8 C 83/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní titul Janou Kowolowskou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 30 900,18 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 30.900,18 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.459,77 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.007,80 Kč, 9,75 % zákonný úrok z prodlení ročně z částky 30.900,18 Kč od datum do zaplacení, 18,9 % úrok ročně z částky 30.900,18 Kč od datum do zaplacení, a to ve splátkách po 3.000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 6.609,40 Kč, a to ve splátkách po 3.000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nastane splatnost pohledávky uvedené v odstavci I., pod ztrátou výhody splátek. Návrhem doručeným soudu dne datum požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu částku 30.900,18 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce právnická osoba, IČO, uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o účtu číslo na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet. Následně předchůdce žalobce dne datum uzavřel se žalovanou smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalované na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr s možností čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku běžného účtu. Limit kontokorentního úvěru byl sjednán ve výši 25.000 Kč. Z čerpaného úvěru byla žalovaná zároveň povinna platit úrok dle Oznámení, přičemž ke dni vzniku debetního zůstatku činila výše úrokové sazby 18,90 % ročně. Dále byla žalovaná povinna platit ceny za služby poskytnuté s kontokorentem v souladu s platným Sazebníkem ČS. Žalovaná se zavázala nepřekročit povolený limit kontokorentu. Protože žalovaná přes upomínky překročený limit, považovaný za nepovolený debetní zůstatek nevyrovnala, předchůdce žalobce ke dni datum převedl pohledávku z kontokorentního úvěru na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto datu činil nepovolený debetní zůstatek částku 28.454,18 Kč a úrok z prodlení 579,95 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou na žalobce. Ke dni postoupení, tj. k datum činila pohledávka za žalovanou celkem 34.367,75 Kč a sestávala ze zůstatku úvěru (jistiny) 30.900,18 Kč, úroku z úvěru 2.007,80 Kč a z úroku z prodlení 1.459,77 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná k věci uvedla, že v době zrušení kontokorentu měla na účtu exekuci, s účtem nemohla nijak nakládat a veškeré vložené platby odcházely na exekuci, přičemž nesouhlasila s celkovou dlužnou částkou. V podání ze dne datum dále uvedla, že uznává vůči žalobci jen dluh ve výši 25.000 Kč, tj. ve výši kontokorentu s tím, aby mohla splácet splátkami nižšími než 3.000 Kč, neboť doposud byla na mateřské dovolené a do práce nastoupila teprve nedávno. Žalobce s návrhem žalované na úhradu pohledávky ve splátkách projevil souhlas, pokud by výše měsíčních splátek činila alespoň 3.000 Kč. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Ze Smlouvy o sporožirovém účtu ze dne datum ve spojení s Rámcovou smlouvou o finančních službách ze dne datum bylo zjištěno, že předchůdce žalobce právnická osoba, IČO, se zavázal pro žalovanou zřídit a vést sporožirový účet a za poskytování bankovních služeb byl oprávněn si účtovat ceny podle Sazebníku. Ze Smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne datum bylo zjištěno, že předchůdce žalobce právnická osoba, IČO, uzavřel se žalovanou smlouvu, na základě které poskytl žalované úvěr (kontokorent) až do výše 25.000 Kč, který byl veden na sporožirovém účtu žalované. Z poskytnutého úvěru byla žalovaná povinna platit předchůdci žalobce úrok stanovený v platném Oznámení a další ceny za služby spojené s vedením kontokorentu stanovené platným Sazebníkem s tím, že úroky a ceny za služby budou připisovány k jistině a úrok připsaný k 31. 