713 C 25/2018
č. j. 713 C 25/2018-344
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 148
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13 § 14
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 6 § 9
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1968 § 1970 § 2894 § 2932 § 2951 § 2952 § 3028
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. právnická osoba , část názvu právnické osoby , IČO sídlem adresa žalované pro náhradu škody ve výši 113 343 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný 1. a žalovaná 2. jsou povinni zaplatit žalobci částku 113 343 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 113 343 Kč od [datum] do zaplacení s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný 1. a žalovaná 2. jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 67 081,82 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu náhrady škody. Žalobce uvedl, že dne [datum] kolem 18:35 hodin došlo k dopravní nehodě, při níž se střetl motocykl žalobce tovární značky [anonymizována dvě slova], [registrační značka] s motocyklem prvního žalovaného tovární značky [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova], [registrační značka] v obci [obec]. Žalovaná 2. je zákonným pojistitelem prvního žalovaného, který pojistnou událost likvidoval a která je povinna k náhradě škody podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb. Škoda způsobená motocyklem žalovaného 1. byla uplatněna u žalované 2. jakožto zákonného pojistitele, která však odmítla odpovědnost svého pojištěnce za způsobení vzniklé škody a ukončila škodnou událost bez náhrady pojistného plnění. Právní zástupkyně žalobce pak výzvou ze dne [datum] vyzvala k plnění žalovaného 1., který však ničeho neuhradil. Dne [datum] kolem 18:35 hodin jel žalobce obcí [obec] v okrese [okres] z [územní celek] směrem na [okres]. Při průjezdu pravotočivou zatáčkou byl žalobce nucen zastavit motocykl z důvodu pohybu osob na vozovce. Žalovaný 1., dle záznamu o dopravní nehodě oslepen slunečními paprsky, přehlédl motocykl žalobce a střetl se s jeho stojícím motocyklem. Po nárazu do zadní části motocyklu žalobce došlo k pádu motocyklu na levý bok a jeho dalšímu poškození, nevyjímaje motocyklovou výstroj žalobce. Po střetu vozidel přispěchalo k nehodě několik svědků včetně pana [anonymizována dvě slova] a pana [jméno] [příjmení]. Po zjištění, že nedošlo k újmě na zdraví, místo dopravní nehody opustili. Svědkem nehody byl rovněž pan [jméno] [příjmení], který je spoluvlastníkem nemovitosti poblíž místa nehody. Žalobce má za to, že účast žalovaného 1. na dopravní nehodě a střetu motocyklů ve smyslu ustanovení § 2932 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, byla úplná a tento nese plnou odpovědnost za vzniklou škodu. O této skutečnosti svědčí rovněž záznam o dopravní nehodě, v němž žalovaný 1. uvádí, že je viníkem dopravní nehody. Žalobce se při zastavení svého motocyklu choval s nejvyšší opatrností, když z důvodu pohybu chodců na vozovce byl nucen zastavit motocykl. Nemohl však předvídat, že žalovaný 1., dle záznamu o dopravní nehodě oslepen slunečními paprsky, přehlédne motocykl žalobce. Žalobce nechal motocykl [anonymizována dvě slova], [registrační značka] opravit u [právnická osoba]. [jméno] [anonymizována dvě slova] [obec], se sídlem [adresa], [IČO] a po provedení opravy mu byly vystaveny dvě faktury, faktura č. 2017 na částku 84 735,10 Kč a faktura č. 2017 [číslo] na částku 28 608,10 Kč. Škoda na motocyklu Žalobce [příjmení], [anonymizováno], [registrační značka] byla dle nákladů na jeho opravu stanovena Ing. [jméno] [anonymizováno] ve výši celkem 113 343,20 Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok na plnění u žalované 2., kdy nahlásil škodnou událost. Žalovaní byli dne [datum] opětovně vyzváni k dobrovolné náhradě škody v celkové výši 113 343 Kč. První žalovaný se nevyjádřil. Žalovaná 2. odmítla ze zákonného pojištění plnit; rozporuje průběh dopravní nehody.
