9 C 111/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, s.r.o., IČO: IČO žalobkyně, se sídlem Adresa žalobkyně proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozená dne Datum narození žalované A, bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozená dne Datum narození žalované B, bytem Adresa žalované A o zaplacení Anonymizováno.Anonymizováno Kč s příslušenstvím, I. Žalované 1. a 2. jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení kterékoliv ze stanovených splátek. II. Žalované 1. a 2. jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaných domáhá zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že je dle projektu rozdělení vyčleněním sloučením ze dne datum právní nástupkyní Jméno žalobkyně., a.s., se sídlem adresa, IČO: IČO. Na žalobkyni jako nástupnickou společnost přešel ke dni účinnosti projektu (datum) veškerý majetek a závazky související s distribucí elektřiny včetně oprávnění držitele licence pro distribuci elektřiny. Žalobkyně jako držitel licence na distribuci elektřiny zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv a řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Žalovaná 2. byla smluvním odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese adresa, adresa. Odběrné místo je připojeno k distribuční energetické síti, což umožňuje odběr elektřiny. Žalovaná 2. měla uzavřenou sdruženou smlouvu na odběr elektřiny do tohoto odběrného místa s dodavatelem elektřiny právnická osoba. Smluvní vztah byl dne datum ukončen se stavy určenými odhadem. Elektroměr byl uvnitř nemovitosti a žalovaná žalobkyni neumožnila demontáž elektroměru. K odběru elektřiny od ukončení smlouvy nemělo docházet. Žalobkyně vykonala několik pokusů o demontáž elektroměru, ale k měřícímu zařízení se dostala až dne datum po výzvě majiteli nemovitosti. Zjištění byla žalovaná 1. přítomna a uváděla, že elektřinu odebrala společně se žalovanou 2. Neoprávněný odběr žalobkyně zjistila dne datum při demontáži elektroměru, množství neoprávněně odebrané elektřiny vyúčtované žalovaným bylo omezeno dnem datum, kdy došlo k přerušení v hlavní domovní skříni zvenčí domu. Žalobkyně za použití právních předpisů provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr v období od datum do datum (období odběru elektřiny bez uzavřené smlouvy), včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu a tuto částku ve výši částka žalovaným vyúčtovala fakturou (daňovým dokladem) č. hodnota vystavenou dne datum a splatnou dne datum. Žalované ani přes písemnou upomínku dlužnou částku neuhradili. Žalobkyně kromě dlužné částky požaduje také úrok z prodlení od prvního dne prodlení.

2. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne datum k předmětu sporu doplnila, že mezi žalovanými je blízký rodinný vztah, kdy se jedná o matku a dceru a obě bydlí společně v předmětném odběrném místě. Obě společně byly neoprávněnými odběratelkami elektřiny. Smlouva na elektřinu ale bývá uzavřena na jednu osobu, v tomto případě tedy na žalovanou 2. Konzumentkami ale byly obě. V případě neoprávněného odběru elektřiny je za škodu odpovědná osoba, která tuto elektřinu odebírala. S ohledem na výše uvedené jsou obě solidárními dlužníky pohledávky za neoprávněný odběr elektřiny. Žalobkyně s oběma dlužnicemi komunikovala především telefonicky, v jejímž rámci byly vyzvány (obě) k zaplacení. Splatnost dluhu vůči oběma žalovaným byla založena vystavením faktury a její splatnost dle obvyklé obchodní praxe nastala do 14 dnů od vystavení. Vyzvány k zaplacení byly ale obě ještě předtím. Faktura jako taková je pouze daňovým dokladem a její vystavení nemá na existenci dluhu žádný vliv. Jestliže pohledávka je jen jedna a jedná se o solidární závazek, pak je jasné, že i faktura může být pouze jedna. Tak tomu bylo i v tomto případě.

3. Žalované se k žalobě nevyjádřily. Jednání ve věci bylo nařízeno na den datum. Žalované i žalobkyně se z nařízeného jednání omluvily. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení, přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Ze Zápisu o provedené kontrole odběrného místa soud zjistil, že dne datum byla pracovníky žalobkyně zahájena kontrola odběrného místa na adrese adresa, adresa. Demontáž bezesmluvního elektroměru nebyla provedena, protože odběrné místo bylo nepřístupné a v dohodnutém termínu nebylo zpřístupněno. Pracovníci žalobkyně provedli kontrolu, měření a odpojení v HDS. Odběrné místo odebíralo na všech fázích cca Anonymizováno. Pojistky nebyly ponechány v HDS. Monitoring zaznamenán na videozáznam.

5. Ze Zápisu o provedené kontrole odběrného místa soud zjistil, že dne datum byla pracovníky žalobkyně zahájena kontrola odběrného místa na adrese adresa, adresa. Byla provedena demontáž elektroměru výrobní číslo hodnota, typu Anonymizováno, se stavem VT: Anonymizováno kWh a NT: Anonymizováno kWh. Při kontrole byl zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie, neboť došlo k ukončení smluvního vztahu s obchodníkem.

6. Ze Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – NN a Stanovení výše nákladů bylo zjištěno, že žalovaná 1., jako odběratel, neoprávněně odebírala elektřinu v období od datum do datum, když spotřebovala celkem hodnota kWh elektřiny, a způsobila tak žalobkyni škodu ve výši částka bez daně z přidané hodnoty. Dále žalobkyni vznikly oprávněné náklady v souvislosti s činnostmi spojenými s nápravou závadného stavu ve výši částka bez daně z přidané hodnoty.

