6 C 155/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 25.404,12 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zčásti zamítá co do zaplacení částky 2.547 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 2.754,12 Kč od 2. 7. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 22.857,12 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 15.000 Kč od 2. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení ve výši 1.973,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, anonymizováno, advokáta. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 15. 3. 2021, ve znění doplnění ze dne 16. 5. 2022, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 17.904,12 Kč sestávající z jistiny ve výši 15.000 Kč, poplatku ve výši 2.754,12 Kč a poplatku za upomínku ve výši 150 Kč. Dále žalobce požadoval úrok ve výši 8 % ročně z částky 17.754,12 Kč od 2. 7. 2019 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 7.500 Kč. Žalobce uvedl, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce – společností právnická osoba, IČO, byla dne 17. 6. 2019 distančním způsobem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které, právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou finanční částku spolu s poplatkem za její poskytnutí včetně úroku z úvěru ve výši 2.754,12 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaná ničeho neuhradila, proto má právo na zaplacení celkové dlužné částky včetně smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 17.904,12 Kč od 2. 7. 2019 do 15. 3. 2021, smluvních úroků ve výši 8 % a poplatku za upomínání ve výši 150 Kč. Pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2020. Žalobce rovněž v žalobě i jejím doplnění tvrdil, že jeho právní předchůdce posuzoval úvěruschopnost žalované. Žalovaná se k jednání nařízenému na den 25. 11. 2022 nedostavila, a to bez jakékoliv omluvy či žádosti o odročení. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 4. 11. 2022, a to postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). K jednání soudu se po předchozí omluvě nedostavil žalobce ani jeho právní zástupce, a soud proto věc na základě ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 6. 2019 soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které, byly žalované bezhotovostně převedeny peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Ve smlouvě byla rovněž sjednána zápůjční úroková sazba (pevná – úrok) ve výši 36 % ročně, úrok byl vyčíslen částkou 207,12 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2.547 Kč nejpozději do 1. 7. 2019. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla ve smlouvě sjednána povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši 8 % ročně, náhradu účelně vynaložených nákladů a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení. Potvrzením o provedené platbě ze dne 17. 6. 2019 má soud za prokázané, že dne 17. 6. 2019 právní předchůdce žalobce odeslal žalované na bankovní účet uvedený ve smlouvě částku 15.000 Kč. právnická osoba, má soud za prokázané, že majitelem a jediným disponentem bankovního účtu uvedeného ve smlouvě o úvěru byla žalovaná. Z výplatní pásky má soud za prokázané, že žalovaná měla měsíční příjem ve výši 31.105 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2020 má soud za prokázané, že žalobce se stal věřitelem pohledávky. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 23. 3. 2020 ve spojení s podacím lístkem vyplývá, že žalobce před podání žaloby vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky. Z ostatních soudem provedených důkazů nevyplynulo již nic významného pro posouzení věci. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Soud provedl shora uvedené dokazování, ze kterého zjistil následující skutečnosti, přičemž provedené důkazy posoudil každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti a na základě citovaných ustanovení zákona dospěl k následujícím závěrům ve věci samé. Účastníci, resp. právní předchůdce žalobce a žalovaná, uzavřeli dne 17. 6. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které, předchůdce žalobce žalované poskytl peněžní prostředky v celkové výši 15.000 Kč Smlouvou se žalovaná zavázala poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem a s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2.547 Kč právnímu předchůdci žalobce vrátit, a to nejpozději do 1. 7. 2019. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti, když úvěr včetně příslušenství řádně a včas nesplnila, a proto žalobce krom poskytnutého úvěru a poplatku požaduje i smluvní pokutu a smluvní úrok z prodlení. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 22.857,12 Kč, která zahrnuje jistinu ve výši 15.000 Kč, poplatek za upomínku ve výši 150 Kč, úrok ve výši 207,12 Kč a smluvní pokutu ve výši 7.500 Kč. Soud úvěrovou smlouvu shledal jako platně uzavřenou, avšak sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru soud považuje za sjednaný v rozporu se zákonem, jelikož podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jiné peněžité plnění u úvěrů poskytovaných subjekty, které nebyly bankami, sjednat nebylo možné. Obdobně konstatovaly i Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003. Ze smlouvy navíc není zřejmé, z čeho se poplatek skládá a proč je stanoven právě v této výši. Ujednání účastníků o dalším plnění (poplatku) tak soud považuje za neplatné pro rozpor se zákonem a s dobrými mravy dle § 588 o. z., a proto soud žalobu co do poplatku zamítl. Soud zamítl žalobu i co do úroku ze smluvního úroku, neboť případné přirůstání úroků k jistině by muselo být výslovně sjednáno přímo ve smlouvě, což v tomto případě nebylo (§ 1806 o. z.). S ohledem na vše shora uvedené byla žaloba shledána důvodnou pouze co do jistiny pohledávky, sjednaného poplatku za upomínku, smluvní pokuty a úroku. Současně soud žalobci přiznal i právo na úrok z prodlení z jistiny podle § 1970 o. z., neboť žalovaná se ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.973,70 Kč, přičemž tato částka představuje 79,94 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 89,97 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 10,03 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.017 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25.404,10 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.