5 C 59/2024

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela a manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky, Anonymizováno o rozvod manželství

I. Manželství manžela Jméno manžela a manželky Jméno manželky, rozené rodné přijmení, uzavřené dne datum v Anonymizováno, se rozvádí.

II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manžel se návrhem ze dne datum, domáhal rozvodu manželství uzavřeného dne datum v Anonymizováno. Uvedl, že soužití manželů bylo zpočátku uspokojivé. V průběhu manželství však zjistili, že s ohledem na jejich rozdílné povahové vlastnosti, životní cíle a rozdílné názory na vedení domácnosti, nejsou jejich představy o společné budoucnosti slučitelné, došlo ke vzájemnému citovému odcizení Neshody řešili i pomocí manželské poradny, k nápravě vztahů však nedošlo. Manželka se v posledních letech ve společném bydlišti zdržovala s přestávkami, větší část posledních dvou let bydlela v podnájmech. Manželé spolu nežijí, netvoří manželské a rodinné společenství a nevedou společnou domácnost od března Anonymizováno, neboť manželka se odstěhovala ke svému příteli. Jejich soužití považuje za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, kdy nelze očekávat jeho obnovení. Příčinu rozvratu manželství spatřuje v neschopnosti vzájemné komunikace, odděleném bydlení a neudržování společné domácnosti a v naprostém fyzickém odcizení. Děti narozené z manželství jsou již zletilé. Manželka s rozvodem manželství souhlasila. Uvedla, že zpočátku manželství fungovalo. Asi po deseti letech začal manžel holdovat alkoholu, to se stupňovalo, až bylo každodenní. Změnilo se jeho chování, byl agresivní, nedalo se s ním komunikovat, léčení odmítl. Pod vlivem alkoholu se začal dopouštět fyzického násilí vůči ní i vůči synovi, několikrát musela být volána policie. Řešila to odchodem z bydliště, jednou i s dětmi bydlela rok v podnájmu, pak se ale vrátila. Situaci řešili i prostřednictvím manželské poradny, asi půl roku bylo vše v pořádku, ale pak manžel začal znovu pít alkohol. Znovu odešla asi na jeden rok, ale vrátila se, neboť manžel se s ní nechtěl majetkově vypořádat. Nakonec ji manžel v srpnu Anonymizováno v podstatě vyhodil, vyházel jí věci, proto se ze společného bydliště odstěhovala a od té doby nevedou společnou domácnost. Navázala vážnou známost s jiným mužem, se kterým bydlí a vedou společnou domácnost. Vyloučila možnost obnovení manželského soužití, k manželovi nemá žádný citový vztah. Jako příčinu rozvratu označila požívání alkoholu manželem, jeho nepříčetnost a agresivní chování, kdy ji vulgárně nadával a dopustil se vůči ní i fyzického násilí. Děti manželů jsou již zletilé. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané následující skutečnosti: Z oddacího listu soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne datum v Anonymizováno. Ze skutkových tvrzení manželů soud zjistil, že manželství je nefunkční, po dobu osmi měsíců netvoří manželské ani rodinné společenství a nesdílí společnou domácnost, žijí odděleně, již předtím v průběhu manželství bydlela manželka vždy nejméně po dobu jednoho roku v podnájmu. Manželé vyloučili možnost obnovení manželského soužití. V současné době má manželka vážnou známost s jiným mužem, se kterým vede společnou domácnost. Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů, hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“). Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (§ 755 odst. 3 o. z.). Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak (§ 756 o. z.). Řízení je možné zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství (§384 odst. 1 věta první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“). Podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným (§ 384 odst. 2 z. ř. s.). Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky rozvodu manželství dle citovaného ustanovení § 755 občanského zákoníku. Bylo prokázáno, že manželé více jak půl roku nevedou společnou domácnost a nežijí jako manželé, netvoří manželské ani rodinné společenství. Manželé vyloučili možnost obnovení manželského soužití, manželka má vážnou známost s jiným mužem, se kterým vede společnou domácnost. Za této situace soud považuje soužití manželů za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, kdy nelze očekávat jeho obnovení. Děti narozené z manželství jsou již zletilé. Při splnění všech zákonných podmínek proto soud manželství rozvedl. S ohledem na rozporná tvrzení manželů ohledně příčin rozvratu manželství, ke kterým žádný z manželů neoznačil ani nedoložil žádné důkazy, soud příčina rozvratu spatřuje v odlišném povahovém založení manželů, v jejich rozdílných představách o fungování manželství, chodu rodiny a domácnosti, což vše vedlo k neshodám, ke ztrátě citového vztahu, k opakovaným odchodům manželky ze společné domácnosti, a vyvrcholilo ukončením společného soužití manželů. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 věty první z. ř. s., podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z. ř. s.). Oba účastníci jsou povinni neprodleně po právní moci výroku o rozvodu manželství předložit občanský průkaz s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci příslušnému městskému úřadu k zápisu změny osobního stavu. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci rozsudku o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, u něhož je manželství zapsáno, že přijímá opět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připisovat své dosavadní příjmení, případně první ze svých příjmení, užívat na příště jen své dřívější příjmení.