Okresní soud v Břeclavi · Rozsudek

11 C 346/2018

č. j. 11 C 346/2018-263

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-10-04 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBV:2023:11.C.346.2018.263

  1. OS Břeclav 11 C 346/2018-263
  2. KS Brno 13 Co 5/2024-319
Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Břeclavi rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 68.992 Kč s úrokem z prodlení, což představuje náhradu za bezdůvodné obohacení z užívání pozemků ve vlastnictví žalobce. Soud se opřel o znalecký posudek, podle něhož byla v roce 2016 obvyklá cena nájemného určena na 12,68 Kč/m²/rok, což v celkové výměře 5.943 m² činí 75.360 Kč. Žalovaná neměla spravedlivý důvod k užívání pozemků bez smlouvy ani jiného právního základu, a to i přes historické vztahy a výstavbu stavby. Rozsudek byl v části o 19.806 Kč zamítnut, protože žalobce neprokázal užívání dvou pozemků.

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Dobišarovou ve věci žalobce: Česká republika - Jméno žalobce, IČO: IČO žalobce, se sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované., IČO: IČO žalované, se sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky, se sídlem Adresa advokátky o zaplacení 88.798 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 68.992 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 26. 8. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části o 19.806 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 26. 8. 2017 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 3.616 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi soudní poplatek 3.450 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků v jeho vlastnictví za rok 2016. Jedná se o pozemky parc. č. hodnota o výměře 1.831 m2, parc. č. hodnota o výměře 2.706 m2, parc. č. Anonymizováno o výměře 281 m2 a parc. č. Anonymizováno o výměře 1.125 m2 v katastrálním území adresa. Mezi účastníky nebyla uzavřena žádná nájemní smlouva ani smluvně upraven užívací vztah, žalovaná je vlastníkem zemědělské stavby č.p. Anonymizováno na pozemku parc. č. hodnota a zemědělské stavby bez čp/če na pozemku parc. č. hodnota. Žalobce jako vlastník pozemků je povinen strpět jejích užívání a žalovaná je povinna poskytnout mu za to náhradu. Pozemky parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno tvoří se stavbami žalované jednotný funkční celek, tvoří přístupovou cestu ke stavbám a zázemí ke stavbám, kdy pozemky jsou ve funkčním celku se stavbami oploceny v jeden areál a slouží pro potřeby žalované, která je užívá pro svoji podnikatelskou činnost, chov prasat. Žalobce požaduje náhradu 16 Kč/m2/rok, což při celkové výměře pozemků 5.943 m2 činí 95.088 Kč. Od této částky žalobce odečetl již zaplacenou částku 6.290 Kč a po žalované požadoval 88.798 Kč. K zaplacení byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 8. 8. 2017 ve lhůtě do 25. 8. 2017 a od 26. 8. 2017 požaduje žalobce i zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná se bránila tím, že pozemky neužívá bez spravedlivého důvodu, neboť stavby na pozemcích parc. č. hodnota Anonymizováno se souhlasem žalobce vystavělo v letech 1959 - 1981 zemědělské družstvo, které pozemky užívalo. Tyto stavby družstvo vydalo žalované jako transformační majetkový podíl na vypořádání jejích majetkových nároků. V roce 1997 uzavřela žalovaná nájemní smlouvu s právnická osoba ČR a nájemné bylo sjednáno za zastavěnou plochu 1 Kč/m2/rok a za ostatní plochu částkou 1 % z průměrné ceny pozemku, což činilo 0,787 Kč/m2/rok. V roce 2005 žalovaná zjistila, že pozemky nesprávně spravuje právnická osoba ČR, ač mají být spravovány právnická osoba. Žalovaná požádala žalobce o uzavření nové nájemní smlouvy, ten žádný návrh řešení situace nepředložil. Žalovaná užívá pozemky, které sousedí s předmětnými pozemky a u kterých bylo s právnická osoba ČR sjednáno nájemné za zastavěnou plochu 1 Kč/m2/rok a za ostatní plochu 0,5 Kč/m2/rok. Tato smlouva trvá dosud. Ve své obraně žalovaná poukazovala na usnesení II. ÚS 3066/16, na princip výkonu práv v souladu s dobrými mravy, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává prostor pro uplatnění pravidel slušnosti. Dále žalovaná namítala, že požadovaná výše bezdůvodného obohacení je stanovena vnitřními předpisy žalobce a neodpovídá plněním v místě a čase obvyklým. Proti posudku znaleckého ústavu právnická osoba č. hodnota-333/2023 ze dne 24. 2. 2023 měla žalovaná výhrady, uvedla, že znalec použil beze změny svůj posudek č. hodnota-2371/2021 ze dne 16. 11. 2021 z věci zdejšího soudu sp. zn. spisová značka. K tomuto posudku se žalovaná vyjádřila v podání ze dne 4. 11. 2022 a na svých námitkách trvá a odkazuje na ně. Zejména namítá, že nemovitosti s předmětnými pozemky srovnávané mají zcela jiné využití, a že nelze určit cenu v místě a čase obvyklou porovnáním se smlouvami uzavíranými výhradně žalobcem. Dochází tak ke zkreslení ceny, neboť žalobce ceny nesjednává, ale určuje. V posudku z roku 2023 pak znalec použil ke srovnání nemovitost zcela odlišnou (volný stavební pozemek), přičemž ostatní srovnávané prodeje svědčí o zcela jiné ceně pozemků. Znalec v řízení spisová značka uvedl, že to, že stavby jsou využívány k zemědělské činnosti, by nemělo mít vliv na fakt, že je lze dle dostupných podkladů použít k perspektivnější komerční činnosti (str. 7 rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2022, č. j. spisová značka). Toto tvrzení je v rozporu s řádným a obvyklým znaleckým postupem, kdy v případě pozemku zastavěného stavbou ve vlastnictví jiné osoby je nutno brát v úvahu charakter a využití této stavby. Znalec musí ke stanovení ceny v místě a čase obvyklé použít nemovitosti v obdobném právním i faktickém stavu a s obdobným využitím. Žalovaná dále odkazovala na posudek tituly před jménem jméno FO a jeho výpověď ve věci sp. zn. spisová značka, s jeho závěry souhlasila a poukázala na to, že jde o znalce seznámeného s místními poměry v daném čase. Kromě námitek vůči znaleckému posudku žalovaná tvrdila, že není dán předpoklad § 2991 o. z. k tomu, aby žalovaná byla povinna hradit bezdůvodné obohacení, neboť neužívá pozemek bez spravedlivého důvodu, na stavby bylo vydáno stavební povolení a kolaudační rozhodnutí, nájemné žalovaná dříve hradila (ČR – právnická osoba ČR) a přes její opakovanou snahu vztahy narovnat zůstal žalobce nečinný. Žalobce podle žalované neprokázal užívání dvou pozemků. Areál je sice oplocený, ale do areálu mají přístup i jiné osoby, které areál zčásti užívají.

