4 C 32/2026

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 50.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 50.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 50.000 Kč od 5. 1. 2026 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.904 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. Žalobce se domáhal zaplacení částky 50.000 Kč (jistina úvěru) spolu se zákonným úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.000 Kč (poplatek za dvě upomínky). Žalobce uvedl, že s žalovaným dne datum uzavřel smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota (dále jen „Úvěrová smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splácet formou měsíčních splátek. Žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, žalobce mu proto zaslal dvě upomínky (dne datum a datum), nakonec žalobce dne datum přistoupil k zesplatnění úvěru. Žalovaný dluh neuhradil ani poté, co mu žalobce zaslal předžalobní výzvu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z listin „Anonymizováno“ a „Bankovní historie – smlouva č. hodnota“ soud zjistil, že žalobce před uzavřením smlouvy prověřoval příjmy a výdaje žalovaného za posledního půl roku z jeho bankovního účtu, prověřil insolvenční rejstřík, registr SOLUS a centrální evidenci exekucí a nezjistil přitom žádné skutečnosti, které by vzbuzovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet poskytovaný úvěr. Z listiny „Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota“ soud zjistil, že žalobce a žalovaný tuto smlouvu dne datum uzavřeli. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50.000 Kč na účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úroky splácet, a to měsíčními splátkami ve výši 7.500 Kč splatnými vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Z článku 5.4 smlouvy vyplývá oprávnění žalobce účtovat žalovanému částku 500 Kč za každou upomínku, kterou mu bude nucen zaslat. Z článku 5.5 smlouvy pak vyplývá oprávnění žalobce zesplatnit jistinu úvěru v případě, že žalovaný ani přes zaslané upomínky neuhradí dlužnou částku. Z potvrzení o provedení platby ze dne datum soud zjistil, že žalobce dne datum zaslal na účet č. č. účtu částku 50.000 Kč. Ze sdělení právnická osoba vyplynulo, že majitelem a jediným disponentem uvedeného účtu byl v té době žalovaný. Z dokumentů „Upomínka č. 1“ ze dne datum a „Upomínka č. 2“ ze dne datum soud zjistil, že žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dluhu a současně ho upozornil na riziko zesplatnění. Jelikož žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vyšel soud z tvrzení žalobce, že žalovaný na splátkách úvěru neuhradil ničeho. Z listiny „Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí pr. zastoupení“ ze dne datum a poštovního podacího lístku soud zjistil, že žalobce uvedeného dne přistoupil k zesplatnění dluhu, vyzval žalovaného k jeho úhradě v dodatečné lhůtě do datum a upozornil žalovaného na možnost soudního vymáhání pohledávky. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Úvěrové smlouvy (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že žalobce poté, co řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 z. s. ú., se žalovaným platně uzavřel smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 50.000 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky úvěru řádně a včas, žalobce mu zaslal dvě upomínky, nakonec úvěr zesplatnil a poskytl žalovanému lhůtu k úhradě zesplatněné jistiny a příslušenství do datum. Žalobci tak vzniklo právo na vrácení nesplacené jistiny úvěru ve výši 50.000 Kč i na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této dlužné jistiny podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce požadoval ode dne následujícího po uplynutí dodatečné lhůty, kterou žalovanému poskytl (tedy od datum). Konečně má žalobce právo na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky za dvě zaslané upomínky ve výši celkem 1.000 Kč, oprávnění účtovat tyto náklady vyplývá z Úvěrové smlouvy. Jelikož žalobce prokázal oprávněnost svého nároku, soud žalobě zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.904 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2.400 Kč ve výši 504 Kč. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění práva žalobce proti žalovanému. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.