711 C 14/2024

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou v právní věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované společnosti 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/1 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 o 136 286 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 136 286 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 136 286 Kč od , datum, do zaplacení, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 58 364,34 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, náklady řízení ve výši 1 958 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 136 286 Kč s příslušenstvím s tím, že jde o nezaplacenou část ceny díla. Uvedl, že žalovaný předal do opravy žalobci dne , datum, vozidlo tov. značky , Anonymizováno, , SPZ, . Uvedené vozidlo bylo předmětem kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky, termín dodání byl sjednán na , datum, , dodáno žalovanému bylo , datum, , záruka byla dvouletá a skončila , datum, . Dne , datum, bylo vozidlo předáno žalobci k záruční opravě, kdy na přístrojové desce svítila kontrolka motoru, byla zjištěna závada spočívající v silném detonačním spalování, byla zjištěna absence izolátoru zapalovací svíčky, poškozený píst a spalovací válec č. , hodnota, byl bez komprese, tzv. „vydřený“. vada byla odstraněna výměnou motoru. Oprava vozidla prováděná v lednu 2024, jejíž cena je předmětem žaloby, byla opravou prováděnou po skončení záruky, byl při ní zjištěn poškozený rozvodový řemen, což znamená, že dojde ke styku pístů motoru a ventilů hlavy válce a motoru, následkem čehož je nevratné poškození motoru. Po dohodě se žalovaným bylo proto přistoupeno k výměně motoru. Žalobce vyúčtoval cenu díla žalovanému fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 136 286 Kč splatnou dne , datum, , kterou žalovaný žalobci doposud neuhradil. V rámci této ceny díla již byla poskytnuta žalovanému sleva ve výši 10 %, vč. nového motoru. Aby mohl výrobce v případě mimozáruční opravy poskytnou tzv. technickou spoluúčast spočívající např. ve snížení nákladů na opravu nad rámec záruky, pak striktně vyžaduje dodržení servisních intervalů údržby vozidla souvisejících s výměnou motorového oleje a filtru. Tyto však žalovaný opakovaně nedodržel.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že zakoupil od žalobce dva vozy tov. značky Peugeot, a u obou se objevila stejná vada, která je vadou výrobní, a zákazníci tak nejsou povinni hradit opravy za nesprávně vyrobená vozidla. Na předmětném vozidle RZ , SPZ, již byla výrobní vada jednou řešena v roce 2021 výměnou motoru, následně však došlo k další poruše a motor musel být opět vyměněn. První oprava tudíž nebyla provedena řádně, žalobce měl opravu provést na svůj náklad nebo minimálně s výraznou slevou. Časově byl interval pravidelných servisních prohlídek žalovaným dodržen, a vada by se vyskytla i bez ohledu na servisní prohlídky.

3. Žalovaný u jednání dne , datum, po koncentraci řízení, která nastala ve smyslu ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. po skončení prvního jednání ve věci dne , datum, , dále uvedl, že žalobce měl při servisní prohlídce dne , datum, postupovat s potřebnou opatrností a upozornit žalovaného, že hrozí závada poškození rozvodového řemene, že ten řemen, který potom následně cca za půl roku praskl, už skutečně dokončuje svoji životnost, a měl jako autorizovaný servis, od nějž se očekává nejvyšší kvalita opravy, navrhnout výměnu řemene. Žalobce tento servis provedl nekvalitně, čímž způsobil žalovanému škodu, a to ve výši žalované částky, protože vlastně celá oprava byla opravou té závady, po odečtení ceny nového rozvodového řemene, a tímto žalovaný učinil kompenzační námitku, kdy započetl pohledávku žalobce na pohledávku žalovaného na náhradu škody.Anonymizovaný odstavec5. Podle § 118b odst. 1 o.s.ř. ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.

6. Podle § 1987 odst. 2 zákona č. 89/012 Sb., občanského zákoníku pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

7. Soud nejprve konstatuje, že se nezabýval kompenzační námitkou vznesenou žalovaným při jednání dne , datum, , a tudíž ani existencí jím tvrzené započítávané pohledávky na náhradu škody, a to z několika důvodů.

