4 C 320/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce 7 zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 23.799 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23.799 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 23.799 Kč od 3. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10.063,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Jméno advokáta, advokáta. Žalobce se domáhal zaplacení částky 23.799 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tak, že s žalovaným dne datum uzavřel Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. IBAN (dále jen „Smlouva“). Obsahem Smlouvy byl závazek žalobce dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa EAN č. hodnota na adrese adresa (dále jen „Odběrné místo“) včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb. Žalovaný se naproti tomu zavázal zaplatit žalobci za dodávku elektřiny dohodnutou cenu podle Ceníku platného v době odběru pro Produkt dodávky: Klasik, Produktová řada: Komplet elektřina s ceníkem Komplet elektřina bez závazku, a dále za distribuční a související služby cenu regulovanou cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu platnými v době odběru pro sazbu distribuce D02D a hodnotu příkonu hlavního jističe 3 x 25.0 A. Fakturou č. tel. číslo ze dne datum splatnou dne datum žalobce v souladu se Smlouvou vyúčtoval žalovanému cenu částka (po započtení případných záloh uhrazených žalovaným) za sdružené služby dodávky 5.426 kWh elektřiny do Odběrného místa v období datum – datum. Žalovaný fakturu neuhradil ani poté, co jej žalobce dne datum vyzval předžalobní výzvou. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil. Se souhlasem účastníků (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Dospěl přitom k závěru, že žalobce předloženými důkazy (smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny č. IBAN, ceníkem, dlužnou fakturou, předžalobní výzvou ze dne datum a podacím lístkem z téhož dne) prokázal svá žalobní tvrzení tak, jak je popsal ve svém žalobním návrhu. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, žalobce řádně vyúčtoval žalovanému spotřebu elektřiny, žalovaný fakturu ani po splatnosti neuhradil. Podle § 50 odst. 2, věta prvá, zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat (…) zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kdy žalobci vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a související služby v jím uplatněné výši. Soud má nárok žalobce za prokázaný, proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky, které žalobce požadoval ode dne následujícího po splatnosti faktury. Výši úroků soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10.063,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 952 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23.799 Kč sestávající z částky 2.060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7.530 Kč ve výši 1.581,30 Kč. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění práva žalobce proti žalovanému. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, může se žalobce po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.