5 C 25/2022

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o 4.032 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 4.032 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.656 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1.376 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení úroku z prodlení z částky 1.376 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení ve výši 0,5 % ročně, zamítá

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi soudní poplatek za řízení ve výši 1.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou ze dne 30. 10. 2021, zdejšímu soudu postoupenou dne 31. 1. 2022, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit částku ve výši 4.032 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.656 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1.376 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení. Svůj nárok odůvodnil tím, že dne 7. 9. 2009 uzavřel se žalovanou smlouvu, na základě které byla oprávněna si od žalobce půjčovat knihovní jednotky. Dne 26. 7. 2010 a dne 30. 7. 2010 uzavřel žalobce s žalovanou smlouvu o výpůjčce na čtyři knihovní jednotky, které měla žalovaná vrátit do 6. 9. 2010. Žalovaná se čtenářskou kartou, podepsanou dne 7. 9. 2009, zavázala dodržovat ustanovení knihovního řádu žalobce, a rovněž potvrdila, že došlo k dohodě o sjednání smluvních pokut a náhrady škody. Z knihovního řádu účinného v roce 2009 vyplývá, že se žalovaná zavázala uhradit žalobci v případě prodlení s vrácením výpůjčky smluvní pokutu ve výši 1 Kč za jednotku za den. Žalobce touto žalobou uplatňuje část smluvní pokuty za období od 26. 1. 2019 do 30. 10. 2021 ve výši 4.032 Kč (1008 dnů prodlení u každé z půjčených knih x 1 Kč denně za každou knihu x 4 knihy), neboť pokuta za předchozí období již byla žalobci přiznána na základě rozsudku název soudu, č. j. číslo jednací. K úhradě této smluvní pokuty žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne 20. 11. 2020. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná. Jelikož účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud rozhodl dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu; (dále „o. s. ř.“), pouze na základě předložených listinných důkazů. K prokázání skutkových tvrzení žalobce předložil čtenářskou kartu žalované ze dne 7. 9. 2009 (respektive dohodu ze dne 7. 9. 2009, ve které se žalovaná zavázala dodržovat knihovní řád), potvrzení o výpůjčce 3 knih ze dne 26. 7. 2010, potvrzení o výpůjčce 1 knihy ze dne 30. 7. 2010, knihovní řád anonymizována tři slova v obec účinný od 1. 1. 2006, ceník placených služeb a poplatků, usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, a výzvu k úhradě ze dne 20. 11. 2020 určující lhůtu splatnosti do 15. 12. 2020 s kopií poštovní obálky. Sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda (§ 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník; dále „obč. zák.“). Za užití citovaných ustanovení občanského zákoníku platného ke dni uzavření smlouvy, soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům: Provedenými důkazy má soud za to, že žaloba je důvodná. Ve věci bylo prokázáno, že žalovaná si od žalobce dne 26. 7. 2010 a dne 30. 7. 2020 vypůjčila knihy, které měly být vráceny do 6. 9. 2010, avšak tyto knihy dosud nevrátila, a to ani na výzvu žalobce, ve které ji stanovil další lhůtu k plnění. Žalovaná netvrdila žádné skutečnosti, ani neoznačila a nedoložila důkazy, kterými by nárok uplatněný žalobcem jakkoli vyvrátila či prokázala opak. Soud tak žalobci přiznal nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši celkem 4.032 Kč (1008 dnů prodlení x 1 Kč/den prodlení x 4 knihy), za období od 26. 1. 2019 do 30. 10. 2021. Současně soud žalobci přiznal úrok z prodlení z částky 2.656 Kč ve výši 8,25 % ročně ode dne 16. 12. 2020 do zaplacení, a z částky 1.376 Kč ve výši 8,5 % ročně ode dne 1. 11. 2021 do zaplacení, v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobu v části ohledně úroku z prodlení z částky 1.376 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení ve výši 0,5 % ročně soud zamítl, neboť je mu z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení činila repo sazba České národní banky 0,5 %, a proto má žalobce ve vztahu k tomuto nárok na úrok z prodlení ve výši pouze 8,5 % ročně z uplatněné částky 1.376 Kč ode dne 1. 11. 2021 do dne zaplacení. Lhůtu k zaplacení soud stanovil dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn dle § 142 odst. 3 o. s. ř., tedy, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Jelikož neúspěch žalobce spočíval pouze v nepatrné části, přiznal soud žalobci náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem; paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Žalobce v řízení nebyl zastoupen advokátem, soud proto přiznal žalobci náhradu požadovanou nákladů řízení v souladu s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč jeden úkon právní pomoci dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky. Žalobci soud současně uložil tímto rozhodnutím povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč dle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve spojení s položkou 1 bodu 1 písm. a) sazebníku poplatků, jenž je přílohou zákona o soudních poplatcích, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, který tak zahrnul do celkové náhrady nákladů žalobce. Celkově tak výše náhrady nákladů řízení činí částku 1.300 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci v třídenní zákonné lhůtě od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Při odůvodnění tohoto rozsudku soud postupoval dle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna řádně a včas, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.