5 C 216/2024
č. j. 5 C 216/2024-24
V PLATNOSTIOkresní soud v Břeclavi rozvedl manželství, jehož soužití bylo hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, což bylo prokázáno skutečností, že manželé od léta 2024 nevedli společnou domácnost a od konce roku 2024 spolu nebydli. Manžel potvrdil, že navázal vážný vztah s jinou ženou, se kterou žije ve společné domácnosti, a oba manželé vyloučili možnost obnovení manželského soužití. Soud dospěl k závěru, že podmínky rozvodu podle § 755 odst. 1 o. z. jsou splněny, a to i přes přítomnost tří nezletilých dětí, jejichž péče byla již pravomocně upravena. Náhrada nákladů řízení byla odmítnuta podle § 23 věty první z. ř. s.
Plný text
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky a manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela, Anonymizováno o rozvod manželství
I. Manželství manželky Jméno manželky, rozené právnická osoba manžela Jméno manželky, uzavřené dne datum ve Anonymizováno, se rozvádí.
II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne datum, domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne datum ve Vranovicích. Uvedla, že manželé ukončili soužití v létě 2024, od té doby manžel žije střídavě ve adresa a u své přítelkyně. Důvodem rozvratu je mimomanželský poměr manžela, který plánuje budoucnost s jinou ženou. Manželství je hluboce a trvale rozvráceno, nelze očekávat obnovení manželského soužití. Z manželství se narodily tři dosud nezletilé děti. Doplnila, že začínala mít pocit, že je toho na ni moc, vedla domácnost, starala se o děti, později i o dům a zahradu, při mateřské dovolené ještě pracovala. Po narození třetí dcery cítila, že těch povinností je na ni hodně, byla to pro ni velká mentální nálož. To se umocnilo poté, co se dozvěděli, že třetí dcera je postižená, trpí vrozenou vadou mozku, potřebuje péči, musí se s ní cvičit. Za této situace všechny povinnosti přestala zvládat, bylo toho na ni opravdu moc. Na přelomu let 2023/2024 cítila, že vztah mezi ní a manželem nefunguje dobře, ale soustředila se na nejmladší dceru. V červnu 2024 zjistila, že ve vztahu s manželem figuruje jiná žena. Vyčkávala, jak si to manžel rozmyslí, protože podmínkou udržení manželství bylo ukončení jiného vztahu. V srpnu roku 2024 jí manžel nakonec řekl, že se chce rozvést, respektovala to, v podstatě jejich vztah už nefungoval. Zůstali bydlet v jednom domě, ale nevedli společnou domácnost, od Vánoc 2024 spolu už nebydlí, manžel se ze společné domácnosti odstěhoval. Vyloučila možnost obnovení manželského soužití. Manžel s rozvodem souhlasil, potvrdil skutečnosti uvedené manželkou. Uvedl, že manželství fungovalo do roku 2023. Našel si přítelkyni, se kterou mohl mluvit o svých problémech, teprve později až poté co mu manželka oznámila, že se chce rozvést, s touto ženou navázal vztah. Jedná se o vážnou známost, od konce roku 2024 spolu bydlí a vedou společnou domácnost. Vyloučil možnost obnovení manželského soužití. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané následující skutečnosti: Z oddacího listu soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne datum ve Anonymizováno. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, Anonymizováno, který nabyl právní moci dne datum, soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o svěření do péče a určení výživného k dosud nezletilým dětem manželů pro dobu po rozvodu. Ze shodných skutkových tvrzení manželů soud zjistil, že manželé nejméně od léta 2024 netvoří manželské ani rodinné společenství a nevedou společnou domácnost, od konce roku 2024 spolu již nebydlí, neboť manžel, který navázal vztah s jinou ženou, se odstěhoval. Oba manželé za této situace vyloučili možnost obnovení manželského soužití. Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů, hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“). Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (§ 755 odst. 3 o. z.). Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak (§ 756 o. z.). Řízení je možné zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství (§384 odst. 1 věta první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“). Podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným (§ 384 odst. 2 z. ř. s.). Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky rozvodu manželství dle citovaného ustanovení § 755 občanského zákoníku. Bylo prokázáno, že manželé od léta 2024 netvoří manželské ani rodinné společenství, nesdílí společnou domácnost a od konce roku 2024 spolu ani nebydlí, neboť manžel se odstěhoval. Manželé vyloučili možnost obnovení manželského soužití. Manžel potvrdil navázání vztahu s jinou ženou, se kterou žije ve společné domácnosti. Za této situace soud považuje soužití manželů za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, kdy nelze očekávat jeho obnovení. O poměrech dosud nesvéprávných dětí manželů bylo pravomocně rozhodnuto výše citovaným rozsudkem zdejšího soudu. Při splnění všech zákonných podmínek proto soud manželství rozvedl. Příčinu rozvratu manželství soud shledal v okolnostech soužití manželů, mezi kterými došlo k odcizení a ztrátě citového vztahu za situace, kdy pečovali o tři nezletilé děti, přičemž nejmladší dítě má vážné zdravotní postižení, vyžaduje zvláštní péči, kterou o něj obstarávala manželka, jež postupem času pociťovala enormní zatížení, což společně s péčí o další děti, dům, zahradu a práci pro ni představovalo velké mentální vypětí a únavu. Manžel, který se necítil spokojený navázal nejprve přátelský, později vážný vztah s jinou ženou. To vše vedlo ke zrušení společného soužití a vyvrcholilo odchodem manžela ze společné domácnosti. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 věty první z. ř. s., podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Proti tomuto rozsudku nemají manželé právo podat odvolání, neboť se svého práva na podání odvolání výslovně vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.). Oba manželé jsou povinni neprodleně po právní moci výroku o rozvodu manželství předložit občanský průkaz s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci příslušnému městskému úřadu k zápisu změny osobního stavu. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci rozsudku o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, u něhož je manželství zapsáno, že přijímá opět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připisovat své dosavadní příjmení, případně první ze svých příjmení, užívat na příště jen své dřívější příjmení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.