6 C 99/2026

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 47.820 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 30.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30.000 Kč od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 12.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 42.000 Kč od 9. 5. 2025 do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky 12.000 Kč od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení a částku 5.820 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.349,17 Kč k rukám zástupkyně žalobce, advokátky Jméno advokátky.

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky 42.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 42.000 Kč od 9. 5. 2025 do zaplacení a částky 5.820 Kč. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum (dále jen „Smlouva“) poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši celkem 30.000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně z poskytnuté jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou s tím, že žalovaný se zavázal jej průběžně splácet pravidelnými měsíčními splátkami, splatnými vždy k 5. dni v měsíci. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy žalobce uvedl, že výši příjmu žalovaného ověřil výpisem z bankovního účtu žalovaného či případně výplatními listy a dále žalobce provedl lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě zjištěných skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného, a proto byla jeho žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru schválena. Vzhledem k tomu, že žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nesplácel, byl opakovaně upomínán a v upomínce ze dne datum ho žalobce informoval o zesplatnění celého úvěru ke dni datum. Žalovaný přes opakované výzvy žalobce dlužnou částku v celkové výši 42.000 Kč, která se skládala z dlužné jistiny ve výši 30.000 Kč a smluvního úroku ve výši 12.000 Kč (40 % měsíčně z jistiny za první měsíc čerpání úvěru), nezaplatil. Žalobce dále požadoval v důsledku prodlení žalovaného s vrácením poskytnutých peněžních prostředků smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od 9. 5. 2025 do 18. 11. 2025, tj. celkem v částce 5.820 Kč. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalovanému předžalobní upomínku dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), aniž ve věci nařizoval jednání.

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum a z kopie občanského průkazu a evropského průkazu zdravotního pojištění žalovaného má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 30.000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně z nesplacené jistiny. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do doby úplného splacení jistiny. Žalovaný se zavázal hradit úrok v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti, vždy k 5. dni v měsíci, a jistinu se zavázal splatit nejpozději ke dni ukončení Smlouvy.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum shora, z potvrzení o provedené platbě ze dne datum od právnická osoba a ze sdělení právnická osoba. ze dne datum bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě Smlouvy dne datum poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč, které mu byly zaslány bezhotovostně na účet č. č. účtu, jehož majitelem byl v době připsání peněžních prostředků na účet žalovaný.

7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum a z potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a současně ho upozornil na možnost jejího vymáhání soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne datum a žalovanému byla ve výzvě stanovena lhůta 3 dnů k úhradě dlužné částky.

8. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota na jméno žalovaného soud zjistil, že je v ní uveden rodinný stav žalovaného svobodný, korespondenční adresa žalovaného adresa, způsob bydlení – jiné, zdroj příjmů zaměstnaný, zaměstnavatel právnická osoba, adresa, zde zaměstnán od 10.2023, měsíční příjem částka, měsíční výdaje částka, exekuce a insolvence – ne.

9. Z výpisu z účtu č. č. účtu, vedeného na jméno žalovaného u právnická osoba. za období od datum do datum bylo zjištěno, že za toto období byly provedeny odchozí platby ve výši celkem částka, z toho dne datum odchozí platba ve výši částka se zprávou pro příjemce: nájem Anonymizováno. Dne datum byla na účet připsána platba od právnická osoba ve výši částka se zprávou pro příjemce mzdy 092024. Celkový počet transakcí 45, počáteční zůstatek -částka, konečný zůstatek částka.

10. Z výpisu z účtu č. č. účtu, vedeného na jméno žalovaného u právnická osoba. za období od datum do datum bylo zjištěno, že za toto období byly provedeny odchozí platby ve výši celkem částka, z toho dne datum odchozí platba ve výši částka se zprávou pro příjemce: nájem Anonymizováno. Dne datum byla na účet připsána platba od právnická osoba ve výši částka se zprávou pro příjemce mzdy 112024 a dne datum byla na účet připsána platba od Anonymizováno ve výši částka se zprávou pro příjemce nemocenské 4. 11. 24 – 20. 11.

24. Celkový počet transakcí 83, počáteční zůstatek -částka, konečný zůstatek částka.

11. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky celkem ve výši 30.000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně z poskytnuté jistiny. Žalovaný doposud na dlužnou částku ničeho nezaplatil. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy, dospěl soud k závěru, že žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně a s odbornou péčí nezkoumal, resp. nevyhodnotil, a to zejména pokud jde o výdajovou stránku. Z výpisu z běžného účtu na jméno žalovaného shora je zřejmé, že v období bezprostředně předcházejícímu poskytnutí předmětného úvěru zůstatky na tomto účtu byly v minimální výši, z toho dvakrát i v mínusové výši, přičemž soudu byly předloženy výpisy jen za dva bezprostředně nenavazující měsíce (říjen a část prosince 2024), a dále zejména prováděl značné množství odchozích plateb, tedy výdajů, jejichž celková suma činila v doložených obdobích částky částka (říjen 2024) a částka (část prosince 2024), které tak několikanásobně (cca trojnásobně) překračovaly výdaje žalovaného, uvedené v žádosti o spotřebitelský úvěr shora (žalovaný v žádosti uvedl měsíční výdaje ve výši částka, přičemž tuto částku dle výpisů shora platil už jen za nájem). Přes všechny tyto skutečnosti vyhodnotil žalobce žalovaného jako způsobilého poskytnuté peněžní prostředky splácet a úvěr mu poskytl, dle názoru soudu naprosto nedůvodně, v rozporu se zjištěnými skutečnostmi. Žádné jiné listiny použité k ověření úvěruschopnosti žalovaného, ani ty, které uvedl v žalobě (výstupy z lustrací žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI), žalobce soudu nepředložil.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú. Soud se nejdříve zabýval tím, zda se žalobce v souladu s citovaným § 86 z. s. ú. před uzavřením Smlouvy řádně zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Soud přitom dospěl závěru, že žalobce na základě údajů, které měl od žalovaného k dispozici, nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti žalovaného řádně a s odbornou péčí, jak již bylo rozebráno výše. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce řádně nesplnil svou zákonnou povinnost posoudit před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě shora uvedeného posoudil soud Smlouvu jako absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Závěr o absolutní neplatnosti Smlouvy pro porušení povinnosti posoudit před uzavřením Smlouvy schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr se opírá o nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na nalus.usoud.cz) a dále o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci právnická osoba. proti Anonymizováno. Nejvyšší soud pak v rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud tedy s ohledem na uvedenou judikaturu uzavírá, že z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž dospěl k závěru, že žalobce tuto svou povinnost řádně nesplnil.

19. Vzhledem k tomu, že soud posoudil Smlouvu jako absolutně neplatnou, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. povinen žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatil plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč a že žalovaný doposud žalobci na dlužnou částku ničeho nezaplatil. Soud proto shledal žalobu důvodnou v částce dlužné jistiny ve výši 30.000 Kč. Soud žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení, který žalobci přiznal z nesplacené částky jistiny od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení nečinný, nebylo možné zjistit jeho současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že není schopen bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

20. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (poplatky, smluvní pokuta, smluvní úrok). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.349,17 Kč, přičemž tato částka představuje 25,48 % z jejich celkové výše 5.295 Kč (rozdíl úspěchu v řízení žalobce v rozsahu 62,74 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,26 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.391 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 47.820 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne datum) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2.400 Kč ve výši 504 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.