16 C 92/2022

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka, úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno jméno, advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum žalobkyně s žalovanou s uzavřely smlouvu o nájmu bytu nacházejícího se na adrese adresa žalované, za jehož užívání se žalovaná zavázala hradit měsíční nájemné a zálohy na služby v celkové výši částka. Toto nájemné a zálohy na služby bylo následně dohodou účastníků dne datum zvýšeno na částka, kdy nájemné tvoří v souladu se smlouvou a dohodou částku ve výši částka a zálohy na služby částku ve výši částka. Bohužel od července rok žalovaná přestala hradit žalobkyni nájemné za užívání bytu a žalobkyně tak v souladu se zákonem předala výpověď z nájmu bytu bez výpovědní lhůty, kterou žalovaná osobně dne datum převzala a její převzetí stvrdila svým podpisem, a dle které byla žalovaná povinna do datum předat byt žalobkyni. K tomuto dni žalovaná byt opustila, ale podpis předávacího protokolu odmítla. Žalovaná stále žalobkyni neuhradila částečně nájemné a zálohy na služby za měsíc červenec rok ve výši částka, nájemné a zálohy na služby za měsíc srpen rok ve výši částka, nájemné a zálohy na služby za měsíc září rok ve výši částka a nájemné a zálohy na služby za měsíc říjen rok ve výši částka.

2. Dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to ohledně dlužných záloh na služby ve výši částka, ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, a soud proto řízení v této části zastavil usnesením č. j. 16 C 92/2022-48 ze dne 14. 11. 2022.

3. Předmětem řízení tak zůstal nadále nedoplatek na nájemném za srpen až říjen rok ve výši částka, nedoplatek na úhradách nákladů na služby za rok rok ve výši částka a úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žádný z účastníků nedostavil, přičemž pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1996 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a u uvedeného jednání provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti.

5. Žalovaná coby nájemce uzavřela s žalobkyní a jméno příjmení, coby spoluvlastníky a pronajímateli, dne datum smlouvu o nájmu bytu číslo o velikosti 1+1 nacházejícího se v 2. nadzemním podlaží domu adresa, který je součástí pozemku parc. číslo v katastrální uzemí, územní celek. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou od datum, žalovaná se zavázala platit nájemné ve výši částka měsíčně a dále zálohy na plnění za služby spojené s užíváním bytu (elektrická energie, voda, topení, úklid společných částí, výtah, společná elektrická energie) ve výši částka, a to vždy do 25. dne předchozího kalendářního měsíce, za který se platí nájemné, bezhotovostním převodem na účet pronajímatelů uvedený ve smlouvě. Zároveň bylo ve smlouvě uvedeno, že dům, ve kterém se předmětný byt nachází, byl zkolaudován jako dům s pečovatelskou službou a řídí se pravidly užívání pro byty zvláštního určení v domech s pečovatelskou službou (zjištěno z uvedené smlouvy o nájmu bytu). Z výpisu z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že žalobkyně a jméno příjmení, uvedený ve smlouvě jako druhý pronajímatel a spoluvlastník bytu, jsou manželé od datum. Dne datum byl předmětný byt předán žalované do užívání (zjištěno z předávacího protokolu ze dne datum). Dne datum žalovaná převzala návrh pronajímatelů ze dne datum na zvýšení nájemného na částku částka měsíčně s účinností od datum, což soud zjistil z uvedeného návrhu, který je rovněž označen jako„ dohoda dle § číslo“. V uvedeném dokumentu však není uvedeno, že by žalovaná s tímto zvýšením nájemného souhlasila, jelikož její podpis u textu:„ S návrhem souhlasím:“ není uveden. Dne datum žalovaná převzala výpověď z nájmu předmětného bytu, kterou jí pronajímatelé dali z důvodu, že opakovaně neplatí nájemné a zálohy na energie dle sjednané smlouvy, nereaguje na výzvy k zaplacení, neudržuje byt v bezvadném stavu, neužívá jej pouze sama, jak je uvedeno ve smlouvě, a jsou na ní neustálé stížnosti od spolubydlících v domě (zjištěno z uvedené výpovědi). Dne datum žalovaná předala pronajímatelům předmětný byt (zjištěno z předávacího protokolu z datum). Dopisem ze dne datum byla žalovaná vyzvána žalobkyní k úhradě dlužného nájemného a dlužných záloh z titulu uvedené smlouvy o nájmu bytu ve výši částka (zjištěno z uvedené výzvy a z podacího archu ze dne datum). Z dokumentu označeného jako vyúčtování rok soud zjistil, že pronajímatelé vyúčtovali žalované náklady na služby poskytnuté v období od datum do datum v souvislosti s užíváním bytu číslo v celkové výši částka, na tyto náklady započítali zaplacené zálohy v celkové výši částka a vyčíslili takto zjištěný nedoplatek na službách ve výši částka, jehož splatnost stanovili do datum.

