6 C 16/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Mužíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizováno 5 slov sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný celé jméno žalovaného je povinen zaplatit žalobci částku 1.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 500 Kč od 2. 10. 2018 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 500 Kč od 2. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 600 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Břeclavi na soudním poplatku částku 1.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou ze dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1.000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky 500 Kč od 2. 10. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky 500 Kč od 2. 10. 2019 do zaplacení. Svůj nárok odůvodnil žalobce tím, že je vlastníkem pozemku parc. číslo v katastrální uzemí, územní celek, zapsaného na list vlastnictví pro k. ú. část obce. Dne datum uzavřel žalobce se žalovaným pachtovní smlouvu číslo, na základě které přenechal žalovanému do užívání část pozemku parc. číslo o výměře 214 m2 v k.ú. část obce za roční pachtovné ve výši 500 Kč, a to za účelem provozování drobné zemědělské činnosti. Dle čl. V. odst. 2, 3 pachtovní smlouvy byla sjednána platba pachtovného ročně pozadu vždy k 1. 10. běžného roku. V odst. 5 smlouvy se žalovaný zavázal v případě prodlení s úhradou zaplatit i úrok z prodlení. Dlužná částka představuje dlužné pachtované ke dni 1. 10. 2018 a ke dni 1. 10. 2019. Žalovaný i přes písemnou upomínku žalobce dlužnou částku neuhradil. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud, podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z pachtovní smlouvy č. spisová značka má soud za prokázané, že žalobce jakožto propachtovatel přenechal žalovanému, coby pachtýři, k užívání část pozemku parc. číslo o výměře 214 m2 za účelem provozování zemědělské činnosti a žalovaný se zavázal platit pachtovné vždy ročně pozadu k 1. 10. běžného roku ve výši 500 Kč. Z výpisů z katastru nemovitostí, konkrétně z listu vlastnictví číslo pro k.ú. část obce vyplývá, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. číslo. Z upomínky ze dne datum ve spojení s doručenkou má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky. Dle ust. § 2332 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Dle ust. § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. S ohledem na všechna výše uvedená zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí ve výroku I. zcela vyhověl, přičemž uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1.000 Kč představující dlužné pachtovné. Nárok žalobce na zaplacení úroků z prodlení má pak oporu v ustanovení § 1970 OZ, neboť se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci. Soud proto žalobci přiznal požadované úroky z prodlení jdoucí vždy ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých dlužných částek. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému ve výši 600 Kč. Tuto částku tvoří paušální náhrada nákladů řízení žalobce nezastoupeného zástupcem na základě ust. §151 odst. 3 o. s. ř., jenž nedoložil výši svých hotových výdajů, a to ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle ust. § 89a exekučního řádu, kdy se jedná o náhradu po 300 Kč za jeden úkon v souladu s ust. § 1 odst. 3 této vyhlášky (tj. za podání žaloby a předžalobní výzvu). Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“), podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný. Česká republika, coby žalobce, je dle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona o SOP, vždy od placení soudních poplatků osvobozena, a proto, v důsledku vyhovění žalobě tímto rozsudkem, došlo ke vzniku poplatkové povinnosti žalovaného. V návaznosti na předmět sporu činí poplatek dle položky 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků 1.000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.