2. Žalovaný 1. se k žalobě pouze uvedl, že nehodu zavinil, byl řádně pojištěn, nerozumí tomu, proč pojišťovna nehodlá plnit.
3. Žalovaná 2. vzniklou škodu neuznává, ani co do důvodu ani co do výše. Uvedla, že škodná událost byla nahlášena makléřem, a to dne [datum]. K dopravní nehodě mělo dojít v obci [obec], okres [okres], a to tak, že řidič pojištěného motocyklu byl oslepen sluncem, přehlédl, že před ním stojí poškozený motocykl, zastavil a narazil do něj zezadu. Likvidace žalované 2. si nechala provést šetření události s tím, aby se zjistilo, zda charakter a rozsah uplatňovaného poškození motocyklu odpovídá prezentovanému průběhu a vzniku události. Z této zprávy vyplynulo, že charakter a rozsah uplatňovaného poškození motocyklu neodpovídá prezentovanému průběhu a vzniku události. Provedeným šetřením, a to na základě ohledání poškozených motorek, bylo zjištěno, že rozsah poškození v přední části motocyklu [příjmení] [jméno] [anonymizováno] v žádném případě nekoresponduje s poškozením v zadní části motocyklu [anonymizována dvě slova] [číslo] škůdce [příjmení] [anonymizováno] má rozsáhlá poškození v přední části a pravém boku. Uvedená poškození v přední části odpovídají kontaktu s pevnou překážkou, přičemž přední kolo má ostrou deformaci odpovídající nárazu na pravoúhlý předmět. Poškození pravé strany motocyklu [příjmení] odpovídá pádu motocyklu v pohybu a následném smýkání motocyklu. Zjištěná poškození na levé straně motocyklu [anonymizováno] odpovídají pádu jedoucího motocyklu a následném smýkání, což neodpovídá prezentovanému průběhu škodné události, kdy měl řidič motocyklu [anonymizováno] zastavit z důvodu překážky na silnici a zezadu do něj narazil motocykl [příjmení]. Není známo, o jakou překážku se jednalo, ale na motocyklu [anonymizováno] nebyly nalezeny ani žádné stopy po střetu s pevnou překážkou. Žalovaná 2. tedy navrhuje žalobní návrh v celém rozsahu zamítnout. <b>4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> 5. Záznamem o dopravní nehodě ze dne [datum] bylo prokázáno, že došlo k dopravní nehodě, kdy kolem 18:35 hodin v obci [obec] v okrese [okres], na silnici z [územní celek] směrem na [okres]. Při průjezdu pravotočivou zatáčkou došlo ke střetu motocyklu žalobce tovární značky [anonymizována dvě slova], [registrační značka] s motocyklem žalovaného 1. tovární značky [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova], [registrační značka] K nehodě došlo tak, že žalobce nucen zastavit motocykl z důvodu pohybu osob na vozovce. Žalovaný 1. oslepen slunečními paprsky, přehlédl motocykl žalobce a střetl se s jeho stojícím motocyklem. Po nárazu do zadní části motocyklu žalobce došlo k pádu motocyklu na levý bok a jeho dalšímu poškození, nevyjímaje motocyklovou výstroj žalobce. Vlastnictví žalobce motocyklu žalobce tovární značky [anonymizována dvě slova], [registrační značka] bylo prokázáno osvědčením o registraci vozidla. Žalobce nechal motocykl [anonymizována dvě slova], [registrační značka] opravit u [právnická osoba]. [jméno] [anonymizována dvě slova] [obec], se sídlem [adresa], [IČO] a po provedení opravy mu byly vystaveny dvě faktury, faktura č. 2017 ze dne [datum] s datem splatnosti na částku 84 735,10 Kč a faktura č. 2017 [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti dne [datum] na částku 28 608,10 Kč. Škoda na motocyklu Žalobce [příjmení], [anonymizováno], [registrační značka] byla dle nákladů na jeho opravu stanovena Ing. [jméno] [anonymizováno] ve výši celkem 113 343,20 Kč. Detaily transakce [příjmení] [příjmení] bylo prokázáno, že žalobce ze svého účtu uhradil na účet Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] částku 84 735 Kč a téhož dne i částku 28 608 Kč, celkem tedy částku 113 343 Kč. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného 1. k úhradě škody ve výši 113 343 Kč ve lhůtě do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopisy ze dne [datum] a opakovaně dne [datum] (dle podacího lístku ze dna [datum] zaslaného doporučeně) vyzval žalobce žalovanou 2. k likvidaci pojistné události a náhradu škody ve výši 113 343 Kč ve lhůtě 10 dnů od obdržení tohoto dopisu. Žalovaná 2. reagovala dopisem ze dne [datum] ve kterém uvedla pouze, že obdržela podání z pojistné smlouvy [číslo] ke škodní události ze dne [datum], podání předala pověřeným pracovníkům k vyřízení a po ukončení pojistného šetření bude žalobce informovat. Dopisem ze dne [datum] žalovaná 2. sdělila stanovisko ke škodní události [číslo] ze dne [datum], že požadovaný nárok poškozeného na náhradu škody lze považovat ve smyslu § 6 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. za prokázaný. Uvedla, že po opakovaném a podrobném šetření dostupné dokumentace škody, z celkového charakteru a způsobu poškození motocyklu [anonymizováno] podkládá žalovaná 2. za technicky nepřijatelné, aby ve stejné době a ze stejné příčiny došlo k nárokovanému poškození a má za to, že k nárokovanému poškození došlo za jiných okolností. Prokázaná existence poškození sama o sobě nezakládá oprávněnost, ani výši nároků na náhradu škody, ani neprokazuje, kdy a za jakých okolností k tomuto poškození došlo. Žalovaná 2. tedy nepovažuje odpovědnost žalovaného 1. za způsobení vzniklé škody uplatněné u žalované 2. za prokázanou a ukončuje škodnou událost bez náhrady pojistného plnění. Listinami označenými jako Oznámení škodné události – povinné ručení a Uplatnění nároku – povinné ručení bylo prokázáno, že žalovaný 1. uplatnil u žalované 2. tuto škodní událost ze dne [datum] na základě pojistné smlouvy [číslo]. Ze zprávy o provedeném šetření události, zakázka [anonymizováno], kterou si nechala žalovaná 2. vypracovat ohledně poškození motocyklu [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] vyplývá, že provedeným šetřením a ohledáním vozidel bylo zjištěno, že rozsah poškození v přední části motocyklu [příjmení] [jméno] [anonymizováno] v žádném případě nekoresponduje s poškozením zadní části motocyklu [anonymizována dvě slova] a zpráva došla k závěru, že k poškození motocyklu nedošlo prezentovaným způsobem.
6. Tuto zprávu zpracovával pro žalovanou [číslo] jako technik [jméno] [příjmení], který ve své svědecké výpovědi uvedl, že porovnávali motocykly [anonymizováno] i motocykl [příjmení], hledali stopy, kde mohlo dojít ke vzájemné střetu, došli k závěru, že stopy po nárazu tam nebyly, a to ani stopy otěrové tak ani stopy deformační. Byli vyzváni, aby provedli diagnostiku motocyklu v autorizovaném servisu, ta provedena nebyla, protože autorizovaný servis ji odmítl.
7. Soudem byli vyslechnuti svědci předmětného nehody. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že přecházeli cestu a z jejich pravé strany přijížděla motorka, která stihla zastavit, v tom momentě kdy dokončil přecházení, přijížděla druhá motorka, která narazila do té první. Účastníci nehody spolu normálně komunikovali, říkali, že jsou v pořádku, stáli na nohách. Nepamatoval si, jak v momentu střetu řidiči motorek padali, zda některý z řidičů odletěl na nějakou stranu. Když zjistil, že řidiči motorek nechtějí nic řešit, tak odešel. Nevěděl, jak se řidiči motorek z místa dostali, zda byly motorky pojízdné či nikoliv.
8. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že byl svědkem této nehody ve [obec], kterou viděl. Když přecházeli silnici v místě křižovatky, první motocykl zastavil vzhledem k bezpečnosti nás přecházejících a druhý zezadu do něho naboural. Obě dvě motorky ležely na zemi, ale už si nepamatoval, jak která ležela, na které straně. Nepamatoval si ani, jak který z řidičů po nehodě zůstal ležet, na které straně. Po nehodě začali vstávat, zranění nebyli, svědci jim pomohli dostat motorky na krajnici, nedokázal posoudit, jestli první motorka byla pojízdná, měla rozbitý celý zadek, druhá motorka měla„ zlomené šavle“, ta určitě pojízdná nebyla. Nevěděl, jak se dostali řidiči z místa nehody, ani co se stalo s motorkami po nehodě.
9. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že samotnou havárii neviděl, v době nehody se nacházel na pozemku svého domu. Motocykly přijely po komunikaci směrem od [obec] k jejich domu. Podle zvuků, které jsem slyšel, jeden řidič motocyklu nejprve zabrzdil, potom se opět rozjel a pak následoval náraz. Když slyšel další rány, šel k brance, aby se podíval, co se stalo. Jeden motocykl i s řidičem zůstal u branky domu [číslo] druhý motocykl ležel i s řidičem na silnici k [obec] vlevo před ním. To znamená, že druhý motocykl přeletěl přes ten první motocykl. Jak motocykl letěl, však neviděl. Na místě nehody se pohybovali další 2-3 osoby, které se snažili účastníkům nehody pomoci. Řidiči motocyklu vstali, všichni i s motocykly se přesunuli na křižovatku do [anonymizováno] [obec] k nástěnkám, kde začali diskutovat. [jméno] si sundali přilby, možnost přivolání policie důrazně odmítli. Když se na místo nehody po asi 10 - 15 minutách vrátil, nikdo tam už nebyl, ani řidiči ani motorky. Po několika dnech ho navštívil pán, který se představil jako pan [celé jméno žalovaného], kterému pomohl vyplnit záznam po nehodě pro pojišťovnu.
10. Soudem byl ustanoven znalec Ing. Pavel Sychra, znalec z oboru silničních nehod a posuzování technického stavu vozidel. Ze závěrů jeho znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že obě vozidla byla poškozená, ale nebyly nalezeny interaktivní stopy, že by se tak stalo v důsledku nehodového děje, tak jak je popsán v žalobě o náhradu škody. K poškození vozidel dle dostupných podkladů (spisové dokumentace) a poznatků znalce došlo jiným způsobem, než je popsáno v citované žalobě. Znalec byl soudem vyslechnut, uvedl, že u vozidla [anonymizováno] by při popsaném nehodovém ději muselo být větší poškození zadní části vozidla a u vozidla [příjmení] bylo vykázáno poškození pravého předního ráfku na opačné straně, než došlo k nárazu obou vozidel a rovněž z technického hlediska není možné tvrzení žalobce, že přelétl přes řídítka.
11. Ze závěrů žalobcem předloženého odborného vyjádření [číslo] vypracovaného znalcem [příjmení] et [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že z technického hlediska lze konstatovat, že charakter poškození motocyklu [anonymizováno] odpovídá popisovanému průběhu nehodového děje, tj. vlivem nárazu motocyklu [příjmení] zezadu byla motocyklu [anonymizováno] udělena dopředná rychlost a motocykl [anonymizováno] spadl na bok na vozovku. Není zřejmé, jak autor dokumentu Zpráva o provedeném šetření události došel k závěru o nekorespondujících poškozeních a jiném průběhu vzniku škody motocyklu [anonymizováno] – ve zprávě nejsou žádným způsobem popsána a vyobrazena poškození motocyklu [příjmení], chybí fotodokumentace motocyklu [příjmení]. Znalec [příjmení] et [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl vyslechnut soudem jako znalec, který před soudem potvrdil závěry svého odborného vyjádření. Vypověděl, že na základě provedeného rozboru dostupných podkladů dospěl k závěru, že poškození zadokumentované poškození motocyklu [anonymizováno] z technického hlediska odpovídá průběhu nehodového děje, tak jak jej popsali ve svých výpovědích účastníci. Dle jeho názoru považuje za nesprávné závěry uvedené ve Zprávě o provedeném šetření, které vypracoval pracovník pojišťovny, stejně tak považuje za nesprávný znalecký posudek vypracovaný Ing. Sychrou, neboť v obou těchto dokumentech lze nalézt nesprávné postupy. Znalec podrobně popsal, z jakých důvodů považuje Zprávu o provedeném šetření i znalecký posudek Ing. Sychry z technického hlediska za nesprávné.
12. Ve věci byl vypracován revizní znalecký posudek č. [spisová značka] o to znaleckým ústavem [příjmení] učením technickým v [obec], ústavem soudního inženýrství, znaleckým ústavem z oboru doprava, odvětví doprava silniční a městská se specializací posuzování příčin dopravních nehod. Za závěrů revizního znaleckého posudku (dále jen„ RZP“) bylo soudem zjištěno, že na základě detailně popsaného rozsahu poškození motocyklů [příjmení] a [anonymizováno] byla provedena analýza korespondence poškození s využitím metody prolínání [anonymizováno] a výškového srovnání markantních poškození na obou motocyklech. Z provedené analýzy vyplynulo, že poškození v přední pravé části motocyklu [příjmení] výškově a tvarově korespondovalo s poškozenými částmi v levé zadní části motocyklu [anonymizováno]. Popsaný nehodový děj, tak jak byl popsán v žalobě a jejím doplnění, se jeví jako technicky přijatelný vzhledem k závěrům provedené korespondence poškození motocyklů [příjmení] a [anonymizováno]. Na základě analýzy poškozené motocyklu [anonymizováno] mohlo k poškození v levé zadní části vzniknout v důsledku předo-zadního nárazu a poškození levého boku odpovídalo pádu a sunutí v malé rychlosti po hrubším zpevněném povrchu (např. hrubší asfalt nebo beton). Znaleckému ústavu byl rovněž uložen úkol vyjádřit se ke znaleckému posudku znalce Ing. Pavla Sychry [číslo] ze dne [datum]. Znalecký ústav v závěrech RZP uvedl, že znalecký posudek Ing. Sychry neobsahoval žádné analýzy a postupy, které by bylo možno posoudit. Nebylo ani zřejmé, na základě jakých úvah dospěl znalec k závěru, že poškození motocyklů neodpovídalo popsanému průběhu nehodového děje. Závěry znaleckého posudku Ing. Sychry i závěry Zprávy o provedeném šetření vypracované pro potřeby pojišťovny, jsou zcela v rozporu se závěry RZP, zejména v otázce vzájemné korespondence poškození motocyklů [příjmení] a [anonymizováno] a vzniku jejich poškození.
13. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti důležité pro právní posouzení věci. <b>14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:</b> 15. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odst. 2). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3).
16. Podle § 2894 odst. 1 o.z., povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).
17. Podle § 2951 odst. 1 o.z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odst. 2 cit. ustanovení, nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.
18. Podle § 2952 o.z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.
19. Podle § [číslo] bodu 205 a § 3081 o. z. byla ke dni 1. 1. 2014 zrušena část první zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).
20. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.
21. Podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému mimo jiné způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci.
22. Podle § 7 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, v rozsahu, v jakém je pojištěný povinen tuto újmu nahradit a kterou poškozený řádně prokázal, nelze odmítnout ani snížit s výjimkou případů uvedených v tomto zákoně.
23. Podle § 9 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.
24. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je zvláštní úpravou ve vztahu k obecné úpravě pojištění obsažené v zákoně o pojistné smlouvě a od [datum] v občanském zákoníku, proto má aplikační přednost a občanský zákoník se použije pouze subsidiárně na řešení otázek, které zvláštní zákon neupravuje.
25. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
26. Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou na věci je nutno rozumět takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je třeba vynaložit k uvedení věci do předešlého stavu.
27. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V posuzovaném případě uplatnil žalobce nárok na náhradu škody jednak proti samotnému škůdci žalovanému 1. a jednak proti pojistiteli škůdce – žalované 2. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě a k poškození motocyklu žalobce značky [anonymizováno] motocyklem žalovaného 1. tovární značky [příjmení]. Žalobce uhradil za opravu poškozeného motocyklu celkem částku 113 343 Kč, kterou je mu žalovaný 1. jako škůdce povinen uhradit. Ze skutkových zjištění vyplývá, že žalovaný 1. měl svůj motocykl značky [příjmení] pojištěn u žalované 2. na základě pojistné smlouvy [číslo] škodnou událost žalovaný 1. žalované 2. řádně oznámil a uplatnil nárok na náhradu škody. Je nutno konstatovat, že sami účastníci dopravní nehody žalobce i žalovaný 1. jako škůdce svým chováním bezprostředně po dopravní nehodě ztížili možnosti řádného a bezproblémového prošetření pojistné události pojistitelem – žalovanou 2., neohlásili nehodu Policii ČR ani neprovedli žádné fotografické zadokumentování nehody a poškození motocyklů bezprostředně po nehodě.
28. Podle již ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR je třeba důsledně rozlišovat mezi právem poškozeného na náhradu vzniklé škody vůči škůdci a specifickým právem poškozeného na výplatu plnění za pojištěného škůdce (§ 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.). Plnění pojistitele poskytnuté poškozenému není plněním z titulu jeho odpovědnosti za škodu, neboť osobou odpovědnou za škodu způsobenou poškozenému je pojištěný; toto plnění má charakter pojistného plnění (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. 25 Cdo 2902/2012, rozsudek ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 32 Cdo 4765/2010). Jak vyplývá z výše uvedených ustanovení, pojistitel hradí poškozenému tam vyjmenované nároky, které poškozený uplatnil a prokázal. Pro plnění pojistitele je naopak zcela bez významu, zda poškozený uplatnil své nároky v soudním řízení též proti samotnému škůdci.
29. Vztah mezi žalobcem a žalovanou 2. z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se tedy řídí právními předpisy účinnými v době uzavření pojistné smlouvy, a to zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v tehdy účinném znění. V § 7 odst. 4 tohoto zákona je výslovně stanoveno, že plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, v rozsahu, v jakém je pojištěný povinen tuto újmu nahradit a kterou poškozený řádně prokázal, nelze odmítnout ani snížit s výjimkou případů uvedených v tomto zákoně. Uvedený zákon nestanoví žádné pravidlo, podle nějž by byl pojistitel oprávněn plnění zcela odmítnout s poukazem na vědomé uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů o rozsahu pojistné události. A jelikož jde o zvláštní úpravu, která má přednost před úpravou obecnou, žalovaná 2. tudíž pojistné plnění odepřela žalobci bezdůvodně, neboť ustanovení § 7 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jí nedává možnost odmítnout plnění v celém rozsahu.
30. K postupu pojistitele - žalované 2., která odmítla poskytnout plnění za pojištěnou osobu – žalovaného 1., lze uvést, že tato ačkoliv byl u ní nárok řádně žalovaným 1. uplatněn, odepřela žalobci plnění s odkazem na závěry Zprávy o provedeném šetření, kterou pro žalovanou 2. z technického hlediska zpracovávala firma slyšeného svědka [jméno] [příjmení]. Závěry této Zprávy stejně tak jako závěry znaleckého posudku Ing. Sychry, byly v tomto řízení vyvráceny odborným vyjádřením Ing. [příjmení] a především revizním znaleckým posudkem vypracovaným znaleckým ústavem [anonymizováno] v [obec], který soud nechal vypracovat právě z důvodu zcela rozporných závěrů Zprávy o provedeném šetření, kterou pro žalovanou 2. z technického hlediska zpracovávala firma slyšeného svědka [jméno] [příjmení], znaleckého posudku Ing. Sychry a odborného vyjádření Ing. [příjmení]. Soud má na rozdíl od pojistitele žalované 2. za to, že revizní znalecký posudek vypracovaný znaleckým ústavem, je ve svých závěrech dostatečně přesvědčivý, provedl analýzu korespondence poškození s využitím metody prolínání snímků a výškového srovnání markantních poškození na obou motocyklech. Z této analýzy vyplynulo, že poškození v přední části motocyklu [příjmení] výškově a tvarově korespondovalo s poškozenými částmi v levé zadní části motocyklu [anonymizováno]. Z toho vyplývá, že žalobcem popsaný nehodový děj se jeví jako technicky přijatelný vzhledem k závěrům provedené korespondence poškození motocyklů. Soud nemá důvod pochybovat o závěrech revizního znaleckého posudku, který je v rozporu se závěry znaleckého posudku Ing. Sychry, který však neobsahoval žádné analýzy a postupy, které by bylo možno posoudit a není tedy zřejmé, na základě jakých úvah dospěl znalec [příjmení] Sychra k závěru, že poškození motocyklů neodpovídalo popsanému průběhu nehodového děje. Stejně tak soud nepovažuje za správné závěry Zprávy o provedeném šetření vypracovaném pro potřeby žalované 2., neboť jsou v rozporu se závěry revizního znaleckého posudku a vycházely z neúplných podkladů, jak vyplývá ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení]. Soud považuje revizní znalecký posudek za důkazní prostředek zcela způsobilý k prokázání, že k poškození motocyklu žalobce [příjmení] došlo nehodovým dějem popsaným a prokázaným žalobcem, závěry revizního znaleckého posudku zcela korespondující s dalšími v řízení provedenými důkazy, především svědeckými výpověďmi, soud tedy nemá pochybnosti o jeho věcné správnosti, a proto z něj při svém rozhodování vycházel.
31. V řízení bylo prokázáno, že žalobce uhradil za opravu poškozeného motocyklu celkem částku 113 343 Kč, vznikla mu škoda v této výši, kterou je mu žalovaný 1. jako škůdce povinen uhradit společně se žalovanou 2., která je pojistitelem žalovaného 1. z titulu pojistného plnění. Žalovaný 1. i žalovaná 2. jsou tedy povinni zaplatit žalobci oba škodu ve výši 113 343 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] ve výši 8,5 %. Ale protože žalobci se plnění od obou žalovaných může dostat pouze jednou, rozhodl soud současně o tom, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného.
32. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení vyhověl žalobě v plném rozsahu, tedy ohledně žalované částky i ohledně požadovaného příslušenství (výrok I. rozsudku).
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 67 081,82 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 668 Kč, účelně vynaložených nákladů na odborné vyjádření vypracované znalcem [příjmení] et Ing. Bc. [jméno] [příjmení] ve výši 3 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 113 343 Kč sestávající z částky 5 660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 830 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 5 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 5 660 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 5 660 Kč za sepsání právního rozboru věci dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. ze dne [datum], z částky 5 660 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 5 660 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 5 660 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 012,66 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 734,70 Kč za 60 ujetých km v částce 334,70 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 4,4 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 735,81 Kč za 60 ujetých km v částce 335,81 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,4 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 735,81 Kč za 60 ujetých km v částce 335,81 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,4 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 806,34 Kč za 60 ujetých km v částce 406,34 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 4,4 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 47 862,66 Kč ve výši 10 051,16 Kč. Ostatní žalobcem vyúčtované náklady jako převzatí CD, porada s klientem dne [datum], zaslání podkladů pro vypracování znaleckého posudku či revizního znaleckého posudku nepovažuje soud za doložené a účelně vynaložené k uplatnění práva, z tohoto důvodu nebyly soudem žalobci přiznány.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.