10 C 80/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Přemyslem Klasem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou titul. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2 740 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 740 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 500 Kč od 7. 9. 2019 do zaplacení a ve výši 10% ročně z částky 240 Kč od 9. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 904 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce titul. jméno příjmení. Žalobce se žalobou ze dne datum, která byla u soudu podána téhož dne, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost, aby mu zaplatil částku 2 740 Kč spolu s úroky z prodlení. Svůj nárok odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne datum, na základě níž pronajal žalovanému technické zařízení v hodnotě 1 500 Kč a zavázal se mu poskytovat služby elektronických komunikací na dobu neurčitou, nejméně však po dobu 24 měsíců. Žalobce smlouvu vypověděl dne 17. 7. 2019 a téhož dne vyzval žalovaného, aby mu vrátil zapůjčené technické zařízení. Žalovaný tak ovšem neučinil, a proto jej žalobce vyzval fakturou ze dne 24. 9. 2019 k úhradě částky 240 Kč odpovídající aktuální hodnotě poskytnutého technického zařízení. Žalobce dále vyzval žalovaného fakturou ze dne 29. 8. 2019, aby mu uhradil smluvní pokutu ve sjednané výši 2 500 Kč z titulu porušení smluvního závazku žalovaného neukončit smluvní vztah s žalobcem v době do 24 měsíců od jeho vzniku. Žalovaný však obě dlužné částky dobrovolně neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne 1. 10. 2020, kterou mu adresovala právní zástupkyně žalobce. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, ačkoliv k tomu byl soudem vyzván usnesením ze dne 20. 1. 2021, č. j. 10C 80/2020-26, které mu bylo doručeno s účinky do vlastních rukou uložením u pošty ke dni 11. 2. 2021 vycházejíc ze zákonné doručovací adresy žalovaného dle ust. § 46b písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž ta skutečnost, zda se žalovaný na adrese pro doručování (tj. na adrese svého trvalého pobytu) zdržuje, není rozhodná s poukazem na ust. § 50d odst. 2 o. s. ř. Soud na základě ust. § 115a o. s. ř. se souhlasy obou účastníků řízení o věci rozhodl tímto rozsudkem bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne datum bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným coby dlužníkem byla uzavřena smlouva, na základě níž se žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a také mu pronajal technické zařízení v ceně 1 500 Kč, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou v délce trvání nejméně 24 měsíců od zahájení poskytování služeb. Ze všeobecných podmínek služeb elektronických komunikací ze dne 21. 5. 2018 (článek III. bod 11), které byly podepsány žalovaným dne datum a které tvoří nedílnou součást smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení, bylo prokázáno, že smluvní strany se dohodly na tom, že dlužník je povinen po ukončení smlouvy vrátit věřiteli zapůjčené technické zařízení anebo uhradit věřiteli jeho cenu. Dále se dohodly (článek III. bod 6 všeobecných podmínek) na tom, že dlužník se zavazuje k odběru objednaných služeb od věřitele po dohodnutou dobu nejméně 24 měsíců od zahájení poskytování služeb, avšak dojde-li dříve k ukončení smlouvy, je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve sjednané výši 2 500 Kč Výpovědí smlouvy ze dne 17. 7. 2019 bylo prokázáno, že žalobce vůči žalovanému písemně vypověděl předmětnou smlouvu ze dne 24. 9. 2018. Fakturou ze dne 29. 8. 2019 splatnou dne 6. 9. 2019 bylo prokázáno, že žalobce písemně vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve sjednané výši 2 500 Kč ve lhůtě splatnosti do 6. 9. 2019 z titulu porušení smluvní povinnosti, která byla dohodnuta ve smlouvě a všeobecných podmínkách. Fakturou ze dne 24. 9. 2019 splatnou dne 8. 10. 2019 bylo prokázáno, že žalobce písemně vyzval žalovaného k úhradě částky 240 Kč ve lhůtě splatnosti do 8. 10. 2019 z titulu úhrady ceny poskytnutého technického zařízení. Výzvou k úhradě dluhu ze dne 1. 10. 2020 bylo prokázáno, že právní zástupkyně žalobce v zastoupení za žalobce písemně vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky 2 740 Kč před podáním žaloby u soudu. Podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ust. § 2048 téhož zákona ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. § 1968 věta prvá téhož zákona dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 téhož zákona po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným coby dlužníkem byla uzavřena písemná smlouva v souladu s ust. § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, tj. tzv. inominátní smlouva, na základě níž mimo jiné vznikla žalovanému smluvní povinnost v případě ukončení smlouvy s žalobcem uhradit žalobci cenu poskytnutého technického zařízení. Smlouva byla ukončena výpovědí ze dne 17. 7. 2019, avšak žalovaný na základě faktury ze dne 24. 9. 2019 ani na základě předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne 1. 10. 2020 tak dobrovolně neučinil, a proto mu soud výrokem I. tohoto rozsudku uložil povinnost dlužnou částku 240 Kč žalobci zaplatit. Mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným coby dlužníkem byla v souladu s ust. § 2048 o. z. dále ujednána povinnost žalovaného zaplatit žalobci smluvní pokutu ve sjednané výši 2 500 Kč pro případ porušení smluvní povinnosti žalovaného odebírat od žalobce služby poskytované na základě uzavřené smlouvy po dobu nejméně 24 měsíců. Jelikož smlouva ze dne 24. 9. 2018 byla ukončena výpovědí ze dne 17. 7. 2019, došlo k porušení této smluvní povinnosti žalovaného, a ten je proto povinen uhradit žalobci smluvní pokutu ve sjednané výši 2 500 Kč. Ačkoliv žalobce jej k tomu vyzval fakturou ze dne 29. 8. 2019 a předžalobní výzvou k úhradě dluhu ze dne 1. 10. 2020, žalovaný tak dobrovolně neučinil. Soud mu proto uložil výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku 2 500 Kč. Povinnost žalovaného zaplatit žalobci kromě vlastního dluhu i úroky z prodlení je důsledkem prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci. Žalobce má podle Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, právo na úroky z prodlení v roční výši stanovené ve výroku I. tohoto rozsudku, a to ode dnů následujících po dnech splatnosti obou dlužných částek. Výrok II. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s.ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., na základě nichž má ve věci plně úspěšný žalobce, který včas před podáním žaloby u soudu odeslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému v celkové výši 3 904 Kč. Tato částka se stává z žalobcem zaplaceného soudního poplatku za řízení ve výši 1 000 Kč a dále z nákladů na právní zastoupení žalobce jeho advokátkou, která má nárok na odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby) po 500 Kč, tj. ve výši 1 500 Kč (dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a na tři paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 300 Kč za jednu náhradu, tj. ve výši 900 Kč (dle ust. § 13 odst. 4 téže vyhlášky), přičemž náklady právního zastoupení jsou ještě zvýšeny o náhradu 21% sazby daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je advokátka žalobce, tj. o částku 504 Kč. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání podle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř., protože jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.