16 C 42/2026
č. j. 16 C 42/2026-64
V PLATNOSTIOkresní soud v Břeclavi rozhodl, že žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku vzniklou z poskytnuté jistiny úvěru, přičemž soud považuje smlouvu o úvěru za neplatnou z důvodu nesprávného posouzení úvěruschopnosti. Soud zamítl nárok na úrok 12 % ročně a na úrok z prodlení, protože žalovaná se do prodlení s úhradou nezaměstnala. Rozsudek umožnil splácení dluhu pravidelnými měsíčními splátkami, a to v souladu s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Náhrada nákladů řízení byla přiznána žalobci v poměru 45,92 % podle úspěšnosti ve sporu.
Plný text
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o Anonymizováno.Anonymizováno,Anonymizováno Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných k 25. dni v kalendářním měsíci se splatností první splátky 25. den v měsíci, následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka, ohledně úroku 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12 % ročně.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum a doplněnou v průběhu řízení se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka, úrok 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12 % ročně. Žalobu odůvodnil následovně. Žalobce s žalovanou uzavřel dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytl žalobce žalované finanční prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala poskytnuté plnění vrátit a zároveň zaplatit úrok ve výši 12,99 % ročně a další ceny za případné služby dle aktuálního sazebníku. Žalovaná se zavázala splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami, splatnými ke dni 20. daného kalendářního měsíce ve výši částka. Žalovaná smlouvu o úvěru podepsala elektronicky přes mobilní banku jméno FO. Žalovaná porušila smluvní podmínky tím, že dojednané splátky neplnila řádně a včas, ačkoliv o to byla písemně i telefonicky upomínána. Jelikož došlo k prodlení s úhradou tří splátek, případně k prodlení jedné splátky v době delší než tři měsíce, využil žalobce svého práva a prohlásil úvěr za splatný. Stalo se tak upomínkou ze dne datum, ve které vyzval žalovanou k úhradě dluhu a upozornil ji na to, že neuhradí-li dlužné částky, dojde k zesplatnění zbylé dlužné částky ke dni datum (jednostranné právní jednání s odkládací podmínkou), o čemž následně žalovanou informoval také oznámením ze dne datum. Následně žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu ze dne datum, kterou žalovanou opětovně vyzval k úhradě dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši částka a poplatky ve výši částka, což je celkem částka. Po dni zesplatnění dlužník neuhradil ničeho. Poplatky ve výši částka jsou ceny za náklady spojené s prodlením a to částka ze dne datum, částka ze dne datum a částka ze dne datum, vše dle Ceníku. Ponížení nárokovaného řádného úroku z 12,99 % ročně na 12 % ročně odráží ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, k němuž důvodová zpráva odpovídající novely uvádí, že u úroků vyšších, než je aktuální sazba zákonného úroku z prodlení dle právního předpisu, se řádný smluvní úrok snižuje právě na tuto sazbu tak, aby maximální úročení odpovídalo dvojnásobku úroku z prodlení, tj. aby se zůstatek dluhu po 90 dnech prodlení úročil zákonným úrokem z prodlení a zároveň spolu s tím smluvním úrokem z prodlení v maximálně stejné výši. Žalobce uvedl, že ověřil úvěruschopnost žalované, přičemž její deklarované příjmy kontroloval z běžného účtu žalované. Žalovaná za celou dobu úvěrového vztahu uhradila pouze částku částka.
2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok žalobce uznává co do důvodu i výše, avšak dostala se do nepříznivé finanční situace, kterou aktivně řeší, že jejím cílem je dluh postupně uhradit, avšak v současné době není schopna uhradit dlužnou částku jednorázově, proto žádá o umožnění splácení dlužné částky formou pravidelných měsíčních splátek po částka, splatných vždy k 25. dni v měsíci, které je schopna dlouhodobě hradit. S ohledem na to, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez jednání a žalovaná se k takovému postupu soudu ani na výzvu nevyjádřila, soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) a ve věci rozhodl bez jednání na základě obsahu spisu a žalobcem předložených důkazů a dospěl k následujícím zjištěním.
3. Na základě předloženého dokumentu označeného jako smlouva o úvěru, výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu, z běžného účtu žalované č. č. účtu a z úvěrového účtu žalované č. č. účtu a na základě nesporných (žalovanou uznaných) tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela dne datum s žalobcem tvrzenou smlouvu o úvěru, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr v celkové výši částka za úrok ve výši 12,99 % ročně a vést k němu úvěrový účet č. č. účtu, že žalovaná se zavázala tento úvěr splatit měsíčními splátkami po částka do datum, že žalobce žalované dne datum tento úvěr poskytl, a to tak, že částku částka poukázal na úvěrový účet žalované č. č. účtu a částku částka poukázal na běžný účet žalované č. č. účtu a že žalovaná celkově na předmětnou smlouvu uhradila částku částka.
4. Žalobce jako banka vedl pro žalovanou běžný účet č. č. účtu, a to i v období datum až datum, což soud zjistil z výpisů z tohoto účtu a také z výpisů z tohoto účtu nacházejících se ve spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, z nichž soud také zjistil, že počáteční zůstatek na běžném účtu žalované č. č. účtu činil ke dni datum částku částka, ke dni datum částku částka, ke dni datum částku částka a ke dni datum částku částka, a že žalovaná z tohoto účtu splácela úvěry na účet číslo č. účtu, kdy datum činila splátka částka, na účet číslo č. účtu, kdy datum činila splátka částka, a zároveň z tohoto účtu přišla platba částka, úvěr na účet č. č. účtu, kdy datum činila splátka částka, a že na účet č. č. účtu byl žalované poukazován pravidelný příjem ze zaměstnání v uvedeném období ve výši kolem částka měsíčně.