7. Z Faktury (daňového dokladu) č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované 1. za neoprávněný odběr za období od datum do datum částku ve výši částka a DPH ve výši částka, tj. po zaokrouhlení celkovou částku částka, splatnou dne datum.

8. Ze záznamu o komunikaci mezi žalobkyní a žalovanými soud zjistil, že dne datum byla ukončena smlouva na jméno Jméno žalované B, ukončeno se stavy VT: Anonymizováno.Anonymizováno kWh, NT: Anonymizováno.Anonymizováno kWh, elektroměr byl nepřístupný, nebyl demontován. Dne datum jela EK demontoval elektroměr bez smlouvy, neprovedeno, byl nepřístupný, EK odběrné místo odpojila v PS. Dne datum EK elektroměr demontovala se stavy VT: Anonymizováno.Anonymizováno kWh, NT: Anonymizováno.Anonymizováno kWh, v době demontáže bylo odběrné místo stále odpojeno. Dne datum pracovník žalobkyně volal Jméno žalované B ohledně dořešení neoprávněného odběru, telefon byl nedostupný. Téhož dne volal pracovník žalobkyně paní Jméno žalované A (matka odběratelky) ohledně zjištění informací, neoprávněný odběr bere na sebe. Bylo jí sděleno, že škoda je částka bez DPH, prý by mohla splácet po částka, víc nemůže stará se o postiženého syna. Na odběrném místě bydlí, fakturu chce poslat na adresu odběrného místa. Dohodli se na tom, že jí žalobkyně nejdříve pošle k podpisu Dohodu o uznání dluhu. Dne datum žalobkyně Dohodu o uznání dluhu odeslala. Dne datum volal pracovník žalobkyně žalované 1. s tím, že podepsaná Dohoda o uznání dluhu žalobkyni nepřišla, telefon zvonil, nikdo jej však nezvedl. Téhož dne volal pracovník žalobkyně také žalované 2., která sdělila, že podepsanou Dohodu zaslala před čtyřmi dny obyčejným dopisem. Dne datum volala paní jméno FO a dotazovala se, zda žalobkyni došla podepsaná Dohoda o uznání dluhu. Žalobkyně jí sdělila, že podepsaná Dohoda nedošla. jméno FO sdělila, že od datum prý bude dluh splácet po částka měsíčně. Pracovník žalobkyně jí sdělil, že musí počkat na vyúčtovanou fakturu. Domluvili se tedy, že po fakturaci fakturu paní jméno FO zašle, aby si na oddělení pohledávek mohla sjednat splátkový kalendář. EK bude fakturovat spotřebu změřenou elektroměrem bez uzavřené smlouvy jako neoprávněný odběr spolu s oprávněnými náklady.

9. Z upozornění na nepřijatou platbu – Avízo č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou 1., že není uhrazena pohledávka ve výši částka. Dlužnou částku měla žalovaná 1. uhradit na účet žalobkyně nejpozději do datum.

10. Z Výzvy k úhradě – Avízo č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou 1. k úhradě dlužné částky ve výši částka a upozornila ji na možnost jejího vymáhání soudní cestou, nebude-li pohledávka připsána na účet žalobkyně nejpozději do datum.

11. Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a), písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění.

12. Podle ustanovení § 16 odst. 1, odst. 2 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2.

13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalobkyně, jakožto distributor elektřiny zjistila, že obě žalované ve shora uvedeném odběrném místě neoprávněně odebíraly elektřinu, čímž naplnily skutkovou podstatu neoprávněného odběru elektřiny v elektrizační soustavě ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 písm. a), písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Žalobkyně vyúčtovala žalované 1. škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektřiny shora uvedenou fakturou v celkové výši částka. Z provedeného dokazování plyne, že faktura se dostala do sféry vlivu obou žalovaných. Žalované fakturu ve lhůtě její splatnosti nezaplatily a nijak nereagovaly ani na následné výzvy žalobkyně. Dluh za neoprávněný odběr ve výši částka se žalované zavázaly žalobkyni uhradit. Nezaplacením faktury řádně a včas se žalované dostaly do prodlení, čímž žalobkyni kromě částky částka za neoprávněný odběr elektřiny, vznikl také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky od následujícího dne po splatnosti pohledávky, tj. od datum do zaplacení, neboť pohledávka se stala splatnou ke dni datum, a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. S ohledem na žádost žalobkyně, která podáním doručeném soudu dne datum souhlasila s tím, aby soud na jednání dne datum zavázal obě žalované k úhradě dluhu s příslušenstvím ve splátkách po částka od listopadu Anonymizováno splatných vždy k 15. dni každého měsíce pod ztrátou výhody splátek, vyhověl soud žádosti žalobkyně, a uložil oběma žalovaným povinnost splácet společně a nerozdílně dlužnou částku včetně příslušenství v pravidelných měsíčních splátkách, splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Splátky byly žalovaným povoleny pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení kterékoliv ze stanovených splátek, což znamená, že nezaplacením jakékoliv splátky řádně a včas, a to i částečně, se stává celý zůstatek dluhu splatný.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovaným. Náklady žalobkyně sestávají z náhrady hotových výdajů ve výši částka podle ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 OSŘ a podle § 89a exekučního řádu za dva úkony po částka spočívající v podání návrhu ve věci samé a sepsání výzvy k plnění a z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši částka. Proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovaným celkem částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté občanského soudního řádu, či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.