4 C 204/2023
V PLATNOSTIOkresní soud v Břeclavi rozhodl ve prospěch žalobce o zaplacení částky 12 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně. Soud uznal písemné uznání dluhu žalovaného, které bylo prokázáno dohodou o uznání dluhu. Na základě § 2053 a § 2054 občanského zákoníku a § 133 občanského soudního řádu považoval dluh za prokázaný. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení včetně soudního poplatku a nákladů na úkony.
Plný text
Okresní soud v Břeclavi rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Radkou Konečnou ve věci žalobce: Anonymizováno a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 12.500 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1) Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnosti zaplatit žalobci částku částka s příslušenstvím a dále požadoval náhradu nákladů řízení. V návrhu žalobce uvedl, že žalovaný byl u žalobce zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne datum ve znění dalších dohod o změně pracovní smlouvy, kdy působil na pozici tesaře. Následně mezi žalobcem a žalovaným došlo k rozvázání pracovního poměru dohodou, a to ke dni datum. Společně s rozvázáním pracovního poměru měl pak žalovanému vůči žalobci vzniknout dluh ve výši částka. Vznesený nárok přitom žalobce odůvodnil konkrétně tím, že marně vynaložil náklady na ubytování žalovaného po dobu čerpání jeho neplaceného volna v období května a června 2022, jelikož se žalovaný neodhlásil z ubytovny a rovněž za žalovaného uhradil zdravotní pojištění po dobu čerpání jeho neplaceného volna v období května a června 2022. Žalobce dále doplnil, že žalovaný takto vzniklý dluh ve výši částka písemně uznal, a to na základě Dohody o uznání dluhu ze dne datum, přičemž se zavázal tento svůj dluh žalobci uhradit ve třech měsíčních splátkách po částka splatných k datu datum, k datu datum a k datu datum; a jedné měsíční splátce ve výši částka splatné k datu datum. Žalobce dále uvedl, že žalovaný svůj dluh splnil jen částečně, když dne datum uhradil částku částka a dne datum uhradil částku částka, přičemž od data datum se ocitl v prodlení s úhradou zbytku dluhu ve výši částka. Dne datum zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu, ve které jej znovu vyzval k úhradě předmětného dluhu, přičemž jej upozornil na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 2) Žalovaný se k věci, ačkoli k tomu byl řádně vyzván, nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný. 3) Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 4) S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5) Z pracovní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi žalobcem a žalovaným má soud za prokázané, že žalovaný byl zaměstnancem žalobce, přičemž zde od data datum pracoval na pozici tesař. 6) Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne datum soud dále zjistil, že se žalobce jako zaměstnavatel a žalovaný jako zaměstnanec dohodli na rozvázání pracovního poměru, a to k datu datum. 7) Z listiny označené jako uznání dluhu, kterou spolu téhož dne, tj. dne datum, uzavřeli žalobce a žalovaný má soud dále za prokázané, že žalovaný výslovně uznal vůči žalobci svůj dluh ve výši částka. Z předložené listiny soud dále zjistil, že tento dluh vznikl žalovanému z důvodu marně vynaložených nákladů na jeho ubytování a úhradu zdravotního pojištění po dobu čerpání neplaceného volna žalovaným v období května a června 2022. 8) Z předžalobní výzvy ze dne datum ve spojení s příslušným potvrzením o podání prostřednictvím poštovní přepravy ze dne datum bylo dále prokázáno, že žalobce v předsoudní fázi vyzval žalovaného k úhradě zbývající části neuhrazené dlužné částky ve výši částka, přičemž jej upozornil na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 9) Zjištěný skutkový stav soud posoudil zejména podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“) a subsidiárně též podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“). 10) Ustanovení § 250 odst. 1 zákoníku práce zakotvuje, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 11) Podle § 2053 o. z. platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 12) Podle § 2054 odst. 2 o. z. dále platí, že plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. 13) Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 14) Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15) S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru ve věci samé. Žalobci se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a soud tedy rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc tak, že mezi žalobcem a žalovaným došlo na základě dohody uzavřené dne datum k rozvázání pracovního poměru. Současně s ukončením pracovněprávního vztahu žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši částka a zavázal se k jeho úhradě. Tento svůj závazek však žalovaný splnil jen částečně, když dne datum uhradil na účet žalobce částku částka a dne datum částku částka. 16) V samotném řízení zůstal žalovaný pasivní a žalobní tvrzení uváděná žalobcem nikterak nezpochybnil, přičemž bylo na něm, aby tvrdil a prokázal, že předmětný dluh nevznikl či jej již žalobci uhradil. Vzhledem k tomu, že zákoník práce neobsahuje samostatnou úpravu uznání dluhu, řídí se uznání dluhu v pracovněprávních vztazích příslušnými ustanoveními občanského zákoníku (§ 2053 o. z.). Kromě obecných náležitostí předepsaných pro právní jednání (§ 545 a násl. o. z.) je k jeho platnosti třeba písemná forma a uvedení důvodu dluhu a jeho výše; tedy uznání dluhu „co do důvodu a výše“. Soud prvního stupně přitom dospěl k závěru, že prohlášení žalovaného vtělené do dohody o uznání dluhu ze dne datum splňuje náležitosti uznání dluhu podle § 2053 o. z. 17) Písemné uznání dluhu ze strany žalovaného v tomto případě zakládá právní domněnku existence dluhu v době jeho uznání. Tím v předmětném sporu posílil procesní pozici žalobce, neboť ten v něm nemusel prokazovat vznik dluhu, ani jeho trvání v době, kdy k uznání došlo, tedy k datu datum. Důsledkem žalobcem doložené listiny označené jako uznání dluhu ze dne datum tak byl přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z žalobce na žalovaného, na němž bylo, aby prokázal, že jeho závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. V rovině procesního práva pak tato vyvratitelná domněnka nachází svůj odraz v ustanovení § 133 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.), které určuje, že pokud v řízení nevyšel najevo opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Skutečnost, které svědčí tato vyvratitelná právní domněnka, pak není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného dluhu vyvrácena, soud musí mít s odkazem na zmíněné ustanovení § 133 o. s. ř. tuto skutečnost za prokázanou. 18) Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. 19) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Soudem přiznané náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši částka za dva úkony podle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, podání žaloby). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li žalovaný povinnost uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.