6 C 210/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11.830,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky částka od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne datum, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky částka spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a částky ve výši částka (představující smluvní pokutu).

2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi ním a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota, na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které byly žalovanému zaslány na jeho účet dne datum. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit žalobci spolu s jistinou shora poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši částka, smluvní úrok ve výši částka, poplatek za službu Klidné spaní ve výši částka, poplatek za službu Anonymizováno ve výši částka a poplatek za službu Anonymizováno ve výši částka. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas, žalobci neuhradil do podání žaloby ničeho. V souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou dlužné částky žalobci vznikl nárok na úrok z prodlení a dále na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení. Tuto žalobce uplatňuje pouze za prvních 90 dnů prodlení ve výši částka. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

5. Z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, informací pro spotřebitele, ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum a z přílohy: Předpis denních splátek soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalobce jako věřitel a žalovaný jako klient. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce poskytnout žalovanému jako spotřebitelský úvěr s postupným a opakovaným čerpáním finanční částku až do výše částka, bezhotovostním převodem na účet uvedený ve smlouvě, pod variabilním symbolem var. symbol, a závazek žalovaného poskytnuté finanční prostředky žalobci vrátit spolu s poplatkem za vyplacení tranše úvěru, smluvním úrokem a poplatky za volitelné služby Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno, a to do 29. dne ode dne následujícího po posledním dni doby platnosti kreditního rámce.

6. Z listiny, označené jako Autorizace ověření totožnosti, ze dne datum, a z listiny BankID výpis soud zjistil, že je zde uvedeno, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím služby BankID.

7. Z nedatované listiny označené jako Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, vystavené žalobcem, soud zjistil, že je zde uvedeno, že dne datum byla pod VS var. symbol na účet, uvedený v záhlaví smlouvy o úvěru shora, odeslána částka ve výši Anonymizováno, s poznámkou Anonymizováno Váš Anonymizováno úvěr.

8. Ze sdělení právnická osoba. ze dne datum soud zjistil, že majitelem běžného účtu, uvedeného v záhlaví smlouvy o úvěru shora, byl žalobce, a že na tento účet byla dne datum připsána pod VS var. symbol platba ve výši částka.

9. Z nedatované listiny označené jako Identifikované příjmy, vystavené žalobcem, soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalobcem byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele, doložený prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: částka.

10. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba. ze dne datum na jméno žalovaného soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaný žije ve společně hospodařící domácnosti o počtu členů 5 a víc, z toho s příjmem 3, nepracujících 2. Výše jeho pravidelných měsíčních výdajů činí právnická osoba Kč na bydlení, právnická osoba Kč na další nezbytné výdaje a částka na ostatní zbytné výdaje, kolonka výše výdajů na půjčky není vyplněna. Výše jeho ověřeného čistého měsíčního příjmu činí částka, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovaným činí částka. Regionální koeficient: 1.3, rezerva pro výdaje: 910, vypočítané minimální výdaje částka, disponibilní příjem částka, počet doporučených prodloužení 0, posouzení úvěruschopnosti: úspěšné.

11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka a upozornil ho na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Z podacího lístku z téhož dne pak vzal soud za prokázané, že předžalobní výzvu žalobce dne datum žalovanému odeslal.

12. Dokazování dalšími žalobcem předloženými listinnými důkazy, jimiž byly souhlas se zpracováním osobních údajů, obecné principy posuzování úvěruschopnosti, všeobecné obchodní podmínky platné od datum a oznámení o vypovězení smlouvy z datum, soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl.

13. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

14. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

17. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

18. Podle § 104 z. s. ú. platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

19. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

21. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

23. Soud se z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž dospěl k závěru, že žalobce tuto svou zákonnou povinnost řádně nesplnil. Ohledně příjmů žalovaného soud z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z listiny Identifikované příjmy shora zjistil, že výše žalobcem ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného měla činit částka, přičemž žalobce uvedl, že tento ověřil na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, s tím, že příjem byl doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce, aniž by však tento výpis předložil, popř. alespoň údaje z něj zjištěné blíže specifikoval a konkretizoval. Tento údaj je tak naprosto nepřezkoumatelný a z hlediska výpovědní hodnoty ohledně příjmové stránky žalovaného bezcenný. Navíc samotným žalovaným uvedená výše jeho čistého měsíčního příjmu činila podstatně vyšší částku (byť rovněž nijak nedoloženou, ani co do zdrojů nekonkretizovanou), a to částka. Tento rozpor nebyl ze strany žalobce nijak reflektován. Ohledně výdajů žalovaného žalobce vycházel výhradně z údajů uvedených ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného shora. Dle nich žalovaný žil ve společně hospodařící domácnosti o počtu 5 členů, z toho 3 s příjmem, výše jeho pravidelných měsíčních výdajů činila právnická osoba Kč na bydlení, právnická osoba Kč na další nezbytné výdaje a částka na ostatní zbytné výdaje (přičemž výše výdajů na půjčky nebyla vyplněna), bez jakéhokoli bližšího upřesnění a konkretizace co do výše a charakteru jednotlivých druhů těchto výdajů, a bez uvedení zdrojů či způsobu verifikace těchto údajů, což nevzbuzuje důvěru ve validitu těchto údajů. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti nevyplývá, že by žalobce vůbec ověřoval uváděné výdaje žalovaného, nejsou zde zmíněny žádné doklady předložené k ověření výdajové stránky žalovaného. V žalobním návrhu žalobcem uvedené provedení ověření v insolvenčním rejstříku a v evidenci exekucí, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční ani exekuční řízení, se soudu jeví jako úkon pro forma činěný, s bagatelní výpovědní hodnotou (z neexistence insolvenčního či exekučního řízení vůči osobě nevyplývá její solventnost, ani její nezadluženost). V této situaci učiněný závěr, že při tvrzených příjmech a výdajích má žalovaný dostatečný příjem k úhradě poskytovaného úvěru (jak vyplývá z vyhodnocení posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako úspěšné), se soudu jeví jako nedostatečně zdůvodněný a účelový (nota bene v situaci, kdy dle údajů uvedených samotným žalobcem činil rozdíl mezi ověřenými měsíčními příjmy žalovaného a jeho výdaji částku částka, přičemž na poskytnutý úvěr měl do 30 dnů od poskytnutí úvěru uhradit částku částka). Dále údaj o disponibilním příjmu žalovaného ve výši částka, uvedený ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného shora, který matematicky neodpovídá rozdílu mezi žádným z uvedených příjmů a výdajů, se pak soudu jeví jako zmatečný a o finanční situaci žalovaného nic nevypovídající. Rovněž skutečnost, že dle posouzení úvěruschopnosti shora nebylo zjištěno, resp. uvedeno, zda a kolik případně žalovaný měsíčně vydával na půjčky, žalobcem nijak nekomentovaná ani nereflektovaná, je dle názoru soudu skutečností, která též (vedle výše uvedeného rozdílu mezi žalovaným tvrzenými příjmy a výdaji, a výší celkové částky k úhradě z poskytovaného úvěru) nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného další poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle § 87 odst. 1 z. s. ú. považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

24. Vzhledem k tomu, že soud posoudil Smlouvu jako absolutně neplatnou, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. povinen žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatil plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce poskytl žalovanému v případě uplatňovaného nároku částku ve výši částka a že žalovaný na poskytnutou částku žalobci nezaplatil ničeho. Žalovaný je tedy povinen nesplacenou částku jistiny ve výši částka žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení. Soud žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení, který žalobci přiznal z nesplacené částky jistiny od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení nečinný, nebylo možné zjistit jeho současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že není schopen bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

25. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (smluvní pokuta, smluvní úrok, smluvní poplatky). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný, resp. žalovanému žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.