6. Předmětem řízení je nárok pronajímatelů, manželů, vůči nájemci na dlužné nájemné a nedoplatek na úhradách za služby spojené s užíváním bytu na základě smlouvy o nájmu bytu uzavřené dle ustanovení § 2201 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“) a speciálně podle ustanovení § 2235 a následujících OZ. Podle § 2201 OZ nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2235 odst. 1 OZ, zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. Podle § 2237 OZ smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

7. Podle § 2246 odst. 1 OZ strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle § číslo odst.1 strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odst. 3 způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Podle § 2248 OZ strany si mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného.

8. Podle § 2249 odst. 1 OZ, neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. Podle odst. 3, souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud; návrhu podanému po uplynutí této lhůty soud nevyhoví, namítne-li nájemce, že návrh byl podán opožděně. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá s účinky ode dne podání návrhu soudu.

9. Podle § 1127 OZ z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Podle § 1877 OZ, je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může kterýkoli z nich žádat celé plnění. Dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první.

10. Na základě zjištěných skutečností a citovaných ustanovení právních předpisů soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a jejím manželem, coby pronajímateli, a žalovanou, coby nájemcem, byla dne datum uzavřena smlouva o nájmu předmětného bytu od datum na dobu neurčitou, že tento nájem trval do datum, kdy žalovaná byt vyklidila a předala klíče pronajímatelům. Dále má soud za prokázané, že nájemné bylo sjednáno ve výši částka měsíčně a že toto nájemné byla žalovaná povinna platit i v období srpna, září a října rok. V řízení totiž nebylo prokázáno, že by došlo ke zvýšení výživného dohodou pronajímatelů a žalované. Žádná taková dohoda, která by musela být písemná, soudu předložena nebyla. Soudu byl pouze předložen písemný návrh pronajímatelů na zvýšení nájemného datovaný dnem datum a převzatý žalovanou dne datum. Potvrzení o převzetí návrhu však nelze považovat za akceptaci návrhu, tedy za souhlas adresáta návrhu, v tomto případě žalované, s tímto návrhem. Z žádného z provedených důkazů, a to ani po jejich posouzení ve vzájemné souvislosti, nevyplynulo, že by žalovaná se zvýšením nájemného souhlasila, neboť žádný takový písemný souhlas žalované v řízení doložen nebyl a ani nebyl soudu předložen důkaz o tom, že by počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu na zvýšení nájemného, tedy od února rok, žalovaná platila pronajímatelům zvýšené nájemné, tj. částku částka měsíčně, což by dle ustanovení § 2249 OZ bylo rovněž považováno za souhlas nájemce se zvýšením nájemného. Soud tedy nemůže dospět k závěru, že by žalovaná byla povinna v předmětném období (srpen, září a říjen rok) platit nájemné ve výši částka měsíčně. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná za uvedené období vůbec nějaké nájemné pronajímatelům platila, a vzhledem k tomu, že dle § 1127 OZ a § 1877 OZ může kterýkoli z pronajímatelů, v tomto případě tedy žalobkyně, uplatňovat vůči žalované coby nájemci společný nárok z nájemní smlouvy samostatně, považuje soud nárok žalobkyně na úhradu nájemného za uvedené období za oprávněný, avšak pouze ve výši částka, odpovídající nájemnému částka měsíčně, proto žalobě ohledně této částky vyhověl, včetně úroku z prodlení z jednotlivých částek nájemného, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 OZ a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud také vyhověl žalobě ohledně vyúčtovaného nedoplatku na úhradách za služby za rok rok ve výši částka, jelikož tento nárok považuje soud rovněž za prokázaný a oprávněný (výrok I.).

11. Ve zbytku pak soud s ohledem na uvedené závěry žalobu zamítl, a to z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný. V tomto případě je to žalobkyně, kdo byla úspěšnější ve věci, a má tak vůči žalované nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení byla částka částka a žalobkyně byla úspěšná ohledně částky částka, což je 88,17 %. Neúspěšná tedy byla ohledně 11,83 % předmětu řízení a má tak právo na náhradu 76,34 % nákladů řízení. Náklady žalobkyně činí částka a spočívají v zaplaceném soudním poplatku za řízení ve výši částka a v nákladech na zastoupení advokátem ve výši částka, z čehož odměna advokáta činí částka za 4 úkony právní služby po částka (převzetí zastoupení a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby nezaviněné žádným z účastníků) podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrada hotových výdajů advokáta za tyto 4 úkony po částka činí částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrada DPH z odměny a náhrad advokáta, tj. 21 % z částky částka, činí částka. Poměrná část z těchto nákladů žalobkyně odpovídající 76,34 % činí částka, proto soud náhradu nákladů řízení žalobkyni v této výši přiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.