11 C 218/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Dobišarovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku p. číslo orná půda, k pozemku p. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu adresa, a k pozemku parcelní číslo, vinice, vše v k. ú. obec na anonymizováno, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, na listu vlastnictví číslo se zrušuje a nařizuje se prodej těchto nemovitostí s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky rovným dílem.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků. Uvedl, že dne 14. 6. 2012 účastníci koupili pozemky p. číslo p. číslo k.ú. obec na anonymizováno, které nabyli do podílového spoluvlastnictví. Dne 30. 6. 2012 uzavřeli manželství, rozvedeno bylo rozsudkem zdejšího soudu ze dne 29. 3. 2021 č. j. 9 C 117/2020. Dne 13. 10. 2014 vydal MÚ obec, odbor stavebního a životního prostředí pod číslo jednací opatření číslo na jehož základě bylo započato se stavebními pracemi novostavby rodinného domu. K jeho užívání byl dán dne 19. 9. 2018 kolaudační souhlas číslo. Pro stavbu byl geometrickým plánem oddělen pozemek parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa. Nemovitosti jsou zapsány v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo pro k.ú. obec na anonymizováno. Od 1. 11. 2019 žalobce nežije se žalovanou ve společné domácnosti, a to z důvodů trvajících vzájemných rozporů, konfliktního prostředí, několikrát došlo k fyzickému napadení ze strany žalované, naposledy 6. 8. 2021. Účastníci nejsou schopni se shodnout na hospodaření se společnou věcí. V mezidobí došlo k dohodě o prodeji nemovitostí a rozdělení výtěžku po zaplacení společných dluhů. Žalovaná však požadovala, aby se žalobce vzdal části hodnot v její prospěch, s čím žalobce nesouhlasí. Žádný z účastníků není schopen vyplatit druhému jeho vypořádací podíl, nemovitosti nelze z technických důvodů reálně rozdělit a není to možné ani z důvodu konfliktních vztahů účastníků, proto žalobce navrhl zrušit podílové spoluvlastnictví a nařídit prodej nemovitostí s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky rovným dílem. Písemné vyjádření žalované směřuje do vypořádání společného jmění, o tom je vedeno řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 C 252/2021. Stavba domu však vznikla po účinnosti nového občanského zákoníku a podle § 506 je součástí pozemku a sleduje jeho právní režim, tj., je v podílovém spoluvlastnictví. Cena nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví je 13.000.000 Kč. Pokud by současně s touto věcí mělo být vypořádáno společné jmění, zůstatky společných dluhů, které jsou součástí společného jmění, činí zhruba 6.500.000 Kč. Po odečtu dluhů by k vypořádání byla částka 3.250.000 Kč a žalobce by byl ochoten za tuto částku s komplexním vypořádáním majetkových vztahů souhlasit. Žalovaná navrhla, aby nemovitosti byly přikázány do jejího vlastnictví s tím, že by žalobci vyplatila 2 – 2,5 milionu Kč a zavázala by se splatit úvěr. Nabízenou částku by po jednání s bankami mohla získat, což ohledně částky 3.000.000 Kč není schopna uvést. Částku 6.500.000 Kč žalobkyně k vyplacení určitě nemá. I podle jejího názoru, s ohledem na vzájemné vztahy účastníků, není možné, aby nemovitosti oba užívali. Podle § 1140 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1141 odst. 1, 2 o. z., spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví číslo pro k.ú. obec na anonymizováno, jsou předmětné nemovitosti zapsány v podílovém spoluvlastnictví účastníků, každému k ideální jedné polovině. Nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne 14. 6. 2012, a tehdy podle rozsudku zdejšího soudu č. j. 9 C 117/2020-92, účastníci ještě nebyli manželé, manželství bylo uzavřeno 30. 6. 2012, rozvedeno bylo pravomocně dnem 23. 5. 2021. Z kolaudačního souhlasu číslo Městského úřadu Mikulov, číslo jednací, ze dne 19. 9. 2018 soud zjistil, že na pozemku parc. číslo byla postavena stavba rodinného domu adresa a podle geometrického plánu číslo ověřeného dne 7. 1. 2016 oprávněným inženýrem Ing. jméno příjmení bylo novostavbě přiděleno parcelní číslo v k.ú. obec na anonymizováno. Stavba se podle § 506 o. z., stala součástí pozemku a kopíruje tak jeho vlastnický režim, tedy je v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví účastníků. Předmětné nemovitosti mají podle znaleckého posudku číslo vypracovaného právnická osoba s.r.o., obec, ulice a číslo, obvyklou cenu 13.000.000 Kč. Žádná strana sporu nemá prostředky na vyplacení podílu druhé straně a s ohledem na velice vypjaté vztahy mezi účastníky by nebylo vhodné nemovitosti reálně dělit. S ohledem na uvedená zjištění jako jediným vhodným řešením po zrušení spoluvlastnictví je prodej předmětných nemovitostí a rozdělení výtěžku podle velikosti podílů, tedy rovným dílem (výrok I.) a podle úspěchu ve sporu bylo rozhodnuto o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu nadepsaného.