4 C 26/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B Jméno opatrovníka A sídlem Adresa opatrovníka A 3. jméno žalované, narozená datum bytem adresa o určení vlastnického práva částečným rozsudkem pro uznání I. Určuje se, že vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře 481 m2 - zahrada, zapsaného u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území a obec adresa, je žalobkyně Jméno žalobkyně, nar. Datum narození žalobkyně, bytem adresa. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala určení vlastnictví k pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře 481 m2 – zahrada, zapsaného u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území a obec adresa (dále jen „pozemek“ nebo též „zahrada“). V žalobě zejména uvedla, že až do roku 2022 byla vlastníkem pozemku parc.č. st. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: adresa, č.p. Anonymizováno, bydlení, zapsaného u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území adresa. Tato nemovitost je v současné době ve vlastnictví jejího syna. Žalovaní jsou zapsání jako spoluvlastníci pozemku – zahrady na základě usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka a č. j. spisová značka, kterým došlo k dodatečnému projednání pozůstalosti po jméno FO a jméno FO. Žalovaná však má za to, že předmětný pozemek náleží do jejího vlastnictví, neboť tento nabyla darovací smlouvou od jméno FO. jméno FO předmětný pozemek nabyl právě od manželů jméno FO dne datum. Žalobkyně uvedla, že pozemek – zahradu užívá ona a její předchůdci od roku 1929 jako vlastní, pečují o ni a obhospodařují ji. Nesoulad faktického stavu a zápisu v katastru nemovitostí žalobkyně zjistila v roce 2014. Užívací právo žalobkyně ani jejích předchůdců nebylo nikdy rušeno ani zpochybněno. Soud na základě provedeného dokazování zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně byla zapsána jako v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku St. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno v obci a katastrálním území adresa k datum, v současné době je jako vlastník tohoto pozemku zapsán její syn jméno FO. Žalobkyně již od roku 2015 žádala katastrální úřad o prošetření vlastnictví předmětného pozemku. Okresní soud v adresa rozhodl dne datum o dodatečném projednání dědictví po jméno FO, na základě tohoto rozhodnutí byly žalované zapsány jako podílový spoluvlastníci předmětného pozemku – zahrady. Soud pro úplnost uvádí, že žalované byla v pozůstalostním řízení zastoupené opatrovníkem z důvodu jejich neznámého pobytu. Předchůdce žalobkyně jméno FO nabyl na základě kupní smlouvy ze dne datum dům č. hodnota a role adresa za cenu částka. Z knihovní vložky vyplývá, že role Anonymizováno byla zahrada domu č. pop. Anonymizováno. Vlastnické právo poté přešlo na jeho syna jméno FO. Dle přídělové listiny nabyli manželé jméno FO drobným přídělem v roce 1925 role Anonymizováno, způsob obdělávání byl dle zápisu pozemkové knihy v roce 1943 změněn na „zahradu“. Z knihovní vložky soud dále zjistil, že manželé jméno FO byli vlastníky p. č. Anonymizováno, na které byl vystaven domek a z této parcely byla část oddělena na zahradu a druhou zastavěnou část domkem. Způsob obdělávání pozemku byl změněn v roce 1943 na zahradu. Nahlédnutím do katastru nemovitostí a jeho mapy bylo zjištěno, že parcela adresa neexistuje, pozemek Anonymizováno se nachází za domem žalobkyně, resp. jejího syna. V průběhu řízení žalovaná 3. jméno žalované nárok žalobkyně výslovně uznala. Žalovaná 1. Jméno žalované A se ve stanovené lhůtě nevyjádřila k výzvě soudu, k uznání nároku žalobkyně tedy došlo fikcí, neboť žalovaná byla poučena, že v případě, že se nevyjádří, tak nárok žalobkyně uznává. Žalované 2. Jméno žalované B byl pro ochranu jejích zájmů ustanoven opatrovník. Úprava mimořádného vydržení vlastnického práva je zcela nově obsažena v § 1095 a § 3066 OZ. Podle § 1095 OZ, uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Podle § 3066 OZ do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. Na základě všech výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalobě lze vyhovět. Žalobkyně prokázala, že. Soud má tedy za prokázané, že na straně žalobkyně došlo k mimořádnému vydržení nemovitosti, když na její straně nebyl zjištěn nepoctivý úmysl. Bylo zjištěno, že žalobkyně, resp. její předchůdci drželi předmětný pozemek – zahradu již od roku 1929, kdy jej nabyli na základě kupní smlouvy od manželů jméno FO. Ze zápisu v pozemkových knihách a mapě katastru nemovitostí má soud za prokázané, že manželům jméno FO byl předmětný pozemek přidělen, byl na jeho části vystaven domek, k domu náleželo role – změněn způsob užívání na zahradu. Co se týče náhrady nákladů řízení, tak s ohledem na předmět řízení, skutečnost, že žalobkyně se výslovně vzdala práva na náhradu nákladů řízení, vedených exekučních řízení a toho, že práva žalované 2. byla chráněna ustanoveným opatrovníkem, soud právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.