710 C 13/2020

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr Lenkou Polachovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně proti žalované: název o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala toho, aby byla žalované uložena platební povinnost uvedená v I. výroku tohoto rozsudku z titulu náhrady za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace s odůvodněním, že místem odvádění srážkových vod bylo odběrné místo na adrese [ulice a číslo] [PSČ] [obec] a žalobkyně žalované poskytla službu odvádění srážkových vod kanalizací pro veřejnou potřebu. Tvrdila, že žalovaná s ní neuzavřela písemnou smlouvu o odvádění srážkových vod kanalizací pro veřejnou potřebu, ač byla vlastníkem nemovité věci na adrese odběrného místa, a to budovy [adresa] [obec] stojící na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], zapsaných na listu vlastnictví č. [rok] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Dále tvrdila, že žalované vystavila a doručila žalované fakturu [číslo] znějící na částku [částka] se splatností [datum], kterou vyúčtovala odvedení 54 m3 srážkových vod od [datum] do [datum], fakturu [číslo] znějící na částku [částka] se splatností [datum], kterou vyúčtovala odvedení 54,6 m3 srážkových vod od [datum] do [datum], fakturu [číslo] znějící na částku [částka] se splatností [datum], kterou vyúčtovala odvedení 55,2 m3 srážkových vod od [datum] do [datum], fakturu [číslo] znějící na částku [částka] se splatností [datum], kterou vyúčtovala odvedení 55,2 m3 srážkových vod od [datum] do [datum], fakturu [číslo] znějící na částku [částka] se splatností [datum], kterou vyúčtovala odvedení 54,451 m3 srážkových vod od [datum] do [datum]. Žalovaná ničeho nezaplatila ani po předžalobní výzvě ze dne [datum].

2. Okresní soud v Blansku žalobě vyhověl platebním rozkazem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], doručeným žalované dne [datum], proti kterému žalovaná podala včasný odpor dne [datum]. V jeho odůvodnění ze dne [datum] žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nesporným, že účastníci neuzavřeli žádnou písemnou smlouvu na odvádění srážkových vod kanalizací pro veřejnou potřebu. Z toho dovozovala, že mezi účastníky není žádný smluvní vztah, na základě kterého by jí žalobkyně mohla cokoliv účtovat, a není zřejmý ani jiný právní důvod, na základě kterého by žalobkyně mohla nárok uplatňovat. O žalobu uplatněných nárocích se dle svých tvrzení dozvěděla až od soudu, a proto není v prodlení s jejich úhradou.

3. Žalobkyně v replice uvedla, že žalovaná ji e-mailem ze dne [datum] ve vyplněném formuláři požádala o změnu odběratele na odběrném místě na adrese [adresa žalované], [IČO], se kterým žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu [číslo] o odvádění srážkových vod kanalizací pro veřejnou potřebu. V uvedené smlouvě bylo v čl. IV. ujednáno odvádění srážkových vod z 588 m2, redukovaných na zpoplatněnou plochu 360,9 m2, což odpovídá 219 m3 roční odvodu srážkových vod, jak je shodně uvedeno ve smlouvách s předchozími odběrateli na předmětném odběrném místě. Dále doplnila, že dopisem ze dne [datum] zaslala žalované Smlouvu souhrnného čísla [číslo] na dodávku pitné vody vodovodem pro veřejnou potřebu a odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu a Smlouvu souhrnného čísla [číslo] na odvádění srážkových vod kanalizací pro veřejnou potřebu, které žalovaná žalobkyni ani po urgencích nevrátila podepsané. Dne [datum] žalovaný požádal o opravu e-mailu pro zasílání faktur na e-mail [email]. Uvedla, že srážkové vody byly odváděny dle výměr pozemků žalované v k. ú. [obec], zapsaných na listu vlastnictví č. [rok] u [stát. instituce], [stát. instituce], a to pozemku p. [číslo] o výměře 390 m2 a pozemku p. [číslo] o výměře 198 m2. Žalovaná jako jejich vlastník byla od [datum] do [datum] odběratelem dle § 2 odst. 6 zák. č. 274/2001 Sb., pro odběrné místo nebyla uzavřena smlouva o odvádění srážkových vod, proto se jednalo o neoprávněné vypouštění odpadních vod, pročež je odběratel povinen nahradit ztráty vzniklé vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace, resp. provozovateli. Ke způsobu výpočtu množství odváděných srážkových vod odkázala na § 19 odst. 10 zák. č. 274/2001 Sb. a § 31 vyhlášky č. 428/2011 Sb.

4. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s uvedeným postupem soudu souhlasila a žalovaná svým postojem dala najevo, že proti takovému postupu nemá námitky.

5. Provedeným dokazováním Smlouvu [číslo] o odvádění srážkových vod kanalizací pro veřejnou potřebu bylo prokázáno, že žalobkyně se v ní dne [datum] jako dodavatel zavázala odvádět srážkové vody kanalizací pro veřejnou potřebu pro odběratele [právnická osoba], [IČO], zastoupeného jednatele [jméno] [příjmení] a jednatel [jméno] [příjmení] s tím, že vlastníkem přípojky a připojené stavby nebo pozemku je odběratel a odběrným místem je místo [číslo] ev. [číslo] provozovna, adresa [adresa žalované], parc. [číslo] zastavěná plocha 390 m2, redukovaná plocha zpoplatněná 351 m2, plocha krytá vegetací 198 m2, redukovaná plocha zpoplatněná 9,9 m2, celkem 588 m2 zpoplatněná plocha, zredukovaná zpoplatněná plocha celkem 360,9 m2, dlouhodobý srážkový úhrn 0, [číslo] m3 / rok, roční množství odváděných srážkových vod = 219 m3/rok; za odběratele smlouvu podepsala dne [datum] [jméno] [příjmení]. Podle e-mailu ze dne [datum] zaslané v kopii na adresu [email] [právnická osoba], s. r. o. prostřednictvím [titul]. [jméno] [příjmení] požádala o změnu odběratele vody na odběrném místě [číslo] s tím, že formulář změny je přílohou e-mailu. Uvedeným formulářem Podklad pro změnu smlouvy na dodávku pitné vody a odvádění srážkových vod s hlavičkou [právnická osoba] bylo prokázáno, že jej dne [datum] po jeho vyplnění podepsali stávající odběratel odběrného místa [číslo] na adrese [adresa žalované], a to [právnická osoba], [IČO], a žalovaná jako nový odběratel. Za žalovanou je otištěno její razítko a připojen psacím písmem vyhotovený podpis„ [příjmení]“, tedy příjmení jednatele žalované. V obsahu listiny je jako zasílací adresa pro vyúčtování u stávajícího odběratele uveden e-mail [email], u nového odběratele je uvedena e-mailová adresa stejná, v části Podklady pro zúčtovací styk je zakřížkována možnost zasílání faktur e-mailem. Žalobkyně dne [datum] sepsala dopis určený žalované, v němž jí oznámila, že zasílá k podpisu 2 vyhotovení smlouvy o dodávce vody vodovodem pro veřejnou potřebu a odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu a smlouvu na odvádění srážkových vod kanalizací, souhrnné [číslo] č. odběrného místa [číslo], [číslo], [obec], [ulice a číslo] (jak bylo zjištěno z uvedeného dopisu). Podle dopisu ze dne [datum] žalobkyně urgovala u žalované podpis uvedených smluv s tím, že jí byly zaslány dne [datum] a žalovaná se k nim nevyjádřila; v uvedeném dopise je obsaženo upozornění, že vypouštění odpadních vod bez uzavřené smlouvy o odvádění je neoprávněné. Podle hlášenky změny na odběru vody pro odběrná místa [číslo] nový vlastník – žalovaná – požádala dne [datum] o opravu e-mailu pro fakturaci z [email] na [email]. Dle informativního výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] a [datum] žalovaná byla k uvedenému dni vlastníkem pozemku p. [číslo] o výměře 198 m2 a pozemku p. [číslo] o výměře 390 m2, jehož součástí je stavba [adresa], vše v k. ú. a obci [obec]. Žalobkyně vystavila pro odběrné místo [číslo] na adrese [adresa žalované] [číslo] znějící na částku [částka] se splatností [datum], kterou žalované vyúčtovala odvedení 54 m3 srážkových vod od [datum] do [datum], dále fakturu [číslo] znějící na částku [částka] se splatností [datum], kterou žalované vyúčtovala odvedení 54,6 m3 srážkových vod od [datum] do [datum], fakturu [číslo] znějící na částku [částka] se splatností [datum], kterou žalované vyúčtovala odvedení 55,2 m3 srážkových vod od [datum] do [datum], fakturu [číslo] znějící na částku [částka] se splatností [datum], kterou žalované vyúčtovala odvedení 55,2 m3 srážkových vod od [datum] do [datum] a ještě fakturu [číslo] znějící na částku [částka] se splatností [datum], kterou žalované vyúčtovala odvedení 54,451 m3 srážkových vod od [datum] do [datum]. Dopisem ze dne [datum] bylo pak prokázané, že žalobkyně uvedeného dne vyhotovila a žalované odeslala (jak bylo zjištěno z poštovního podacího archu) předžalobní výzvu, kterou žalovanou vyzvala k zaplacení částky [částka] s tím, že se jedná o neuhrazené faktury uvedeného shora.

6. Dle § 2 odst. 6 část první věty před středníkem zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen„ zák. č. 274/2001 Sb.“) odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak.

7. Dle § 8 odst. 6 věta první zák. č. 274/2001 Sb. vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem.

8. Dle § 10 odst. 2 písm. a) zák. č. 274/2001 Sb. neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní. Dle § 10 odst. 3 odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2 vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace, pokud ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 2 není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis.

9. Dle § 19 odst. 10 zák. č. 274/2001 Sb. obecné technické podmínky měření množství vypouštěných odpadních vod, způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod a způsob výpočtu množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace, není-li měření zavedeno, směrná čísla spotřeby vody a způsob vypořádání rozdílů stanoví prováděcí právní předpis.

10. Dle § 31 vyhlášky č. 428/2011 Sb. množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 16 na základě dlouhodobého srážkového normálu v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č.

16. Podle uvedené přílohy dlouhodobý srážkový normál*:......... mm/rok tj .......2 m2; roční množství odváděných srážkových vod Q v m3 = součet redukovaných ploch v m2 krát dlouhodobý srážkový normál* v m/rok. Přitom dlouhodobý srážkový normál je průměrem určité hodnoty (např. roční srážky) v daném místě nebo oblasti za 30letí, v současné době za 30letí - 1961 až 1990. Tato hodnota se pak používá 30 let, tedy do roku 2020. Jedná se o normu Světové meteorologické organizace.

11. Dle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

13. Žalobkyně na základě smlouvy uzavřené s jiným právním subjektem dle § 8 odst. 6 věta první zák. č. 274/2001 Sb. ze shora uvedeného odběrného místa odváděla srážkové vody do veřejné kanalizace. Odběrné místo po jiném právním subjektu převzala žalovaná, která je vlastníkem nemovité věci – odběrného místa, která žalobkyni požádala o změnu v osobě odběratele, avšak následně neuzavřela písemnou smlouvu o odvádění odpadních vod. Žalovaná musela vědět o platební povinnosti za odvádění odpadních (srážkových vod), když za původního i nového odběratele (žalovanou) dle podkladu pro změnu smlouvy odvádění odpadních vod jednala jedna osoba. Žalovaná jako vlastník nemovité věci v odběrném místě je odběratelem ve smyslu § 2 odst. 6 zák. č. 274/2001 Sb. tím, že neuzavřela smlouvu o odvádění odpadních vod, ač tuto službu využívala (a sama o změnu v osobě odběratele požádala) se dopustila neoprávněného vypouštění odpadních vod do kanalizace dle § 10 odst. 2 zák. č. 274/2001 Sb. Dle § 10 odst. 3 zák. č. 274/2001 Sb. je tak povinna nahradit žalobkyni jí vzniklé ztráty. Jejich výši určuje § 19 odst. 10 zák. č. 274/2001 Sb. ve spojení s § 31 vyhláškou č. 428/2011 Sb. a její přílohou č. 16, čemuž odpovídá výpočet uvedený ve smlouvě uzavřené žalobkyní s dřívějším odběratelem, po kterém žalovaná převzala odběrné místo, též vyúčtované množství odvedených srážkových vod dle písemného vyúčtování. Protože žalovaná řádně vyúčtované částky ve lhůtě splatnosti nezaplatila a neučinila tak ani po předžalobní výzvě, ocitla se dnem následujícím po splatnosti faktur v prodlení (§§ 1968, 1970 o. z.) a od prvního dne prodlení s každou dílčí platbou je povinna zaplatit žalobkyni též úroky z prodlení z dlužných částek ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

14. Z důvodů shora vysvětlených soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve II. výroku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež žalované nejméně 7 dnů před podáním žaloby odeslala výzvu k plnění dle § 142a odst. 1 o. s. ř. a byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, když žalobkyně na nákladech řízení více nepožadovala.