10 C 86/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Přemyslem Klasem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 6 085 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 085 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6 085 Kč od 16. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce titul. jméno příjmení.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum, která byla u soudu podána téhož dne, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost, aby mu zaplatil částku 6 085 Kč spolu s úroky z prodlení. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaný byl v období od 26. 1. 2019 do 24. 4. 2019, tj. 89 dnů, vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla jméno příjmení jméno anonymizována dvě slova, registrační značka anonymizováno, které bylo v tomto období provozováno bez sjednaného zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný je proto povinen žalobci zaplatit příspěvek podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v zákonem stanovené výši 65 Kč den, tj. 5 785 Kč, a dále náklady ve výši 300 Kč spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaný ovšem tuto částku žalobci dobrovolně neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzýván a upomínán, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 20. 7. 2020, která mu byla odeslána právní zástupkyní žalobce dne 21. 7. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, ačkoliv k tomu byl soudem vyzván usnesením ze dne 21. 12. 2020, č. j. číslo jednací, které mu bylo doručeno s účinky do vlastních rukou uložením u pošty ke dni 18. 1. 2021 vycházejíc ze zákonné doručovací adresy žalovaného dle ust. § 46b písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž ta skutečnost, zda se žalovaný na adrese pro doručování (tj. na adrese svého trvalého pobytu) zdržuje, není rozhodná s poukazem na ust. § 50d odst. 2 o. s. ř.

3. Soud na základě ust. § 115a o. s. ř. se souhlasy obou účastníků řízení o věci rozhodl tímto rozsudkem bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 10. 2019 bylo prokázáno, že žalobce zjistil, že žalovaný, který je vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla jméno příjmení jméno anonymizována dvě slova, registrační značka anonymizováno, neměl v období od 26. 1. 2019 do 24. 4. 2019, tj. 89 dnů, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), a proto žalobce vyzval žalovaného k úhradě této dlužné částky ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy. Upomínkami ze dne 15. 1. 2020 a ze dne 28. 2. 2020 bylo prokázáno, že žalobce opakovaně písemně vyzýval žalovaného k úhradě dluhu, a to nejprve ve lhůtě do 30. 1. 2020 a poté ve lhůtě do 9. 3. 2020. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 7. 2020 a detailní informací k zásilkám ze dne 12. 8. 2020 bylo prokázáno, že právní zástupkyně žalobce v zastoupení za žalobce vyzvala žalovaného k úhradě předmětného dluhu před podáním žaloby u soudu.

5. Podle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené; může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

6. Podle ust. § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

7. Podle ust. § 4 odst. 2 téhož zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

8. Podle ust. § 4 odst. 3 téhož zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

9. Podle ust. § 4 odst. 4 téhož zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

10. Podle ust. § 4 odst. 5 téhož zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

11. Podle ust. § 4 odst. 6 téhož zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

12. Podle ust. § 4 odst. 7 téhož zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

13. Za užití právě citovaných ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Žalovaný coby vlastník a provozovatel předmětného vozidla zapsaného v příslušném registru vozidel neměl v období od 26. 1. 2019 do 24. 4. 2019 uzavřeno tzv. povinné ručení, a tudíž mu vznikla povinnost zaplatit žalobci zákonem stanovený příspěvek za toto období, jehož sazba činí podle zákona 65 Kč denně, tj. 5 785 Kč za 89 dnů. Žalobce v souladu se zákonem vyzval žalovaného písemně k úhradě dlužného příspěvku výzvou ze dne 31. 10. 2019 a dále upomínkami ze dne 15. 1. 2020 a 28. 2. 2020. Protože si žalovaný svoji povinnost dobrovolně nesplnil, uložil mu soud ve výroku I. tohoto rozsudku povinnost dlužný příspěvek žalobci zaplatit. Povinnost žalovaného zaplatit žalobci také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč vychází z ust. § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž její výše je stanovena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Povinnost žalovaného zaplatit žalobci kromě vlastního dluhu i úroky z prodlení je důsledkem prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci. Žalobce má podle Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, právo na úroky z prodlení v roční výši stanovené ve výroku I. tohoto rozsudku, a to ode dne splatnosti dluhu.

14. Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., na základě nichž má ve věci plně úspěšný žalobce, který včas před podáním žaloby odeslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému v celkové výši 1 368 Kč. Tuto částku představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek za řízení ve výši 400 Kč a náklady na jeho zastoupení advokátkou, která má nárok na odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 100 Kč (sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění) dle ust. § 14b odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby) po 200 Kč, tj. ve výši 400 Kč (dle ust. § 14b odst. 1 téže vyhlášky), na tři paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 100 Kč za jednu náhradu, tj. ve výši 300 Kč (dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky), přičemž náklady právního zastoupení jsou ještě navýšeny o náhradu 21% sazby daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je advokátka žalobce, tj. o částku 168 Kč. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání podle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř., protože jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.