16 C 189/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení výživného,

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce celé jméno žalobce domáhá s účinností od datum zrušení své vyživovací povinnosti vůči žalované celé jméno žalované.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 5. 8. 2021 a doplněnou dne 26. 8. 2021 se žalobce domáhal s účinností od datum zrušení své vyživovací povinnosti vůči žalované coby své dceři, která byla naposledy stanovena zdejším soudem ve výši 1.000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že datum žalovaná dovrší anonymizováno let, že on o ní nic neví, nestýká se s ní. Neví, jestli žalovaná studuje nebo je v zaměstnání. Žalovaná s žalobou nesouhlasila z důvodu, že stále navštěvuje střední školu. Uvedla, že žalobce částku 1.000 Kč ani s jejím přibývajícím věkem nezvýšil. Žalobce jí v anonymizováno letech pohlavně zneužíval, za což byl odsouzen, a žalovaná má psychické následky dodnes a nemá zájem žalobce vidět. Z tohoto důvodu požádala, aby soud žalobci nesděloval adresu školy, do které žalovaná chodí. Uvedla, že až studium ukončí, bude o zrušení výživného informovat soud. Vzhledem k tomu, že žalovaná souhlasila s rozhodnutím ve věci bez jednání a žalobce se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez jednání, soud postupoval podle §115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“) a ve věci rozhodl bez jednání na základě obsahu spisu, spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka a žalovanou předložených důkazů. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že žalobce je otcem žalované, že žalobci byl pravomocně rozsudkem zdejšího soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí zakázán styk s žalovanou z důvodu, že jí pohlavně zneužíval, za což byl pravomocně odsouzen rozsudkem zdejšího soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí k nepodmíněnému tříletému trestu odnětí svobody, a z tohoto důvodu byl také rozsudkem zdejšího soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí žalobce pravomocně zbaven rodičovské odpovědnosti k tehdy nezletilé žalované. O vyživovací povinnosti žalobce k žalované bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, kdy byla soudem schválena dohoda rodičů žalované, v níž se žalobce zavázal platit výživné na žalovanou ve výši 1.000 Kč měsíčně, vždy do každého 20. dne v měsíci, od datum. Z potvrzení o studiu datovaného dnem 1. 9. 2021 soud zjistil, že žalovaná ve školním roce 2021 /2022 studuje na střední škole ve anonymizováno ročníku a že se jedná o studium denní. S ohledem na výše zjištěné skutečnosti a pochopitelné přání žalované soud v tomto rozsudku název střední školy uvádět nebude. Předmětem tohoto řízení je vyživovací povinnost rodiče ke zletilému dítěti, konkrétně nárok otce na zrušení vyživovací povinnosti ke zletilému dítěti. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 OZ výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 859 OZ vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti; jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti. Jak vyplývá z citovaných ustanovení zákona, vyživovací povinnost rodiče ke zletilému dítěti trvá po dobu, kdy dítě není schopno se samostatně živit, a to například z důvodu své přípravy na budoucí povolání denním studiem na střední škole. Na existenci vyživovací povinnosti rodiče k dítěti pak nemá vliv skutečnost, že rodič byl zbaven své rodičovské odpovědnosti k tomuto dítěti. Soud se tedy zabýval tím, zda žalovaná prokázala, že není schopna se samostatně živit, a dospěl k závěru, že s ohledem na to, že ke dni vyhlášení tohoto rozsudku je žalovaná stále studentkou střední školy a její studium je denní, není schopna se samostatně živit. Žalovaná má tudíž vůči žalobce stále právo na výživné. Soud proto neshledal důvod pro požadované zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalované a žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl. Žalovaná by v tomto řízení měla jako úspěšný účastník podle § 142 odst.1 o.s.ř. vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení, jelikož však náhradu nákladů řízení nepožadovala, soud tuto náhradu nepřiznal žádnému z účastníků řízení. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím zdejšího soudu.