12. kalendářního roku se započítává do sjednané výše kontokorentu. Žalovaná se zavázala nepřekročit sjednanou výši kontokorentu a zavázala se splatit dluh z kontokorentu včetně úroků a cen za služby nejpozději do jednoho roku od prvého čerpání kontokorentu. Pro případ závažného porušení smluvních podmínek ze strany žalované byl předchůdce žalobce oprávněn smlouvu vypovědět s účinností ke dni doručení. Z bodu číslo Všeobecných obchodních podmínek předchůdce žalobce vyplývá oprávnění pozastavit čerpání kontokorentu v případě porušení důležité právní povinnosti, popř. se žalovaná dostane do prodlení s plněním smluvního závazku nebo povinnosti vyplývající z právního předpisu, která má vliv na postavení předchůdce žalobce nebo smlouvy mezi jím a žalovanou. Z Oznámení o úrokových sazbách předchůdce žalobce účinného datum bylo zjištěno, že kontokorent na sporožirovém účtu je úročen běžnou sazbou ve výši 18,90 % ročně. Výši účtovaných poplatků za správu kontokorentního účtu prokázal žalobce příjmení pro soukromou klientelu. Výpisy z účtu žalované za období od datum do datum bylo prokázáno, že s výjimkou měsíce dubna, bylo povolené přečerpání kontokorentu překročeno. V měsíci listopad 2018 byla provedena na účtu blokace prostředků pro exekuci ve výši 219.943,07 Kč. Z Výpisu z účtu žalované ze dne datum bylo zjištěno, že na účtu je evidován úrok z prodlení ve výši 579,95 Kč a nulový zůstatek účtu byl dorovnán úhradou z účtu bankovní účet ve výši 28.454,18 Kč. Z Poslední výzvy před podáním žaloby ze dne datum soud zjistil, že předchůdce žalobce po marném upomínání o vyrovnání nepovoleného záporného zůstatku na sporožirovém účtu, vyzval žalovanou k neprodlenému zaplacení dlužné pohledávky 29.034,13 Kč, kterou převedl na evidenční účet číslo bankovní účet. Z Obratové historie evidenčního účtu pohledávek číslo soud zjistil, že ke dni datum byla na tomto účtu evidovaná pohledávka za žalovanou ve výši 34.367,75 Kč sestávající z jistiny 30.900,18 Kč, úroku 2.007,8 Kč a úroku z prodlení 1.459,77 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce a toto postoupení žalované oznámil s tím, že ke dni postoupení celková dlužná částka činila částku 34.367,75 Kč. Z Výzvy k plnění ze dne datum s Podacím lístkem soud zjistil, že před podání žaloby žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu s upozorněním na možnost soudního vymáhání pohledávky. Na základě provedeného dokazování a po právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že v rámci poskytování bankovních služeb (vedení sporožirového účtu) byl mezi žalovanou a předchůdcem žalobce uzavřen úvěrový vztah, na základě kterého předchůdce žalobce poskytl žalované na sporožirovém účtu peněžní prostředky (kontokorent) ve sjednané výši a žalovaná byla oprávněna tyto prostředky sjednaným způsobem užívat a měla je určeným způsobem splatit společně se sjednanými úroky a cenami. Žalovaná podmínky smluvního vztahu porušila a dostala se do prodlení s úhradou splatného závazku v celkové výši jistiny 30.900,18 Kč. Soud se neztotožnil s argumentací žalobkyně, že v důsledku exekuce v listopadu 2018 jí byly neoprávněně účtovány poplatky a nemohla s účtem nijak nakládat. Zatížení účtu žalované exekučním příkazem je právě naopak třeba chápat jako porušení smluvních ujednání ze strany žalované. Výše uplatněné pohledávky včetně účtovaných úroků a cen za služby, jakož i postoupení pohledávky na žalobce byly prokázány, proto soud shledal nárok žalobce vůči žalované oprávněným a žalobě v plném rozsahu vyhověl podle ust. § 497 a násl. a § 708 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, včetně úroků z prodlení podle ust. § 369 odst. 1 téhož zákona, a to ve výši odpovídající ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř, když umožnil žalované dluh uhradit ve splátkách, a to ve výši akceptovatelné žalobcem, tj. ve výši 3.000 Kč měsíčně. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 500 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 1.500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, odměnou za jeden úkon právní služby za vyjádření ve věci ve výši 2.340 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, náhradou za jeden paušál ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále z náhrady za 21% DPH z částky 4.440 Kč ve výši 932,4 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1.237 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 6.609,40 Kč. Soud pro úplnost dodává, že hmotně právně byla žaloba posouzena v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních předpisů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.