715 C 14/2025

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Petrovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do , datum, , a dále ve výši 3,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně žalobou došlou soudu dne , datum, se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonný úrok prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonný úrok prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonný úrok prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonný úrok prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, dále částku ve výši , částka, a úrok ve výši 66,78 % p. a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 15 % p. a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 15 % p. a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .

2. Žalobkyně v návrhu uvedla, že jako věřitel se žalovaným, jako klientem, prostřednictvím emailové komunikace a doplněním jedinečného kódu žalovaným do smlouvy uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), podepsanou žalovaným dne , datum, , na základě které mu téhož dne na účet uvedený ve smlouvě vyplatila úvěr ve výši , částka, (dále jen „úvěr“). Žalovaný se zavázal úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 66,78 % p. a. splácet ve 48 měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2022, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru.

3. Žalobkyně dále tvrdila, že schopnost žalovaného splácet úvěr ověřila na základě úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací), informací a dokladů od žalovaného, dle informací v insolvenčním rejstříku k osobě žalovaného a jeho zaměstnavatele a ve své databázi, když žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání. Na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka) a zjištění dostatečných volných zdrojů žalobkyně rozhodla o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru.

4. Dále bylo v žalobě tvrzeno, že žalovaný po uzavření smlouvy požádal o bezúplatný odklad splátky č. , hodnota, , čemuž žalobkyně vyhověla, avšak žalovaný se i tak dostal do prodlení s úhradou splátek, když do zesplatnění úvěru uhradil částky ve výši po , částka, ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , tj. , částka, . Po zesplatnění úvěru zaplatil částku ve výši , částka, dne , datum, , částku ve výši , částka, dne , datum, , částku ve výši , částka, dne , datum, a částku ve výši , částka, dne , datum, , tj. , částka, .

5. Žalobkyně s odvoláním na smlouvu požadovala též smluvní pokuty (4 x , částka, ) a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, celkem , částka, . V žalobě se podává, že v důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky ke dni , datum, k zesplatnění celého úvěru pro prodlení se zaplacením delším než 65 dnů u splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, . Dle smlouvy ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem , částka, byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Výše úroku je limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit, tj. na částku , částka, . Žalobkyně tvrdila, že žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatil novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, proto mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou ode dne , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k zaplacení dlužných splátek a , datum, mu zaslala předžalobní výzvu.

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný.

7. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že předmětem podnikání žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru (jak se podává z výpisu z obchodního rejstříku a registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru).

8. Podle Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) se žalobkyně jako poskytovatel úvěru zavázala poskytnout žalovanému jako klientovi úvěr ve výši , částka, . Doba trvání je ve Smlouvě uvedena v délce 48 měsíců s tím, že při využití práva na odklad Splátek dle bodu 9.1 část B Smlouvy dochází k odpovídajícímu prodloužení doby trvání úvěru, celková výše splátky činí , částka, měsíčně se splatností do 17. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci vyplacení úvěru. Zápůjční úroková sazba je uvedena ve výši 66,78 % p. a. V úvodní části smlouvy je uvedeno bydliště žalovaného , adresa, , rodné číslo , RČ, bankovní spojení , č. účtu, , tel. č. , tel. číslo, , e-mail. , e-mail, . Podle čl. 9.1 Smlouvy má klient při splnění a prokázání dále ve Smlouvě uvedených podmínek právo na bezúplatný odklad maximálně tří Splátek. V závěru textu Smlouvy se uvádí u klienta datum , datum, 16:03:36 h a za textem Jedinečný kód je připojeno číslo: , hodnota, .

9. Ke Smlouvě byl uzavřen Dodatek č. , hodnota, , jímž byl upraven mimo jiné proces uzavření smlouvy dálkovým způsobem za pomocí SMS zprávy od žalovaného na telefonní číslo , tel. číslo, v dodatku ke smlouvě a zaslání jedinečného kódu odpovídajícího variabilnímu symbolu zaslání částky , částka, z účtu žalobkyně na účet žalovaného. Připojený podpisový jedinečný kód od žalovaného (, Anonymizováno, ) má připojené datum , datum, v 16:03:37 h a podpis žalobkyně čas 17:07:33 h. Z předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že byl vystaven , datum, v 16:03:38 h, vztahuje se ke Smlouvě a jsou v něm uvedeny informace o spotřebitelském úvěru. K doložení realizace uvedeného postupu žalobkyně předložila tyto listiny, označené hlavičkou , Anonymizováno, Základní informace o klientovi, Důkaz o odeslání , částka, a Zaslaná SMS (Informace o vyplacení). V nich jsou obsaženy kontaktní údaje žalovaného (telefon, e-mail), číslo jeho bankovního účtu (, č. účtu, – viz níže) a kde je vytištěn text o tom, že , datum, měla být z účtu žalovaného pod VS , var. symbol, v čase 15:05:14 odeslána , částka, ke smlouvě číslo , hodnota, a v čase 15:06 odeslána SMS o tom, že na bankovní účet žalovaného byla odeslána , částka, pod VS, který má být použit jako jedinečný podpisový kód. Uvedené měl dle Důkazu o přijaté SMS (což je tištěný text pod hlavičkou , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) žalovaný přijmout na své tel. č. , tel. číslo, dne , datum, v 16:02:11 h.

10. Podle Prohlášení klienta z , datum, měl žalovaný shodným způsobem jako shora uvedené dokumenty dálkovým způsobem potvrdit, že mu byly poskytnuty povinné údaje dle § 92 zákona o spotřebitelském úvěru a další poučení, nemá vůči třetím osobám dluhy a není v úpadku. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registru nebankovních klientských informací, kde zjistila skóre odpovídající nízkému riziku (jak vyplývá z výpisu z uvedeného registru). Z výpisu záznamů z registru SOLUS pak bylo zjištěno, že ke dni , datum, je u žalovaného evidována 1 dlužná splátka.

11. Z formuláře žalobkyně nazvaného Hodnocení klienta bylo zjištěno, že ke klientovi hodnocenému ve vztahu ke smlouvě č. , hodnota, , tedy žalovanému, žalobkyně při posouzení bonity žalovaného pro účely poskytnutí úvěru ve výši , částka, dle Smlouvy ke dni , datum, 16:03:37 h (jak vyplývá z posledního řádku uvedené listiny na každé straně) vycházela z toho, že žalovaný má pravidelný čistý měsíční příjem ve výši , částka, ze zaměstnání, jiné příjmy nemá. K výdajům vycházela z životního minima ve výši , částka, a nákladů na bydlení ve výši , částka, , celkem tedy , částka, , přičemž k položkám částka na partnera, děti v domácnosti (počet a výdaje), spoření, splátky a ostatní (doprava, kurzy, záliby apod.) jsou uvedeny výdaje ve výši , částka, . K zaměstnavateli je ve formuláři uvedeno, že tímto je , právnická osoba, , jedná se o hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou od , datum, a výpovědní lhůta neběží, žalovaný je ženatý, vyučený a bydlí ve vlastním bydlení. Volné zdroje zůstávají ve výši , částka, měsíčně. K formuláři je opět připojen jedinečný kód , Anonymizováno, v 16.03:37 dne , datum, .

12. Z potvrzení o platbě, vystavené , právnická osoba, ., vyplývá, že uvedená banka eviduje na účtu žalovaného č. , č. účtu, příchozí platbu , částka, dne , datum, a dne , datum, platbu ve výši 32 487 K, obojí z protiúčtu č. , č. účtu, , jehož vlastníkem je dle zprávy , právnická osoba, . společnost , právnická osoba, Podle výstupu z registru plátců DPH nebyl ke dni , datum, u uvedené obchodní společnosti evidován údaj o nespolehlivém plátci DPH.

13. Nabídka na uzavření úvěrové smlouvy byla ze strany žalobkyně jako poskytovatele akceptována dne , datum, 17:01:21 a je připojen otisk podpisu (jak bylo zjištěno ze závěrečné části Smlouvy).

14. Podle zprávy , právnická osoba, . a shodně zprávy , právnická osoba, . z účtu žalobkyně č. , Anonymizováno, dne , datum, odešla částka , částka, na účet žalovaného č. , č. účtu, , kam byla se zprávou pro příjemce „Výplata půjčky“ a VS , var. symbol, téhož dne připsána.

15. Dopisem označeným jako Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. , hodnota, , datovaným , datum, ve spojení s dodejkou , právnická osoba, bylo prokázáno, že žalovaný dne , datum, osobně převzal oznámení o schválení úvěru – smlouvy č. , hodnota, , dle něhož je potvrzeno uzavření Smlouvy ve znění dodatku č. , hodnota, , který je přílohou uvedeného oznámení, a zaslán splátkový kalendář. V oznámení jsou uvedeny základní parametry úvěru: celková výše , částka, , klient , Jméno žalovaného, , , adresa, , RČ , RČ, , bezúčelový spotřebitelský úvěr, splatný ve 48 splátkách po , částka, vždy 17. dne měsíce, zápůjční úroková sazba 66,78 %, RPSN 91,98 %, VS pro splácení splátek 9103178680.

16. Z karty klienta, vedené k osobě žalovaného a č. smlouvy , Anonymizováno, vyplývá, že žalovaný zaplatil částky shodně ve výši po , částka, ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , kdy splácel pravidelně.

17. Z písemné a ručně vyplněné žádosti o úpravu splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný z důvodu finanční tísně dne , datum, požádal o odklad 1 splátky ve vztahu k úvěru č. , hodnota, a k úvěru č. , hodnota, (dle číselné řady úvěr pozdější), přičemž v žádosti uvedl i telefonní a rodné číslo, která se shodují s čísly uvedenými ve Smlouvě (rodné číslo se shoduje i s rodným číslem uvedeným ve fotokopii občanského průkazu, jak z ní bylo zjištěno). Téhož dne žalobkyně vystavila potvrzení adresované žalovanému, obsahující potvrzení odložení splátky dle podané žádosti, a k tomu připojila Upravený splátkový kalendář (po provedeném odkladu Splátek) ke Smlouvě č. , hodnota, (jak z něj bylo zjištěno) přičemž na základě žádosti žalovaného byl proveden odklad původní Splátky č. , hodnota, od , datum, do , datum, .

18. Následně žalovaný přestal splácet pravidelně, když , datum, a , datum, žalobkyni zaplatil částky po , částka, a dále částku ve výši , částka, až dne , datum, , částku ve výši , částka, dne , datum, , částku ve výši , částka, dne , datum, a částku ve výši , částka, dne , datum, (jak bylo zjištěno z karty klienta). Celkem tak žalovaný poskytl žalobkyni částku , částka, .

19. Žalobkyně sepsala několik výzev k zaplacení, adresovaných žalovanému, v nichž jej opakovaně vyzvala k úhradě nezaplacených splátek (splátek č. , hodnota, až 14 splatných v rozmezí , datum, až , datum, , jak bylo zjištěno z dopisů datovaných , datum, , , datum, , , datum, a , datum, .

20. Z dopisu označeného jako předžalobní výzva bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně sestavila a žalovanému adresovala předžalobní výzvu ze dne , datum, , v níž byl žalovaný vyzván k zaplacení částky , částka, s příslušenstvím specifikovaným ve výzvě jako dluhu ze smlouvy č. , hodnota, , a to do 15 dnů o odeslání tohoto oznámení. Výzva byla odeslána žalovanému téhož dne pod , Anonymizováno, , jak dokládá poštovní podací , tituly před jménem, Podle sledování zásilek on-line byla tato zásilka vrácena odesílateli poté, co si ji adresát po uložení dne , datum, nevyzvedl.

21. Žaloba byla dle obsahu spisu připravena k vyzvednutí na adrese , adresa, (trvalý pobyt žalovaného) dne , datum, a vrátila se soudu (č. l. 55). Následně byla žalovanému doručována s výzvou k vyjádření (č. l. 59, 60) dle § 50 m o. s. ř. (žalovaný má trvalý pobyt na ohlašovně poštu si nepřebírá) s tím, že se výzva se žalobou pokládají za doručené dne , datum, (vyvěšeno dne , datum, ).

22. Dle statistiky úrokových sazeb – nové obchody – úvěry – Spotřebitelé ČNB v měsíci říjnu 2022 evidovala úrokovou míru 10,17 % (ročně).

23. Dle informací o pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , jehož součástí je stavba – rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , jsou jako spoluvlastníci domu , adresa, zapsáni , adresa, a SJM , adresa, , jméno FO, . Z ISAS (vnitřní informační systém soudu) bylo zjištěno, že k osobě žalovaného je od roku 2024 vedeno několik soudních řízení, kde žalovaný vystupuje v postavení žalovaného a předmětem řízení je nárok na zaplacení, přičemž žalobci jsou převážně poskytovatelé spotřebitelských úvěrů (, spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). Do uvedeného roku jsou k osobě žalovaného evidovány 4 exekuční řízení z roku 2011. Dále je k osobě žalovaného evidováno řízení o rozvod manželství (sp. zn. , spisová značka, ), kde byl návrh podán dne , datum, a rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci dne , datum, . V té souvislosti bylo vedeno řízení o svěření dítěte do péče a určení výživného (sp. zn. , právnická osoba, a , Anonymizováno, ), kde žalovaný vystupuje jako otec a jednalo se o úpravu poměrů 2 nezletilých dětí.

24. Zjištěn tedy byl následující skutkový stav. Žalovaný požádal žalobkyni dne , datum, o poskytnutí spotřebitelského bezúčelového úvěru ve výši , částka, , které žalobkyně nabízela za shora uvedených podmínek, kdy žalovaný měl uvedenou částku vrátit ve sjednané době s ročním úrokem ve výši 66,78 %. V měsíci uzavření Smlouvy ČNB evidovala statistický údaj o běžné úrokové míře pro spotřebitelské úvěry úrok 10,17 % p. a. Po posouzení poměrů žalovaného, resp. jeho schopnosti úvěr splácet, žalobkyně přijala návrh žalovaného na uzavření smlouvy. Kontraktační proces byl proveden pomocí prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný vyjadřoval souhlasnou vůli pomocí SMS zprávy a odeslání jedinečného kódu, který mu žalobkyně poskytla při platbě na účet žalovaného. Že to byl žalovaný, kdo takto vyjadřoval souhlasnou vůli, má soud za prokázané nikoliv z dokladů k tomu žalobkyní předložených, nýbrž z následného chování žalovaného, který dne , datum, požádal o odklad splátky a listinu vlastnoručně podepsal. Smlouva tedy byla uzavřena. Žalobkyně dle potvrzení bank poskytla žalovanému částku , částka, a dle tvrzení a dokladu žalobkyně (karta klienta) žalovaný žalobkyni vrátil , částka, . Žalobkyně se před akceptací návrhu smlouvy zabývala posouzením schopnosti žalovaného splácet úvěr , částka, za navržených smluvních podmínek. Žalobkyně neověřovala žalovaným toliko tvrzenou výdajovou stránku (zejména náklady na bydlení vyžádáním např. dokladu o výši hrazených záloh, výpisem z účtu, předložením nájemní smlouvy o výši nájemného apod., a další běžené výdaje) a neověřovala ani způsob bydlení (např. jednoduchým nahlédnutím do veřejné části údajů zapsaných do katastru nemovitostí, vyžadováním nájemní či jiné smlouvy apod.), ověřila především to, zda žalovaný má dluhy či další úvěry/půjčky (s výsledkem nízkého rizika) a že žalovaný má měsíční příjem od zaměstnavatele (ač zde nebylo ověřeno tvrzení žalovaného o době trvání pracovního poměru na neurčito). Žalovaný zcela zjevně uvedl žalobkyni nepravdu o skutečnostech, které si žalobkyně může jen stěží ověřit (absence vyživovací povinnosti, osobní stav žalovaného a případné sdílení domácnosti s další osobou či osobami), jak soud zjistil ze svého vnitřního informačního systému k osobě žalovaného. Žalovaný sice uvedl, že je ženatý, avšak současně uvedl, že výdaje osob v domácnosti (partner) , právnická osoba, jsou , částka, , vůbec nepřiznal vyživovací povinnost. Pochybnosti má soud i o tvrzení žalovaného o vlastním bydlení (spoluvlastníky rodinného domu , adresa, jsou nyní jiné osoby shodného příjmení, pravděpodobně příbuzní žalovaného, který má trvalý pobyt na ohlašovně). Žalovaný zpočátku dle Smlouvy splátky splácel, a to do června 2023. V srpnu 2023 požádal o odklad splátek dle Smlouvy a též dle další smlouvy uzavřené se žalobkyní (, Anonymizováno, ), která dle číselné řady pravděpodobně byla uzavřena až po Smlouvě ze dne , datum, . V prosinci téhož roku bylo zahájené řízení o rozvod a vedeno řízení o úpravě poměrů nezl. dětí žalovaného pro dobu po rozvodu. V té době žalovaný splácel již nepravidelně a měl finanční potíže. Jeho manželství bylo rozvedeno v dubnu 2024 a během roku 2024 žalovaný splácel nárazově různé částky, přičemž od konce roku 2024 nezaplatil ničeho a na výzvy žalobkyně k zaplacení dlužných splátek a zesplatněného úvěru nereagoval. Během let 2023 až 2025 bylo ke zdejšímu soudu podáno několik žalob proti žalovanému o zaplacení. Žalovaný začal mít potíže se splácením až v polovině roku 2023, krátce poté se rozvedl a zjevně musel mít dluhy, které nejpozději od té doby přestal být schopen splácet (až téměř rok po uzavření Smlouvy).

25. Po právní stránce byl skutkový stav posouzen podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (o. z.) a vzhledem k datu zavření smlouvy dne , datum, podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

26. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

27. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“28. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

29. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. V projednávané věci soud po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu věci dospěl k závěru, že v daném případě žalobkyně nemohla dostát své povinnosti řádně (s odbornou péčí) z důvodů na straně žalovaného. Je pravdou, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného neověřovala žalovaným tvrzenou výdajovou stránku (zejména náklady na bydlení vyžádáním např. dokladu o výši hrazených záloh, výpisem z účtu, předložením nájemní smlouvy o výši nájemného apod., a další běžené výdaje) a neověřovala ani způsob bydlení (např. jednoduchým nahlédnutím do veřejné části údajů zapsaných do katastru nemovitostí, vyžadováním nájemní či jiné smlouvy apod.), ověřila především to, zda žalovaný má dluhy či další úvěry/půjčky (s výsledkem nízkého rizika) a že žalovaný má měsíční příjem od zaměstnavatele (ač zde nebylo ověřeno tvrzení žalovaného o době trvání pracovního poměru na neurčito). To samo o sobě sice není dostatečné pro splnění nároků na řádné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Avšak v poměrech posuzované věci soud přihlédl k tomu, že žalobkyně ani při veškeré odborné péči nemá možnost ověřit si žalovaným tvrzenou nulovou vyživovací povinnost, když soud navíc zjistil, že to byl žalovaný sám, kdo uvedl nepravdu, resp. zamlčel, že vůbec má děti, aby žalobkyně mohla v případě uvedení nulových výdajů na děti v rámci procesu posouzení schopnosti žalovaného splácet nějak reagovat. Pokud žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr dle Smlouvy zjistila volnou měsíční částku , částka, , přičemž měsíční splátka měla činit , částka, , zůstává cca , částka, měsíčně, z čehož podstatná část může (dle věku a potřeb dětí) představovat náklady na výživu a uspokojení potřeb dvou nezletilých dětí. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuvedl podstatné skutečnosti, jež si žalobkyně jen stěží může ověřit, přičítá soud tuto skutečnost k tíži žalovanému do té míry, že v poměrech posuzované věci uzavřel, že ač žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti sice nepostupovala ve všech ohledech řádně s maximální odbornou péčí, je to žalovaný, kdo pro zamlčení podstatných skutečností musí nést odpovědnost za svou případnou neschopnost splácet úvěr. Žalovaný se však také později, necelý rok po uzavření Smlouvy, zjevně dostal do finančních potíží, jež se během dalších dvou let prohloubily (rozvod, povinnost platit výživné na děti, několik soudních řízení o zaplacení proti žalovanému). Soud tak nedospěl k závěru, že by Smlouva byla neplatná proto, že by žalobkyně nepostupovala dle § 75, § 76 odst. 1, § 86 odst. 1 věta druhá a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

31. Soud se však zabýval platností Smlouvy z jiného důvodu.

32. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

33. Mezi účastníky byla uzavřena úvěrové smlouva (§ 2395 o. z.). Její podstatnou náležitostí je sjednání úroků. V posuzované věci byly sjednány úroky ve výši 66,78 %, tedy podstatně (více jak 6násobně) převyšující obvyklou úrokovou míru v daném období dle statistky ČNB. Ujednání o výši úroku tak soud pokládá za rozporné s dobrými mravy (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, který za rozporné s dobrými mravy označil ujednání o úrokové míře čtyřikrát převyšující úrokovou míru v době sjednání úrokové míry obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček).

34. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

35. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

36. Předně soud konstatuje, že z úřední činnosti je mu známo, že podnikatelská aktivita žalobkyně se dlouhodobě vyznačuje sjednáváním nepřiměřeně vysokých úroků a je na sjednávání takových úroků založena. Žalobkyně pravidelně poskytuje úvěry za riskantních podmínek, z čehož pramení množství soudních sporů s jejími dlužníky, kteří nejsou schopni úvěr včetně vysokého úroku splácet. Žalobkyně pokračuje ve sjednávání nemravně vysokých úrokových sazeb i poté, co byla prostřednictvím rozsudků v mnoha jiných věcech jako účastník řízení a poskytovatel úvěrů s neplatností takto vysokých úroků seznámena. Žalobkyně smlouvy s nemravně vysokým úrokem uzavírá záměrně, systematicky a s vědomím jejich neplatnosti. Není proto naplněn předpoklad, že by v tomto konkrétním případě uzavřela smlouvu i bez nemravně vysokého úroku, tedy bez této její neplatné části. Jelikož žalobkyni neplatnost jí sjednávaných úroků musí být obecně známa a jelikož jí musela být známa i v posuzované věci, nejsou splněny předpoklady ani pro úvahu, zda by smlouvu uzavřela bez neplatné části, kdyby o její neplatnosti věděla. Žalobkyně si totiž neplatnosti smlouvy v době jejího uzavření musela být vědoma. Je tedy z principu vyloučena úvaha, zda by uzavřela smlouvu i bez neplatné části, pokud by si byla neplatnosti vědoma. Aplikace § 576 o. z. není v posuzované věci namístě a část smlouvy týkající se úroku nelze pokládat za oddělitelnou od ostatních částí smlouvy. Neplatnost smluvených úroků způsobila v tomto případě neplatnost smlouvy celé.

37. Nelze aplikovat ani § 577 o. z., podle něhož soud může změnit rozsah plnění tam, kde jeho množstevní, časové, územní nebo jiné určení je nezákonné, a to tak, aby odpovídalo spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Uvedené ustanovení míří na případy, kdy je rozsah plnění dohodnut v rozporu s jeho zákonným omezením. O takový případ se však nejedná. Výše úroku není v zákoně nikde vymezena (omezena). To plyne ze samotné skutečnosti, že soud shledal sjednaný úrok v rozporu s dobrými mravy. Podstata jednání, které je v rozporu s dobrými mravy spočívá právě v tom, že nejde o jednání nezákonné, nýbrž právě jen nemravné. Soud tak nemohl přisvědčit ani návrhu žalobkyně, aby soud změnil nezákonné určení rozsahu a přiznal jí úroky podle obvyklé úrokové míry.

38. Ujednání o výši úroku je tedy neplatné a neoddělitelné od zbývající části smlouvy a činí smlouvu neplatnou jako celek. Smlouva tedy uzavřena byla, avšak nikoliv platně (k tomu srov. závěry Krajského soudu v , adresa, v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, ).

39. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

40. Žalobkyně částku , částka, poskytla žalovanému bez právního důvodu. Žalovaný vrátil žalobkyni částku , částka, rozdíl mezi poskytnutou částkou (, částka, ) a žalovaným zaplacenou částkou (, částka, ) žalobkyni náleží z titulu bezdůvodného obohacení se žalovaným. Proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, , jak je uvedeno v I. výroku rozsudku.

41. Pokud jde o splatnost, neplatností smlouvy je dotčen i dohodnutý způsob splácení a v důsledku toho není mezi účastníky dohoda o splatnosti. Při absenci platné dohody o splatnosti (zde o přiměřené době plnění) je nutné analogicky ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vycházet z výzvy věřitele k plnění v jím uvedené lhůtě. Žalobkyně adresovala žalovanému několik výzev, soud pokládá za první výzvu dostupnou žalovanému v jeho dispoziční sféře až zásilku obsahující žalobu, kterou si žalovaný mohl převzít o dne , datum, a která se považuje za doručenou až dne , datum, (obálka u č. l. 59). Následujícího dne (, datum, ) se dostal do prodlení (§ 1968 věta první o. z.) se splněním povinnosti vrátit žalobkyni částku představující bezdůvodné obohacení a od uvedeného dne žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) z částky , částka, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při určení lhůty k plnění tak soud vyšel z § 160 odst. 1 o. s. ř. a zákonné lhůty 3 dnů, neboť s ohledem na pasivitu žalovaného (a s přihlédnutím k výši částky uložené mu k zaplacení) soud neshledal důvody pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

42. Odůvodnění II. výroku vyplývá ze shora vysvětlené absolutní neplatnosti smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, výše částky, na kterou žalobkyni vznikl nárok, a její splatnosti. Žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení částky přesahující částku přisouzenou jí v I. výroku tohoto rozsudku (ať už jde o jistinu, úroky či poplatky), když z neplatné smlouvy nemohl žalovanému vzniknout žádný závazek, a též na zaplacení úroku z prodlení z této částky. Důvody nepřiznání úroku z prodlení za dobu dřívější, než jak je uvedeno v I. výroku rozsudku (tedy než jak žalobkyně požadovala), vyplývají též z předchozího odstavce tohoto rozsudku.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a contrario. Procesně byl úspěšnější žalovaný, jak patrno již z porovnání výše částek ve výroku I. (, částka, a příslušenství) a II. (, částka, a příslušenství), který by proto měl právo na to, aby mu žalobkyně nahradila poměrnou část účelně vynaložených nákladů v tomto řízení. Podle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, proto žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na jejich náhradu (III. výrok).