3. Podle listu vlastnictví č. hodnota pro k.ú. adresa je žalovaná vlastníkem stavby č.p. Anonymizováno na pozemku parc. č. hodnota a stavby bez čp/če na pozemku parc. č. hodnota. Na listu vlastnictví č. hodnota pro k.ú. adresa je jako vlastník pozemků parc. č. hodnota, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno zapsána Česká republika a příslušnost hospodařit s majetkem státu má Jméno žalobce. Celková výměra pozemků je 5.943 m2.

4. Z obsahu znaleckého posudku č. hodnota-333/2023 vypracovaného právnická osoba, dne 24. 2. 2023, za účelem určení v místě a čase obvyklého nájemného za užívání předmětných pozemků, soud zjistil, že soubor pozemků se nachází v areálu bývalého zemědělského družstva při severním okraji obce adresa. V nejbližším okolí se nachází převážně zemědělská zástavba, příp. objekty skladů nebo drobné výroby – jedná se o komerčně využívanou lokalitu/areál. Pozemky parc. č. hodnota a Anonymizováno jsou zastavěné zemědělskými stavbami, pozemky parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno slouží jako manipulační nebo odstavné plochy a tvoří se zastavěnými pozemky jednotný funkční celek a takto jsou i využívány. Celková výměra pozemků je 5.943 m2. Pro ocenění byla použita metoda tržního porovnání a ceny určené reverzní výnosovou metodou a výsledná cena je aritmetickým průměrem zjištěných hodnot. K určení ceny metodou tržního porovnání znalec použil podobné objekty ve srovnatelném stavu a lokalitě. Kombinací uvedených metod dospěl znalec k obvyklé ceně nájemného pro rok 2016 ve výši 12,68 Kč/m2/rok. Z výměry 5.943 m2 to činí 75.360 Kč.

5. Podle § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

6. Žalovaná tvrdila, že nejsou splněny předpoklady pro vznik bezdůvodného obohacení, protože neužívá pozemky bez spravedlivého důvodu a že nelze vycházet z rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne 3. 3. 2022, který rozhodoval podle starého občanského zákoníku.

7. Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne 13. 5. 2020, sp. zn. spisová značka, zabývá výkladem pojmu spravedlivý důvod, užitého zákonodárcem právě ve shora citovaném ustanovení. Oproti předchozí právní úpravě se uplatňují částečně odlišná koncepční východiska, ve výsledku nelze bezdůvodné obohacení posuzovat pouze na základě existence nebo neexistence právního důvodu, ale i podle zásad slušnosti a zvyklostí soukromého života. V odstavci 2 citovaného ustanovení je potom demonstrativní výčet nejčastějších skutkových podstat, při kterých zásadně dochází k majetkovému prospěchu na straně obohaceného bez spravedlivého (právem akceptovaného) důvodu.

8. Jak sama žalovaná uvedla, budovy na pozemcích ve vlastnictví státu jí byly vydány jako majetkový nárok vůči zemědělskému družstvu. Nebyly jí vydány státem, nebyl to stát, který zapříčinil odlišný vlastnický režim budov a pozemků pod nimi a bezprostředně přiléhajících. Není uzavřena žádná smlouva, která by užívání pozemků mezi stranami upravovala. Pozemky žalovaná užívá bez právního důvodu a žádné skutečnosti, které by byly právně významné z hlediska výkladu ve shora odkazovaném rozsudku Nejvyššího soudu, soud nezjistil.

9. Ve věci týchž účastníků stejného předmětu sporu vztahujícího se k roku 2013, vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, se soudy I. i II. stupně vypořádaly s námitkami žalované, bylo uzavřeno, že nárok žalobce je dán, žalovaná užívá pozemky ve vlastnictví žalobce, a to jak pozemky zastavěné, tak pozemky nezastavěné v jednom oploceném areálu, nárok žalobce není v rozporu s dobrými mravy. Není významné, že jiné organizační složce žalovaná za užívání jiných pozemků platí nižší částku, ani to, že stavby byly postaveny na pozemcích žalobce s platným právním titulem a s jeho souhlasem. Odvolací soud v rozsudku č. j. spisová značka ze dne 3. 3. 2022 vyšel z revizního znaleckého posudku právnická osoba adresa, jehož závěry vyhodnotil jako přesvědčivé a vysoce odborné, v posudku bylo vysvětleno, z jakých důvodů nelze vycházet z posudku tituly před jménem jméno FO, na který žalovaná opakovaně odkazovala a uplatňovala stejné námitky, které soud již pravomocně vyřešil (byť ve vztahu k jinému období). Ani námitka, že plot kolem užívaného areálu není ve vlastnictví žalované a že oplocení je ze zákona o veterinární péči s ohledem na předmět podnikání žalované povinné, ani to že do areálu mají přístup i jiné osoby, nemá význam z hlediska posouzení nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků, v tomto případě v roce 2016.

10. Z výpovědi znalce tituly před jménem jméno FO ve věci spisová značka soud nezjistil žádné významné skutečnosti, jednak se jeho posudek týkal roku 2013 a jednak bylo revizním posudkem právnická osoba ze dne 21. 10. 2021 prokázáno, že z jeho závěru nelze vycházet, uvedl, že s méně přesnou stanovenou obvyklou cenou (s ohledem na kvalitu vstupních dat) se tento nedostatek přenáší i do obvyklé ceny nájemného, znalec použil znalecký standard AZO č. hodnota, jehož sazbu revizní znalec považuje za podhodnocenou. Ostatní důkazy žalovanou navrhované soud neprovedl, neboť se vztahovaly k námitkám v předcházejícím sporu již vyřešeným. Další dokazování by bylo nadbytečné, nehospodárné jak finančně, tak časově.

11. Žalovaná je povinna za užívání pozemků ve vlastnictví žalobce za rok 2016 zaplatit částku dle znaleckého posudku 75.360 Kč, po odečtení částek uvedených ve výzvě ze dne 8. 8. 2017, a to již zaplacené částky 6.290 Kč a částky označené jako oprava z roku 2015 - 78 Kč, zůstává k zaplacení 68.992 Kč se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) ode následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

12. Podle § 142 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají z náhrady za čtyři úkony po 300 Kč (výzva, žaloba, písemné podání z 10. 10. 2022 a účast u jednání 27. 9. 2023) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., a z cestovného k jednání 27.9.2023 a 4.10.2023 (adresa a zpět, 160 km, průměrná spotřeba dle technického průkazu 5,7 l/100 km, palivo dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., § 4 písm. a) 41,20 Kč/l, paušální náhrada dle § 1 písm. b) cit. vyhl. 5,20 Kč/km) celkem hodnota x 1.208 Kč. Náklady tak činí 3.616 Kč.

13. Protože je žalobce od soudního poplatku osvobozen, podle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, má povinnost zaplatit poplatek žalovaná, výše poplatku vyplývá z položky 1, bod 1. písm. b) Sazebníku poplatků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu nadepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.