6 C 85/2026

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, adresa o zaplacení 25.377,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10.000 Kč s tím, že je oprávněna tuto částku žalobci uhradit v měsíčních splátkách po 1.000 Kč splatných vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž výrok I. tohoto rozsudku nabyde právní moci, pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení některé ze splátek řádně a včas.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 15.028,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 11.787,72 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení a částku 348,71 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, soudu doručeným dne datum, vůči žalované domáhal zaplacení částky 25.028,84 Kč spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11.787,72 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, a částky ve výši 348,71 Kč (představující smluvní pokutu).

2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi ním a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které poskytl žalobce žalované úvěr až do výše 12.700 Kč s možností postupného čerpání, a to konkrétně peněžní prostředky celkem ve výši 11.000 Kč, které byly žalované zaslány na její účet č. č. účtu dne datum v částkách ve výši 6.800 Kč, 1.200 Kč a 3.000 Kč. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit žalobci spolu s jistinou shora, ku dni podání žaloby v nesplacené výši 10.997,37 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, ku dni podání žaloby ve výši 216,75 Kč, smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny, ku dni podání žaloby ve výši 13.241,12 Kč, poplatek za službu Anonymizováno ku dni podání žaloby ve výši 84,18 Kč a poplatek za službu Anonymizováno, ku dni podání žaloby ve výši částka. Žalovaná nehradila své smluvní závazky řádně a včas, žalobci uhradila do podání žaloby celkem pouze částku ve výši 1.000 Kč. Žalobci tak dále vznikl nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, kterou uplatňuje pouze za prvních 90 dnů prodlení za období od datum do datum ve výši 348,71 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., zaslanou jí dne datum.

3. Žalovaná podala proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu odpor a následně ve svém vyjádření k žalobě ze dne datum, soudu doručeném dne datum, uvedla, že nárok žalobce neuznává v plném rozsahu, namítá, že žalobce při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně neposoudil její úvěruschopnost. V době uzavření smlouvy byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce, byla bez zaměstnání a bez pravidelného příjmu. Podle žaloby doložila měsíční příjem ve výši 25.000 Kč, ale takového příjmu v rozhodném období nedosahovala, od prosince 2024 do března 2025 bylo na její bankovní účet připsáno celkem pouze 13.747 Kč.

4. Ve věci proběhlo jednání dne datum, ke kterému se dostavila žalovaná, žalobce svou neúčast omluvil. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „Anonymizováno“ č. hodnota ze dne datum a z přílohy: Předpis denních splátek soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalobce jako věřitel a žalovaná jako klient. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce poskytnout žalované jako revolvingový spotřebitelský úvěr s postupným a opakovaným čerpáním finanční částku až do výše kreditního rámce 12.700 Kč, bezhotovostním převodem na účet uvedený ve smlouvě, pod variabilním symbolem var. symbol, a závazek žalované poskytnuté finanční prostředky žalobci vrátit spolu s poplatkem za vyplacení tranše úvěru, smluvním úrokem ve výši 1,066 % denně a poplatky za volitelné služby Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno, budou-li tyto aktivovány, a to do 29. dne ode dne následujícího po posledním dni doby platnosti kreditního rámce, tj. do datum.

6. Z listiny, označené jako Autorizace ověření totožnosti, ze dne datum soud zjistil, že je zde uvedeno, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet č. č. účtu.

7. Z nedatované listiny označené jako Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, vystavené žalobcem, soud zjistil, že je zde uvedeno, že dne datum byly pod VS var. symbol na účet č. č. účtu, uvedený v záhlaví smlouvy o úvěru shora, s poznámkou Anonymizováno, odeslány částky ve výši 6.800 Kč, 1.200 Kč a 3.000 Kč.

8. Z odpovědi na dotaz soudu - sdělení právnická osoba. ze dne datum soud zjistil, že majitelem běžného účtu uvedeného v záhlaví smlouvy o úvěru shora č. č. účtu byla v období od datum do datum žalovaná, a že na tento účet byly v tomto období připsány od plátce právnická osoba. pod VS var. symbol dne datum částky ve výši 6.800 Kč, 1.200 Kč a 3.000 Kč, s poznámkou Anonymizováno.

9. Z nedatované listiny označené jako Identifikované příjmy, vystavené žalobcem, soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalobcem byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele, doložený prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce za období od datum do datum. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: částka.

10. Z nedatovaného výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba. na jméno žalované soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaná žije ve společně hospodařící domácnosti o počtu členů 2, z toho s příjmem 1. Výše jejích pravidelných měsíčních výdajů činí částka na půjčky, částka na bydlení, částka na další nezbytné výdaje a právnická osoba Kč na ostatní zbytné výdaje. Výše jejího ověřeného čistého měsíčního příjmu činí částka, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovanou činí částka. Regionální koeficient: 1.3, rezerva pro výdaje: částka, vypočítané minimální výdaje částka, disponibilní příjem částka, počet doporučených prodloužení 0, posouzení úvěruschopnosti: úspěšné.

11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 26.207,34 Kč a upozornil ji na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Z potvrzení o podání doporučené zásilky od právnická osoba. pak vzal soud za prokázané, že předžalobní výzvu žalobce dne datum žalované odeslal.

12. Na výzvu soudu, aby označil důkazy, na základě kterých ověřil údaje o příjmech a výdajích žalované uvedené ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti, a dále aby uvedl, kolik bylo celkem žalovanou na dlužnou částku uhrazeno, žalobce ve svém podání ze dne datum, soudu doručeném dne datum, sdělil, že při ověřování úvěruschopnosti žalované nejprve zjistil informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila částka, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované, což žalobce doložil výpisem o posouzení úvěruschopnosti. K ověření majitele bankovního účtu a výše příjmu využil žalobce licence AISP, jak je doloženo autorizací ověření totožnosti, a výpisem z běžného účtu žalované, vyhotoveného prostřednictvím služby Anonymizováno, které žalobce předkládá soudu. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaná nenachází v registrech Centrální evidence exekucí, Insolvenční rejstřík, Registr neplatných dokladů MVČR, právnická osoba., Registr hledaných osob PČR, Registr politicky aktivních osob (Anonymizováno), Katastrální rejstřík – kontrola platnosti adresy, Registr „sankční seznamy“. Dále žalobce sdělil, že žalovaná na poskytnutý úvěr celkem uhradila částku ve výši 1.000 Kč, a to platbou ze dne datum. Dále žalobce sdělil, že žalovaná neuhradila žalobci od podání žaloby do dne tohoto sdělení ničeho.

13. Z rozhodnutí právnická osoba, kontaktní pracoviště adresa, ze dne datum, č.j. Anonymizováno, soud zjistil, že tímto rozhodnutím byla žalovaná z důvodu maření součinnosti s úřadem práce ode dne datum vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnání.

14. Z částečných výpisů z Anonymizováno právnická osoba č. č. účtu za období datum – datum, strana 4, období datum – datum, strana 2, a období datum – datum, strana 3, soud zjistil, že na tento účet byly připsány platby od ÚP adresa dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka.

15. Z výpisu z běžného účtu IBAN na jméno žalované, vyhotoveného systémem Kontomatik za období od datum do datum, soud zjistil, že počáteční zůstatek na tomto účtu činil částka, konečný zůstatek činil částka. Na účet byly připsány v období od datum – datum příchozí platby od plátce ÚP adresa dne datum ve výši částka označením Anonymizováno dne datum ve výši částka s označením Anonymizováno, dne datum ve výši částka s označením Anonymizováno. Na účet byla připsána řada plateb, vesměs od fyzických osob, u nichž není patrný důvod platby, resp. ani zdroj platby. Z účtu bylo provedeno velké množství odchozích plateb, u nichž není možné identifikovat adresáta ani důvod platby. Z účtu byla provedena řada odchozích plateb ve prospěch různých herních a sázkových portálů (např. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, právnická osoba., Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno), z toho za období datum – datum v celkové výši částka.

16. Dokazování dalšími žalobcem předloženými listinnými důkazy, jimiž byly informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecné obchodní podmínky, platné od datum, BankID výpis, výzva k úhradě dluhu ze dne datum a obecné principy posuzování úvěruschopnosti, soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl.

17. Při jednání dne datum žalovaná uvedla, že by chtěla situaci nějak řešit. V současné době bydlí ve Anonymizováno u matky, snaží se hledat bydlení. Je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr, výplatu ještě nedostala, ve smlouvě má dojednánu mzdu částka hrubého. Přispívá matce na bydlení, hradí si jízdné, tramvaj, dceři hradí částka školné, zbytek si nechává na bydlení. Je schopna splácet měsíčně částku částka.

18. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru, uzavřené ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

19. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Dle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

22. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

23. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

25. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (Jméno žalobce. vs. Anonymizováno), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

27. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

28. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalované při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání předmětné smlouvy řádně ověřoval úvěruschopnost žalované, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento dle názoru soudu potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Ohledně příjmů žalované soud z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované a z listiny Identifikované příjmy shora zjistil, že výše žalobcem ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované měla činit částka, přičemž žalobce uvedl, že tento ověřil na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, s tím, že příjem byl doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Z předloženého výpisu z bankovního účtu shora však soud zjistil, že příchozí platby (od plátce ÚP adresa), které lze jednoznačně identifikovat jako příjem (ze sociálních dávek) činí za období čtyř měsíců bezprostředně předcházejících poskytnutí úvěru částky ve výši částka (prosinec 2024), částka (leden 2025) a částka (březen 2025). U ostatních příchozích plateb nelze jejich původ ani důvod zjistit, a nelze je tak ani jednoznačně označit za příjmy (může se jednat např. o půjčky). Tomu svědčí i skutečnost, že sama žalovaná uvedla výši svého čistého měsíčního příjmu v částce pouze částka (viz výpis o posouzení úvěruschopnosti). Tento rozpor nebyl ze strany žalobce nijak reflektován. Údaj o výši ověřeného měsíčního příjmu žalované je tak nepřezkoumatelný a z hlediska výpovědní hodnoty ohledně příjmové stránky žalovaného nepříliš cenný. Ohledně výdajů žalované žalobce vycházel z údajů uvedených ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované shora. Dle nich žalovaná žila v hospodařící domácnosti o počtu 2 členů, z toho 1 s příjmem, výše jejích pravidelných měsíčních výdajů činila částka na půjčky, částka na bydlení, částka na další nezbytné výdaje a Anonymizováno na ostatní zbytné výdaje, opět bez jakéhokoli bližšího upřesnění a konkretizace co do výše a charakteru jednotlivých druhů těchto výdajů, a bez uvedení zdrojů či způsobu verifikace těchto údajů, což nevzbuzuje důvěru ve validitu těchto údajů. Tyto údaje jsou navíc v jasném rozporu s údaji vyplývajícími z předloženého výpisu z bankovního účtu shora, z něhož je jednoznačně patrné, že výše výdajů žalované byla mnohem (násobně) vyšší než výše výdajů uváděná ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti shora. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti nevyplývá, že by žalobce vůbec ověřoval uváděné výdaje žalované, nejsou zde (kromě výpisu z bankovního účtu) zmíněny žádné doklady předložené k ověření výdajové stránky žalované. V doplnění žalobního návrhu z datum žalobcem uvedené provedení ověření v insolvenčním rejstříku a v evidenci exekucí, že vůči žalované není vedeno insolvenční ani exekuční řízení, resp. v registrech neplatných dokladů MVČR, Anonymizováno, právnická osoba., registru hledaných osob PČR, registru politicky aktivních osob (Anonymizováno), katastrálním rejstříku a registru „sankční seznamy“, se soudu jeví jako úkony pro forma činěné, s bagatelní výpovědní hodnotou (z neexistence insolvenčního či exekučního řízení vůči osobě nevyplývá její solventnost, ani její nezadluženost, z platnosti dokladů totožnosti, resp. případné politické aktivity o schopnosti splácet úvěr nevyplývá nic). V této situaci učiněný závěr, že při tvrzených příjmech a výdajích má žalovaná dostatečný příjem k úhradě poskytovaného úvěru (jak vyplývá z vyhodnocení posouzení úvěruschopnosti žalované jako úspěšné), se soudu jeví jako nedostatečně zdůvodněný a účelový. Rovněž údaj o disponibilním příjmu žalované ve výši částka, uvedený ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované shora, který matematicky neodpovídá rozdílu mezi žádným z uvedených příjmů a výdajů, se pak soudu jeví jako zmatečný a o finanční situaci žalované nic nevypovídající. Rovněž žalobcem nijak nekomentovaná ani nereflektovaná skutečnost, že žalovaná pravidelně vydávala značné částky na sázky (za měsíc předcházející poskytnutí úvěru ve výši částka), přičemž tato skutečnost je patrná i z výpisu z bankovního účtu žalované shora a musela, resp. mohla tak být žalobci známa v okamžiku rozhodování o poskytnutí úvěru, je dle názoru soudu skutečností, která též nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalované další poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalované zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

29. Vzhledem k tomu, že soud posoudil Smlouvu jako absolutně neplatnou, je žalovaná podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. povinna žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatila plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce poskytl žalované v případě uplatňovaného nároku částku ve výši 11.000 Kč a že žalovaná na poskytnutou částku žalobci zaplatila celkem 1.000 Kč. Žalovaná je tedy povinna nesplacenou částku jistiny ve výši 10.000 Kč žalobci vrátit dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. jako bezdůvodné obohacení. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu nepřiznal žalobci požadovaný zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaná dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené jí ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky dle § 160 odst. 1 věty první za středníkem ve splátkách, jejichž výše a podmínky jsou blíže popsány ve výroku rozhodnutí shora, neboť žalovaná o umožnění splnit uloženou povinnost formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1.000 Kč požádala a odůvodněnost této žádosti jejími současnými majetkovými a dalšími poměry doložila i předloženými listinami.

30. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (smluvní pokuta, smluvní úrok, smluvní poplatky). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaná dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené jí ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.