9 C 52/2026

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně, se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta, se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15.498 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.525 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 4.525 Kč za období od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 10.973 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15.498 Kč za období od datum do datum, z částky 10.973 Kč za období od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 4.525 Kč za období od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 15.498 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15.498 Kč za období od datum do zaplacení. Uvedla, že na základě elektronicky adresované žádosti žalovaného s ním uzavřela dne datum formou elektronické komunikace smlouvu o zápůjčce (dále jen „smlouva“). Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy a poskytl žalobkyni číslo svého bankovního účtu s tím, že na tento účet žádá poukázat příslušnou částku zápůjčky. Následně žalobkyně poskytla žalovanému dne datum zápůjčku ve výši 12.300 Kč, která měla být splacena nejpozději dne datum. Žalovaný se rovněž zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3.198 Kč, který byl splatný v den splatnosti zápůjčky. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 7.775 Kč. Touto částkou byla umořena smluvní pokuta a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Zbývající poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátil. Pohledávka se skládá z nesplacené jistiny zápůjčky ve výši 12.300 Kč a nesplaceného poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 3.198 Kč. Smluvní pokuta dle smlouvy ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 12.300 Kč za období od datum (den následující po splatnosti zápůjčky) do dne datum (den vyhotovení žalobního návrhu) činila 5.879 Kč. Tato částka byla umořena částečnou úhradou žalovaného. Náklady spojené s uplatněním pohledávky (písemné výzvy ze dne datum, datum, datum, datum) činily částku právnická osoba Kč. Částečnou úhradou žalovaného byly náklady spojené s uplatněním pohledávky umořeny. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení z částky 15.498 Kč od prvního dne prodlení.

2. Žalovaný souhlasil s tím, že žalobkyni zaplatí bezdůvodné obohacení. Tvrzení v žalobě o tom, že obdržel částku 12.300 Kč a že na svůj dluh uhradil částku 7.775 Kč jsou pravdivá. Je schopen uhradit celé bezdůvodné obohacení hned po výplatě, tj. datum, rozhodně ale dlužnou částku uhradí do konce tohoto měsíce. Potvrdil, že předžalobní výzva ze strany zástupce žalobkyně mu byla doručena.

3. Jednání ve věci bylo nařízené na den datum. Žalovaný se nařízeného jednání zúčastnil. Žalobkyně a její zástupce se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně jako věřitel uzavřela se žalovaným jako klientem formou elektronické komunikace smlouvu o zápůjčce. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 12.300 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě, nejpozději do 2 dnů ode dne účinnosti smlouvy. Smluvní strany si dohodly poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3.198 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 0 %. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli zápůjčku společně s poplatkem nejpozději do datum. Za předpokladu, že klient vyčerpá zápůjčku okamžitě v plné výši a tuto splatí do 22 dnů, činí RPSN 1689 % a celková částka splatná klientem tak činí 15.498 Kč. Nedílnou součástí smlouvy se staly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník, přičemž žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že se s nimi seznámil, souhlasí s nimi a zavazuje se je dodržovat. V čl. II. bodu 2.3 je uvedeno, že okamžikem prodlení klienta se splacením zápůjčky (i jakékoliv její části) veškeré doposud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině zápůjčky a stávají se součástí jistiny zápůjčky. V případě prodlení klienta s plněním jeho závazků dle smlouvy se klient zavazuje uhradit věřiteli smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení, a to ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který ke dni uzavření smlouvy činí 12,25 % z dlužné částky ročně. Žalovaný se rovněž v tomto článku zavázal, že v případě prodlení nahradí účelně vynaložené náklady, které vznikly věřiteli v souvislosti s jeho prodlením, a to za každou písemnou (listinnou) upomínku/výzvu k úhradě uhradí 500 Kč.

5. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně ze dne datum, číslo výpisu Anonymizováno/Anonymizováno soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla dne datum odepsána platba (ID Anonymizováno) ve výši 12.300 Kč, která byla následně poukázána na bankovní účet číslo č. účtu. Platba byla poukázána pod variabilním symbolem: var. symbol.

6. Ze sdělení právnická osoba. ze dne datum soud zjistil, že majitelem a disponentem běžného účtu č. č. účtu v rozhodném dni byl žalovaný, a na tento běžný účet byla dne datum poukázána z účtu žalobkyně platba v celkové výši 12.300 Kč, variabilní symbol: var. symbol.

7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum soud zjistil, že zástupce žalobkyně opětovně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě tří dnů, přičemž výzva ze dne datum byla žalovanému ještě téhož dne odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě, tedy adresa. Z listiny označené jako Sledování zásilek soud zjistil, že výzva ze dne datum byla žalovanému dne datum doručena.

8. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci.

9. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle ustanovení § 2392 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

11. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobkyně s žalovaným uzavřela v žalobě uvedenou smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytla peněžní prostředky ve výši 12.300 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 7.775 Kč. Sporné bylo to, zda smlouva byla uzavřena platně a to, v jaké výši má žalovaný žalobkyni plnit.

14. Žalobkyně před poskytnutím zápůjčky žalovanému nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Ačkoli v žalobě tvrdila, že před uzavřením smlouvy si od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, případně nahlédnutím do relevantních databází, a získané informace zaevidovala do zákaznické karty, žádné listiny dokládající tato tvrzení soudu nepředložila. Na výzvu soudu zástupce žalobkyně uvedl, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného nebude doplňovat žádná skutková tvrzení. Nebyly předloženy ani dokumenty, z nichž by bylo možné zjistit, jaké konkrétní informace o příjmech, výdajích a osobních poměrech žalovaného měla žalobkyně v době uzavření smlouvy k dispozici, ani zákaznická karta, do níž měly být získané údaje zaznamenány. Povinnost poskytovatele zápůjčky zahrnuje získání nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací o finanční situaci spotřebitele, zejména o jeho příjmech a výdajích, včetně nákladů na bydlení a dalších životních potřeb. Žalobkyně neprokázala, že by tyto údaje zjišťovala. Neunesla tedy důkazní břemeno ohledně svého tvrzení o ověření úvěruschopnosti žalovaného. S ohledem na tuto skutečnost soud považuje smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění). Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni pouze peněžní prostředky, které mu žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně podle ustanovení § 2993 o. z., ponížené o provedené úhrady žalovaného. Žalobkyně poskytla žalovanému ze smlouvy o zápůjčce částku 12.300 Kč, na kterou žalovaný zaplatil částku 7.775 Kč, k úhradě tak zbývá částka 4.525 Kč, kterou soud žalobkyni přiznal a zavázal žalovaného tuto částku žalobkyni uhradit.

15. Pokud jde o splatnost bezdůvodného obohacení, za výzvu k jeho vydání soud považuje Výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, ve které byla žalovanému uložena povinnost plnění do tří dnů od doručení výzvy. Z podacího lístku soud zjistil, že výzva k úhradě byla dne datum předána k poštovní přepravě pod podacím číslem Anonymizováno. Z údajů o sledování zásilky soud dále zjistil, že výzva byla žalovanému doručena dne datum. Povinnost k plnění žalovaného byla stanovena na 3 dny, tj. do datum. Od datum je pak žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Proto soud od datum přiznal žalobkyni podle § 1970 o. z. zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy (úroky, poplatek za poskytnutí zápůjčky) jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné. Soud tedy žalobu co do částky 10.973 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15.498 Kč za období od datum do datum, z částky 10.973 Kč za období od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 4.525 Kč za období od datum do zaplacení, výrokem II., zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v žalobě z větší části neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

18. Výrok IV. tohoto rozsudku je odůvodněn skutečností, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz z důvodu nedostatečných tvrzení o ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Soudní poplatek za žalobu činí podle položky 1 bodu 1 písm. a) a položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků, obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění částku 1.000 Kč. Žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila pouze 800 Kč. K úhradě zbývá částka 200 Kč. Vzhledem k tomu, že v daném řízení nebyl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, v řízení bylo pokračováno, je doměřený poplatek splatný až v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé (§ 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích a usnesení Městského soudu v Praze, ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté občanského soudního řádu, či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.