8. Koncentrace řízení podle § 118b odst. 1 o.s.ř. se vztahuje na skutková tvrzení účastníků, která musí být uvedena a důkazy k nim zásadně označeny do skončení prvního jednání ve věci, a nevztahuje se na hmotněprávní námitky účastníků. I hmotněprávní námitka vznesená po koncentraci řízení však musí vycházet ze skutkových tvrzení, která byla uvedena do koncentrace řízení, případně která jsou výjimkami uvedenými v § 118b odst. 1 o.s.ř., s výjimkou tedy např. situace, kdy jde o pohledávku nově vzniklou po koncentraci řízení. Velký senát Nejvyššího soudu se zabýval přípustností hmotněprávních námitek v systému neúplné apelace a v rozsudku ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. 31 Cdo 1475/2020 (jímž bylo patrně překonáno rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 4182/2016 ze dne 28. 8. 2018) uvedl, že: „Žalovaný je oprávněn uplatnit v odvolacím řízení, jež se řídí principy neúplné apelace, jako odvolací důvod ve smyslu ustanovení § 205 písm. f) o. s. ř. skutečnost, že po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně učinil jednostranný hmotněprávní úkon směřující k započtení své pohledávky proti vymáhané pohledávce; to platí bez zřetele k tomu, že odvolací soud bude o této obraně žalovaného rozhodovat ve skutečnosti v jediné instanci. Odvolací soud však k takovému kompenzačnímu projevu přihlédne jen tehdy, nebrání-li posouzení jeho důvodnosti, že je (musí být) spojen s nepřípustným uplatněním těch skutečností, jež se týkají důvodu vzniku (pravosti), výše a splatnosti pohledávky žalovaného užité k započtení, jež nastaly (vznikly) před vyhlášením (vydáním) rozhodnutí soudu prvního stupně, nebo dokonce před podáním žaloby o zaplacení vymáhané pohledávky. Jestliže odvolací soud nepřihlédne v odvolacím řízení, jež se řídí principy neúplné apelace, k jednostrannému hmotněprávnímu úkonu, jímž žalovaný uplatnil vůči žalobci (mimo soud) svou pohledávku k započtení proti žalobou vymáhané pohledávce, proto, že účastníci řízení tuto skutečnost v odvolacím řízení neuplatnili (§ 212a odst. 3 o. s. ř.), nebo proto, že posouzení důvodnosti započtení je spojeno s nepřípustným uplatněním dalších skutečností nebo důkazů (§ 205a, § 211a o. s. ř.), je tím současně deklarováno, že k zániku pohledávek takovým kompenzačním projevem nedošlo.“. Závěry v tomto rozsudku uvedené nepochybně dopadají i na koncentraci řízení podle § 118b o.s.ř.

9. Dalším důvodem, pro který soud ke kompenzační námitce nepřihlížel, je pak skutečnost, že žalovaný započítává pohledávku neurčitou (§ 1987 odst. 2 obč. zákoníku). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, „lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé o. s. ř. s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost (§ 1987 o.z.)“. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 26 Cdo 564/2020, „při posuzování, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., musí soud vzít v úvahu i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena“. Obecně se za jistou a určitou považuje pohledávka, kterou lze co do základu výše snadno prokázat, tudíž zjistit, a není o ní tedy rozumných pochyb. Takové budou běžně např. pohledávky přiznané soudním rozhodnutím, dlužníkem uznané pohledávky, pohledávky, k jejichž výkonu dlužník svolil v notářském zápise, případně pohledávky, které lze relativně snadno prokázat. Naopak nejistá či neurčitá pohledávka je pohledávka v případě, že existují pochybnosti o tom, zda vznikla, v jaké výši vznikla, kdo je věřitelem či jejím dlužníkem a zda je již splatná (k tomu viz NS 31 Cdo 684/2020). Za pohledávku nejistou tak může být považována například pohledávka na náhradu škody proti škůdci, který způsobil škodu, nicméně prozatím nelze zjistit nebo není zjištěno, v jaké výši. A o takovou pohledávku se jedná i v daném případě, kdy žalobce tvrdí porušení povinnosti žalobcem upozornit žalovaného na problémy s rozvodovým řemenem, což mělo vést ke vzniku škody žalovaného spočívající v ceně opravy, která je předmětem tohoto řízení. Nejedná se tedy o pohledávku snadno zjistitelnou, naopak o jejím vzniku, výši i splatnosti existují důvodné pochybnosti, a nadto byla uplatněna až po koncentraci řízení a nepřiměřeně by řízení prodlužovala.

10. Třetím důvodem pak je prokázaný skutkový stav, podle něhož v době servisní prohlídky dne , datum, byl stav rozvodového řemene pracovníky žalobce kontrolován a nejevil známky poškození, proto nebyl důvod žalovaného na nic upozorňovat. Za tohoto prokázaného skutkového stavu a z důvodu nepřihlížení ke kompenzační námitce pak bylo zcela nadbytečné provádět žalovaným navržený důkaz znaleckým posudkem k otázce pochybení žalobce při tomto servisu.

11. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

12. V daném případě bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla oprava vozidla tov. značky , Anonymizováno, , SPZ, , jejíž rozsah spočívající ve výměně motoru i cena opravy byly rovněž mezi účastníky dohodnuty. Zaměstnanec žalovaného , jméno FO, věc konzultovat s jednatelem žalovaného, podle své výpovědi byl oprávněn za žalovaného jednat, a i kdyby došlo k excesu, pak žalobce nemohl o tom, že jde o exces, vědět (§ 166 odst. 1 obč. zákoníku). Žalobce následně vyúčtoval cenu této opravy ve sjednané výši, přičemž poskytl žalovanému slevu ve výši 10 %, žalovaný cenu opravy doposud neuhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení v zákonné výši od data po splatnosti uvedené faktury (§ 1970 občanského zákoníku) a včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že pokud obrana žalovaného spočívala v tvrzení, že oprava měla být provedena bezplatně či s výraznou slevou, v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že taková dohoda měla být mezi účastníky v rámci dané smlouvy o dílo uzavřena, a domnívá-li se žalovaný, že sleva měla být poskytnuta výrobcem, jednak pokud to nebylo dohodnuto s žalobcem, je toto tvrzení irelevantní, jednak v řízení bylo prokázáno, že pro poskytnutí slevy v rámci tzv. technické spoluúčasti žalovaný nesplnil podmínky, protože nedodržel servisní termíny pro výměnu motorového oleje (při servisu dne , datum, mělo vozidlo nájezd 55 050 km, k servisu mělo dojít při 46 000 km, a oprava dne , datum, byla provedena poté, co byl překročen servisní interval 97 488 km). Podle záručního listu jsou závazné termíny uvedené v jednotlivých kupónech v sešitu údržby a ty nebyly nejméně ve dvou případech dodrženy, přičemž pro poskytnutí slevy výrobcem musí být dodrženy striktně a není významné, v jakém rozsahu dodrženy nebyly. Předmětný vůz byl opravován po záruční době, a tato oprava s předchozí výměnou motoru nijak nesouvisela.

14. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když v daném případě byl žalobce ve sporu plně úspěšný, proto soud uložil žalovanému, aby žalobci, který byl zastoupen advokátem, zaplatil náklady řízení v částce 58 364,34 Kč. Zástupce žalobce učinil ve věci 6 úkonů právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, písemné vyjádření ve věci samé z , datum, , účast u jednání soudu dne , datum, a , datum, ), přičemž dle ust. § 7 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 6 580 Kč, celkem tedy za 6 úkonů právní služby náleží žalobci částka 39 480 Kč. Dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů za 6 výše uvedených úkonů právní služby po 300 Kč, tj. celkem 1 800 Kč. Náklady žalobce dále sestávají z náhrady za promeškaný čas strávený cestou k jednáním soudu dne , datum, a , datum, dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. celkem za 4 půlhodiny, tj. 400 Kč, cestovného k jednáním soudu dne , datum, a , datum, (, adresa, a zpět, tj. 2 x 60 km) osobním vozidlem , SPZ, při spotřebě 5,4 litrů na 100 km při ceně nafty 38,70 Kč za litr dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., kdy cestovné činí 2 x 461,38 Kč, a jelikož zástupce žalobce je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů a cestovného v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21 % DPH, a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 6 815 Kč.

15. Výrok III. o náhradě nákladů státu je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy plně neúspěšný žalovaný, u něhož nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, je povinen uhradit náklady státu spočívající v tlumočném ve výši 1 958 Kč.