5 C 13/2023

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství manželky celé jméno manželky, rozené příjmení, a manžela celé jméno manžela, uzavřené dne datum v obec, se rozvádí.

II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se návrhem ze dne datum, podaným u zdejšího soudu téhož dne, domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne datum v obec. Uvedla, že manželství bylo souladné a harmonické po dobu dvou měsíců. Poté se začaly projevovat jejich rozdílné povahy a absence společných zájmů, u manžela došlo ke změně chování k ní a vůči jejímu synovi. Rozpory se staly nepřekonatelné, došlo k trvalému a hlubokému rozvratu jejich soužití a ztrátě citového vztahu. Manželka se odstěhovala ze společné domácnosti v měsíci anonymizováno rok, od té doby žijí odděleně a nevedou společnou domácnost. Oba manželé vylučují obnovení soužití. Děti se z manželství nenarodily. Manžel s rozvodem manželství souhlasil, k návrhu manželky se připojil. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané následující skutečnosti: Z oddacího listu soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne anonymizováno číslo v obec. Ze shodných tvrzení manželů soud zjistil, že mezi nimi došlo k odcizení, ztrátě citového vztahu a oba vyloučili možnost obnovení manželského soužití. Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“). Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak (§ 756 o. z.). Řízení je možné zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství (§384 odst. 1 věta první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen„ z. ř. s.“). Podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným (§ 384 odst. 2 z. ř. s.). Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky k rozvodu manželství dle citovaného ustanovení § 755 o. z. Bylo prokázáno, že manželé žijí odděleně a nevedou společnou domácnost, neboť manželka se odstěhovala. Došlo mezi nimi k odcizení a ztrátě citového vztahu, je vyloučena možnost obnovení manželského soužití. Za této situace soud považuje soužití manželů za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, kdy nelze důvodně očekávat jeho obnovení. Děti se z manželství nenarodily. Při splnění všech zákonných podmínek proto soud manželství rozvedl. Příčinu rozvratu manželství spatřuje v odlišném povahovém založení manželů, kteří neměli společné zájmy, což vedlo k neshodám a vyústilo ve vzájemném citovém odcizení manželů, ztrátě citového vztahu a ukončení společného soužití. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 věty první z. ř. s., podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z. ř. s.). Oba účastníci jsou povinni neprodleně po právní moci výroku o rozvodu manželství předložit občanský průkaz s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci příslušnému městskému úřadu k zápisu změny osobního stavu. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci rozsudku o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, u něhož je manželství zapsáno, že přijímá opět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připisovat své dosavadní příjmení, případně první ze svých příjmení, užívat na příště jen své dřívější příjmení.