9 C 35/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do úroku ve výši 21,27 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím, jak je specifikováno níže. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Základní ustanovení o spotřebitelském úvěru (dále jen„ základní ustanovení“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaná obdržela v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit také částku částka, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 21,27 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši částka a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, a to v hotovosti v anonymizováno týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne datum. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila pouze částku částka, z toho na úrok částku částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek částku částka. Již ze smluvního ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení, tj. ke dni datum činila výše pohledávky částku částka. Součástí částky částka je i navýšení účtované právní předchůdkyní žalobkyně, které však žalobkyně vůči žalované neuplatňuje. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši částka sestávající se z dlužné jistiny ve výši částka a dlužné částky poplatku ve výši částka. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, (jedná se o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení datum); kapitalizovaný úrok ve výši částka (jedná se o úrok ve výši 21,27 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení datum); zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a úrok ve výši 21,27 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jednání ve věci bylo nařízené na den datum. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, přestože předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) dne datum. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, zástupce žalobkyně se nařízeného jednání zúčastnil. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že ji uzavřela společnost právnická osoba, IČO, se žalovanou jako zákazníkem, kdy spotřebitelský úvěr je poskytnut a tentýž den jí v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se zavázala částku částka spolu s poplatkem částka, vypočteným jako součet úroku částka, poplatku za administrativní činnost částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek částka, tedy celkem částku částka zaplatit v hotovosti v anonymizováno splátkách po částka (poslední ve výši částka) s tím, že první splátku uhradí 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každou další splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Z přední strany smlouvy, z čl. 1 odst. 1.4. základních ustanovení soud zjistil, že v případě smlouvy sjednané na anonymizováno splátek, činí výše zápůjční úrokové sazby 21,27 % ročně. Z čl. 9 smlouvy soud zjistil, že poskytnutý spotřebitelský úvěr byl z části použit na zaplacení zůstatku spotřebitelského úvěru číslo.

4. Ze zadní strany smlouvy, z Doplňujících ustanovení o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 5 odst. 5.1. zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká věřiteli právo požadovat následující platby a) úhradu celé dosud nesplacené jistiny a b) zákonné úroky z prodlení, jejichž výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

5. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum a poštovního podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z pohledávky číslo to nejpozději do datum.

6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne datum, a její nedílnou součástí se stala Příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo.

7. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalované činí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo celkem částka bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno dne datum na adresu uvedenou ve smlouvě (ulice a číslo, obec).

8. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že jsou v ní informace od žalované týkající se jejich rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Ze zákaznické karty soud dále zjistil, že žalovaná předložila předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření úvěruschopnosti, a to složenky - příjmy. Příjem žalované představuje invalidní důchod ve výši částka, jako další příjem je zde uvedeno„ společné příjmy vnuk“ ve výši částka. Běžné měsíční výdaje žalované činí celkem částka.

9. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle ustanovení § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla v písemné podobě uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo kterou soud podle obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o.z., na základě které předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované finanční hotovost ve výši částka, kterou měla spolu s poplatkem ve výši částka, celkem ve výši částka vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne datum, což je den splatnosti sjednané anonymizováno splátky. Soud vzal za prokázané, že žalovaná do datum (datum poslední splátky žalované) zaplatila na poskytnutou zápůjčku částku částka, z níž částku částka předchůdkyně žalobkyně započetla na úrok a částku částka na poplatek za hotovostní inkaso splátek (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měla žalovaná podle smlouvy zaplatit (částka + částka a žalobkyní vyčíslenou výši dluhu ke dni datum). Soud se předně zabýval tím, zda předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Byť žalobkyně předložila zákaznickou kartu, ve které žalovaná uvedla výši svých příjmů a výdajů, nenavrhla a ani nepředložila žádné důkazy k prokázání svých tvrzení týkajících se skutečného ověření žalovanou uvedených tvrzení v zákaznické kartě při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z listin předložených žalobkyní tak nelze učinit závěr, že by předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ověřením skutečné výše příjmů a výdajů žalované z jí předložených listin. Pokud ze zákaznické karty vyplynulo, že měsíční příjmy žalované jsou kromě jejího invalidního důchodu tvořené také společnými příjmy jejího vnuka, měla předchůdkyně žalobkyně po žalované požadovat objasnění jejich rodinných poměrů a předložení minimálně výpisu z bankovního účtu vnuka žalované, ze kterého by zjistila jeho měsíční příjmy. Předchůdkyně žalobkyně také nijak neověřovala výdaje žalované, a to jak výdaje na bydlení, tak ani ostatní výdaje. V zákaznické kartě také není zmínka o dluzích žalované. Jak vyplývá z čl. 9 smlouvy, čerpala žalovaná v minulosti spotřebitelský úvěr číslo přičemž zůstatek pohledávky z úvěru čerpaného v minulosti, započetla předchůdkyně žalobkyně oproti pohledávce žalované na vyplacení úvěru z této smlouvy. Posouzení úvěruschopnosti žalované má tak soud za nedostatečné a zjevně nesprávné. Za této situace nezbylo soudu než uzavřít, že v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění). Žalovaná je tak povinna podle posledně uvedeného ustanovení vrátit žalobkyni dlužnou jistinu v době přiměřené svým schopnostem. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku částka, na kterou žalovaná neuhradila celkem částku částka, k úhradě tak zbývá částka částka. Vzhledem k tomu, že soud nezná aktuální možnosti žalované, uložil jí povinnost vrátit dlužnou část jistiny žalobkyni ve lhůtě do anonymizováno dnů od právní moci tohoto rozsudku.

14. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy (úroky a poplatky) jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné. Obdobná situace je i ohledně zákonného úroku z prodlení, neboť přiměřená doba k vrácení dlužné jistiny je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná by se ocitla v prodlení, teprve pokud by nesplácela dle rozhodnutí soudu. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku částka a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, úrok z úvěru, jehož výše za období od datum do dne rozhodnutí soudu činila částka a zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od datum do dne rozhodnutí soudu činila částka, celkem tedy ke dni rozhodování soudu částka. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši částka. Žalobkyně byla úspěšná co do částky částka. Neúspěch pak zaznamenala co do částky částka, ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 32,29 % a neúspěch v rozsahu 67,71 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalobkyně nahradit žalované 35,42 % jí vzniklých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady v tomto řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nebude-li splněna povinnost, uložená tímto rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí.