10 C 6/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Přemyslem Klasem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o 20 016 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 016 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 016 Kč od 17. 8. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7 758 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce příjmení jméno příjmení. Žalobce se žalobou ze dne datum, podanou u soudu téhož dne, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost, aby mu zaplatila částku 20 016 Kč spolu s úroky z prodlení. Svůj nárok odůvodnil tím, že uzavřel dne 27. 6. 2017 s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž jí poskytl bezhotovostně prostřednictvím tzv. administrátora převodem na její účet zápůjčku peněz ve výši 13 000 Kč, kterou se mu zavázala splácet prostřednictvím sjednaných 12 měsíčních splátek ve výši 1 668 Kč včetně sjednaných úroků ze zápůjčky v celkové výši 7 016 Kč. Žalovaná se však ocitla v prodlení se splátkami dluhu včetně jeho příslušenství a žalobci z něho nevrátila ničeho. Žalovaná dluh nezaplatila žalobci ani na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne 7. 6. 2019, která jí byla dne 18. 6. 2019 odeslána právním zástupcem žalobce prostřednictvím pošty. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila, ačkoliv k tomu byla vyzvána výzvou soudu ze dne 17. 6. 2020, č. j. 10 C 6/2020-33, které jí bylo doručeno dne 3. 7. 2020 uložením u pošty, vycházeje ze zákonné doručovací adresy žalované (ust. § 46b písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž není rozhodné, zda se na této adrese trvale zdržuje (ust. § 50d odst. 2 o. s. ř.). Soud na základě ust. § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) se souhlasy obou účastníků řízení o věci rozhodl tímto rozsudkem bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Smlouvou o poskytnutí zápůjčky ze dne 27. 6. 2017, na níž je připojen úředně ověřený podpis žalované, všeobecnými obchodními podmínkami tvořícími součást smlouvy a výpisem z běžného účtu bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou coby dlužníkem byla uzavřena písemná smlouva o zápůjčce, na základě níž věřitel poskytl dlužníkovi zápůjčku peněz ve výši 13 000 Kč, která byla žalované převedena bezhotovostně, a ta se zavázala ji vrátit věřiteli prostřednictvím 12 měsíčních splátek po 1 668 Kč včetně sjednaných úroků ze zápůjčky peněz v celkové výši 7 016 Kč. Žalované vznikl dluh na jistině zápůjčky a sjednaných úrocích ze zápůjčky v celkové výši 20 016 Kč, neboť ze zápůjčky peněž nevrátila žalobci ničeho. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 7. 6. 2019 a podacím archem ze dne 18. 6. 2019 bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce písemně vyzval žalovanou k úhradě dluhu, a tato výzva byla odeslána žalované prostřednictvím pošty. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 téhož zákona při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou coby dlužníkem byla uzavřena platná písemná smlouva o zápůjčce peněz v souladu s ust. § 2390 a § 2392 občanského zákoníku, na základě nichž věřitel poskytl žalované zápůjčku peněz ve výši 13 000 Kč, kterou žalovaná převzala bezhotovostně a kterou mu ovšem řádně nevrátila, a vznikl tak dluh v celkové výši 20 016 Kč odpovídající nesplacené jistině ve výši 13 000 Kč a sjednaným úrokům ze zápůjčky ve výši 7 016 Kč. Protože žalovaná svůj dluh žalobci dobrovolně nezaplatila, uložil jí soud ve výroku I. tohoto rozsudku povinnost dluh zaplatit včetně sjednaných úroků ze zápůjčky peněz. Povinnost žalované zaplatit žalobci i úroky z prodlení má oporu v ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, na základě nichž je žalovaná povinna zaplatit žalobci úroky z prodlení v důsledku svého prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci, a to ve výši stanovené Nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 a ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., na základě nichž má ve věci plně úspěšný žalobce, který včas před podáním žaloby zaslal žalované předžalobní výzvu k plnění, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované v celkové výši 7 758 Kč. Tuto částku představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek z žaloby ve výši 801 Kč i účelně vynaložené náklady na jeho zastoupení advokátem, který má nárok na odměnu advokáta za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby) po 1 940 Kč, tj. ve výši 3 880 Kč (dle ust. § 7 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), na odměnu advokáta za jeden tzv. půlúkon právní služby (sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění) ve výši 970 Kč (dle ust. § 7 odst. 1 a § 11 odst. 2 téže vyhlášky) a na tři paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 300 Kč za jednu náhradu, tj. ve výši 900 Kč (dle ust. § 13 téže vyhlášky), přičemž náklady právního zastoupení jsou ještě navýšeny o náhradu 21% sazby daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je advokát žalobce, tj. o částku 1 207 Kč. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.