5. Z dokumentu označeného jako posouzení úvěruschopnosti klienta, soud zjistil, že žalobce vycházel při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy z informací, že žalovaná měla v době uzavření předmětné smlouvy kreditní kartu splátkovou u žalobce s limitem částka s orientační splátkou částka, že měla u žalobce revolvingový úvěr s limitem částka s orientační splátkou částka a dále úvěr pro fyzické osoby – hotovostní – PH se splátkou částka, kterýžto úvěr měl být předmětným úvěrem konsolidován. Žalobce se však vůbec nezabýval žádnými konkrétními výdaji žalované – například náklady na bydlení (nájemné, příspěvek SVJ a pod.), na energie, na dopravu, přičemž mu z údajů na běžném účtu žalované, kdy splácela vícero úvěrů, a z historie revolvingového účtu muselo být zřejmé, že existují důvodné pochybnosti o tom, že žalovaná nebude schopná splácet ani tento úvěr. Soudu není jasné, proč byl předmětným úvěrem konsolidován úvěr žalované u žalobce č. č. účtu, který žalovaná čerpala ve výši částka dne datum, tj. pouze 4 měsíce!!! před předmětným úvěrem, a to z převážné části také na úhradu jiných úvěrů u žalobce, jak soud zjistil z výpisu z uvedeného úvěrového účtu, a proč například nebyla pouze snížena výše splátek tohoto předcházejícího úvěru. Ledaže by úmyslem žalobce bylo vytvořit stav, kdy předchozí smlouvy o úvěru již nebudou podléhat přezkumu dle § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a žalobce nebude vystaven riziku, že všechny tyto předchozí smlouvy o úvěru budou shledány neplatnými.
6. Banka zesplatnila úvěr z předmětné smlouvy ke dni datum. (zjištěno z dopisu žalobce datovaného dnem datum) Žalobce žalované zasílal žalované výzvy k úhradě dlužných částek a po zesplatnění úvěru i předžalobní výzvu k úhradě celé žalované částky, což soud zjistil z uvedených výzev a z kopií obálek nedoručených zásilek.
7. Z dalších provedených důkazů již soud žádné významné skutečnosti pro toto řízení nezjistil.
8. V tomto případě je předmětem řízení nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaných úroků, poplatků a smluvní pokuty na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSÚ), ve znění účinném od datum. Podle § 86 ZSÚ poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. S ohledem na zjištěné skutečnosti a citovaná ustanovení právních předpisů soud nemohl na základě výše zmíněného uznání žalovaného nároku žalovanou ve věci rozhodnout rozsudkem pro uznání, jelikož je dle § 86 a § 87 ZSÚ povinen se i bez návrhu zabývat tím, zda žalobce v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalované a zda z žalobci dostupných údajů nevyplývaly důvodné pochybnosti o její úvěruschopnosti, přičemž soud dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. V řízení totiž bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované dne datum částku částka jako spotřebitelský úvěr, za situace, že 94 % této částky bylo použito na úhradu úvěru, který žalovaná čerpala pouhé 4 měsíce předtím, přičemž žalobce se vůbec nezabýval jejími běžnými nutnými výdaji, přestože z jemu dostupných údajů na běžném účtu žalované, který pro ni vedl jako banka, vyplývalo, že její měsíční výdaje jsou vyšší než příjmy, a že žalovaná čerpá opakovaně další úvěry od samotného žalobce i od jiných subjektů nebo další částky v rámci revolvingového úvěru, aby mohla splácet stávající úvěry, které jí sám žalobce poskytl. Soud tak považuje předmětnou smlouvu za neplatně sjednanou, a podle § 86 a §87 ZSÚ žalovaná nemá z této neplatné smlouvy jiné závazky vůči žalobci než vrátit mu poskytnutou jistinu. Jelikož žalobce tvrdil a žalovaná to nerozporovala, že žalovaná zaplatila na předmětný úvěr pouze částku částka, zbývá žalované k úhradě rozdíl mezi poskytnutou částkou částka a uhrazenou částkou částka, tedy částka částka, proto soud žalobě ohledně této částky vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. S ohledem na návrh žalované, s nímž žalobce souhlasil, soud umožnil žalované tuto částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách po částka měsíčně. Úrok z prodlení soud žalobci nepřiznal, jelikož má za to, že žalovaná se doposud do prodlení s úhradou uvedené částky nedostala, a to s ohledem na ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ. (výrok I.)
10. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl. (výrok II.)
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V tomto řízení byl úspěšnější přiznal žalobce, proto mu soud přiznal poměrnou náhradu jeho nákladů řízení. Co se týká základu pro výpočet úspěšnosti žalobce ve sporu, tak soud vyšel z částky částka, což je součet požadované jistiny a požadovaného příslušenství ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. Žalobce byl úspěšný ohledně částky částka (přiznaná jistina). Úspěch žalobce tak činil 72,96 % a má právo na náhradu 45,92 % svých účelně vynaložených nákladů řízení (72,96 % úspěch – 27,04 % neúspěch). Náklady žalobce činily částka a sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku za řízení ve výši částka a z paušální náhrady účastníka nezastoupeného advokátem ve výši částka za 2 úkony po částka (předžalobní výzva a podání žaloby včetně jejího doplnění) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Poměrná část z částky částka v rozsahu 45,92 % tak činí částka. (výrok III.) Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.