5 C 92/2023

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky o rozvod manželství

I. Manželství manžela celé jméno manžela a manželky celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne 11. listopadu 2022 ve obec, se rozvádí.

II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželé se společným návrhem ze dne 4. 4. 2023, podaným u zdejšího soudu téhož dne, doplněným podáním ze dne 26. 4. 2023, doručeným soudu dne 27. 4. 2023, domáhali rozvodu manželství uzavřeného dne 11. 11. 2022 ve obec. Uvedli, manželství uzavřeli unáhleně po šesti měsících společného soužití v počáteční zamilovanosti. Neshody začaly již asi po dvou měsících od sňatku. Manželství se dostalo do nenapravitelného rozvratu vzhledem k rozdílným povahám manželů, odlišným názorům, a jako problém vnímají i velký věkový rozdíl a odlišné názory na výchovu dětí manžela z prvního manželství. Již po dobu tří měsíců spolu nežijí a nevedou společnou domácnost a asi čtrnáct dnů spolu ani nebydlí, neboť manželka se odstěhovala. Oba vyloučili možnost obnovení manželského soužití. Děti se z manželství nenarodily. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané následující skutečnosti: Z oddacího listu soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 11. 11. 2022 ve obec Ze shodných skutkových tvrzení manželů soud zjistil, že krátce po uzavření manželství se projevily názorové neshody, došlo mezi nimi k odcizení, ztrátě citového vztahu a následně ke zrušení společné domácnosti. Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“). Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak (§ 756 o. z.). Řízení je možné zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství (§384 odst. 1 věta první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen„ z. ř. s.“). Podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným (§ 384 odst. 2 z. ř. s.). Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky k rozvodu manželství dle citovaného ustanovení § 755 o. z. Bylo prokázáno, že manželé po dobu tří měsíců žijí odděleně a nevedou společnou domácnost, a před čtrnácti dny se manželka odstěhovala. Došlo mezi nimi k odcizení a ztrátě citového vztahu, oba vyloučili možnost obnovení manželského soužití. Za této situace soud považuje soužití manželů za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, kdy nelze důvodně očekávat jeho obnovení. Děti se z manželství nenarodily. Při splnění všech zákonných podmínek proto soud manželství rozvedl. Příčinu rozvratu manželství spatřuje v odlišném povahovém založení manželů, v jejich odlišných představách a názorech na společný život, což vedlo k neshodám, a vyústilo ve vzájemném citovém odcizení manželů a ztrátě citového vztahu. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 věty první z. ř. s., podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z. ř. s.). Oba manželé jsou povinni neprodleně po právní moci výroku o rozvodu manželství předložit občanský průkaz s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci příslušnému městskému úřadu k zápisu změny osobního stavu. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci rozsudku o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, u něhož je manželství zapsáno, že přijímá opět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připisovat své dosavadní příjmení, případně první ze svých příjmení, užívat na příště jen své dřívější příjmení.