5 C 38/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 29.016 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19.528,6 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19.528,6 Kč od 4. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 9.487,4 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9.487,4 Kč za období od 4. 1. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.604 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta v obec, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 4. 10. 2019, ve znění dle jejího doplnění domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 29.016 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 29.016 Kč od 4. 1. 2018 do zaplacení.

2. Uvedl, že žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne 13. 11. 2017 se zapůjčitelem (coby žalobcem) smlouvu o poskytnutí tzv. p2p zápůjčky, přičemž smluvní stranou byla jakožto administrátor rovněž společnost právnická osoba Uvedenou smlouvu žalovaný podepsal vlastnoručním ověřeným podpisem. Součástí uvedené smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce coby zapůjčitele poskytnout žalovanému vydlužiteli zápůjčku ve výši 13.000 Kč prostřednictvím uvedeného administrátora.

3. Žalobce svoji povinnost ze smlouvy splnil a převedl finanční prostředky na účet administrátora, který následně tyto peněžní prostředky za smluvených podmínek, po stržení odměny administrátora a poplatků za správu poskytnuté zápůjčky převedl tuto dále žalovanému ve výši 9.220 Kč. Žalovaný byl povinen zápůjčku splatit v měsíčních splátkách ve výši stanovené smlouvou vždy k 13. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje dnem 13. 12. 2017.

4. Protože žalovaný svoji povinnost splatit řádně a včas poskytnutou zápůjčku neplnil, došlo marným uplynutím sjednané dvacetidenní lhůty dle smlouvy k zesplatnění půjčky a žalovanému vznikla prodlením se splátkou přesahující 20 kalendářních dnů povinnost zaplatit celkovou zbývající část jistiny. Žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho, proto žalobce požadoval částku ve výši celkem 29.016 Kč, sestávající z nezaplacené jistiny ve výši 13.000 Kč a smluvního úroku dle čl. 3 b) smlouvy ve výši 16.016 Kč, který se zesplatněním kapitalizoval a stal se tak součástí jistiny, a dále požadoval úrok z prodlení v zákonné výši z celkové částky 29.016 Kč. Žalobce žalovanému zaslal před podáním žaloby předžalobní výzvu.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

6. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřil ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

7. Z předložené smlouvy o poskytnutí p2p zápůjčky s vlastnoručními podpisy žalobce a společnosti právnická osoba ze dne 13. 11. 2017, a s vlastnoručním a úředně ověřeným podpisem žalovaného ze dne 14. 11. 2017, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalobce jako zapůjčitel, žalovaný jako vydlužitel, a společnost právnická osoba jako administrátor. Ve smlouvě bylo uvedeno, že zapůjčitel poskytne vydlužiteli zápůjčku za dále stanovených podmínek ve výši 13.000 Kč za celkový úrok ve výši 16.016 Kč za dobu trvání zápůjčky 24 měsíců, který činí 61,6 % ročně, přičemž první splátka byla splatná ke dni 13. 12. 2017. Ze smlouvy soud dále mimo jiné zjistil, že v případě prodlení vydlužitele s úhradou jakékoliv splátky přesahující 20 kalendářních dnů se nejpozději 40. dnem prodlení stává celková částka jistiny zápůjčky včetně smluvního úroku bez dalšího splatnou. S ohledem k administraci zápůjčky je ve smlouvě uvedeno, že administrátor měl nárok na jednorázovou odměnu od vydlužitele za zprostředkování uzavření smlouvy o poskytnutí p2p zápůjčky ve výši 1 % částky jistiny zápůjčky, dále byl zapůjčitel povinen uhradit administrátorovi poplatek za zpracování žádosti o p2p zápůjčku v paušální výši 500 Kč, administrátor měl rovněž nárok na jednorázovou odměnu od zapůjčitele za zprostředkování uzavření smlouvy ve výši 9 % z částky poskytnuté vydlužiteli, a také na poplatek ve výši 990 Kč za každých započatých 12 měsíců správy zápůjčky, přičemž sjednaná částka zápůjčky pro vydlužitele měla být administrátorem ponížena o uvedené odměny a poplatky.

