7 C 68/2023
č. j. 7 C 68/2023-223
V PLATNOSTIOkresní soud v Břeclavi zamítl žalobu o zaplacení částky 30 519,64 Kč, protože smlouva o spotřebitelském úvěru byla považována za neplatnou z důvodu porušení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud zjistil, že původní věřitel nezískal důvěryhodné informace o úvěruschopnosti žalované, a proto nevyhověl povinnosti posoudit schopnost splácet úvěr. Žalobce nevyhověl břemenu důkazní, protože nepředložil konkrétní důkazy o tom, jak byla úvěruschopnost ověřena. Soud rozhodl, že žalovaná neměla bezdůvodné obohacení, protože již přesahovala výši jistiny úvěru.
Plný text
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 30 519,64 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba se v částce částka spolu s úrokem z prodlení z částky částka ode dne datum do zpětvzetí z částky částka ode dne datum do zpětvzetí z částky částka ode dne datum do zpětvzetí z částky částka ode dne datum do zpětvzetí z částky částka ode dne datum do zpětvzetí z částky částka ode dne datum do zpětvzetí z částky částka ode dne datum do zpětvzetí z částky částka ode dne datum do zpětvzetí z částky částka ode dne datum do zpětvzetí z částky částka ode dne datum do zpětvzetí z částky částka ode dne datum do zpětvzetí z částky částka ode dne datum do zpětvzetí z částky částka ode dne datum do zpětvzetí z částky částka ode dne datum do zpětvzetí z částky částka ode dne datum do zpětvzetí z částky částka ode dne datum do zpětvzetí z částky částka ode dne datum do zpětvzetí z částky částka ode dne datum do zpětvzetí, zastavuje.
II. Žaloba se v částce částka spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení, a dále úrok z prodlení v zákonné výši ročně z částky částka ode dne datum do datum z částky částka ode dne datum do datum z částky částka ode dne datum do datum z částky částka ode dne datum do datum z částky částka ode dne datum do datum z částky částka ode dne datum do datum z částky částka ode dne datum do datum z částky částka ode dne datum do datum z částky částka ode dne datum do datum z částky částka ode dne datum do datum z částky částka ode dne datum do datum z částky částka ode dne datum do datum z částky částka ode dne datum do datum z částky částka ode dne datum do datum z částky částka ode dne datum do datum z částky částka ode dne datum do datum z částky částka ode dne datum do datum z částky částka ode dne datum do datum, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne datum, se žalobce domáhal zaplacení částky částka z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum, kterou se žalovanou měl uzavřít předchůdce žalobce, společnost Multitude Bank p.l.c., (dříve Ferratum Bank p.l.c.,) se sídlem ST Business Centre, 120 jméno FO, Gzira, GZR 1027, Malta (dále jen „Smlouva“). Žalobce požadoval také zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala včasný odpor, a proto byl zrušen. Žalovaná namítla, že Smlouva obsahovala nepřiměřenou smluvní podmínku – RPSN ve výši kolem 270 %. Smlouvu proto považuje za neplatnou z titulu lichvy. Současně poukázala na skutečnost, že žalobce nezkoumal schopnost žalované splácet úvěr, jak to požaduje § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
3. Při jednání dne datum soud mj. poučil žalobce podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o tom, že ve věci zůstalo sporné, zda žalované vyplatil částku celkem částka a dále jakým způsobem žalobce prověřoval úvěruschopnost žalované. K doplnění těchto skutkových tvrzení a odpovídajících důkazů soud poskytl žalované lhůtu do datum.
4. Podáním ze dne datum žalobce doplnil svá žalobní tvrzení tak, že ke zkoumání úvěruschopnosti žalované uvedl následující: 5. „Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, k čemuž žalovaná dala uzavřením smlouvy souhlas. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit a že řádně zvážila své možnosti. V případě, že měla pochybnosti o svých možnostech zápůjčku splatit, byla povinna kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili její schopnost zápůjčku splatit. Na základě této lustrace a prohlášení žalované původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalované zápůjčku splatit.
6. Žalobce sděluje, že úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr.“ 7. Ohledně čerpání smlouvy žalobce doložil platební historii žalované s tím, že žalovaná čerpala úvěr ve výši částka, před postoupením pohledávky uhradila celkem částka.
8. Dále žalobce sdělil, že žalovaná po podání žaloby uhradila dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka, které byly započteny na jistinu. V návaznosti na to žalobce vzal žalobu zpět co do částky částka a co do části zákonných úroků z prodlení, odpovídajících každé dílčí úhradě dluhu. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl podle § 96 odst. 2 o. s. ř. tak, že řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. O případném vrácení části soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť ve věci již proběhlo několik jednání.
9. Soud ve věci provedl dokazování, při němž učinil následující skutkové závěry.
10. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum má soud za prokázané, že předchůdce žalobce se žalovanou uzavřel tuto smlouvu. Mezi účastníky není sporu o tom, že předchůdce žalobce na základě této smlouvy postupně vyplatil částku částka. Mezi stranami je nesporné také to, že žalovaná již na závazky vyplývající ze Smlouvy uhradila částku celkem částka (částka před postoupením pohledávky žalobci a částka po něm).
11. S ohledem na pravidla zakotvená v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum (dále jen „z. s. ú.“), při zohlednění současného znění zákona a judikatury vztahující se k ochraně spotřebitelů (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III.ÚS 4129/18), se soud nejprve z úřední povinnosti zabýval otázkou, zda žalobce před poskytnutím úvěru řádně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Žalobce sice soudu předložil určitá tvrzení týkající se toho, jak jeho předchůdce zkoumal schopnost žalované splácet poskytovaný úvěr. Tato tvrzení jsou však zcela obecná a nereflektující požadavky vyplývající z § 86 z. s. ú. Zejména pak žalobce ani přes poučení soudu neoznačil a nepředložil žádné důkazy, které by umožnily soudu učinit si obrázek o tom, zda a jakým způsobem předchůdce žalobce zkoumal schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Je tedy zřejmé, že žalobce v tomto směru neunesl ani břemeno tvrzení, natož pak břemeno důkazní. Soud tak vyhodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou pro rozpor s § 86 a 87 z. s. ú. Pouze nad rámec již uvedeného soud konstatuje, že žalobce své vyjádření doručil soudu až dlouho poté, co bylo řízení koncentrováno (uplynula lhůta, kterou soud žalobci k doplnění svých tvrzení a označení důkazů poskytl).
16. Soud se tak dále zabýval žalobou pouze z pohledu případného bezdůvodného obohacení na straně žalované. Jelikož ale mezi stranami není sporu o tom, že žalovaná již v okamžiku postoupení pohledávky žalobci uhradila předchůdci žalobci více, než kolik činila jistina úvěru, nemohlo u ní dojít k bezdůvodnému obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu, který zůstal předmětem řízení po částečném zastavení, zamítl výrokem II. tohoto rozsudku.
17. Vzhledem k právě uvedenému se již soud podrobně nezabýval námitkou neplatnosti smlouvy z důvodu nepřiměřeně vysokého RPSN, která by velmi pravděpodobně také vedla k zamítnutí žaloby.
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, a to proto, že soud má za to, že, přestože žalovaná po podání žaloby ve splátkách částečně plnila, a to ve výši odpovídající částce, o kterou vzal žalobce žalobu zpět, tedy v této částce ve smyslu ust. § 146 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaná „zavinila“, že řízení v této části muselo být zastaveno, soud by i v případě, že by žaloba nebyla vzata částečně zpět, žalobu zamítl i v této částce, a to ze stejných důvodů, jak uvedeno výše. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.