7 C 58/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr PhDr Romanem Novákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 20 834 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 20 834 Kč spolu s úrokem ve výši 3 240,93 Kč a s úrokem ve výši 14,33 % ročně z částky 13 195,97 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 149,84 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 13 195,97 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 286 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27. 11. 2020 domáhal zaplacení částky ve výši 20 834 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 27. 5. 2013 byla mezi právním předchůdcem žalobce (právnická osoba, IČO) a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 23 000 Kč, která byla žalované poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala půjčku právnímu předchůdci žalobce uhradit společně se souhrnným poplatkem ve výši 17 038 Kč v 60 týdenních splátkách po 668 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná dne 21. 7. 2014. Právní předchůdce žalobce před uzavřením Smlouvy posoudil schopnost žalované splácet poskytnutou půjčku, a to především na základě informací poskytnutých žalovanou ohledně jejích poměrů, které byly žalovanou doloženy příslušnými listinami. Právní předchůdce žalobce na základě získaných informací dospěl k závěru, že schopnost žalované splácet poskytnutou půjčku je dostatečná. Žalovaná se dostala do prodlení s hrazením sjednaných splátek, v důsledku čehož vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky ve výši 20 834 Kč, která se skládala z dlužné půjčky ve výši 13 195,97 Kč a z dlužného poplatku ve výši 7 638,03 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla žalovaná pohledávka postoupena z právního předchůdce žalobce na žalobce, který následně zaslal žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky. Žalovaná však na výzvu nereagovala a dlužnou částku nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřila, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

5. Ze smlouvy o půjčce ze dne 27. 5. 2013 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované půjčku ve výši 23 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou půjčku společně se souhrnným poplatkem ve výši 17 038 Kč, který zahrnoval úrok ve výši 2 057 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 060 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 11 921 Kč, v 59 týdenních splátkách po 668 Kč a jednou splátkou ve výši 626 Kč.

6. Ze Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce (dále jen„ Smluvní podmínky“) soud zjistil, že podle čl. 3 Smluvních podmínek činila výše výpůjční úrokové sazby v případě sjednání úhrady v 60 splátkách pro variantu S2 půjčky 14,33 % ročně. Ze Smluvních podmínek bylo dále zjištěno, že podle čl. 11 Smluvních podmínek se účastníci dohodli, že v případě, kdy žalovaná včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobce právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky.

7. Z tabulky umoření ze dne 27. 1. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná poskytnutou půjčku řádně a včas nesplácela, přičemž poslední splátku uhradila dne 22. 2. 2018 ve výši 200 Kč. Ke dni 27. 1. 2020 dlužila žalovaná na jistině částku ve výši 13 195,97 Kč a na souhrnném poplatku částku ve výši 7 638,03 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a z přílohy č. 1 k této smlouvě – seznam postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce jako postupitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce jako postupníka.

9. Z dopisu: oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 ve spojení s podacím lístkem ze dne 14. 2. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce žalované oznámil, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce.

10. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 23. 4. 2020 ve spojení s podacím lístkem ze dne 24. 4. 2020 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 27 011,40 Kč včetně příslušenství a upozornil ji na možnost jejího vymáhání soudní cestou.

11. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Podle § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

14. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu citovaného § 657 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 23 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 038 Kč v 60 týdenních splátkách po 668 Kč. Jelikož žalovaná splátky řádně a včas nehradila, využil právní předchůdce žalobce svého oprávnění a celou dlužnou částku zesplatnil. Výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalovaná nijak nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku v celkové výši 20 834 Kč nezaplatila. Nárok žalobce na úrok z dlužné jistiny vyplývá z čl. 3 Smluvních podmínek a z citovaného § 658 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná se nezaplacením půjčky řádně a včas dostala do prodlení, v důsledku čehož vznikl žalobci v souladu s § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., který žalobce požadoval ode dne následujícího po dni, kdy marně uplynula lhůta pro úhradu následující splátky půjčky po úhradě poslední splátky žalovanou.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 286 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 834 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 834 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 23. 4. 2020) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

16. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.