8. Z výpisu z účtu společnosti právnická osoba vedeného u právnická osoba ze dne 20. 11. 2017 soud zjistil, že společnost právnická osoba obdržela příchozí úhradu ve výši 13.000 Kč z účtu žalobce dle smlouvy.

9. Z výpisu z účtu společnosti právnická osoba vedeného u právnická osoba ze dne 20. 11. 2017 soud zjistil, že uvedená společnost právnická osoba zaslala na účet žalovaného dle smlouvy částku ve výši 9.220 Kč.

10. Z výzvy datované dnem 5. 9. 2019 a z poštovního podacího lístku ze dne 6. 9. 2019 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky.

11. Z ostatních doložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále „o. z.“, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

15. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

16. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/200433 ze dne 15. 12. 2004 v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

19. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. Odo 236 /2005 ze dne 27. 2. 2007 nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.

20. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že žalobce z titulu smlouvy o poskytnutí p2p zápůjčky poskytl k rukám administrátora ve prospěch žalovaného částku 13.000 Kč, kterou administrátor po odpočtu veškerých smluvených odměn a dalších poplatků dle smlouvy, žalovaným podepsané ověřeným vlastnoručním podpisem, poskytl žalovanému ve výši 9.220 Kč. Jelikož žalovaný na uvedenou jistinu, žalobcem poskytnutou ve výši 13.000 Kč ničeho do okamžiku zesplatnění dne 3. 1. 2018 neuhradil, má žalobce nárok na úhradu plné výše poskytnuté částky 13.000 Kč. Žalobce má dále nárok na smluvní úrok, který mu soud přiznal dle tabulky B1 .1.2 databáze časových řad ARAD vydávanou Českou národní bankou ve spojení s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu, kdy v období poskytnutí částky (listopad 2017) činila úroková sazba 8,37 % ročně, kterou soud žalobci přiznal v trojnásobné výši z poskytnuté jistiny, a to za dva roky sjednání zápůjčky, tj. úrok 25,11 % ročně z částky 13.000 Kč, který činí částku 3.264,3 Kč ročně (12 měsíců), a za sjednané 2 roky (24 měsíců) trvání smlouvy tak činí smluvní úrok částku 6.528,6 Kč. Jelikož žalobce pro neplacení žalovaným zápůjčku ke dni 3. 1. 2018 zesplatnil, a smluvní úrok se tak stal součástí jistiny, přiznal soud žalobci na jistině celkovou částku 19.528,6 Kč, a to včetně úroku z prodlení od data následující po dni zesplatnění, tj. ode dne 4. 1. 2018 do zaplacení z celkové částky 19.528,6 Kč ve výši 8,5 % ročně, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvního pololetí roku 2018 činila repo sazba České národní banky 0,5 %, proto má žalobce nárok rovněž na úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně. Soud proto žalobě v této části vyhověl, a ve zbývající části žaloby, sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku a úroku z prodlení z tohoto, nárok zamítl.

21. Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř).

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

23. Žalobce uplatnil žalobou nárok ve výši jistiny 29.016 Kč, byl úspěšný co do částky 19.528,6 Kč (67 %) a jeho neúspěch tak činí 33 %, proto žalobci přísluší právo na náhradu nákladů ve výši 34 % Tyto náklady sestávají z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29.016 Kč sestávající z částky 2.300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, výzva, žaloba), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., což činí částku 7.800 Kč, zvýšenou o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tedy o částku 1.638 Kč, náklady za právní zastoupení tak činí částku 9.438 Kč. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.161 Kč tak celkem činí na nákladech řízení částku 10.599 Kč. Uvedených 34 % z částky 10.599 Kč pak činí částku po zaokrouhlení ve výši 3.604 Kč na náhradě nákladů řízení žalobce, kterou je žalovaný povinen uhradit žalobci k rukám jeho právního zástupce žalobce ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.