem poskytnutou jistinu úvěru ve výši částka s úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05 %, smluvní pokutu ve výši částka a úrok ve výši 52,21 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka) však zdejší soud posoudil jako nedůvodné, neboť vycházejí z neplatné smlouvy. Proto ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.). 4.) Na základě odvolání žalobkyně proti výrokům č. II. a III. a odvolání žalovaného proti lhůtě k plnění ve výroku č. I. rozhodl Krajský soud v obec usnesením ze dne 12.12.2019 č.j. 28 Co 98/2019 – 149 tak, že ve výroku I. rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne 14. 3. 2019, č. j. 706 C 19/2018-97 ve znění opravného usnesení ze dne 17.9.2020 č.j. 28 Co 98/2019 - 187 v části výroku č. II. co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku ve výši 20 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky částka a ve výroku č. III rozsudek zrušil a věc se v tomto rozsahu vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Výrokem č. II. rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne 14. 3. 2019, č. j. 706 C 19/2018-97 ve výroku č. I. co do lhůty k plnění potvrdil. Z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že odvolacímu soudu se jeví, vzhledem ke všem doloženým dokladům, že žalobkyně postupovala s řádnou péčí a opatrností, kdy prověřila schopnost žalovaného řádně splácet úvěr, k uvedeným výdajům žalobkyně jako věřitel přičítala rezervu ve výši částka. S poukazem na závěry odvolacího soudu o nezanedbání odborné péče ze strany žalobkyně proto odvolacímu soudu nezbylo, než rozsudek soudu prvního stupně zrušit a vrátit k dalšímu řízení, v němž soud prvního stupně se bude v dalším řízení zabývat posouzením té části úvěrové smlouvy, v níž byl sjednán úrok ve výši 66,71 % a výší nyní v odvolání požadovaného úroku ve výši 20 %, z pohledu ust. § 1802 občanského zákoníku, kdy v předchozím řízení se namítanou výší úrokové sazby ze strany žalovaného v důsledku učiněného právního závěru nezabýval. Odvolací soud k problematice výše úroku dle § 1802 občanského zákoníku dává najevo, aniž by tím jakkoliv předjímal závěry soudu prvního stupně v této věci, že v jiné odvolací věci stejné žalobkyně dal najevo, že nevidí žádného důvodu, pro nějž by při posuzování obvyklého úroku dle cit. zákonného ustanovení nemohlo být vycházeno z aplikace časových řad příjmení jako součásti měnové a finanční statistiky obec národní banky, jejichž použití sama ulice národní banka doporučila. 5.) Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: 6.) Z návrhu na uzavření smlouvy ze dne datum se podává, že žalovaný („ klient“) požádal žalobkyni („ poskytovatel“) o poskytnutí úvěru ve výši částka s tím, že zápůjční úroková sazba činí 66,71 % p.a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. Úvěr měl být uhrazen ve 48 měsíčních splátkách po částka; celková částka k úhradě tak činí částka (část A) smlouvy). V čl. 2 odst. 2.2 smlouvy bylo dohodnuto, že sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Úroky běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstají pouze k původně nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má klient zaplatit, uvedené v části A) smlouvy. Dle čl. 6 odst. 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. příjmení jistinu úvěru jsou klienti povinni zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je oprávněn požadovat, aby mu klienti v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platili úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do úplného jejího zaplacení. Dopisem ze dne datum žalobkyně oznámila žalovanému schválení úvěru ve výši částka se zápůjční úrokovou sazbou 66,71 %. Celková částka, kterou je povinen zaplatit činí částka (48 měsíčních splátek po částka splatných vždy k 12. dni v měsíci). Součástí oznámení byl i splátkový kalendář, z něhož se podává, že první splátkou měla být uhrazena jistina ve výši částka a úroky ve výši částka. Dle karty klienta ke smlouvě číslo (číslo) byla uhrazena pouze jedna splátka ve výši částka a to dne datum. Z výpisu z databáze časových řad příjmení jméno vyplývá, že úroková sazba v květnu 2017 při poskytování úvěru domácnostem na spotřebu s fixací sazby na jeden rok do pěti let činila 8,85 % ročně. 7.) Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 8.) Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 9.) Podle ustanovení § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 10.) Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 11.) Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12.) Podle ustanovení § 1806 věty prvé o.z., úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. 13.) V projednávané věci není pochyb o tom, že žalovaný ve smluvním vztahu vystupoval jako spotřebitel, a proto je nutno tento posuzovat rovněž podle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedených důkazů vyplývá, že není dán důvod pro postup dle § 110 odst. 1 uvedeného zákona, neboť smlouva o spotřebitelském úvěru obsahovala informace o zápůjční úrokové sazbě, výši RPSN i celkové částce, kterou měl žalovaný zaplatit. Veškeré tyto informace žalovaný obdržel v písemné formě. 14.) příjmení soud vázán právním názorem odvolacího soudu o platnosti úvěrové smlouvy má však za to, že ujednání o zápůjční úrokové sazbě ve výši 66,71 % ročně je ujednáním absolutně neplatným, neboť se jedná o právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 o.z.). Soud se tedy zabýval výší úroků z hledisek uvedených v § 1802 věta druhá o.z. Soud zjistil na základě provedeného dokazování, že úroková sazba úvěrů, které poskytovaly banky v době uzavření smlouvy, tj. v květnu 2017, činila 8,85 % ročně. Z žalobcem požadovaných úroků ke dni zesplatnění ve výši částka (20 % ročně) je tak oprávněný nárok na úroky ve výši částka. Pokud tedy soud zohlednil, jaké částky byly započteny na jistinu, je oprávněný nárok žalobce ve výši částka. Taktéž je důvodný nárok žalobce na zaplacení pokračujících 8, 85 % úroků ročně z částky částka (dosud nevrácená jistina úvěru) od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, tedy se zohledněním jejich maximální možné výše sjednané v čl. 2 odst. 2.2. smlouvy. 15.) Účastníci si pak ve smlouvě výslovně sjednali, že do základu pro výpočet úroků z prodlení po zesplatnění se započítávají i smluvní úroky – tzn. cena peněz, resp. tyto úroky přirůstají k jistině. Takovéto ujednání zákon výslovně připouští (§ 1806 věta prvá o.z.). 16.) Soud tedy vyhověl žalobě co do částky částka (jistina částka + úroky přirostlé do zesplatnění ve výši částka) s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrok ve výši 8,85 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky částka. 17.) Ve zbývající části, tedy stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky částka od datum do zaplacení a úroků ve výši 11,15 % z částky částka od datum do zaplacení, soud žalobu vzhledem k výše uvedenému jako nedůvodnou zamítl. 18.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 11,18 % z jejich celkové výše částka (rozdíl úspěchu žalobce v řízení a úspěchu žalovaného, celková zažalovaná částka včetně kapitalizovaných úroků ke dni vyhlášení rozsudku je ve výši částka, přiznaná částka opět včetně kapitalizovaných úroků ke dni vyhlášení rozsudku je ve výši částka). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za podání odporu dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z částky částka za sepsání právního rozboru věci dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 56 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 5,9 l číslo km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 x 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 56 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 5,9 l číslo km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 x 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka, celková výše nákladů za tuto část řízení ve výši částka. V odvolacím řízení náleží žalovanému odměna za odvolání pouze do lhůty k plnění podle § 11 odst. 2 a.t. ve výši částka a paušální náhrada ve výši částka, dále v odvolacím řízení již pouze z tarifní hodnoty částka za vyjádření k odvolání žalobce v částce částka a paušální náhrada ve výši částka, za další řízení před soudem prvního stupně za účast u jednání soudu dne datum ve výši částka a paušální náhrada ve výši částka, náklady řízení celkem částka. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.