5 C 246/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 17.242,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9.600 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.600 Kč od datum do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 7.642,64 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.776,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.699,72 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.000 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 400 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 9.600 Kč od datum do zaplacení, a úroku ve výši 29 % ročně z částky 10.000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne datum, ve znění dle doplnění, vůči žalované domáhal zaplacení částky 17.242,64 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.776,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.699,72 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10.000 Kč od datum do zaplacení ve výši 9,75 %, a úroku 29 % ročně z částky 10.000 Kč od datum do zaplacení.

2. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 2.451 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3.726 Kč, a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2.203 Kč, a to zároveň s poskytnutou částkou v 18 měsíčních splátkách po 1.022 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena datum. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne datum a žalovaná celkově zaplatila částku 400 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1.699,72 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok z prodlení ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč od datum, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do datum. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.776,67 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč od datum, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do data postoupení datum.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

4. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů.

5. Z předložené smlouvy o zápůjčce číslo datované dnem datum soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost právnická osoba jako poskytovatel zápůjčky a žalovaná jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla v hotovosti žalované částku 10.000 Kč jako zápůjčku, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku, úrok ve výši 2.451 Kč, částku 3.726 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, a částku 2.203 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, a to v 18 měsíčních splátkách po 1.022 Kč s tím, že poslední splátka bude činit pouze 1.006 Kč. Ke smlouvě jsou připojeny nikým nepodepsané smluvní podmínky.

6. Z tabulky umoření bylo ke dni vyhotovení výpisu datum zjištěno, že částka čerpaná žalovanou dne datum činila výši 10.000 Kč, a žalobcem evidovaná dlužná jistina z titulu uvedené smlouvy činila částku celkem 10.000 Kč.

7. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné i poskytování zápůjček, a tato společnost není bankou.

8. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce právnická osoba je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne datum.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum adresovaného žalované, a z podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že pohledávka věřitele právnická osoba z uvedené smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobci a žalovaná byla o této skutečnosti informována.

10. Z výzvy k plnění ze dne datum a z poštovního podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky.

11. Ze zákaznické karty ze dne datum soud mimo jiné zjistil, že žalovaná byla zaměstnána jako dělník, přičemž její pravidelné měsíční příjmy měly tvořit částku 18.043 Kč (z toho 11.843 Kč čistý příjem žalované a 6.200 Kč čisté příjmy domácnosti), a běžné odhadované běžné měsíční výdaje částku 2.600 Kč za nespecifikovanými účely. Mezi ověřenými dokumenty byla uvedena pracovní smlouva a dvě výplatní pásky za měsíce anonymizováno a anonymizováno rok.

12. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je žalobci postoupený nárok věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr.

13. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

16. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

17. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

18. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

19. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 z. č. 257/2016 Sb.).

20. Podle § 551 až §554 o. z. právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

21. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

24. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- právnická osoba GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

25. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

26. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalované při uzavírání smlouvy o zápůjčce. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o zápůjčce právní předchůdce žalobce řádně ověřoval úvěruschopnost žalované, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento soudu nepředložil žádné konkrétní dokumenty, ze kterých žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházel. S ohledem k příjmům žalované soud ze zákaznické karty alespoň zjistil, že tyto měly plynout z pracovního poměru a dalších příjmů domácnosti, avšak s ohledem na výdaje byla uvedena pouze odhadovaná měsíční částka ve výši 2.600 Kč, přičemž lze jen stěží uvěřit tomu, že by žalovaná neměla další výdaje. Ze zákaznické karty ani nevyplývá, že by žalobce vůbec ověřoval výdaje žalované, nejsou zde uvedeny doklady předložené k ověření výdajové stránky žalované. Nadto soud ze samotné smlouvy o zápůjčce zjistil, že předmětná zápůjčka, respektive její část měla být použita na splacení zůstatku dlužné částky žalované z již dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce číslo ve výši celkem 2.765 Kč. Uvedená skutečnost rovněž nepřisvědčuje tomu, že by právní předchůdce žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalované další poskytnutou zápůjčku řádně a včas splácet. Lze uzavřít, že právní předchůdce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy z zápůjčce dle citovaného zákona o ochraně spotřebitele a úvěruschopnost žalované řádně neověřil. Soud proto podle § 87 odst. 1 z. s. ú., považuje uvedenou smlouvu o úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

27. Soud má za prokázané, že na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalované částku 10.000 Kč. Žalovaná na poskytnutou částku zaplatila 400 Kč, proto je povinna nesplacenou částku jistiny ve výši 9.600 Kč žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky 9.600 Kč za dobu od datum do zaplacení v odpovídající výši sazby 8,25 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaná dostala právě až dnem anonymizována dvě slova rok, což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě ze dne datum, jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle potvrzení o odeslání byla žalovaném výzva odeslána dne datum, tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tedy dne datum se považuje zásilka za doručenou; žalobce žalované ve výzvě stanovil lhůtu k plnění 10 dní od data doručení, splatnost proto nastala dne datum. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni anonymizována dvě slova anonymizováno rok, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 0,25 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.600 Kč, a to od datum do zaplacení.

28. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o zápůjčce absolutně neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároku přiznaného z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.