9 C 4/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně, se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta, se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného,Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení Anonymizováno.Anonymizováno Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO: IČO, smlouvu o půjčce č. hodnota (dále jen „smlouva“), jejíž nedílnou součástí se staly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen „smluvní podmínky“) otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši částka, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také souhrnný poplatek ve výši částka. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku, tedy částku částka se zavázal zaplatit v hotovosti v 60týdenních (sedmidenních) splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku částka. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši částka sestávající z dlužné jistiny ve výši částka a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši částka. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně počítaný z celkové dlužné částky ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení datum) a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % za každý den prodlení z dlužné částky od prvního dne prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jednání ve věci bylo nařízené na den datum. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) dne datum. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, její zástupce se k nařízenému jednání dostavil. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel se žalovaným jako zákazníkem dne datum a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal půjčenou finanční částku ve výši částka spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, tedy celkem částka zaplatit v hotovosti v 60týdenních splátkách po částka a poslední splátku ve výši částka, když první splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, a to vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.

4. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 8 zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka.

5. Ze zákaznické karty datované dnem datum soud zjistil, že jsou v ní informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Z této karty soud dále zjistil, že žalovaný má zajištěno vlastní bydlení, je zaměstnán jako jednatel společnosti právnická osoba., se sídlem adresa. Příjmy žalovaného činí celkem částka měsíčně, žádné jiné příjmy nemá. Výdaje žalovaného činí měsíčně částka, z toho částka částka je uvedena na nájem/inkaso, částka částka představuje výdaje na spoření/pojištění, částka částka představuje výdaje na telefon, a částka částka souvisí s výdaji na domácnost. Použitelný příjem žalovaného činí částka. Žalovaný má na své jméno veden bankovní účet, má vydanou bankovní platební kartu a nákupní úvěrovou kartu. Tyto žalovaným tvrzené skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z pracovní smlouvy a dokladu SIPO.

6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne datum, a její nedílnou součástí se stala Příloha č. hodnota smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce č. hodnota.

7. Z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud také zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o půjčce č. hodnota celkem částka.

8. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dopis ze dne datum byl žalovanému odeslán dne datum na adresu adresa.

9. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky č. hodnota, a to nejpozději do datum.

10. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do datum (dále též jen „ObčZ“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

11. Podle ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

12. Podle ustanovení § 517 odst. 1, odst. 2 ObčZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

13. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně, v písemné podobě uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota ve smyslu ustanovení § 657 ObčZ, na základě které předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši částka, kterou měl spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, celkem ve výši částka vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne datum, což je den splatnosti sjednané 60 splátky. Žalovaný do datum (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou půjčku celkem částku částka. Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se souhrnného poplatku za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl celkové plnění žalovaného na jistinu půjčky ve výši částka. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni jistinu půjčky ve výši částka, kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni i požadovaný zákonný úrok z prodlení z této částky (částka) od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, tj. od datum do zaplacení. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 517 odst. 1, odst. 2 ObčZ, neboť se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Soud v této části nároku žalobkyně vyhověl.

14. Ohledně zbývajících částek částka představující sjednaný souhrnný poplatek a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení soud žalobu zamítl z následujících důvodů.

15. Pokud jde o sjednaný souhrnný poplatek u smlouvy č. hodnota ve výši částka, pak tento poplatek považuje soud za sjednaný v rozporu se zákonem. Podle ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité půjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. spisová značka a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. spisová značka, přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Proto soud žalobu v části týkající se tohoto poplatku i ohledně zbývající části požadovaných úroků, zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od datum do dne rozhodnutí soudu činila částka, celkem ke dni rozhodování soudu částka. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši částka a co do zákonného úroku z prodlení za období od datum do dne rozhodnutí soudu ve výši částka, celkem tedy částka. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 36,38 % a neúspěch v rozsahu 63,62 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalobkyně nahradit žalovanému 27,24 % mu vzniklých nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

17. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních předpisů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nebude-li splněna povinnost, uložená tímto rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí.