706 C 27/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Zatloukalem v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti na straně žalované: právnická osoba Jméno žalované B ., IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované B zastoupená advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C o zaplacení částky 899 547,55 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta , Jméno advokáta B, .

III. Žalobce je povinen nahradit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované na nákladech řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta , Jméno advokáta C, .

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost uhradit mu částku , částka, s příslušenstvím (úrokem z prodlení). V důvodech žaloby uvedl, že dne , datum, v , hodnota, hodin, na dálnici D1 v km , hodnota, ve směru jízdy na , adresa, , došlo k poškození mýtné brány (portálu č. , hodnota, , Anonymizováno, , která je ve vlastnictví České republiky a příslušnost k hospodaření s tímto majetkem státu má žalobce. V době nehody na místě probíhala rekonstrukce povrchu vozovky dálnice, kterou zajišťovalo sdružení společností , právnická osoba, . a , právnická osoba, . (jako zhotovitel), žalovaná se na rekonstrukci podílela jako subdodavatel zhotovitele. K poškození došlo tím, že nákladní vozidlo žalované při průjezdu pod mýtnou bránou zavadilo nesklopenou korbou o její portál. Žalovaná jako provozovatel vozidla podle § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) objektivně odpovídá za způsobenou škodu. Dne , datum, se ve věci poškozené mýtné brány uskutečnila schůzka, kde se žalovaná zavázala způsobenou škodu finančně vypořádat. Žalovaná se náhradu škody rozhodla řešit ze svého pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb. a škodní událost již dne , datum, nahlásila pojišťovně (společnost , právnická osoba, , Jméno žalované B, .), u níž měla toto pojištění sjednáno. Opravu mýtné brány provedlo konsorcium vedené společností , právnická osoba, , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „, právnická osoba, “), a to na základě smlouvy o poskytování služeb souvisejících s provozem systému výkonového zpoplatnění vybraných pozemních komunikací v České republice, uzavřené dne , datum, mezi Českou republikou – Ministerstvem dopravy jako objednatelem a členy konsorcia vedeného , právnická osoba, jako dodavatelem, ve znění dodatku ze dne , datum, , č. , hodnota, -2016 (dále též jen „smlouva o službách“), přičemž veškerá práva a povinnosti ze smlouvy o službách byly postoupeny z České republiky – Ministerstva dopravy na žalobce (viz smlouva o postoupení smlouvy ze dne , datum, , jež se stala účinnou téhož dne). Předmětem smlouvy o službách byla mimo jiné tzv. „služba údržba systému“, která zahrnovala údržbu a opravy všech případných poškození mýtných bran. Za tuto „službu údržby systému“ žalobce hradil , právnická osoba, sjednanou paušální měsíční odměnu, jejíž výše v období do , datum, činila , částka, a v období od , datum, pak , částka, měsíčně. Oprava mýtné brány byla prováděna v období měsíců září až říjen roku 2016 a dále v měsíci březnu roku 2017, přičemž celkové náklady , právnická osoba, na tuto opravu činily , částka, bez daně (, právnická osoba, si vůči státu uplatnil odpočet daně z přidané hodnoty z těchto nákladů). Výše škody způsobené žalobci tak odpovídá nákladům , právnická osoba, na opravu, neboť žalobce tyto náklady uhradil , právnická osoba, v rámci sjednané paušální odměny.

2. Žalobce po provedení opravy u pojišťovny uplatnil nárok na plnění z pojištění odpovědnosti, pojišťovna ani žalovaná však tehdy žalobci žádné plnění neposkytli, neboť vyšlo najevo, že požadavek na náhradu nákladů na opravu uplatnila také společnost , právnická osoba, , a to žalobou vůči žalované v soudním řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (pojišťovna se tohoto řízení původně účastnila jako vedlejší účastník na straně žalované). Vzhledem k tomu se dne , datum, uskutečnilo mimosoudní jednání mezi žalobcem, žalovanou, , právnická osoba, a pojišťovnou za účelem řešení otázky, který subjekt je v souvislosti s uvedenou škodní událostí oprávněn k přijetí náhrady škody, resp. plnění z pojištění odpovědnosti. Jelikož se tuto spornou otázku nepodařilo vyřešit, žalobce avizoval, že se svého nároku bude domáhat soudní cestou, přičemž pojišťovna a žalovaná společně navrhly, aby žalobce vstoupil do probíhajícího soudního řízení jako vedlejší účastník na straně žalované, což žalobce akceptoval. Soudní řízení bylo ukončeno rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jímž byl změněn prvostupňový rozsudek (Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) tak, že žaloba , právnická osoba, byla zamítnuta. Odvolací soud dospěl k závěru, že nárok , právnická osoba, je neoprávněný, neboť opravou mýtné brány plnil svoji smluvní povinnost (na základě smlouvy se žalobcem) a za toto smluvní plnění obdržel od žalobce sjednanou odměnu. Vzhledem k předchozí mimosoudní dohodě (ze dne , datum, ) tak žalobce předpokládal, že pojišťovna a žalovaná budou dobrovolně plnit. Po skončení uvedeného soudního řízení proto vyzval dne , datum, pojišťovnu a žalovanou k úhradě dlužné částky, na tuto výzvu žádným způsobem nereagovaly. Proto oběma zaslal předžalobní výzvu ze dne , datum, , na kterou reagovala žalovaná sdělením, že zjistí stanovisko pojišťovny a pojišťovna se vyjádřila tak, že odmítá plnit z důvodu údajného promlčení nároku žalobce. Odepření úhrady ze strany pojišťovny a žalované však nelze považovat za důvodné, neboť je nesporné, že žalovaná způsobila škodu na majetku státu, s nímž hospodaří žalobce, výše škody byla doložena a pojišťovnou i žalovanou učiněna nesporná a bylo vydáno rozhodnutí (výše označený rozsudek), které dokládá, že aktivně věcně legitimován k přijetí plnění je výhradně žalobce. V dalším pak žalobce obsáhle rozvedl důvody, pro které nepovažuje námitku promlčení vznesenou pojišťovnou za opodstatněnou.

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě učinila nesporným, že dne , datum, došlo v místě stavby na dálnici D1 v prostoru km , hodnota, ve směru jízdy na , adresa, k poškození mýtné brány nákladním vozidlem, jehož je provozovatelem, když řidič tohoto vozidla zavadil nesklopenou korbou o portál mýtné brány. Opravu mýtné brány provedlo konsorcium vedené , právnická osoba, na základě smlouvy o službách ze dne , datum, , ve znění dodatku ze dne , datum, , která obsahovala i tzv. „službu údržba systému“ zahrnující údržbu a opravy všech případných poškození mýtných bran, za což měl žalobce hradit , právnická osoba, sjednanou paušální měsíční odměnu, jak je uvedeno v žalobě. , právnická osoba, na opravu mýtné brány vynaložil náklady ve výši , částka, . Tuto skutečnost (nikoli výši škody, jak nesprávně tvrdí žalobce) učinili žalovaná a , právnická osoba, nespornou v soudním řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a žalovaná ji nerozporuje ani zde. Na základě smlouvy o službách byl žalobce, jak sám tvrdí, povinen hradit , právnická osoba, sjednanou paušální odměnu bez ohledu na to, zda došlo k nějakému poškození některé mýtné brány a bez ohledu na skutečnost, zda , právnická osoba, v daném měsíci vůbec vynaložil na „službu údržba systému“ nějaké náklady a v jaké výši. Proto byl žalobce povinen zaplatit , právnická osoba, zcela stejnou částku bez ohledu na to, že došlo k poškození konkrétní mýtné brány žalovanou. Žalobce tak nemusel v důsledku poškození mýtné brány žalovanou vynaložit žádné prostředky, které by jinak nevynaložil, naopak prostředky, které vynaložil na paušální platbu, by byly žalobcem vynaloženy ve stejné výši, i pokud by k poškození mýtné brány žalovanou nedošlo. Zároveň nedošlo ani k žádné újmě na majetku žalobce, neboť mýtná brána byla zcela opravena, aniž by za tímto účelem musel žalobce vynaložit jakékoliv prostředky, které by jinak nevynaložil. V důsledku poškození mýtné brány nedošlo ani k úbytku příjmů žalobce, jelikož v daném čase probíhala na konkrétním dálničním úseku stavba. V důsledku jednání žalované tudíž nedošlo k žádnému zásahu do majetkové sféry žalobce, kdy nedošlo ani k vynaložení finančních prostředků, které by žalobce jinak nevynaložil, ani ke snížení hodnoty majetku žalobce, ani k úbytku jeho příjmů, žalobci tedy nevznikla v důsledku jednání žalované žádná škoda. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že žalobci škoda vznikla, vznesla žalovaná námitku promlčení. Z těchto důvodů požadovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

4. Vedlejší účastník (na straně žalované) se připojil k procesní obraně žalované a požadoval zamítnutí žaloby, a to zejména vzhledem ke vznesené námitce promlčení. Zdůraznil, že žaloba byla podána po více než šesti letech od předmětné dopravní nehody, žalobce uplatnil majetkové právo podléhající promlčení, přičemž u takového práva běží tříletá promlčecí lhůta ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (§ 619 odst. 1 o. z.). Jelikož žaloba byla podána až dne , datum, , je nárok žalobce promlčen.

5. Žalobce v replice poukázal na skutečnost, že soudní praxe je ustálena v závěru, že škoda (majetková újma) vzniká již okamžikem poškození věci bez ohledu na to, jak vlastník s poškozenou věcí následně naloží, tedy zda provede její opravu, či nikoliv. Výše škody se určí buď jako rozdíl mezi cenou před a po poškození, nebo ve výši nákladů na opravu, přičemž podle § 2951 odst. 1 o. z. je preferována oprava věci. V daném případě je nesporné, že k poškození a následné opravě mýtné brány došlo a žalobce za tuto opravu zaplatil, byť formou paušální odměny. České republice jako vlastníkovi poškozením mýtné brány vznikla škoda, již je třeba stanovit ve výši nákladů , právnická osoba, na opravu, tj. v žalobou uplatněné výši. Žalobce je osoba příslušná k hospodaření s mýtnou bránou, proto je oprávněn tuto náhradu škody vlastním jménem uplatňovat po žalované. V případě, že by platil názor žalované a vedlejšího účastníka o tom, že škoda nevznikla , právnická osoba, , ani státu (žalobci), tak by to fakticky znamenalo, že každý může libovolně ničit státní majetek bez vzniku jakékoliv odpovědnosti, a to jen proto, že stát měl sjednáno hrazení oprav formou paušální odměny. Současně opětovně rozvedl důvody, pro které považuje vznesenou námitku promlčení za nedůvodnou.

6. Je třeba předeslat, že do , datum, byl žalobce státní příspěvkovou organizací zřízenou , právnická osoba, , která vykonávala správu dálnic a byla příslušná k hospodaření s tímto majetkem státu. Dne , datum, vstoupil v platnost zákon č. 184/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, na jehož základě se právní forma a název žalobce (původně státní příspěvkové organizace , právnická osoba, ČR) změnilo na státní podnik , právnická osoba, . Tento zákon nabyl účinnosti , datum, , přičemž příslušnost státní příspěvkové organizace , právnická osoba, ČR hospodařit s majetkem státu se k uvedenému dni změnila na právo , Jméno žalobce, . hospodařit s tímto majetkem (předmětem činnosti státního podniku je tedy nadále mimo jiné „zajišťování výstavby, modernizace, správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy a jejich součástí a příslušenství“). Z uvedeného vyplývá, že v mezidobí došlo fakticky pouze ke změně právní formy žalobce.

7. Mezi účastníky byl nesporný skutkový stav v následujícím rozsahu. Dne , datum, došlo na dálnici D1 k poškození mýtné brány, která je ve vlastnictví České republiky, přičemž žalobce je státní příspěvkovou organizací, resp. dnes státním podnikem, který vykonává správu dálnic a je tedy příslušný k hospodaření s tímto majetkem státu. Poškození mýtné brány způsobil nákladní automobil (při průjezdu pod mýtnou bránou zavadil nesklopenou korbou o portál brány), jehož provozovatelem je žalovaná, která uvedenou událost dne , datum, nahlásila pojišťovně (vedlejšímu účastníkovi), u níž měla sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb. (tzv. povinné ručení). Opravu mýtné brány provedlo konsorcium vedené společností , právnická osoba, v období měsíců září až říjen roku 2016 a dále i březen roku 2017, přičemž vyčíslené a doložené náklady na tuto opravu činily , částka, , přičemž se jednalo se o účelně vynaložené náklady. Oprava byla provedena na základě smlouvy (o poskytování služeb souvisejících s provozem systému výkonového zpoplatnění vybraných pozemních komunikací v České republice) ze dne , datum, , ve znění dodatku ze dne , datum, , jejímž předmětem byla mimo jiné tzv. „služba údržba systému“, která zahrnovala údržbu a opravy všech případných poškození mýtných bran. Za tuto „službu údržby systému“ žalobce hradil , právnická osoba, sjednanou paušální měsíční odměnu, jejíž výše v období do , datum, činila , částka, a v období od , datum, pak , částka, měsíčně, nárokovaná částka byla součástí těchto paušálních plateb. Rozhodčím nálezem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , hodnota, , Anonymizováno, , bylo ve sporu mezi společností , právnická osoba, a žalobcem judikováno, že opravou (odstraněním poškození) mýtné brány plní společnost , právnická osoba, svou povinnost ze smlouvy o službách ze dne , datum, , a to v rámci své smluvní paušální odměny (povinností společnosti , právnická osoba, je provádět údržbu, opravy a obnovu komponent systému za sjednanou paušální odměnu bez ohledu na příčinu poškození).

8. Z provedených listinných důkazů (spis Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, a zápisu z jednání ze dne , datum, ) pak učinil soud následující skutková zjištění.

9. V řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, se společnost , právnická osoba, jako žalobce domáhal po žalované (jež je žalovanou i v tomto řízení) zaplacení částky , částka, s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Uvedl, že jako člen konsorcia se podílí na zabezpečení provozu mýtného systému – dne , datum, byla uzavřena smlouva o poskytování služeb souvisejících s provozem mýtného systému, ve které se zavázal, že bude zajišťovat provoz mýtného systému v rozsahu ve smlouvě stanoveném. Dne , datum, došlo při realizace veřejné zakázky (modernizace dálnice D1), na které se žalovaná podílela jako dodavatel, v prostoru km , hodnota, ve směru jízdy na , adresa, , k poškození mýtné brány nákladním vozidlem, jehož provozovatelem je žalovaná. Žalobce poškození odstranil a uvedla mýtnou bránu do původního stavu podle smlouvy o službách. Předmětem žaloby je tedy nárok na náhradu škody způsobené žalovanou, jejíž výše odpovídá nákladům vynaloženým na opravu poškozené mýtné brány. Rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud žalobě vyhověl s odůvodněním, že provozní činností žalované byla způsobena škoda poškozením mýtné brány, majetková újma však nevznikla žalobci (, právnická osoba, ), ale vlastníku zařízení, jímž je Česká republika. Žalované vznikla ve smyslu § 2924 o. z. povinnost škodu nahradit (zaplatit účelné náklady na obnovení funkce věci), do toho zasáhla smlouva o poskytování služeb, kterou se žalobce zavázal zajišťovat provoz mýtného systému za měsíční paušální odměnu, na jejímž základě žalobce mýtnou bránu opravil, uvedl ji do předešlého stavu, čímž došlo k reparaci majetkové újmy ve sféře vlastníka, tedy k náhradě vzniklé škody. Škoda vzniklá vlastníku mýtné brány je již nahrazena, vlastník nevynaložil na opravu žádné zvýšené náklady a na jeho straně neexistuje žádná majetková újma (jinak řečeno odmítl přiznat žalobci uplatněný nárok z titulu náhrady škody, protože provozní činností žalované sice byla způsobena škoda poškozením mýtné brány, avšak majetková újma nevznikla žalobci, nýbrž vlastníku zařízení, jímž je Česká republika; v majetkové sféře žalobce k žádné újmě nedošlo). Žalobce však bez přičinění žalované, bez vynaložení nákladů z její strany, odstranil škodu, za kterou žalovaná odpovídala, což naplňuje skutkovou podstatu bezdůvodného obohacení, neboť na straně žalované došlo k obohacení v důsledku toho, že za ni bylo plněno, co měla po právu plnit sama a zároveň v majetkové sféře žalobce došlo ke zmenšení majetkových hodnot. Dovodil tak povinnost žalované vydat, oč se obohatila, tedy zaplatit žalobci částku vynaloženou na opravu mýtné brány. Odvolací soud, jenž vycházel ze skutkových zjištění soudu první instance, zcela přisvědčil právnímu názoru, že žalovaný nárok nelze přiznat z titulu náhrady škody, ale neztotožnil se již s úsudkem, že tak lze učinit z titulu bezdůvodného obohacení. V tomto směru uvedl, že pokud by mělo být poskytnuto plnění za jiného, nebyl splněn základní zákonný předpoklad, že ten, kdo učinil náklad za dlužníka, neměl sám povinnost plnit vůči věřiteli. Žalobce (, právnická osoba, ) tuto povinnost vůči vedlejšímu účastníkovi (, právnická osoba, ČR) měl z uzavřené smlouvy o službách. Především ale znakem bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. je získání majetkového prospěchu na úkor ochuzeného. K přesunu majetkových hodnot z ochuzeného ovšem nedošlo, podobně jak již bylo dovozeno, že v majetkové sféře žalobce žádná újma nenastala (viz posuzování nároku na náhradu škody). Žalobce uzavřel s , právnická osoba, ČR smlouvu, podle níž udržoval zařízení mýtného systému v provozu, měl tak povinnost uvést zařízení do původního stavu, a to i v případě jeho poškození třetí osobou. Za to dostal zaplacenu smluvenou úplatu (není přitom rozhodující, jaká forma ceny byla sjednána, zda cena pevná či cena závisející na rozpočtu nebo cena paušální, jak tomu bylo zde). Uzavřel tedy, že žalovaný nárok není dán z titulu náhrady škody a ani z titulu bezdůvodného obohacení, proto odvolací soudu rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , přistoupil ke změně napadeného prvostupňového rozhodnutí tak, že žalobu zamítl.

10. Ze zápisu ze dne , datum, se podává, že uvedeného dne se konalo jednání za účasti zástupců žalobkyně (, Anonymizováno, ), žalované (, Anonymizováno, ), vedlejšího účastníka na straně žalované (, právnická osoba, ) a společnosti , právnická osoba, , jehož předmětem bylo „řešení škody ze dne , datum, v , hodnota, hodin, kdy došlo na dálnici D1 ve směru jízdy na , adresa, k poškození mýtné brány , Anonymizováno, (prostor km , hodnota, ) při dopravní nehodě. Řidič nákladního motorového vozidla … firmy , právnická osoba, ., IČ , IČO žalované A, , zdviženou korbou narazil do uvedené mýtné brány, kterou značně poškodil.“ Při tomto jednání advokát žalované uvedl, že „firma uznává, že mýtnou bránu poškodil její řidič a že tudíž vznikla škoda“. Současně však uvedl, že „v probíhajícím soudním jednání by se mělo vyjasnit komu bude , právnická osoba, platit, zda , právnická osoba, nebo ŘSD“. Zástupce vedlejšího účastníka potvrdil, že „existují důvodné obavy, komu pojistné plnění poukázat“ a že strana, která k přijetí plnění bude oprávněna, není dosud známa. Závěrem „nebylo přijato žádné rozhodnutí“, je konstatováno, že „nikdo ze zúčastněných se k ničemu nezavazuje“.

11. Na prvním místě se soud zabýval otázkou, zda listina ze dne , datum, (zápis z jednání) představuje uznání dluhu a dospěl k negativnímu závěru.

12. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

13. Uznání dluhu je způsobem utvrzení dluhu, je tak preventivním nástrojem, jenže vede k posílení procesní pozice věřitele ve sporu, přičemž jeho důsledkem je (vyvratitelná) právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Z tohoto hmotněprávního jednání dlužníka musí být zřejmé, kdo je činí a vůči komu směřuje (označení dlužníka a věřitele), jaký peněžitý či nepeněžitý dluh dlužník uznává a jaká je jeho výše a důvod. Protože je pro uznání dluhu stanovena písemná forma, musí být určitost právního jednání, jímž se uznává dluh, dána obsahem listiny, na níž je uznání zaznamenáno.

14. V daném případě se sice žalovaná (prostřednictvím svého advokáta) v zápise z jednání ke způsobu řešení vzniklé škody vyjádřila tak, že „uznává, že mýtnou bránu poškodil její řidič a že tudíž vznikla škoda“, na žádném místě tohoto zápisu však není zmínka o výši této škody (zcela absentuje jakékoliv její vyčíslení), ale co je nejpodstatnější, zcela zřetelně se nejedná o „uznání“ ve vztahu ke konkrétnímu věřiteli. Naopak je zcela zřejmé, že o tom, který subjekt je věřitelem, tedy osobou oprávněnou k přijetí plnění (náhrady škody), byl veden spor, žalovaná se vyjádřila tak, že tato otázka by měla být vyjasněna v soudním řízení („V probíhajícím soudním jednání by se mělo vyjasnit komu bude , právnická osoba, plnit, zda , právnická osoba, nebo ŘSD. K tomu zatím nedošlo.“) a obdobné stanovisko zaujal i vedlejší účastník prohlášením o tom, že „existují důvodné obavy, komu pojistné plnění poukázat“. To je zvýrazněno i závěrečným prohlášením, že „nikdo ze zúčastněných se k ničemu nezavazuje“. Takovéto vyjádření postoje žalované k pohledávce na náhradu škody nelze považovat za uznání dluhu ve smyslu § 2053 o. z., neboť především nejde o právní jednání adresované konkrétnímu věřiteli takové pohledávky.

15. V tomto směru lze shrnout, že soud nemá pochybnost o tom, že listině ze dne , datum, (zápisu z jednání) nelze přisuzovat význam uznání dluhu či dohody o mimosoudním řešení sporu, zcela zjevně se zainteresované strany sešli, aby se přesvědčily, zda neexistuje možné řešení vzniklé situace (v důsledku poškození mýtné brány), přičemž k žádné dohodě nedošlo, což je v závěru zápisu také výslovně vyjádřeno. Z tohoto důvodu také soud neakceptoval návrhy na provedení důkazu výslechem osob, které se uvedeného jednání účastnily, co bylo na této schůzce řešeno a jaký byl její výsledek, tedy zda vyústila v dohodu či nikoliv, je bez pochyb zřejmé ze samotného zápisu.

16. Podle § 2952 věta první o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

17. Podle § 2927 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou (odstavec první). Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat (odstavec druhý).

18. Je nepochybné, že se v dané věci jednalo primárně o situaci, kdy byla způsobena škoda. Škoda je v § 2894 o. z. definována jako újma na jmění, tj. na souhrnu majetku a dluhů osoby. Lze tak i nadále využít dřívější judikatorní definici, podle níž se za škodu považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou se pak rozumí zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí, které vyžaduje vynaložení majetkových hodnot k uvedení věci do předešlého stavu.

19. Škoda v posuzované věci vznikla poškozením (nabouráním) mýtné brány, tímto způsobem došlo k zásahu do majetkové sféry jejího vlastníka, vlastníku mýtné brány, jímž je Česká republika, vznikla majetková újma. Škoda byla způsobena provozem dopravního prostředku žalované, jde přitom o odpovědnost ve smyslu § 2927 o. z., která není založena na porušení právní povinnosti ani nepočítá se zaviněním. Za obvyklého běhu věcí by tak žalované vznikla povinnost vzniklou škodu nahradit, tedy zaplatit účelné náklady na obnovení funkce věci (mýtné brány). Současně je třeba vzít ale do úvahy, že výše škody představuje rozdíl mezi majetkovým stavem poškozeného před a po poškození a tento rozdíl v posuzovaném případě nenastal.

20. Smlouvou o poskytování služeb ze dne , datum, , ve znění dodatku ze dne , datum, , se společnost , právnická osoba, zavázala zajišťovat provoz mýtného systému a rámci této služby také odstranit veškerá poškození mýtného systému za pevnou měsíční paušální odměnu. Na základě této smlouvy o službách byla tedy společnost , právnická osoba, povinna odstranit také poškození mýtné brány způsobené žalovanou, což učinila. Podle nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , hodnota, /, Anonymizováno, , je přitom společnost , právnická osoba, povinna provádět opravy mýtného systému bezplatně, v rámci své paušální odměny podle uzavřené smlouvy o službách. Společnost , právnická osoba, , jak již bylo uvedeno, opravila vzniklá poškození a obnovila funkci mýtné brány, čímž ji uvedla do předešlého stavu a došlo tak k reparaci majetkové újmy ve sféře vlastníka, tedy k náhradě vzniklé škody. K reparaci majetkové újmy došlo v rámci plnění na základě smluvní povinnosti společnosti , právnická osoba, (viz smlouva o službách), v daném případě nebylo uhrazeno nic víc, než kolik činila smluvní povinnost k úhradě paušální odměny (tato smluvní odměna by společnosti , právnická osoba, přitom byla uhrazena i v případě, že by k poškození mýtné brány nedošlo). Lze tedy shrnout, že vlastník, resp. žalobce nevynaložil na opravu mýtné brány žádné dodatečné platby, vzniklá škoda na majetku byla odčiněna v rámci smluvního vztahu mezi vlastníkem mýtné brány a jeho smluvním partnerem (společnost , právnická osoba, ), kterému byla za jeho práci, zahrnující též předmětnou opravu mýtné brány, vyplacena smluvená finanční částka.

21. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec první). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec druhý).

22. Podle § 3013 o. z. kdo učiní za druhou osobu náklad, který tato osoba byla povinna učinit sama, má právo požadovat náhradu.

23. Jednou ze základních zákonných podmínek pro vznik nároku na vydání bezdůvodného obohacení, v případě plnění za osobu, jež měla po právu plnit sama, je předpoklad, že ten, kdo takto za dlužníka plnil, sám neměl povinnost plnit vůči věřiteli. Společnost , právnická osoba, ale tuto povinnost vůči žalobci měla z uzavřené smlouvy o službách. Současně znakem bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. je získání majetkového prospěchu na úkor ochuzeného. K tomuto zde nedošlo, neboť existuje smlouva, podle níž je společnost , právnická osoba, povinna udržovala zařízení mýtného systému v provozu, měla tedy povinnost uvést mýtnou bránu do původního stavu, a to i v případě jejího poškození třetí osobou a za to dostala zaplacenu smluvenou úplatu (nedošlo tak k plnění bez právního důvodu ani nebylo plněno za žalovanou něco, co měla plnit sama).

24. Vycházeje z uvedeného soud žalobu zamítl, neboť žalovaný nárok není dán z titulu náhrady škody, ani z titulu bezdůvodného obohacení. S ohledem na uvedený závěr se již pro nadbytečnost nezabýval posuzováním důvodnosti obrany strany žalované, pokud byla postavena na námitce promlčení.

25. Výroky o náhradě nákladů řízení jsou odůvodněny aplikací § 142 odst. 1 o. s. ř., ve sporu plně úspěšné žalované, jakož i vedlejšímu účastníkovi na její straně, byla vůči neúspěšnému žalobci přiznána náhrada nákladů řízení (přisouzenou náhradu je třeba podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám právních zástupců). Podle § 7 bod šestý vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif – dále jen „AT“) sazba mimosmluvní odměny advokáta za jeden úkon právní služby činila v této věci částku , částka, a podle § 13 odst. 4 AT paušální náhrada výdajů na jeden úkon právní služby částku , částka, .

26. Právní zástupce žalované učinil čtyři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 AT, konkrétně převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření (k výzvě soudu) ve věci vedlejšího účastenství a zastoupení u jednání dne , datum, a za účast při jednání dne , datum, , při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, náleží zástupci ve smyslu § 11 odst. 2 AT odměna jen ve výši jedné poloviny. Jde tak o celkovou částku , částka, (4 x , částka, + , částka, + 5 x , částka, ), spolu s 21% daní z přidané hodnoty (ve výši , částka, ), které je advokát plátcem, pak částku , částka, .

27. Právní zástupce vedlejšího účastníka učinil (podle obsahu spisu, když výši požadované náhrady nevyčíslil) čtyři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 AT, konkrétně převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření (k výzvě soudu) ve věci vedlejšího účastenství a zastoupení u jednání dne , datum, , náleží mu tak celková částku , částka, (4 x , částka, + 4 x , částka, ), spolu s 21% daní z přidané hodnoty (ve výši , částka, ), které je advokát plátcem, pak částka , částka, .