9 C 48/2023

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do úroku ve výši 24,48 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky částka za období od datum do datum a z částky částka za období od datum do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do úroku ve výši 21,27 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, úrokem ve výši 24,48 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a úrokem ve výši 21,27 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Základní ustanovení o spotřebitelském úvěru otištěné na přední straně smlouvy a Doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru otištěné na další straně smlouvy (dále jen„ základní ustanovení“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také částku částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkovou částku částka se žalovaný zavázal uhradit v 60týdenních splátkách po částka, počínaje datum, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil žalovaný pouze částka, z toho na jistinu částka, na úrok částka, poplatek za administrativní činnost částka a na poplatek za hotovostní inkaso splátek částka. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami, a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje zaplacení celkové částky částka sestávající z dlužné jistiny ve výši částka a dlužných poplatků ve výši částka. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum do data postoupení datum); kapitalizovaný úrok ve výši částka (jedná se o úrok ve výši 24,48 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum do data postoupení datum); zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 24,48 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení.

2. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ úvěrová smlouva“). Nedílnou součástí úvěrové smlouvy se staly Základní ustanovení o spotřebitelském úvěru otištěné na přední straně úvěrové smlouvy a Doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru otištěné na další straně úvěrové smlouvy (dále jen„ ustanovení“). Na základě této úvěrové smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření úvěrové smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem úvěrové smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný v úvěrové smlouvě zavázal zaplatit také částku částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání úvěrové smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 21,27 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkovou částku částka se žalovaný zavázal uhradit v 78týdenních splátkách po částka, počínaje datum, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil žalovaný pouze částka, z toho na jistinu částka, úrok částka, poplatek za administrativní činnost částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek částka. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení dlužné částky ve výši částka sestávající z dlužné jistiny ve výši částka a dlužných poplatků ve výši částka. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum do data postoupení datum); kapitalizovaný úrok ve výši částka (jedná se o úrok ve výši 21,27 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum do data postoupení datum); zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 21,27 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu dne datum se žalovaný nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) dne datum. Žalobkyně a její zástupce se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ v nepřítomnosti účastníků.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne datum soud zjistil, že ji uzavřela společnost právnická osoba, IČO se žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla ve formě peněžité zápůjčky peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal částku částka spolu s poplatkem částka, vypočteným jako součet úroku částka, poplatku za administrativní činnost částka, poplatku za hotovostní inkaso splátek částka, tedy celkem částku částka zaplatit v hotovosti v 60týdenních hotovostních splátkách po částka s tím, že první splátku uhradí právě 7 kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Z čl. 1 odst. 1.4 smlouvy soud zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše úrokové sazby 32,15 % ročně. Z čl. 5 odst. 5.1 písm. a) smlouvy soud zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká úvěrujícímu právo požadovat následující platby, a to úhradu celé dosud nesplacené jistiny. Podle čl. 5 odst. 5.1 písm. b) smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne datum soud zjistil, že ji uzavřela společnost právnická osoba, IČO se žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla formou peněžité zápůjčky peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal částku částka spolu s poplatkem částka, vypočteným jako součet úroku částka, poplatku za administrativní činnost částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek částka, tedy celkem částku částka zaplatit v hotovosti v 78 týdenních hotovostních splátkách po částka a poslední splátku ve výši částka s tím, že první splátku uhradí právě 7 kalendářní den od data uzavření úvěrové smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby předchůdkyně žalobkyně. Úvěrová smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Z čl. 1 odst. 1.4 úvěrové smlouvy soud zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 78 splátkách, činí výše úrokové sazby 21,27 % ročně. Z čl. 5 odst. 5.1 písm. a) úvěrové smlouvy soud zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká úvěrujícímu právo požadovat následující platby, a to úhradu celé dosud nesplacené jistiny. Podle téhož článku odst. 5.1 písm. b) úvěrové smlouvy, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

6. Z karty zákazníka/Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum a datum soud zjistil, že jsou v nich informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů, které sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěry. Podle karet zákazníka je žalovaný starobní důchodce. Výše jeho starobního důchodu činila ke dni uzavření smluv částku částka, další příjmy - vedlejší jsou v kartě zákazníka ze dne datum uvedeny ve výši částka, celkem částka, a v kartě zákazníka ze dne datum ve výši částka, celkem částka. Výdaje jsou v kartě zákazníka ze dne datum uvedeny v celkové výši částka, z toho částka částka připadá na bydlení, částka částka na osobní výdaje žalovaného, částka částka na splátky úvěrů či zápůjček, použitelný měsíční příjem žalovaného (příjmy – výdaje) činí částka. Výdaje jsou v kartě zákazníka ze dne datum uvedeny v celkové výši částka, kdy částka částka představuje výdaje za bydlení, částka částka jsou osobní výdaje žalovaného a částka částka splátky úvěrů či zápůjček. Použitelný příjem žalovaného, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji činí částka. Z karty zákazníka ze dne datum dále vyplývá, že žalovaný měl v době žádosti o úvěr u předchůdkyně žalobkyně úvěr, který se zavázal splácet měsíční splátkou ve výši částka. Bydlí v nájemním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Získané informace ověřila oprávněná osoba předchůdkyně žalobkyně předloženým dokladem o výměře důchodu, doklady SIPO, bankovními výpisy, jinými dokumenty (provize), a nájemní smlouvou.

7. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum a poštovního podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky číslo pohledávky číslo to nejpozději do datum.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne datum, a její nedílnou součástí se staly Přílohy číslo smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo.

9. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo celkem částka bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že dopis ze dne datum byl žalovanému zaslán na adresu místa výběru – ulice a číslo, obec, uvedenou v kartách zákazníka.

10. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle ustanovení § 2392 o. z. při peněžité půjčce lze ujednat úroky.

12. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo kterou soud podle obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši částka, a to ve formě peněžité zápůjčky, kterou měl žalovaný spolu s poplatky ve výši částka, celkem ve výši částka vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne datum, což je den splatnosti sjednané 60 splátky. Žalovaný do datum (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou zápůjčku pouze částku částka.

16. V řízení bylo rovněž zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena také smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo kterou soud podle obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve formě peněžité zápůjčky ve výši částka, kterou měl žalovaný spolu s poplatky ve výši částka, celkem ve výši částka vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne datum, což je den splatnosti sjednané 78 splátky. Žalovaný do datum (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou zápůjčku pouze částku částka.

17. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Co se týká samotného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy a úvěrové smlouvy, posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet úvěr pouze z informací, které jí žalovaný sám sdělil. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zaznamenány do Karty zákazníka/Žádost o spotřebitelský úvěr. Získané informace si následně právní předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalobkyně sice tvrdila, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, a splnila tím povinnost stanovenou § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Ze sdělení žalobkyně ale vyplývá, že kopie dokladů žalovaného nemá k dispozici. Předchůdkyně žalobkyně se nijak nezabývala tím, že v kartách zákazníka je v kolonce další příjmy – vedlejší příjmy uveden příjem ve výši částka (žádost ze dne datum) a ve výši částka (žádost ze dne datum). Není zřejmé, z čeho uvedené příjmy měly žalovanému plynout a není nijak doloženo, jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně ověřila jejich výši. Bližší zkoumání této skutečnosti se jeví jako velmi podstatné s ohledem na skutečnost, že bez těchto„ dalších příjmů“ by žalovaný zjevně nebyl schopen dlouhodobě poskytnuté půjčky splácet. Nevyjasněny zůstaly informace týkající se výdajů na bydlení, neboť v kartách zákazníka je uvedeno, že žalovaný bydlí v nájemním bytě a nájemné činí částka měsíčně, přičemž není patrné, jak předchůdkyně žalobkyně tuto skutečnost ověřovala (kolik z této částky činí nájemné a kolik náklady na vodu a energie). Předchůdkyně žalobkyně se také nezabývala tím, proč žalovaný, při již poskytnuté půjčce s výší měsíční splátky částka opakovaně žádá o poskytnutí dalších finančních prostředků. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného má tak soud za nedostatečné a zjevně nesprávné. Za této situace nezbylo soudu než uzavřít, že v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění). Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit pouze peněžní prostředky, které mu předchůdkyně žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně podle § 2993 o. z., ponížené o provedené úhrady žalovaného. Žalovaný je povinen dlužnou jistinu úvěru vrátit v době přiměřené jeho schopnostem. Žalobkyně poskytla žalovanému ze smlouvy částku částka, na kterou žalovaný uhradil částka, k úhradě tak zbývá částka částka. Z úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku částka, na kterou žalovaný uhradil částka, čímž po započtení zaplacené částky žalovaný žalobkyni nic nedluží, ba naopak mu vznikl přeplatek ve výši částka, který soud započetl oproti nároku žalobkyně vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo. Soud tedy žalobkyni přiznal částku částka a zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky od datum do zaplacení. Vzhledem k tomu, že soud nezná aktuální možnosti žalovaného, uložil mu povinnost vrátit dlužnou část jistiny žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

18. Splatnost pohledávky soud odvíjí od listiny označené„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne datum, která byla žalovanému dne datum odeslána. Tento dopis byl žalovanému doručen třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum ve smyslu ustanovení § 573 o. z. Splatnost pohledávky nastala uplynutím desetidenní lhůty po obdržení dopisu ve smyslu ustanovení § 605 odst. 1 o. z., tedy dne datum (čtvrtek). Od data datum je žalovaný s úhradou dluhu v prodlení. Ke dni datum činila zákonná výše úroku z prodlení 11,75 % ročně, soud proto přiznal žalobkyni u pohledávky zákonný úrok z prodlení v této výši. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobkyni.

19. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy a úvěrové smlouvy (úroky, poplatky) jsou s ohledem na neplatnost těchto smluv nedůvodné. Obdobná situace je i ohledně zákonného úroku z prodlení, neboť přiměřená doba k vrácení dlužné jistiny je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný by se ocitl v prodlení, teprve pokud by nesplácel dle rozhodnutí soudu. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. a III. tohoto rozsudku zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V této věci byl neúspěch žalobkyně vyšší než její úspěch, proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

21. V protokolu o jednání ze dne datum v části týkají se vyhlášení tohoto rozsudku ve výroku I. byla nesprávně uvedena částka, kterou je povinen žalovaný žalobkyni uhradit a dále částka, z níž byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení, když namísto správně uvedené částky„ částka“ a„ zákonného úroku z prodlení z částky částka“, byla nesprávně uvedena částka„ částka“ a„ zákonný úrok z prodlení z částky částka“. Na tuto nesprávně vyčíslenou částku navazuje výrok II., ve kterém byla nesprávně uvedena částka, o kterou se žaloba zamítá a částka, z níž je za období od datum do zaplacení přiznán žalobkyni zákonný úrok z prodlení, když namísto správně uvedené částky, o kterou se žaloba zamítá„ částka“ a částky ze které je přiznán zákonný úrok z prodlení za období od datum do zaplacení„ částka“ byla nesprávně uvedena částka„ částka“ a částka„ částka“. Z výše uvedeného výpočtu je patrné, že šlo o chybu v počtech. Soud tedy v souladu s ustanovením § 164 OSŘ tuto nesprávnost v písemném vyhotovení rozsudku opravil. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nebude-li splněna povinnost, uložená tímto rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí.