6 C 99/2022

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Mužíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 6.531 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný jméno – jméno celé jméno žalovaného je povinen zaplatit žalobci název žalobkyně částku 6.531 Kč a dále zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.531 Kč od 28. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení na soudním poplatku částku 400 Kč a za právní zastoupení advokátkou anonymizováno jméno příjmení částku 200 Kč, to vše k jejím rukám do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 3. 2. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 6.531 Kč a úroky z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 6.531 Kč od 28. 4. 2021 do zaplacení. Nárok odůvodnil tím, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu nad 2 500 cm3 registrační značka, VIN: anonymizováno, neměl v období od 9. 10. 2020 do 14. 12. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný je povinen uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Výši příspěvku určil žalobce dle § 4 citovaného zákona, přičemž základ příspěvku u osobního automobilu nad 2 500 cm3 činí celkem částku 6.231 Kč (67 dní x 93 Kč) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč (§4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.). Žalobce zaslal žalovanému výzvu k zaplacení, která je podmínkou nároku na příspěvek s tím, že splatnost příspěvku nastala uplynutím 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost příspěvku nastala dne 27. 4. 2021. Ode dne následujícího po splatnosti příspěvku žalobce požaduje i zákonné úroky z prodlení. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Žalovaný se k jednání nařízenému na den 24. 11. 2022 nedostavil, a to bez jakékoliv omluvy či žádosti o odročení. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 5. 9. 2022, a to postupem podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). K jednání soudu se nedostavili ani žalobce a jeho právní zástupce, kteří se ovšem z neúčasti na jednání omluvili, a soud proto na základě § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků řízení. Na základě zjištění vyplývajících z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé a má tedy za prokázané následující skutečnosti. Ze zprávy stát. instituce má soud za prokázané, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem shora specifikovaného vozidla a v daném obdobní k němu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z předložené výzvy k zaplacení příspěvků a upomínek včetně dokladů o jejich zaslání, vzal soud za prokázané, že žalobce před vymáháním nároku, postupoval v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. a žalovaného řádně vyzval k zaplacení dlužné částky z titulu provozování vozidla bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Hmotně právně soud posoudil nárok žalobce podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., tedy jako nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s uvedeným zákonem. Žalobce má přitom právo na zaplacení příspěvku, jehož výše je dána denní sazbou stanovenou zákonem, v tomto případě 93 Kč za jeden den nepojištění, vynásobený počtem dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tj. 67 dní, a dále má právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na to, že žalobce prokázal oprávněnost svého nároku na zaplacení žalobou uplatněné částky a žalovaný jej nerozporoval, soud žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 600 Kč představující jím zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrady účastníka nezastoupeného advokátem v částce 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní upomínka, podání ve věci samé) dle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1, 3 vyhlášky 254/2018 Sb. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 3344/12 (dostupný na www.usoud.cz). Dle citovaného ustanovení je možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.